Rozhovor s Vlastimilem Mandíkem

Vaše firma v loňském roce dosáhla obratu ve výši 330 milionů korun a trvale zaměstnává 180 zaměstnanců. Vybudovat a řídit takovouto firmu je jistě pro 44-letého muže velkým úspěchem. Jak to všechno začalo?
Jsem profesí elektrikář, v rodové tradici máme ale černé řemeslo. Táta byl kovářský živnostník, bratr, děda, praděda, všichni byli kováři a to už pokud vím od 18. století. Svůj první podnikatelský začátek jsem měl ještě na sklonku československého socialismu, kdy jsem vyhrál konkurz na vedoucího družstva kovářů v Berouně. Zde jsem zkusil poprvé řídit pracovní kolektiv. Mám z tohoto dvouletého období vzpomínky, které mne ještě dnes budí někdy ze spaní. Ze čtyřiceti zaměstnanců bylo totiž jen asi šest mužů a zbytek žen.

S vlastním podnikáním jste pak začal kde?
To bylo v roce 1989 v Berouně těsně před listopadovým převratem, kdy jsem dostal povolení k vedlejší pracovní činnosti pro zámečnickou výrobu. Při zaměstnání, doslova v garáži jsem potom začal svařovat držáky pro Teslu Hloubětín a vyrábět nejrůznější ocelové výrobky, po kterých byla poptávka. Toto podnikání při zaměstnání jsem vydržel necelý rok, pak podal výpověď a začal podnikat "doopravdy" podle živnostenského zákona. V začátcích jsme firmu rozjížděli opět se zámečnickou výrobou a dělali skutečně o co byl zájem a co by mohlo přinést peníze na další rozvoj firmy. Vyráběli jsme např. tisíce držáků silničních značek pro okresní správu silnic nebo nože do žacích lišt. Prvním sériovým výrobkem pak byly protipožární klapky, po nich následovaly nosiče baterií do vysokozdvižných vozíků a v krátkém sledu pak už vytápěcí technika. První infrazářič jsme prodali v roce 1993.

Jak jste při zámečnické výrobě přišli na myšlenku vyrábět tak technicky náročný výrobek jako je infrazářič nebo vzduchotechnická jednotka?
Vyrábět technicky náročný výrobek - svůj produkt sériovým způsobem bylo vždy mým cílem a snem. K tomu, aby se dal uskutečnit, je ale nezbytné mít dobrý nápad. To není až tak těžké. Pak je ale nutné podstoupit náročnou cestu vývoje a odzkoušení výrobku. A na to je vždy potřeba hodně peněz. My jsme do tohoto vývoje mohli investovat zisky ze zámečnické výroby. Mojí prvotní nevýhodou bylo, že když jsem začínal, tak jsem měl 15 tisíc na vkladní knížce a ani z předchozího zaměstnání jsem si neodnesl plný šuplík nápadů a rozpracovaných, nebo hotových projektů jako někteří jiní.

Je asi docela netypické, když zámečnická firma začne vyrábět takový poměrně technicky náročný výrobek jako plynový infrazářič. Jak tato výroba začala?
Impulsem byl můj kontakt s technikem, který měl rozhled v oblasti výrobků topenářské techniky - pan Hnilička z Brna. Díky němu jsem dostal námět a základní technické informace. Uvědomil jsem si, že právě tohle by mohlo být to pravé jahodové pro budoucí zaměření firmy. A pak už bylo na mně vytvořit pracovní kolektiv techniků a dělníků, se kterými jsme vyvinuli vlastní výrobek, zavedli do výroby a dotáhli ho do současného stádia. Tím je vlastně kompletní, na české poměry špičkový servis výrobce jak pro projektanty, tak i pro montážní a servisní organizace.

Kdybyste měl charakterizovat oblast použití infrazářičů. Kam se hodí a kde jsou vhodnější teplovzdušné agregáty?
Podle mého názoru je vytápění průmyslových hal pomocí tmavých infrazářičů vůbec nejlepší a nejúspornější možný způsob vytápění. A to platí pro všechny výrobce, kteří dodávají výrobky s dostatečnou technickou úrovní. Omezení pro jejich použití jsou výroby, které produkují výbušné výpary, protože se jedná o plynové spotřebiče, kde je otevřený oheň. Velkou předností zářičů je rovnoměrnost teplotního profilu po celé výšce haly. Můžete si prakticky ověřit v naší nejmodernější páté výrobní hale, kde máme kanceláře i v patře. Při výstupu do tohoto patra prakticky nepoznáte rozdíl teplot proti úrovni přízemí, tak jako je tomu u teplovzdušných agregátů nebo všech dalších způsobů vytápění. To je samozřejmě jen jedno kritérium pro rozhodnutí, zda zvolit infrazářiče, teplovzdušné agregáty, popř. jinou vytápěcí techniku. Vždy je nutné udělat rozbor situace, vzít v úvahu všechny okolnosti jako je výška haly, charakter použití haly, četnost pohybu osob a řada dalších. Jen velmi hrubě lze říct, že pro nižší haly je výhodnější teplovzdušný agregát, tedy u nás konkrétně typ MONZUN, a pro větší výšky pak plynové infrazářiče. Ale není možné brát výšku haly jako základní a rozhodující kritérium, ale jen jako jedno z několika hledisek pro posouzení.

Kolik má Vaše firma v současnosti zaměstnanců a jakých ekonomických výsledků dosahuje?
Firma zaměstnává asi 180 pracovníků zde v Hostomicích pod Brdy. V loňském roce jsme dosáhli obratu 330 mil. Kč.

Jakým směrem byste chtěl firmu rozvíjet?
Chceme zachovat všechny dosavadní výrobní divize, které jsme vybudovali, a výrobky a služby kolem nich dále zlepšovat a zdokonalovat. Je to výroba topné techniky - infrazářiče a teplovzdušné agregáty, protipožárních komponentů, vzduchotechnických prvků a dále výroba speciálních ocelových konstrukcí a vysoce specializovaná výroba ocelových nosičů baterií, které dodáváme prakticky všem významným evropským výrobcům vysokozdvižných vozíků.

Na Vaší firmě je při rozsahu výroby a obratu neobvyklá právní forma fyzické osoby, kterou si stále zachováváte. Chcete při tom zůstat i do budoucna?
Zatím je firma stále fyzická osoba, ale už jsme začali podnikat příslušné kroky k převodu na akciovou společnost MANDÍK, a.s. Přechod nebude po právní a účetní stránce vůbec jednoduchý a předpokládáme, že potrvá dva až tři roky.

Uvažujete o nějaké emisi akcií?
Taková možnost, stejně jako řada dalších zajímavých, jako jsou např. zaměstnanecké akcie, se samozřejmě nabízí. Myslím si, že je na to v současné době příliš brzo. Akciový trh v České republice dosud není rozvinut a prostě to ještě neumíme. Chce to čas.

Jaké cíle máte ve Vaší obchodní politice?
Jedním z hlavních cílů je zvyšovat vývoz, který je samozřejmě finančně zajímavý. K tomu je potřeba ale pečlivě hledat partnery v zahraničí, zajišťovat certifikaci a dokonalý servis. Vývoz směřujeme převážně na Slovensko a do východoevropských zemí, které mají samozřejmě další specifika.

Jaký je současný podíl Vašeho vývozu?
Celkově u celé firmy je to asi 20%, ale například konkrétně u infrazářičů je to již přes 50%.

Jakou technickou novinku chystáte?
Hodně jsme se zaměřili na zdokonalení naší teplovzdušné jednotky MONZUN, její doplnění o rekuperaci, protože tímto směrem jde i vývoj topenářské techniky. Celkově ale zdůrazňujeme u všech výrobků stálé zvyšování spolehlivosti a kvality provedení. Oproti konkurenci vidím u zářičů velkou přednost v tom, že máme návrhový program HEFAISTOS, který získal i Zlatou medaili na loňském mezinárodním odborném veletrhu Aqua-therm a je skutečnou světovou špičkou. Díky tomuto programu, o který se u nás zasloužil především p. Jiří Haken a významně se na něm podíleli i učitelé a studenti katedry TZB stavební fakulty ČVUT Praha pod vedením Ing. Karla Kabele, CSc. Zajímavou novinkou je infrazářič o výkonu 50 kW, který je světovým unikátem a podle mých informací ho žádná firma nevyrábí.

Zmínil jste se o získání Zlaté medaile na loňském Aqua-thermu. Občas jsou slyšet různé kuloární zprávy, že rozhodování o těchto medailích není vždy úplně "čisté". Jakou máte zkušenost Vy?
Za naše zářiče se nám podařilo získat na Aqua-thermu již tři Zlaté medaile. Ta první byla v roce 1996 na pražském Aqua-thermu za řadu zářičů 10-40 kW a dvě medaile pak za software HEFAISTOS. Za zajímavé na našem ocenění považuji to, že jsme jako jedni z mála firem získali ocenění za vlastní český produkt. Další medaile dostávají v drtivé většině sice české firmy, ale produkty zahraniční. Jinak jsme ale vůbec, ani v nejmenším nepoužívali jakéhokoliv lobbování, ani jsme nepátrali, kdo je členem hodnotící komise. Prostě jsme vyplnili přihlášku, zaplatili za ni přihlašovací poplatek, konkrétně 4.200,- Kč a pak jsme vlastně byli dost překvapeni, že to vyšlo a medaili jsme získali.