Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Ing. David Bečkovský, Ph.D.

Archiv článků autora:



tepelné ostrovy ve městech
23.7.2023
Ing. Jan Vystrčil, Ing. Ondřej Nespěšný, doc. Ing. Karel Šuhajda, Ph.D., Ing. David Bečkovský, Ph.D.

Recenzovaný Jako tepelné ostrovy jsou označovány oblasti v urbanisticky rozvinutých městech, kde je v letním období výrazně vyšší teplota než v jejich okolí. S postupující klimatickou změnou je výskyt tepelných ostrovů četnější. Je patrné, že výstavba má přímý vliv na vznik, nebo naopak na regulaci tepelných ostrovů ve městech. Vzhledem k dostupným možnostem 3D modelování objektů a projektování za pomoci BIM metody je možné provádět numerické simulace vlivu objektů na okolí a sledovat ukazatele vzniku tepelného ostrova. Stavební objekty je tedy možné navrhovat s vysokým ohledem na environmentální hledisko projektu. Příspěvek popisující vybrané možnosti numerického modelování tepelných ostrovů zvítězil v soutěži JUNIORSTAV.

Chování fasády s větranou mezerou a využití pro úspory energie, foto estav.tv
23.11.2022
doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D., Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. Olga Rubinová, Ph.D., Ing. Pavel Uher, Ph.D., redakce TZB-info

Prouděním v mezeře větrané fasády se přenáší významný tok tepla, což je žádoucí v létě. Naopak v zimě je výhodné teplo ze slunečního záření využít ke zmírnění tepelné ztráty prostupem.

Doc. Ing. Aleš Rubona, Ph.D., inovací ventilátorů ke snižování energetické náročnosti při dopravě vzduchu, foto estav.tv
22.11.2022
doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D., Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. Dominik Cakl, Ing. Ondřej Nespěšný, Ing. Jan Vystrčil, redakce TZB-info

Současné výsledky naznačují možnosti až 10 % nárůstu dopravního tlaku, a to při stejných elektrických příkonech. Zajímavé jsou akustické parametry těchto plastových ventilátorů.

Foto Ing. David Bečkovský, Ph.D.
8.10.2021
doc. Ing. Aleš Rubina, Ph.D., Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. Olga Rubinová, Ph.D., Ing. Pavel Uher, Ph.D., Ing. Václav Uher, Ph.D., Ing. Libor Hron, Ing. Jiří Ilčík

Aplikace pro výpočet tepelně technických parametrů fasády s větranou mezerou je dílčím výsledkem projektu zaměřeného na vývoj komplexního fasádního systému nazvaného „Chytrá fasáda“.

23.3.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová

Recenzovaný Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.

© AdobeStock
20.1.2020
Ing. Petr Selník, Ing. David Bečkovský, Ph.D., Ing. arch. Tatiana Rebrová

Recenzovaný Článek popisuje provedená měření materiálů zelených střech, které zásadním způsobem ovlivňují výsledné odtokové parametry celé skladby vegetační konstrukce. Výsledky prezentují odtok ze sestav několika běžně užívaných materiálů ve srovnání s materiálem vyvinutým v laboratořích VUT v Brně. Základní principy měření byly použity z německého standardu pro zelené střechy (zkráceně nejčastěji označované jako FLL pro zelené střechy) s využitým zkušeností z dlouhodobých měření zejména se započtením transportu srážkové vody skrze substrátové vrstvy.



 
 
Reklama