Ing. Bronislav Bechník, Ph.D.

Hlava katolické církve sleduje výsledky vědeckého bádání a snaží se je aplikovat do návodu pro život, jímž je křesťanská víra. V encyklice Laudato si’ všem lidem na světě, ale zejména „svým“ věřícím, ukazuje, že ochrana Božího stvoření musí být každodenní samozřejmostí, a ne pouhou volnočasovou aktivitou.

Naprostá většina respondentů online dotazníku uznává význam energetické efektivnosti a úspor energie pro snižování emisí skleníkových plynů. K jejich využívání je však obyvatelstvo i firmy nutno motivovat. Kromě finančních pobídek může pomoci osvěta a vzdělávání.

Přechod k nízkouhlíkové ekonomice je jednou z největších výzev současnosti. Ve společnosti vzniká potřeba konstruktivního dialogu zaměřeného na udržitelná energetická řešení. Základem probíhajícího dialogu by měla být věcná a fakty podložená diskuze.

Obsáhlejší odpovědi na otázky položené v rámci diskusního semináře o budoucím směřování české energetiky. Souhrn názorů všech panelistů je v úvodním článku série.

Skupina expertů debatovala o možnostech přechodu na nízkouhlíkovou energetiku. Panelová diskuse proběhla v Brně v polovině května v rámci mezinárodního projektu R&Dialogue. Na otázky formulované v Diskusním dokumentu může v online dotazníku odpovídat i veřejnost.

Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) provedlo v květnu 2015 průzkum, jehož výsledky zveřejnilo na svých webových stránkách. Obratem byly vydány nejméně dvě tiskové zprávy. Jednu zveřejnila ČTK, druhou ekologické sdružení Calla. Každá však interpretuje výsledky poněkud jiným způsobem.

Od 1. ledna 2015 není v Rakousku využívána elektřina z jaderných elektráren. Zákon sice vyžaduje pouze certifikaci původu, odběratelé však o elektřinu z jaderných elektráren nemají zájem a obchodníci s elektřinou ji proto „dobrovolně“ nenakupují.

Světelné zdroje je možno porovnávat s využitím celé řady kritérií včetně zabarvení (teplota chromatičnosti) nebo kvality spektra (index podání barev). Z energetického hlediska je však nejdůležitějším parametrem účinnost – kolik světla lze získat při určitém elektrickém příkonu.

Přestože všechny elektrony jsou stejné, je možno zajistit, aby elektřina ve vaší zásuvce pocházela z konkrétního zdroje. Záleží však na způsobu, jakým je obchodována.

V letošním roce dojde 20. března k výraznému zatmění Slunce, které zasáhne celou Evropu. V Českých médiích už se objevilo strašení blackoutem. Podle německé studie i podle materiálů ČEPS však blackout nehrozí.

Podle grafu, který zveřejňuje Fraunhofer ISE, by se mohlo zdát, že Německo importuje jadernou elektřinu z Francie. Takový závěr je však chybný nejméně ze dvou důvodů.

Světelné zdroje na bázi světlo emitujících diod, tzv. LED žárovky, překonávají ve všech parametrech ostatní světelné zdroje pro běžné osvětlování v domácnostech. Jsou natolik variabilní, že mohou tvarem a barvou světla imitovat i klasické žárovky.

Podle jejich zastánců mají perovskity potenciál stát se materiálem pro výrobu levných fotovoltaických panelů vyráběných z dostupných surovin. Účinnost laboratorních článků již přesáhla 20 %.

Maďarsko uzavřelo dohodu s Ruskou federací o rozšíření jaderné elektrárny Paks o dva bloky po 1200 MW instalovaného výkonu. Na výstavbu nových bloků poskytne Ruská federace Maďarsku státní úvěr ve výši 10 mld. €, který je podle smlouvy o úvěru určen na pokrytí 80 % plánovaných nákladů.

Klimatické konference v Limě se účastnili vrcholní představitelé téměř všech států světa. Jednání mělo připravit půdu pro novou globální klimatickou dohodu, která má být uzavřena za rok v Paříži. Dosažené úspěchy jsou však velmi slabé.

Švýcarská společnost CSEM oznámila, že vyvinula novou technologii výroby bílých a barevných fotovoltaických panelů, které nemají žádné viditelné články a spoje. Řešení je údajně jednoduché a levné.

Podle studie Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy způsobují uhelné elektrárny škody ve výši minimálně 51 miliard korun ročně. Tyto tzv. externality jsou v podstatě skrytou dotací, která je vyšší, než náklady na podporu obnovitelných zdrojů energie.

Ve většině témat existuje rozpor mezi postojem vyspělých států a států rozvojových. Jedná se o dohodě, která by měla navázat na Kjótský protokol, zda je cíl omezit oteplování na 2 °C dostatečný, k čemu se státy v nové dohodě mají zavazovat a jak budou financována opatření v rozvojových zemích.

Lima, hlavní město Peru, bude od pondělí 1. prosince hostit v pořadí již 20. klimatickou konferenci, jíž se účastní zástupci téměř všech států světa. Jednání v Limě je klíčové pro přípravu klimatické dohody navazující na Kyotský protokol, která by měla být uzavřena v roce 2015 v Paříži.