Ing. Bc. Jaroslav Vychytil, Ph.D.

Recenzovaný Článek se zabývá popisem vybraných graficko-početních metod sloužících ke stanovení množství denního světla. Je vysvětlen princip odvození těchto metod a popsán princip práce s příslušnými diagramy. V současné době se zřídka setkáváme s používáním diagramů v praxi, ale některé odborné softwary je využívají buď přímo, nebo alespoň ve svých grafických výstupech.

Recenzovaný Článek se zabývá popisem vybraných graficko-početních metod sloužících ke stanovení množství denního světla. Je vysvětlen princip odvození těchto metod a popsán princip práce s příslušnými diagramy. V současné době se zřídka setkáváme s používáním diagramů v praxi, ale některé odborné softwary je využívají buď přímo, nebo alespoň ve svých grafických výstupech.

Článek představuje shrnutí základních informací relevantních pro navrhování konstrukcí dřevostaveb z hlediska vzduchové neprůzvučnosti. Důraz je kladen nejen na masivní a skeletové systémy dřevostaveb, ale i na specifika akustického chování dřevěných stropních konstrukcí s násypy.

Příspěvek se zabývá vzduchovou neprůzvučností stavebních prvků na bázi dřeva (příček, stropů, nosných konstrukcí aj.). Je provedeno srovnání jejich akustických vlastností s tradičními jednoduchými zděnými konstrukcemi. Stavební prvky na bázi dřeva mají zpravidla vícenásobný charakter, jejich neprůzvučnost je proto ovlivněna řadou akustických jevů.

Poslední dobou roste obliba konstrukcí na bázi dřeva. Většinu parametrů lze v projektové fázi vypočítat podle známých postupů, ale u akustiky je problém s výpočtem hodnot vzduchové neprůzvučnosti právě u dřevěných konstrukcí, neboť existují pouze metody ke spolehlivému určení neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi. V tomto příspěvku je uvedena možná výpočtová metodika sloužící ke stanovení vzduchové neprůzvučnosti dřevěné stropní konstrukce s viditelnými trámy.

V posledních letech se čím dál více stavebních firem začíná zabývat projekcí a následnou výstavbou dřevostaveb, a to i vícepodlažních. Již při návrhu dělicích konstrukcí se však nesmí zapomínat na požadavky normy ČSN 73 0532 týkající se vzduchové a kročejové neprůzvučnosti. Problém spočívá v tom, že se v praxi užívají pouze metody sloužící ke zjištění hodnot vážené neprůzvučnosti konstrukcí na silikátové bázi, zatímco u konstrukcí na dřevěné bázi použití těchto metod selhává. V tomto příspěvku je uveden možný výpočtový postup.