Ing. Lubomír Martiník

Recenzovaný Protože při spalování tuhých paliv v lokálních topidlech pro vytápění domácností dochází k emitování znečišťujících látek, jsou v zemích EU přijímány zpřísňující požadavky na emise a účinnost. Tyto požadavky jsou cíleny hlavně na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, kteří musí prokázat jejich splnění při uvedení na trh. Článek přináší přehled platných a plánovaných požadavků a porovnává je.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá ověřením funkce Laddomatu 21 (zajišťuje směšování přívodní otopné vody s vratnou vodou), ověřením doby potřebné k ohřevu akumulační nádoby v případě použití různých termostatických patron u Laddomatu (nastaveními požadované teploty) a vlivem použití tohoto systému na emise znečišťujících látek ve spalinách.

Recenzovaný Protože při spalování tuhých paliv v teplovodních kotlích pro vytápění domácností dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky, které tato zařízení musí splnit. Článek přináší přehled platných a plánovaných požadavků a provádí jejich srovnání.

Recenzovaný Znečištění ovzduší prachovými částicemi představuje závažný problém pro lidské zdraví a životní prostředí. Negativní působení ultrajemných prachových částic na lidské zdraví závisí např. na počtu částic, měrném povrchu částic, respirabilitě a schopnosti vázat další chemické sloučeniny (např. PAH).

Recenzovaný Článek přináší výsledky unikátních zkoušek individuálně stavěných kamen v kalorimetrické komoře. Hlavním cílem zkoušek bylo stanovení průběhu tepelného výkonu kamen s prosklenými a plnými dvířky při periodickém přikládání paliva a ověření dimenzování kamen dle ČSN EN 15544:2013.

Recenzovaný Na různých typech spalovacích zařízení, která jsou běžně používána pro vytápění domácností, bylo spalováno jak černé a hnědé uhlí, tak také biomasa v různých podobách. Porovnání množství emisí B(a)P z jedné „průměrné české vesnice“ vytápěné pevnými palivy, a „průměrné české koksovny“ umožní odpovědět na úvodní otázku.

Kondenzační kotle menších výkonů se téměř výhradně uplatňují jen v oblasti spalování plynných a kapalných paliv, jež se vyznačují poměrně vysokou čistotou spalin. V případě biomasy se tento typ kotle nejčastěji používá ke spalování pelet, které mají velmi nízkou vlhkost (zpravidla do 5 % hmotnosti). Kondenzační kotle menších výkonů na spalování biomasy s vyšším podílem vlhkosti, jakou je například štěpka, se dosud na trhu nevyskytují.

Příspěvek se věnuje problematice měření průtoku plynu v uzavřeném profilu. Zabývá se fyzikálním principem měření a také odkazuje na normované postupy zabývající se touto problematikou. Dále je v krátkosti pojednáváno o principech měření teplot a tlaků, které jsou pro měření průtoku nezbytnými stavovými veličinami.

Při měření emisí znečišťujících látek je obvykle potřeba mimo vlastní emise znečišťujících látek stanovovat také vztažné fyzikální veličiny, kterými jsou zejména průtok nosného plynu znečišťujících látek včetně jeho teploty a tlaku. Příspěvek se věnuje problematice měření průtoku plynu v uzavřeném profilu rychlostními sondami a stručně principům měření teplot a tlaků.

Zatímco v nově budovaných a rekonstruovaných objektech se stále častěji setkáváme s dynamicky regulovatelnými zdroji tepla, akumulační kachlová kamna se začínají rovněž prosazovat. V rekreačních objektech dominují sporáky a kamna s kombinovanou teplovzdušnou a akumulační funkcí.

Energetická účinnost kotlů je klíčovým technicko-ekonomickým parametrem. Její stanovení je relativně komplikovanou záležitostí a postupy stanovení a výpočtů jsou předmětem mnoha technických norem. Obecně existují dva základní přístupy pro stanovení účinnosti kotlů. Jedním je přímá metoda stanovení účinnosti a druhým je nepřímá metoda stanovení účinnosti.

Problematika množství emisí produkovaných malými spalovacími zařízeními je neustále velmi živá a diskutovaná napříč celou společností. Malé zdroje znečišťování ovzduší spalující tuhá paliva se v celorepublikovém měřítku významně podílejí na znečišťování ovzduší. V lokálním měřítku může být jejich vliv zanedbatelný, anebo také až dominantní.

Krbová kamna představují vítaný doplňkový a často i hlavní zdroj tepla pro rodinné domy nebo rekreační objekty během chladného období. Cílem tohoto článku je přiblížit čtenáři testování, přesněji řečeno proces certifikace výrobku v notifikované zkušební laboratoři.

Krbová kamna představují vítaný doplňkový a často i hlavní zdroj tepla pro rodinné domy nebo rekreační objekty během chladného období. Cílem tohoto článku je přiblížit čtenáři testování, přesněji řečeno proces certifikace výrobku v notifikované zkušební laboratoři.

Výsledky spalovacích zkoušek uskutečněných na akreditované zkušebně Výzkumného energetického centra ukazují na zásadní vliv typu spalovacího zařízení a druhu spáleného paliva na množství emisí znečišťujících látek.

Emisní limity pro emise znečišťujících látek z malých spalovacích zařízení se stále zpřísňují. Dosud, výrobci zařízení úspěšně plnily limity především pomocí primárních opatření, ale do budoucna se dá také očekávat využití sekundárních opatření (např. instalace odlučovačů a katalyzátorů). Tento článek popisuje výhody a nevýhody použití katalyzátorů a prezentuje výsledky dosažené při spalování dřeva v krbových kamnech.

Protože při spalování tuhých paliv v lokálních topeništích (krbová kamna, krby, sporáky a kachlová kamna), která jsou používána pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost). Požadavky jsou cíleny hlavně na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, kteří musí prokázat jejich splnění při uvedení na trh (certifikaci).

Protože při spalování tuhých paliv v teplovodních kotlích pro vytápění domácností, dochází k emitování znečišťujících látek, jsou postupně v jednotlivých zemích EU přijímány různé zpřísňující požadavky (emise a účinnost), které tato zařízení musí splnit. Požadavky jsou cíleny jak na výrobce či dovozce spalovacího zařízení, tak také na jejich provozovatele. Cílem tohoto článku je přinést přehled platných a plánovaných požadavků a také provést jejich srovnání.

Článek má za cíl přiblížit čtenáři problematiku stanovení emisí prachu z malých zdrojů spalující tuhá paliva. V první části článku jsou uvedeny obecné legislativní požadavky, které jsou kladeny na tyto zdroje v rámci Evropy. Podrobněji jsou pak požadavky na prach rozepsány pro Českou republiku a pro některé další evropské státy. V další části jsou popsány metody pro stanovení emisí prachu včetně nastínění problémů, které jsou spojeny s reprezentativním stanovením prachu.

Obecně se doporučuje, že dřevo určené pro kvalitní spalování by nemělo mít více než 20 % hmotnostních tedy tzv. energetické vlhkosti. Popsaná unikátní metoda umožňuje určení vlhkosti palivového dřeva v domácích podmínkách.