doc. Ing. Jan Vodička, CSc.

Recenzovaný Článek se zabývá praktickým využitím mezerovitého vláknobetonu v praxi. Mezi laboratorní a průmyslovou výrobou totiž existuje velké množství různých objemů vláknobetonu (cca 100 m³). Výsledky počáteční zkoušky in situ ukazují skutečný rozdíl mezi dvěma procesy výroby betonu vyztuženého vlákny.

Recenzovaný Drátkobeton se stále více uplatňuje ve stavební výrobě tam, kde lze využít jeho vlastností – zejména tahové a reziduální pevnosti po vzniku trhlin. Pro aplikace v nosných drátkobetonových konstrukcích je třeba zajistit rovnoměrnost rozptýlení ocelových drátků v jeho struktuře. Příspěvek shrnuje dosavadní poznatky o výrobě drátkobetonu a zkušebních metodách, kterými lze sledovat rovnoměrnost rozptýlení drátků jak v čerstvém, tak v zatvrdlém drátkobetonu.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá novým uspořádáním zkoušky vláknobetonu v osovém tahu. Popisuje specifický tvar zkušebního tělesa, způsob jeho výroby i speciální ocelové upínací zařízení pro uchycení zkušebního tělesa do zatěžovacího stroje. Uspořádání zkoušky umožňuje zaznamenávat závislost zatěžovací síly na délkové deformaci střední části tělesa a odvodit přímo pracovní diagram materiálu v tahu.

Recenzovaný V příspěvku jsou ukázány současné možnosti využití tohoto konstrukčního materiálu. Podrobně je uveden příklad jeho využití pro nosné stěny objektů bytové občanské výstavby. Konkrétní výpočet posouzení objektu vychází z výsledků experimentálních zkoušek pevnostních charakteristik.

Recenzovaný V současnosti lze používat dvě velmi odlišné metodiky pro zjištění tahových charakteristik vláknobetonu – Model Code 2010 a ČSN P 73 2452. Výsledky destruktivních zkoušek podle uvedených metodik jsou natolik odlišné, že není možné pro testovaný vláknobeton definovat stejnou pevnostní třídu. Článek ukazuje především na rozdílnosti obou metodik pro provádění destruktivních zkoušek, na základě kterých je možné stanovit tahové vlastnosti vláknobetonu, jež jsou nezbytně nutné pro zatřídění do příslušných pevnostních tříd. V článku je posuzován postup pro vyhodnocování tahových vlastností z výsledků destruktivních zkoušek. Zároveň je, z hlediska objektivity, diskutován význam zjištěných pevností pro praktické použití vláknobetonu v nosných konstrukcích.

Jaký je rozdíl v chování a únosnosti vláknobetonových trámků při užití betonářské výztuže různé duktility? Rozbor výsledků zkoušek je zaměřen na vliv vyztužení užitou betonářskou ocelí ve vláknobetonovém kompozitu, v tomto případě při dominantním ohybovém a smykovém namáhání testovaných trámců.

Využití drátkobetonu při návrhu nosných drátkobetonových konstrukcí předpokládá, že vyrobený drátkobeton bude zatříděn do pevnostních tříd. Pro statický návrh jsou nezbytné uvedené pevnosti v pevnostní třídě: tlak, tah při vzniku trhlin a dohodnutém přetvoření při ohybové zkoušce trámců.

Příspěvek uvádí základní charakteristiky vláknobetonů, které ovlivňují jeho trvanlivost a umožňují zvyšovat návrhovou provozní životnost nosných vláknobetonových konstrukcí. Na výsledcích zkoušek, tj. pevnostních charakteristikách, dosažené homogenitě a karbonataci je tento efekt podrobněji prokázán. Příspěvek se především zaměřuje na drátkobetony, tj. vláknobetony při užití kovových vláken.

Hlavní překážkou, která brání většímu využívání vláknobetonu v praxi, je nedostatek podkladů pro projektanty, kteří by mohli navrhovat vláknobetonové konstrukce, nebo nosné prvky. Mezi podstatné nedostatky patří nejednotný způsob zkoušení vláknobetonu, samotné zatřídění vláknobetonu do příslušných pevnostních tříd.

Drátkobetony s vyššími hmotnostními koncentracemi drátků jsou stále pro investory finančně nezajímavé. Příspěvek uvádí možnosti využití kovového odpadu k výrobě drátků, stále ještě vhodných k výrobě drátkobetonu, avšak s nižší cenou oproti známým typům drátků nabízených současnými výrobci.

Článek se zabývá ohybovou zkouškou trámců se čtyřbodovým podepřením a jejím výsledkem v podobě diagramu odolnosti vláknobetonu vyrobeného výhradně s použitím recyklátů jako plniva. Jsou zde ukázány rozdíly mezi různým množstvím vláken, různých rychlostí zatěžování při provádění zkoušky a různých délkách vláken.

V příspěvku budou uvedeny výsledky testování závěrečného klenáku segmentového ostění na tlak, který rozhoduje o únosnosti prvků ostění. Popsány budou i pevnostní charakteristiky zkoušených vláknobetonových segmentů. Vláknobetonový klenák s navrženou hmotnostní dávkou 50 kg/m³ byl porovnáván s klasickým železobetonovým klenákem.

Příspěvek se zabývá rozvojem magnetické metody za použití permanentních magnetů pro kontrolu rozložení vláken ve ztvrdlém drátkobetonu a srovnávacím měřením na kontrolních vzorcích.