Ing. Jan Trejbal, Ph.D.

Recenzovaný Bez efektivní klasifikace materiálů ve stavebních sutích nelze zajistit jejich přesné třídění a následné hodnotné využití. Dosavadní přímé metody založené na silových třídičích či separátorech ovšem naráží na své limity. Stavební a demoliční odpad je kvůli tomu zpravidla předurčen k devalvujícím aplikacím nebo dokonce k uložení na skládku. Náš příspěvek rozdělujeme na dvě části. První část přináší fakta o produkci stavebního a demoličního odpadu v EU a zdůvodňuje urgenci v hospodárném nakládání s ním. Dále rekapituluje vývoj nepřímých metod klasifikace. Stručně popisuje druh vhodných čidel pro sledování odpadu a algoritmy, které tato data vyhodnocují. Druhá část přináší popis vlastního řešení klasifikace, které bylo vyvinuto na fakultách stavební a elektrotechnické ČVUT v Praze. Metoda se opírá o hodnocení obrazových dat, která jsou získávána pomocí běžných RBG kamer.

Recenzovaný Bez efektivní klasifikace materiálů ve stavebních sutích nelze zajistit jejich přesné třídění a následné hodnotné využití. Dosavadní přímé metody založené na silových třídičích či separátorech ovšem naráží na své limity. Stavební a demoliční odpad je kvůli tomu zpravidla předurčen k devalvujícím aplikacím nebo dokonce k uložení na skládku. Náš příspěvek rozdělujeme na dvě části. První část přináší fakta o produkci stavebního a demoličního odpadu v EU a zdůvodňuje urgenci v hospodárném nakládání s ním. Dále rekapituluje vývoj nepřímých metod klasifikace. Stručně popisuje druh vhodných čidel pro sledování odpadu a algoritmy, které tato data vyhodnocují. Druhá část přináší popis vlastního řešení klasifikace, které bylo vyvinuto na fakultách stavební a elektrotechnické ČVUT v Praze. Metoda se opírá o hodnocení obrazových dat, která jsou získávána pomocí běžných RBG kamer.

Recenzovaný Příspěvek pojednává o možnostech využití mikromleté recyklované chemicky aktivované betonové moučky. Jedná se o jemnou frakci odpadního betonu, která v praxi doposud neměla žádné širší využití. Kombinace mikromletí a chemické aktivace pomocí vhodné příměsi, jako je např. popílek nebo struska, ukazuje jednu z možných variant, jak pro tento odpadní materiál najít uplatnění ve speciálních aplikacích při výrobě nového cementu a betonu. V příspěvku je řešena mikroskopická analýza a vliv chemické aktivace na hydrataci a na výsledné pevnosti.

Recenzovaný Odpadní beton obsahuje nehydratované části betonové pasty. Vzhledem k tomu, že jde o hodnotnou surovinu, hledají se cesty, jak ji reaktivovat a znovu využít při výrobě nového materiálu. Dopomoci k tomu může mechanická aktivace. Jedná se o proces velmi jemného mletí, při kterém jsou nehydratovaná zrna obnažena, díky čemuž mohou být zapojena do nových hydratačních procesů. Pro zjištění efektivity této reaktivace byla použita kombinace metod popisujících tvar a fázové složení vzniklých zrn. Sledována byla při recyklaci třech různých odpadních betonů, které se vzájemně lišily stářím, dále způsoby využití a výroby. Ukázalo se, že nejvhodnější surovinou pro mechanickou reaktivaci je starý odpadní beton s vysokým obsahem belitického pojiva.