Ing. Andrea Nasswettrová, Ph.D., MBA

Recenzovaný Dřevo je běžnou součástí kulturních památek; je ovšem materiálem přírodním, a proto disponuje velkou mnohotvárností danou růstovými podmínkami, prostředím a dědičnými dispozicemi. Kvůli svému rostlinnému původu je dřevo trvale vystaveno degradačním procesům zejména biotické, ale i environmentální povahy, jež způsobují významné změny fyzikálních, mechanických a chemických vlastností. Jaké jsou nejčastější poruchy dřevěných konstrukcí, jak je rozdělit do kategorií podle vlivů zapříčiňujících jejich vznik a jak provádět údržbu dřeva?

Recenzovaný Příspěvek podává přehled nejčastěji využívaných, nově v oboru zavedených či vyvinutých nedestruktivních metod průzkumu dřevěných prvků konstrukcí a reflektuje jejich technické možnosti. Současně příspěvek uvádí i možné aplikace těchto nedestruktivních screeningových metod při analýzách uměleckých předmětů. Aplikace metod je prezentována na konkrétních případech, jak na prvcích konstrukcí, tak i na historických artefaktech sbírkové povahy. Pozornost je věnována zejména rentgenové diagnostice, digitálnímu mikroskopu, počítačové tomografii a akustickému tomografu. Příspěvek si klade za cíl specifikovat podmínky, za nichž lze dané metody použít tak, aby jejich aplikace přispěla k účinnému posouzení stavu poškození, případně stanovení míry autenticity uměleckých předmětů, s důrazem na řádnou interpretaci výsledků.

Recenzovaný Příspěvek si klade za cíl krátce seznámit s postupem a funkcí dendrologického průzkumu, s jeho výsledky a další návazností na projektovou dokumentaci. Uvádí základní schéma práce při průzkumu, techniky, jimiž je možné průzkum provést, a výsledky, kterých je nutné dosáhnout.

Recenzovaný Cílem článku je prezentace výsledků výzkumu v oblasti vývoje nových fungicidních preparátů na bázi nanočástic na ochranu dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie – sálavé teplo a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic selenu. Zkoumaným materiálem se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.

Recenzovaný Příspěvek se zabývá otázkou schopnosti dřeva přijímat tekutiny v návaznosti na účinnost tlakové injektáže jako jedné ze sanačních metod likvidace hmyzu v dřevěných prvcích konstrukcí. Průnik chemické látky strukturou dřeva po její aplikaci tlakovou injektáží je zkoumán pomocí akustických, mikroskopických a rentgenových zařízení v laboratoři. Na závěr jsou vzorky dřeva podrobeny destruktivní zkoušce.

Recenzovaný Cílem článku je prezentovat výsledky výzkumu v oblasti ochrany dřevěných konstrukcí před výskytem dřevomorky domácí (Serpula lacrymans L.). Zkoumány byly dvě formy energie, sálavého tepla a mikrovlnný ohřev. Nově byl vyvinut preparát na bázi nanočástic a sledován byl jeho účinek v inaktivaci degradačního účinku dřevomorky domácí. Rovněž byl zkoumán synergický efekt různých forem záření doplněný o účinek nanočástic. Zkoumaným materiál se stalo dřevo smrku (Picea abies) jako nejpoužívanější stavební řezivo. Výsledky jsou uvedeny a popsány v předkládaném článku.

Recenzovaný V červenci roku 2015 byl na objektech rožnovské radnice a chalupy z Prlova, které jsou součástí Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, proveden průzkum využívající akustickou detekci aktivity larev dřevokazného hmyzu. Na základě této průzkumné činnosti byla jednoznačně prokázána aktivita dřevokazného hmyzu a z tohoto důvodu byla v září roku 2016 provedena horkovzdušná sanace objektu rožnovské radnice s cílem sterilizace všech dřevěných prvků konstrukce tohoto historicky cenného objektu.

Recenzovaný Příspěvek prezentuje sanační metody dřevěných konstrukcí využívající tepelnou energii, konkrétně horkovzdušnou sterilizaci dřeva a mikrovlnné technologie. Oblast biotických škůdců zahrnuje dřevokazný hmyz a dřevokazné houby se zvláštním přihlédnutím k dřevomorce domácí (Serpula lacrymans).

Recenzovaný Příspěvek prezentuje metodický postup a výsledky z akustické detekce aktivity larev dřevokazného hmyzu v objektech areálu Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm. Pro monitorování aktivity byl použit systém Acoustic Pack.

Příspěvek prezentuje zařízení Acoustic Pack, které dokáže zaznamenávat zvuk, který larvy vydávají při požeru dřevní hmoty, a to až osmi senzory najednou v několikahodinových záznamech, pomocí kvalitního systému snímání zvukového signálu. Při detekci je zároveň možné si okamžitě poslechnout aktivitu na daném prvku v konstrukci.

Příspěvek prezentuje diagnostickou metodu založenou na rentgenovém (RTG) zobrazení degradované dřevní hmoty. Samotná RTG technika využívá obrazových informací zpracovaných pomocí 2D rovinné transformace. Získaný rentgenový snímek je vyhodnocen ve speciálně navržených programech.

Článek prezentuje technologický postup a možnosti úpravy povrchů různých materiálů prostřednictvím pevných částeček suchého ledu CO₂. Čistící médium je v trysce zařízení urychlováno proudem stlačeného vzduchu rychlostí větší než rychlost zvuku.

Příspěvek prezentuje výsledky speciálně vyvinutého zařízení pro přesnou lokalizaci polohy za zdí. Je určen pro oblast stavebnictví, kde je nutné stanovit přesné polohy na obou stranách stěny. Navržený indikátor využívá principu elektromagnetického pole a skládá se z vysílací a přijímací části. Vysílač vysílá elektromagnetické vlny se specifickou frekvencí a modulací z jedné strany zdi a přijímač s nastavitelnou citlivostí na straně druhé vyhodnocuje a předává informace provozovateli indikátoru polohy. Popsané zařízení umožňuje detekovat polohu za zdí k výchozímu bodu skrze překážku tloušťky až půl metru.