doc. ThLic. Ing. arch. Jiří Kupka, Ph.D.

Recenzovaný Nahrazení pojmu „typy krajiny“ pojmem „krajiny“ v obsahu grafické části zásad územního rozvoje (ZÚR) přináší podstatnou obsahovou změnu ve vyjádření koncepce rozvoje území kraje, protože pro tyto krajiny jsou v ZÚR stanoveny cílové kvality včetně územních podmínek pro jejich zachování nebo dosažení. Článek popisuje a zdůvodňuje význam a způsob individuálního (nikoliv typologického) členění území kraje na krajiny (vlastní krajiny), odpovídajícího smyslu Evropské úmluvy o krajině.

Recenzovaný Územní studie krajiny (dále jen ÚSK), které se zpracovávají pro území správního obvodu obce s rozšířenou působností (dále jen ORP), jsou jedním z nástrojů územního plánování podporovaným ze specifického cíle 3.3 Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). V současné době je řada ÚSK rozpracována a u většiny zakázek je ukončena nebo se ukončuje etapa doplňujících průzkumů a rozborů a připravuje se etapa návrhu. Metodický pokyn [1] Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva životního prostředí (dále jen metodický pokyn) přinesl specifikaci obsahové náplně zadání územní studie, ve které se objevují nové pojmy, které nejsou zatím blíže upřesněny a není tudíž známý standard zpracování určitých částí ÚSK.

Recenzovaný Článek popisuje analýzu historické krajinné struktury na krajské úrovni v rámci Územní studie cílové charakteristiky krajiny Moravskoslezského kraje. Krajinářská témata se promítají i do většiny plánovacích nástrojů, a to v různých měřítcích, od celostátní až po obecní úroveň. Uvedená studie představuje možný postup pro identifikaci dochovaných historických krajinných struktur na krajské úrovni, přičemž je tento postup při drobných modifikacích uplatnitelných univerzálně.

Článek úvádí příklady konkrétních regulativů uspořádání území a výstavby vycházejících z preventivních hodnocení krajinného rázu. Představuje možnosti implementace ochranných opatření (regulativů) definovaných v preventivním hodnocení krajinného rázu do nástrojů územního plánování a problematiku interpretace mapových výstupů zpracovávaných v různých měřítkách.

Ochrana krajinného rázu může představovat určitá omezení nejenom z hlediska velkých stavebních záměrů, ale i v případě architektury jednotlivých staveb, přičemž je uplatňována nejen v chráněných územích. Pro architekta, stavebníka či investora proto může být užitečná znalost některých oborových dokumentů ochrany přírody a krajiny, zejména tzv. preventivních hodnocení krajinného rázu.

Ochrana krajinného rázu je v současnosti často užívaným institutem v rámci ochrany přírody a krajiny, ovlivňujícím i architektonickou a urbanistickou formu řady stavebních záměrů. Představuje určitá omezení nejen z hlediska velkých stavebních záměrů, ale i v případě architektury jednotlivých staveb.