Zpravodajství z veletrhu Aqua-therm - 24. 11. 2010

Tisková zpráva

z mezinárodního veletrhu Aqua-therm Praha 2010

středa 24.11.2010

Tyto tiskové zprávy pro Vás připravuje redakční tým odborného internetového portálu TZB-info, který
poskytuje online zpravodajství z veletrhu.
e-mail: kontakt@tzb-info.cz.

---

Pozvánka na dnešní den

Středa 24. 11. 2010 - Hala 2D

11:00 - 13:00 Tepelné čerpadlo jako moderní a ekonomický způsob vytápění
11:00 - 11:30 Kolektory pro tepelná čerpadla země - voda a požadavky na primární zařízení
Milan Trs, GEROtop, s. r. o.
11:30 - 12:00 Vrty pro tepelná čerpadla a nová legislativa
Ing. Arch. Pavel Cihelka" + Stavební Geologie - Geosan, s.r.o.
12:00 - 12:30 Zásady pro návrh tepelných čerpadel vzduch - voda
Ing. Josef Slováček, TERMO KOMFORT s. r. o.
12:30 - 13:00 Tepelná čerpadla a solární panely - Ing. Tomáš Straka, Ph.D., Regulus a. s.
garant: Asociace pro využití tepelných čerpadel, Ing. Dagmar Vaverková

Středa 24. 11. 2010 - Velký sál

14:00 - 16:30 CLEAR-UP - Lepší vnitřní prostředí s nižší spotřebou energie?
14:00 - 14:30 Vnitřní prostředí budov a spotřeba energie
prof. Ing. Karel Kabele, CSc., ČVUT v Praze
14:30 - 15:00 Vnitřní prostředí budov a systémy řízeného větrání
Dr. Jakub Kolařík, Technická univerzita v Dánsku
15:30 - 15:30 Větrání řízené vlhkostí vzduchu
Jean-Luc Savin, Aereco, Francie
15:30 - 16:00 Větrání řízené VOCs
Dr. Heiko Ulmer, Applied Sensor, Německo
16:00 - 16:30 Diskuze
garant: prof. Ing. Karel Kabele, CSc., ČVUT v Praze

Středa 24. 11. 2010 - Hala 2D

14:00 - 15:00 SEMINÁŘ OPŽP: Jak získat dotaci na projekt pro zlepšení kvality ovzduší a snížení emisí
Základní informace k příjmu dotací z Prioritní osy 2 a 3
garant: Státní fond životního prostředí ČR

16:00 - 18:00 FACILITY MANAGEMENT: Trvale udržitelný rozvoj

• Inteligentní, zelené a certifikované budovy
• Jak měřit a řídit spotřebu v budovách, jak tuto spotřebu minimalizovat
• Jaká je role Facility managementu v hodnocení trvale udržitelného rozvoje
• IT podpora těchto procesů

garant: FM Institute, s. r. o. a IKA Data, s. r. o.
Ing. Ondřej Štrup, ing. Milan Hampl

Středa - čtvrtek 24. - 25. 11. 2010 - hala 6

SOUTĚŽ UČŇŮ

Finále soutěže žáků Středních odborných škol a Středních odborných učilišť oboru instalatér se zúčastní vítězné dvojice žáků z šesti regionálních kol soutěže, která probíhala po celý tento rok na výstavách v Lysé n/Labem, Litoměřicích, Brně, Českých Budějovicích, Ostravě a Olomouci.

---

Slavnostní zahájení veletrhu Aquatherm 2010

Včera byl slavnostně zahájen 17. veletrh Aqua-therm 2010. Hovořilo se zejména o příležitostech k uzavření nových kontraktů v doznívající krizi a o velké změně, kterou stavebnictví čeká v souvislosti s novou evropskou směrnicí o energetické náročnosti budov. Podrobnosti ze slavnostního zahájení čtěte ve zprávě TZB-info.

---

Seminář Budovy s téměř nulovou spotřebou energie v roce 2020 - fantazie či realita?

Na závěr prvního veletržního dne Aqua-therm 2010 proběhl diskusní kulatý stůl Budovy s téměř nulovou spotřebou energie v roce 2020 - fantazie či realita? - pod moderátorským vedením prof. Ing. Karla Kabele, CSc. V úvodní prezentaci moderátora zazněly dvě otázky na přítomné diskutující...

/1/ Co je dle Vašeho názoru budova s téměř nulovou spotřebou energie?

/2/ Které typy budov by bylo podle Vás vhodné zahrnout do národního plánu zvyšování počtu budov s téměř nulovou spotřebou energie a které zcela vyloučit?

Doc. Jiří Hirš z brněnského VUT k otázkám jmenoval příklady již existujících budov s nulovou spotřebou energie v zahraničí. Na druhou otázku reagoval slovy, že vhodné jsou ty budovy, které mají vhodné okrajové podmínky. Jako příklad podmínek uvedl vhodnou lokalitu, vztah a orientace v terénu, dostupnost obnovitelných zdrojů energie.

Prof. Dušan Petráš ze Slovenské technické univerzity v Bratislavě uvedl, že stavět domy s nulovou spotřebou energie je reálné. Bude v nich však problém dosáhnout vyhovující kvality vnitřního prostředí - tepelnou pohodu během roku, kvalitu vnitřního vzduchu a například i kvalitní přirozené osvětlení.

Ing. Pavel Jiránek z MPO informoval, že byly ustaveny dvě pracovní skupiny - při Hospodářské komoře a při MPO - s úkolem implementace nové evropské směrnice. Uvedl, že definice budovy s téměř nulovou spotřebou energie budou zcela jistě různé pro různé typy budov. Osobně si nedovede představit takovou definici například pro budovu nemocnice.

Ing. Irena Plocková uvedla, že nová směrnice o energetické náročnosti budov je pro ní zklamáním, a to zejména z důvodu, že spíše rozvíjí nové otázky. Upozornila, že je třeba mít na paměti také ekonomiku: "Nestavíme hliněnou architekturu, materiály musí někdo vyrobit, stavbu zrealizovat a zejména provozovat. Je třeba uvažovat celý životní cyklus včetně likvidace stavby. Máme dost odborníků pro provozování budov se složitými systémy, které budou v blízkém budoucnu budovy vybaveny?"

Jako vhodné typy staveb pro zařazení do plánu budov s nulovou spotřebou označila ty se snadným provozováním - rodinné a bytové domy. Upřesnila, že jde o budovy, kde je provoz daný standardy, kde je "popsatelný". Ing. Petr Vogel ze společnosti Ekowatt jmenoval kritéria posuzování budov z hlediska nulové spotřeby energie: potřeba tepla na vytápění, potřeba primární energie pro provoz, využití obnovitelných zdrojů a technologická kritéria. Jako zásadní problém považuje nedodržování požadavku na přísun čerstvého vzduchu do vnitřního prostředí. Tím se nová EPBD vůbec nezabývá. Apeloval, aby se na problematiku přísunu čerstvého vzduchu do vnitřního prostředí budov v implementaci směrnice pamatovalo.

Prof. Kabele otevřel diskusi také na téma, co je místo stavby a jeho nejbližší okolí, o kterém mluví nová směrnice v souvislosti s výrobou a spotřebou energie z obnovitelných zdrojů. Názory přítomných se v této věci velice lišily. Pro Ing. Jiránka to přestavuje prostor, kam mohou dosahovat systémy centrálního zásobování teplem. Doc. Hirš chápe místo a okolí stavby z ekonomického hlediska - "Co se vyplatí dopravovat". Ing. Plocková naopak uvedla, že ustanovení směrnice chápe opravdu doslova jako nejbližší okolí budovy, a to s ohledem na její umístění z hlediska tvaru terénu, orientace stavby apod. Prof. Petráš chápe "v místě" jako "v budově". "Jinak je jedno, zda je objekt vytápěn systémem CZT se zdrojem vzdáleným 50 m nebo 1 km. Podstatné je, že jde o obnovitelný zdroj," dodal prof. Petráš.

Na poznámku Ing. Jiráska z MPO, který uvedl, že pod energií z obnovitelných zdrojů ve smyslu směrnice si představuje i elektřinu vyrobenou ve fotovoltaických elektrárnách, reagoval prof. Kabele úvahou, že by jako směrnici vyhovující mohly být chápány i budovy, které jsou například vytápěny pouze elektřinou vyrobenou ve FVE. Je podle něj možné, že se v rámci úvah při implementaci směrnice dostaneme k tomu, že nulová budova bude napojena na všechny běžné sítě jako nyní, pouze spotřebovaná energie bude pocházet z OZE.

Podle Kabeleho se okolím stavby myslí nejbližší okolí a v případě CZT okolí dané jeho sítí. Jako hlavní problém budov s nízkou spotřebou energie vidí jejich přehřívání v letním období. Prof. Petráš a Ing. Vogel vidí jako největší problém přívod čerstvého vzduchu a zajištění kvality vnitřního prostředí z tohoto hlediska. Tomuto tématu patřila v závěru kulatého stolu značná část diskuse.

Ing. Hodboď uvedl, že směrnice vyvolá potřebu změny legislativy z hlediska redistribuce energie. "Distributoři energie by měli být povinni energii vykupovat z budov, kde je jí přebytek, a distribuovat ji jinam." Většina diskutujících autorit od předsednického stolu označila realizaci budov podle nové směrnice za reálnou. Neformální hlasování všech přítomných na závěr velice příjemného semináře o tom, zda budovy s téměř nulovou spotřebou energie v roce 2020 jsou fantazií, nebo realitou neukázalo jednoznačně na žádnou možnost. Práci na implementaci směrnice budeme sledovat a uvidíme...

---

Zajímavosti k vybraným tématům z jednotlivých oborů

Zónové systémy určené pro efektivní vytápění

Aby bylo dosaženo efektivního vytápění při minimálních nákladech, měl by být každý lokální zdroj tepla ovládán nejlépe prostorovým termostatem (nebo ekvitermním regulátorem). V dnešní době již existují systémy, které umožňují řízení vytápění na základě prostorových teplotních snímačů umístěných ve více místnostech. Tyto systémy se jednoduše nazývají zónové.

Zónové systémy se dnes s výhodou využívají jak v rodinných domech (s lokálním vytápěním), tak v panelových domech (s vytápěním dálkovým). Jediný rozdíl je v použití reléové jednotky, která ovládá příslušný zdroj tepla (kotel). V systémech dálkového vytápění se převážně tato reléová jednotka nevyužívá, zatímco v systémech lokálního vytápění se tato jednotka využívá především ke spínání zdroje tepla dle skutečné potřeby. Základem všech zónových systémů je řídicí centrální jednotka. Tato řídicí jednotka slouží jako hlavní prvek zónového systému, který je správcem nad všemi ostatními zařízeními a vydává povely k jejich ovládání. Řídicí jednotka také obsahuje zobrazení (nejčastěji digitální displej), který slouží jako hlavní rozhraní mezi uživatelem a ostatními systémy. V řídicí jednotce se celý zónový systém konfiguruje. V této jednotce se zadává, kolik zón má celý systém spravovat a hlavně se kterými komponenty systému má řídicí jednotka komunikovat.

Zónové systémy vytápění se obecně rozdělují na dvě části. Nejstarší zónové systémy byly pouze vodičové. To znamená, že jednotlivé komponenty systému byly mezi sebou propojeny vodičem. To přinášelo jisté nevýhody (distribuce vodičů) při integraci zónového systému do již vybudovaného systému vytápění. Druhou skupinou zónových systémů, která již hlavní nevýhodu vodičových systémů nemá, jsou bezdrátové zónové systémy. U bezdrátových systémů je využita bezdrátová technologie nízkorychlostní komunikace, nejčastěji ve frekvenčním pásmu 868 - 870 MHz.

Vodičové zónové systémy je možné využít pro řízení vytápění z otopných těles, podlahového vytápění nebo kombinace otopných těles a podlahového vytápění. Jak již bylo řečeno, základem celého systému je centrální řídicí jednotka. Další důležitou částí systému, v případě vodičového zapojení, je zónový regulátor. Zónový regulátor slouží pro ovládání (vydávání elektrických povelů) do komponent, které jsou k zónovému regulátoru připojeny. Pokud budeme uvažovat základní aplikaci vytápění pomocí otopných těles, jsou jednotlivými komponenty termoelektrické pohony. Termoelektrický pohon je velikostí podobný termostatické hlavici, která se nasazuje na radiátorový ventil, ale je možno jej ovládat přivedeným elektrickým napětím. Termoelektrické pohony jsou tedy zařízení, která jsou ovládána elektrickým signálem (230V AC nebo 24V AC/DC).

Jak již bylo uvedeno, hlavní nevýhodou vodičového zónového systému je nutnost propojení všech komponent systému pomocí vodičů. Díky tomu, že v bezdrátovém systému mezi sebou všechny jednotky komunikují bezdrátově, tato nevýhoda u bezdrátového systému již není. Bezdrátový zónový systém, stejně jako vodičový, je možné využít pro řízení vytápění otopnými tělesy, podlahového vytápění a jejich kombinace. Další výhodou bedrátového zónového systému je, že v případě řízení vytápění otopnými tělesy není nutné použít zónový regulátor. Zónový regulátor může být nahrazen bezdrátovými regulátory (termostatickými hlavicemi) otopných těles, které jsou umístěny v jednotlivých zónách.

Využitím zónového systému je vytápění v objektu ve vytápěném prostoru optimálně regulováno a je možno dosáhnout dalších úspor.

Co očekáváme od větrání koupelny?

Provozováním koupelny se produkuje vodní pára. Obzvláště při sprchování jí vzniká velké množství. Vodní pára se tradičně považuje za škodlivinu, kterou je třeba odvádět větráním. Máme jí však v interiéru dostatek?

Vlhkostní bilance místnosti je při nízkých venkovních teplotách zásadně ovlivněna větráním. Vhodná intenzita větrání závisí na více faktorech, všeobecně přijímaná dávka vzduchu na osobu činí 25 m³/h.os. Při takovém větrání však při běžných vlhkostních zdrojích v interiéru nemusí být vlhkost dostačující. Za významný zdroj vlhkosti se považují např. rostliny. Pro fialku se uvádí 5 až 10 g/h. Významným zdrojem vlhkosti je jistě také sušení prádla. Pokud se praním zvýší hmotnost na dvojnásobek, tedy 4 kg prádla na sebe naváží další 4 kg vody, znamená to, že během cca 2 dnů se tato voda odpaří, což představuje 83 g/h. Úmyslným zdrojem jsou také pokojové fontány, pro které byla změřena průměrná hodnota odparu 10 g/h pro fontány s klidnou hladinou a 20 g/h pro fontány s vodopádem nebo vodotryskem. Takže průměrná domácnost se 4 osobami, kde každá vytváří 40 g/h vodní páry, s 15 květinami s průměrnou produkcí 20 g/den, má celkový vlhkostní zisk 183 g/h. K tomu samozřejmě přispívá vaření, ale protože vodní pára z kuchyně bývá provázena neatraktivními odérovými látkami, je účelné a v praxi běžné, zajistit v kuchyni lokální odsávání nebo otvírat okna, proto tato vodní pára není uvažována do vlhkostní bilance okolních místností. Vlhkostní bilance určuje výslednou vlhkost vzduchu v místnosti.

Vlhkost v obytných místnostech závisí na vnější teplotě. Při teplotách nižších jak -5 °C nebo při vyšších dávkách vzduchu při teplotách nižších jak 0 °C je v interiéru vlhkost nízká. Při vyšších teplotách vychází vlhkosti naopak vysoké, ale při vnější teplotě vzduchu nad 15 °C již otevírání oken nezpůsobuje ani vysoké průtoky, ani dramatický průvan, takže pak lze větrací režim změnit. Tyto závislosti byly již mnohokráte doloženy měřením i fyzikálním rozborem, zde však tyto úvahy poodkrývají odpověď na otázku, zda vodní pára je v bytovém prostředí škodlivina, nebo v zimním období naopak nedostatkové zboží, se kterým je třeba šetřit.

Nárazový vývin vodní páry např. při sprchování, nemusí být považován za nebezpečný jev, protože je-li vodní pára rozptýlena do okolního prostoru, může být pro kvalitu prostředí v pobytových místnostech přínosem. Sprchování produkuje až 2,6 kg/h. Za dobu 15 minut tak může vzniknout až 650 g vodní páry. Vodní pára se šíří difuzí, takže při objemu sousedících místností 80 m³ a k tomu vlastní koupelny 20 m³ to znamená, že relativní vlhkost před sprchováním 30 % se v tomto objemu vzduchu navýší na 67 %. Nutnou podmínkou tohoto jevu jsou samozřejmě otevřené dveře. Při trvalém větrání s předeslanými dávkami vzduchu na osobu se vodní pára v bytě dlouho nezdrží, ale krátkodobě vlhkostní poměry zlepší. Z malých koupelen uprostřed dispozice je vodní pára částečně odvedena větráním, částečně se rozptýlí v bytě. Poměr obou složek závisí na průtoku vzduchu a také na propojení koupelny s okolními místnostmi. Pokud bude odvod vzduchu v koupelně mít průtok pouhých 20 m³/h a bude odvádět vzduch nad vanou nebo sprchou o parametrech např. 23 °C a 70 %, pak při nezměněných podmínkách odvede 190 g/h vodní páry, což je téměř třetina celkové produkce. Zbytek příznivě přispěje ke zvýšení vlhkosti v okolních místnostech.

Z uvedené analýzy plyne, že i velmi poddimenzované větrání koupelny nemusí znamenat vlhkostní problémy, pokud se byt jako celek větrá patřičnými dávkami vzduchu podle počtu osob a krátkodobý přebytek vodní páry se v interiéru rozptýlí.

Využití primární energie biomasy

Primární energii obsaženou v biomase lze využít s různou účinností v závislosti na použité technologii a konečném produktu. V současnosti je velká část biomasy spolužalována s uhlím v tepelných elektrárnách. Využití primární energie se v takovém případě pohybuje kolem 30 %. Stejné účinnosti lze dosáhnout při spalování čisté biomasy. Na opačném konci je účinnost moderních zplynovacích kotlů na biomasu, která v některých případech přesahuje 90%. Kotle s účinností nad 82 % jsou podporovány z programu Zelená úsporám.

Vyrobené teplo lze přeměnit na jiné formy energie s účinností, která může nejvýše odpovídat Carnotovu cyklu (to je oněch 30 % v tepelných elektrárnách). Naopak elektřinu lze přeměnit na jiné formy energie s účinností, která se obvykle pohybuje kolem 80 % nebo více (výjimkou je elektrolýza, jejíž účinnost je nižší, naopak přeměna na teplo probíhá s účinností téměř 100 %). Elektřinu je proto nutno považovat za hodnotnější produkt.

Optimální využití biomasy je v teplárnách (KVET - kombinovaná výroba elektřiny a tepla, tento pojem se však vztahuje i na teplárny spalující uhlí), pokud jsou provozovány pouze v topné sezóně podle aktuální potřeby tepla. Využití primárního zdroje se při mírně nižší účinnosti výroby elektřiny může pohybovat kolem 85 % (25 % elektřina a 60 % teplo). Kromě toho v době, kdy lze plně využít i odpadní teplo, je rovněž vyšší spotřeba elektřiny. Tato zvýšená spotřeba je v současnosti pokrývána výrobou elektřiny v uhelných elektrárnách.

Teplo je částečně využíváno snad ve všech tepelných elektrárnách. Pokud je však využita méně než polovina vyrobeného tepla, nelze takové zdroje označovat za teplárny. Celkové využití primárního zdroje je totiž v takovém případě nižší než 55 % (25 % elektřina a 30 % teplo).

Nakládání s dešťovými vodami

Významnou změnou v oblasti kanalizace je změna v nakládání s dešťovými vodami. Dosud jsem brali jako samozřejmost, že u objektu je navržena vodovodní a kanalizační přípojka. Podle nové legislativy je třetí samozřejmou záležitostí řešení dešťových vod a to již v první stavební dokumentaci. Podle zákona je třeba dešťovou vodu přednostně zasakovat, pokud to není možné, tak zadržovat s postupným vypouštěním a jen v krajním případě vypouštět.

Nová koncepce hospodaření s dešťovou vodou zcela zásadně zasahuje do konzervativního navrhování objektů a ploch a je třeba počítat se zcela novými zásadami pro architekturu staveb i území. Příkladem mohou být developerské projekty rodinných domů. Developer staví na pozemku, který pak bude rozdělen na jednotlivé stavební parcely k rodinným domům. Požadujeme za samozřejmé, že k jednotlivým domům jsou provedeny inženýrské sítě, ale vsakování a retence se řeší většinou centrálně pro celou skupinu domků, jelikož je to věc nová a nejsme zvyklí ji dosud chápat jako součást stavby. Následně jsou majitelé odkázáni na placení za provoz (nájem pozemku) a údržbu retenčních nádrží bez možnosti tyto náklady podstatně ovlivnit. Pokud by se provedlo zasakování přímo pro jednotlivé domky na jednotlivých parcelách, provoz bude jednoduchý a zdarma.

Budeme si muset v městské zástavbě zvyknout na zatravněné rýhy a prolehy, které budou vytvářet členitější terén a budou umožňovat zasakování dešťové vody, budeme si muset zvyknout na to, že v těchto objektech bude po dešti několik hodin stát voda. Odměnou nám bude nejen pro oko příjemný různorodý terén, ale především doplňování podzemních zásob vody, které potřebujeme.

---

Tipy na stánky:

Tipy na stánky - Aqua-therm Praha 2010 (I)
Tipy na stánky - Aqua-therm Praha 2010 (II)

---

Pozvánka na zítřek:

Čtvrtek 25. 11. 2010 - Hala 2D

11:00 - 13:00 Trendy a úspory ve větrání a klimatizaci
garant: STP OS01, Ing. Jiří Frýba
14:00 - 17:00 Komplexní řešení problémů s vytápěním a větráním po zateplení bytových domů
garant: STP OS06, Ing. Marcel Kadlec

Čtvrtek 25. 11. 2010 - Velký sál

10:00 - 13:30 2. ČESKÉ ENERGETICKÉ A EKOLOGICKÉ FÓRUM
Aplikace směrnice o energetické náročnosti budov v České republice

Jaroslav Maroušek, předseda správní rady SEVEn; Pavel Jirásek, Ministerstvo průmyslu a obchodu; Irena Plocková; Josef Smola, architekt; Libor Urbášek, předseda Asociace výrobců minerální izolace

garant: SEVEN

14:00 - 15:00 Prezentace nominací udělených porotou v soutěži Český energetický a ekologický projekt 2008/2009
garant: TOP EXPO CZ

15:30 - 17:00 Panelová diskuse - Architektura nízkoenergetických a pasivních staveb
garant: TOP EXPO CZ

Čtvrtek 25. 11. 2010 - Velký sál

17:30 - 19:00 Slavnostní vyhlášení výsledků finále soutěže žáků SOŠ oboru instalatér
garant: Cech instalatérů ČR

Čtvrtek 24. - 25. 11. 2010 - hala 6

SOUTĚŽ UČŇŮ - 2. den

Finále soutěže žáků Středních odborných škol a Středních odborných učilišť oboru instalatér se zúčastní vítězné dvojice žáků z šesti regionálních kol soutěže.