Zkušenosti získané při rekonstrukci polyfunkčního domu

Popis realizované stavby

Půdorys přízemí stávajícího objektu

Původní řešení objektu Křižíkova č.p. 71 v Praze byl třípodlažní objekt tvaru L, který byl tvořen nosnými podélnými stěnami ze smíšeného zdiva (cihla + opuka), objekt měl jedno suterénní podlaží a podkroví. Stropní konstrukce byly tvořeny v suterénu a v přízemí cihelnými valenými klenbami podporovanými klenebními žebry, v nadzemních podlažích pak stropní konstrukce byly tvořeny dřevěnými trámy. Po provedení obnovy a dostavby objektu se bude jednat o šestipodlažní objekt tvaru L. V rámci rekonstrukce byla odstraněna stávající konstrukce střechy a následně se provedla třípodlažní nástavba původního objektu.

Řez objektem před nástavbou

Řez objektem po nástavbě

Popis závad původní objektu a návrh řešení jejich sanace

Pohled na navržené zajištění fasádních meziokenních pilířů ocelovou objímkou, takto byly zesíleny i vnitřní pilíře a i pilíře dvorní fasády, které byly přitíženy plánovanou nástavbou

Pohled na hotový opravený objekt z ulice Křižíkova po provedení nástavby

Jak je patrné na fotografii hotové fasády, byl zachován původní reliéf i velikost oken podle historického členění fasády, byla obnovena i římsa, která byla původně v rovině nadezdívky pod pozednicí původní konstrukce střechy.

Po zajištění svislých zděných stěna pilířů v nadzemní části pomocí ocelových objímek mohlo být přistoupeno k sanaci suterénních prostor, tj. dvorní fasáda byla zajištěna čtyřmi mikropilotami, které umožnily vytěžení dvora a provedení dvorní vestavby garáže s nebytovým prostorem využívaným jako fitness.

Stav pilíře před zesílením a podchycením

Zesílení zděného pilíře pomocí úhelníků

Podchycení zděného pilíře pomocí čtyř mikropilot rozmístěných souměrně v rozích sloupu

Pohled na detail přiložené kari sítě ⌀ 8/100×100 mm, která sloužila jako vyztužení obetonávky všech suterénních stěn

Dále bylo provedeno jejich podezdění až na úroveň plánované základové spáry dvorní vestavby, resp. úroveň základové spáry podsklepené části původního objektu.

Pomocí mokrého torkretu bylo provedeno zesílení všech suterénních stěn buď oboustranně nebo jednostranně 100 mm nástřikem betonem třídy C 20/25 XC4.

Pohled na valenou klenbu nad průjezdem

Klenba měla několik zřetelných trhlin a i tvarovou změnu, byla částečně ve vrcholu prolomena, šířka trhliny ve vrcholu cca 0,5 mm, resp. na horní líc kleneb i v další části půdorysu, které byly zbaveny všech vrstev nadnásypu a konstrukce podlahy. Všechny klenby byly společně i se stěnami v úrovni všech podlaží zbaveny omítky, klenbám byla vyškrábána omítka na spodním i horním líci na hloubku min. 20 mm a provedeno hloubkové vyspárování, následně byly klenby jak nad přízemím, tak i nad suterénem zesíleny nadbetonávkou tl. = 100 mm z betonu C 20/25 XC1 opatřenou spřahovacími trny ⌀ 10 mm – 4 ks/m².

Současně s přebetonávkou valených kleneb byla provedena i sanace poškozených klenebních žeber, které byly často poškozeny nevhodně v minulosti vedenými inženýrskými sítěmi.

Pohled na klenební žebro, kterým v minulosti procházely inženýrské sítě, provedením drážky došlo k jeho oslabení

Vlastní klenební žebro mělo i ohybovou trhlinu, hned vedle umístěné inženýrské sítě šířky větší než 0,5 mm. Zde bylo nutno nejdřív odstranit zbytek omítky z povrchu klenebního žebra, tak aby bylo možno ověřit, zdali žebro nemá i jiné trhliny než tu, která je na fotografii v současnosti vidět. Všechny inženýrské sítě, které procházely v minulosti klenebními žebry, byly v rámci rekonstrukce přeloženy a klenebná žebra vyspravena dozděním a doklínovaním, současně byla i zesílena do drážky umístěnými helikálními výztužemi 2 ⌀ 8 mm po celé délce klenebního žebra a vlepenými trny ⌀ 6 mm dl. = 450 mm a´ = 300 mm po oblouku.

Nově navržené konstrukce stropů byly tvořeny válcovanými nosníky a trapézovými plechy, vytvářely tak tuhé stropní tabule. Válcované I profily byly ukotveny až do fasády přes přivařené závitové tyče a kotevní desky, tak aby byly schopny vytvořit vodorovné ztužení objektu. Jako svislé konstrukce byly použity nosné zděné stěny z děrovaných bloků. Konstrukce střechy byla navržena za pomocí ocelových rámů a vlašských krokví.

Pohled na původní konstrukce střechy

Ta byla po celou dobu prováděných sanačních prací ponechána, aby nedocházelo k poškození objektu povětrnostními vlivy, které byly již v minulosti poškozeny povodní v roce 2002, kdy hladina vody dosahovala do úrovně klenebních žeber pod stropem nad přízemím.

Závěr

Výše popsaná sanační opatření umožnila zachovat větší část nosných konstrukcí původního objektu a prodloužit tak jejich životnost, aby mohly tvořit nosnou konstrukci nově vytvořeného polyfunkčního objektu. Bylo tak prokázáno, že staré konstrukce nepatří na skládku ale je možno je dále plně využívat.

Literatura

• [1] Prof. Ing. Jiří Witzany, DrSc., Dr.h.c., Ing. Tomáš Čejka, Ph.D., Prof. Ing. Richard Wasserbauer, DrSc., Ing. Radek Zigler, Ph.D. PDR – Poruchy, Degradace a Rekonstrukce
• [2] EN 1991-1-1 – Zatížení stavebních konstrukcí
• [3] EN 1993-1-1 Navrhování ocelových konstrukcí pozemních staveb
• [4] EN 1992-1-1 Navrhování železobetonových konstrukcí pozemních staveb
  EN 1996-1-1 Navrhování zděných konstrukcí
• [5] EN 1997-1-1 Základová půda pod plošnými základy.