Vzít rozum do hrsti - aneb česko-švýcarské postřehy (III)

Dočetl jsem právě knihu Miroslava Ivanova "Sága o životě a smrti Jana Bati a jeho bratra Tomáše". Je to kniha žánru literatury faktu a byla poprvé vydána v roce 1998 ve Vizovicích. Upřímně řečeno, do psaní tohoto příspěvku mi nebylo zrovna po chuti.

V závěru předmluvy k této knize píše PhDr. Jiří Permes:
"Přesto se čtenáře, když odloží Ivanovovu knihu o Janu Baťovi, zmocní smutek. To když si uvědomí ty promarněné možnosti, o něž byla naše země a její obyvatelé ochuzeni. Je škoda, že historický vývoj šel tím směrem, kterým se ubíral. Baťovy závody sice existují pořád, ve světě dál pracuje obuvnické impérium, nesoucí značku Bata. Ale ne Baťa, nýbrž Bata - bez háčku. Přestože jeho šéf stále dokonale mluví česky a rodina si je vědoma svých moravských a československých kořenů, je to dnes cizí podnik. Úkol, který si zakladatel firmy Tomáš Baťa i její rozmnožitel Jan vytkli, splněn nebyl: přetvářet obyvatele rodné země v nové lidi. Učit je práci a podnikání. Vést je k dokonalosti a úspěchu. Jejich priority jsou dnes jiné a vlastí té nejmladší generace Baťů jsou již cizí země. Je to škoda a je to naše vina."

Proč se o tom všem vlastně zmiňuji? V knize mne zaujala slova Jana Bati, psaná v jeho fejetonu z 23.3.1937:
"... Jedu do světa hledat rozumné věci a vybírat je a pokud možno napravovat příčiny, proč náš obchod v zahraničí se nehýbá ..." a dále pak "... Umínil jsem si, že budu na světě vybírat rozinky rozumné práce, rozumně organizovaných poměrů a poukazovat na chyby, které my u nás v těchto okolnostech děláme ...".

Myslím, že tato slova jsou aktuální i nyní - po 65 letech!

Navazuji na mé Postřehy číslo I a Postřehy číslo II a opět se ptám: proč se nepoučit, proč nevybírat rozinky a rozumně je aplikovat na naše poměry? Proč vymýšlet co je již vymyšleno? Proč stále ještě improvizovat?

Švýcarsko je bohatá země, ale není rozmařilá. Nežije si nad poměry - bere rozum do hrsti.
Průměrně situovaný švýcarský stavebník ví, že ho nový dům bude stát v průměru 500-600 tisíc švýcarských franků, tedy zhruba 100 až 120 jeho současných hrubých měsíčních příjmů, nepočítaje úroky, pojistky a provozní náklady. Suma sumárum - při ostatních srážkách (daně, zdravotní pojištění) a nákladech na živobytí lze očekávat splacení jeho nemovitosti v reálném rozmezí 25-35 let. Je tedy pochopitelné, že jsou průměrné domy dimenzovány přesně tak, aby svou velikostí a pohodlím odpovídaly momentálním i předpokládaným budoucím potřebám a finančním možnostem investora.
Stavby jsou dokumentačně zpracovány již předem tak dokonale - viz poznámka o součásti stavebního povolení v "Postřezích II" - že je možno je zrealizovat (v 95% případů dodavatelským způsobem) od prvního výkopu do nastěhování za 8-10 měsíců. Okamžikem zahájení stavby začíná investor splácet úroky z úvěru a současně platí i nájem z dosavadního bytu. Finanční záležitosti jsou od A až po Z pod kontrolou.

V Česku je naproti tomu k vidění veliké množství pompézních, předimenzovaných a nelogicky řešených staveb, které jejich investory svou finanční náročností zcela zjevně zaskočily.

Jak stavět? Zřejmě ne způsobem (pisatel M.Š. odpustí): "vždy vynechte místo na kotelnu", "vždy vynechte místo na komín", "topení proveďte podlahové, doplněné o běžná tělesa", "buďte nezávislí na zdroji tepla", "počítejte s budoucí rekuperací", "vynechte místo nad okny pro rolety", "do rozvodnic doveďte pár drátů" a "pokud možno, část domu (či celý) podsklepte". Takovým způsobem by se investovat opravdu nemělo! Právě proto, že je v tomto příkladě stavba pojata jako dlouhodobá skládačka, jsou "odhadované" náklady na její realizaci naprosto neprůhledné a v konečné důsledku finančně nezvladatelné. Investor se nesmí bát - a měl by tak vždy učinit - delegovat pravomoci a odpovědnost za stavbu na opravdové profesionály, architektem a stavbyvedoucím počínaje a jednotlivými obory konče.

V příštím příspěvku bych se rád dotkl problematiky volby zdroje tepla v českých poměrech, například: je možné skloubit tepelné čerpadlo s kotlem na uhlí?

Hezký příští týden všem přeje Váš V.J. Švejcar