Ing. Kristina Fořtová, Ph.D.

Recenzovaný Příspěvek se zaměřuje na chování betonových vzorků s odpadním sklem z fotovoltaických panelů vystavených vysokým teplotám odpovídajícím požáru. Zatěžování probíhalo dle normové teplotní křivky ISO 834. Byl sledován vliv požáru na mikrostrukturu betonových vzorků – vývoj trhlin a soudržnost betonu. Stav byl paralelně porovnáván s referenčním betonovým vzorkem z prostého HPC.

Recenzovaný Tento článek pojednává o možnosti využití cihelného kameniva ze stavebního a demoličního odpadu. V článku jsou shrnuty vlastnosti betonů s laboratorně optimalizovanou recepturou s plnou náhradou přírodního kameniva recyklovaným cihelným kamenivem. Testování betonových vzorků probíhalo podle platných norem. Výsledkem je směs s optimalizovanými vlastnostmi pro výrobu konstrukčních dílců.

Recenzovaný Využití betonového odpadu jako kameniva nebo příměsi do betonu se stává jedním z nejefektivnějších přístupů k recyklaci stavebních a demoličních odpadů. Hlavním cílem výzkumu bylo nalezení betonové směsi s RBK, která bude mít srovnatelné vlastnosti s běžně využívanou směsí pro výrobu panelů pro dopravní stavby.

Recenzovaný Z hlediska vlastností recyklovaného kameniva byla zkoumána frakce 8–16 mm, která se v praxi již běžně používá za dodržení normových požadavků, a dále o frakce 4–8 mm, jejíž použití je z hlediska normových předpisů problematické. Článek je zaměřen zejména na vlastnosti recyklovaného betonového kameniva, které ve velké míře ovlivňují návrh betonové směsi.

Recenzovaný Zvyšující se množství stavebního a demoličního odpadu si získává pozornost výzkumných organizací, které se zabývají možnostmi využití těchto odpadů. Článek pojednává o možnosti využití cihelného kameniva ze stavebního a demoličního odpadu jako kameniva do betonu. Důraz je tedy kladen na základní vlastnosti samotného kameniva a na základě těchto výsledků je optimalizována vhodná receptura betonu s různou náhradou přírodního kameniva recyklovaným cihelným kamenivem. Zkoušky jsou v tomto příspěvku shrnuty do dvou kategorií – geometrické a fyzikální zkoušky.

Recenzovaný Se zvyšováním nároků na tepelněizolační obálku budov narůstá význam tepelných mostů na celkové tepelné ztrátě jejich obálkou. Bodové tepelné mosty jsou ve výpočtech často zanedbávány, přičemž ale mohou vést k navýšení tepelných ztrát obálky budovy až o 35 %. Významnými bodovými tepelnými mosty jsou kromě jiného i prvky, které zabezpečují kotvení konstrukcí vystupujících před fasádu, jež plní nosnou funkci, jelikož hlavní důraz je kladen na únosnost takovéhoto prvku. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek se zabývá tepelnětechnickým posouzením vybraného kotevního systému a jeho experimentálním ověřením během zatížení v klimatické komoře.

Recenzovaný Vzhledem ke zvyšování požadavků na energetickou úsporu staveb jsou dnes časté aplikace kontaktních zateplovacích systému na venkovních fasádách. Konstrukce, které vystupují před fasádu a plní nosnou funkci, je nutné dostatečně kotvit k obvodovým nosným konstrukcím. Vedle únosnosti je důležitým faktorem optimální řešení tepelných mostů v kotvícím sytému. Na trhu je dostupných několik variant kotevních systémů s řešením problematiky tepelných mostů. Tento článek představuje současně dostupná řešení a prezentuje experimentální výsledky vybraného kotevního systému.