Ing. Jan Antonín, Ph.D.

Recenzovaný Pojem téměř nulová budova, budova s téměř nulovou potřebou energie, ve zkratce většinou NZEB nebo nZEB, v současnosti již není novinkou. Tento energetický standard byl zaveden v roce 2016 a postupně se rozšiřuje i do oblasti rodinných domů. Existuje legislativa, normy, ale zhodnocení zkušeností je zatím málo. Proto autoři analyzovali 130 již existujících rodinných domů s různými zdroji tepla. Výsledkem je posouzení vlivu různých zdrojů tepla na energetickou náročnost domů a tedy orientační pomůcka pro rozhodování budoucích stavebníků.

Recenzovaný Článek podrobně modeluje dva příklady budov, a to rodinný dům a bytový dům ve variantách zdrojů energie, otopné soustavy, obálky budovy a větrání s rekuperací. Vyhodnocena je primární neobnovitelná energie variant vůči referenční budově a jsou zařazeny do škály energetického hodnocení dle PENB.

Recenzovaný Cílem tohoto článku je ve zjednodušené formě seznámit čtenáře se jednotlivými energetickými standardy budov a ve vzájemném kontextu je porovnat s požadavky na budovu s téměř nulovou spotřebou energie.

Recenzovaný Již déle než rok platí pro některé budovy standard téměř nulové spotřeby energie. Již tři roky jsou známy konkrétní technické parametry takové budovy pro české podmínky. A již více než šest let platí směrnice o energetické náročnosti budov, která zavedení tohoto standardu členským státům Evropské unie ukládá. Přesto se ukazuje, že i pro mnoho specialistů, včetně energetických, je tento termín stále dosti nejasnou záležitostí. Pojďme se podívat, jak taková budova vlastně vypadá.

Výška podpory v NZÚ a technické podrobnosti pro oblast A (renovace obálky stávajících budov) a analýza 16 rodinných domů, které splnily všechna kritéria pro příjem podpory z dotačního titulu NZÚ 2013.

Bouřlivé a často nekvalifikované diskuse věnované tomu, zda zpřísnění stavebněenergetických předpisů jsou správná, bývají doprovázeny výpočty dokazujícími – často tendenčně – co je potřeba. Příspěvek připomíná problém vypovídací schopnosti stavebněenergetických výpočtů, zejména v kombinaci s finančními souvislostmi, a využívá k tomu automatizovaného výpočtu energetické náročnosti velkého vzorku budov. Diskutuje zvýšení investiční náročnosti nízkoenergetických řešení.

Vyšší izolační standard oken používaných v konstrukci pasivních domů s sebou zpravidla přináší nižší energetickou propustnost zasklení. Zdali bude v konkrétní situaci úspornější použití trojitého nebo dvojitého zasklení, bude záviset nejen na orientaci a stínění daného okna, ale bude mít vztah k vlastnostem celé budovy a způsobu jejího provozu, především velikosti vnitřních zisků. Studie provedená na skupinách bytových domů pomocí mnohonásobných simulací vyhodnocuje vliv vlastností zasklení na výslednou potřebu tepla na vytápění pro různé podmínky stínění, izolace obálky a velikosti vnitřních zisků.

Příspěvek popisuje některé výsledky výzkumného úkolu Komplexní rekonstrukce panelových domů do nízkoenergetického standardu, který zpracoval EkoWATT. Je popsán parametrický model umožňující vyhodnocení velkého vzorku virtuálních budov generovaných pravděpodobnostní metodou, případová studie rekonstrukce panelového domu do pasivního standardu s využitím dotace s ekonomickou návratností 8 let a aplikace umožňující testování efektu úsporných opatření.

Dodatečné zasklení lodžií panelového domu může značně ovlivnit energetickou bilanci i vnitřní mikroklima jednotlivých bytů. Efekty zasklení nejsou zcela jednoznačné a budou se odvíjet od konkrétního konstrukčního řešení, původních vlastností budovy, ale i způsobu jejího provozu a chování uživatelů. Uvedená studie analyzuje pomocí podrobných simulačních metod několik modelových případů zasklených lodžií a snaží se vyjádřit potenciální úspory energií a některé vlivy na vnitřní mikroklima přilehlých obývaných prostor.

Článek sleduje souvislosti energetické náročnosti vytápění v typickém panelovém objektu. Po podrobných počítačových simulacích byly formulovány závěry k aplikaci klasických úsporných opatření jako je zateplení, výměna oken, ale též k instalaci technologického systému nuceného větrání. Článek sleduje jak chování objektu jako celku, tak vzájemné vazby mezi jednotlivými byty.

Příspěvek diskutuje výsledky provozních měření rotačních větracích hlavic na měřící trati a následně na konkrétním panelovém domě. Výsledky ukazují, že hlavice s elektrickým pohonem i bez něho nemohou v žádném případě sloužit k větrání panelových a podobných bytových domů.

Článek pojednává o zajímavých možnostech instalace fotovoltaických systémů na panelových domech. Můžete se dozvědět vzájemné porovnání jednotlivých variant a výčet jejich předností, nevýhod a problémů se kterými se můžeme při instalaci fotovoltaiky setkat a na které bychom si při jejich realizaci měli dát pozor.

Tepelnětechnické vlastnosti obvodových konstrukcí významně ovlivňují energetickou náročnost panelových domů. V současné praxi často dochází k podceňování dimenzování zateplovacích systémů. Článek se zabývá návrhem optimální tloušťky tepelné izolace z hlediska ekonomiky a energetické náročnosti.

Článek je prvním ze série článků o výsledcích výzkumného projektu zaměřeného na hledání efektivních úsporných opatření pro snižování energetické náročnosti panelových budov a na snižování environmentální zátěže jejich provozu.

Při výměně starých oken za okna nová těsná je třeba zajistit dostatečný přívod čerstvého vzduchu. Cílem článku je najít účinný systém větrání aplikovatelný v panelových domech, který zajistí zdravé a příjemné vnitřní prostředí a zároveň bude energeticky co nejméně náročný.