Unikát jménem Klap aneb nejlehčí z podzemních kontejnerů

Středověk dal podobu centrům mnoha našich i evropských měst, a přestože ji dodnes obdivujeme, souvisí s ní i celá řada specifik, která je potřeba brát v úvahu při plánování jakýchkoliv stavebních prací – řeč je například o úzkých, křivolakých uličkách nebo o síti podzemních chodeb a sklepení. Podobný problém ale dnes představuje i způsob, jak nakládat s odpadem. Ve středověku si s ním lidé hlavu nelámali – prostě jej vyhazovali z oken a splachovali do kanálů.

Ty doby jsou naštěstí dávno pryč. Hlavně už pěkných pár desítek let vyprodukujeme nesrovnatelně víc tuhého odpadu, než tomu bývalo dřív, a nutnost nás naučila jej třídit a recyklovat. Třídí se už téměř všude, jen historická centra zaostávají. Přestože se zčásti vylidňují a z bytů se stávají kanceláře, odpadu neubývá, ba naopak. Spolu se starousedlíky a živnostníky na tom mají lví podíl návštěvníci města a turisté, kterým mnohdy nezbývá, než odhodit plastovou nebo skleněnou lahev do obyčejného odpadkového koše. Ty totiž, na rozdíl od kontejnerů, může vyvážet malý kukavůz, který snadno prokličkuje úzkými uličkami.

Že takový způsob „třídění“ neobstojí v 21. století, pochopili už v řadě měst. Už v minulém, prvním díle našeho seriálu jsme naznačili, že ideální řešení nabízejí podzemní kontejnery. Zabírají jen minimum prostoru, protože nad zemí jsou z nich vidět pouze elegantní vhozové šachty v podobě designových odpadkových košů. Mají několikanásobně větší objem, díky čemuž není potřeba je tak často vyvážet. A v neposlední řadě zabraňují tomu, aby se v odpadu někdo přehraboval.

„Problém řady měst je, že se v památkové zóně nedají rozmístit běžné kontejnery na tříděný odpad. Památková zóna to zkrátka nepovoluje. Ale i lidé v centru chtějí třídit a dnes jim mnohdy nezbývá, než se s odpadem vydat do vzdálenějších čtvrtí,“ popisuje dilema radnic Josef Zimák, šéf prodeje roudnické Mevy, která nabízí řešení v podobě hned tří typů podzemních kontejnerů. „Je to mnohdy jediné řešení, jak rozšířit počet sběrných míst skutečně po celém městě,“ zdůrazňuje Zimák.

Většímu objemu podzemních kontejnerů však odpovídá i větší váha, a tím i vyšší nároky na svozovou techniku. Což dnes v mnoha městech představuje problém. Těžší a větší auta nejenže neprokličkují úzkými uličkami, ještě navíc do centra nesmějí, protože hrozí reálné nebezpečí, že by se propadla do sítě historických chodeb či sklepení.

Systém KLAP

Řešení nabízí v tuzemských poměrech ojedinělý systém KLAP od roudnické společnosti Meva.

Jeho největší předností je minimální hmotnost, a to nikoliv na úkor objemu, protože ten zůstává stejný jako u ostatních typů kontejnerů (tj. až pět metrů krychlových). Kouzlo spočívá v tom, že se při výsypu nemusí zvedat pochozí plošina s vhozovou šachtou. Ta se jednoduše odklopí a nad korbu svozového auta se zvedá jen samotný kontejner.

V historických centrech, kde se často i kvůli požadavkům památkářů realizují pochozí plošiny s dlažbou, jde o dost znatelný váhový rozdíl. Kontejnery tak můžou vyvážet i slabší a hlavně menší auta.

"Setkáváme se s tím, že technické služby jakožto svozová firma disponují zařízením s nižší nosností. Využívají jej ke svozu jiných druhů kontejnerů se separovaným odpadem. Právě v takových případech najde nejlepší uplatnění náš systém KLAP. Technické služby můžou začít vyvážet i podzemní kontejnery, aniž by kvůli tomu musely pořizovat novou techniku," vysvětlil Josef Zimák z roudnické Mevy.

Další nespornou výhodou systému KLAP je fakt, že jej lze zkombinovat se všemi typy vhozových šachet, které má dnes roudnická Meva ve své nabídce. Města tak mohou volit mezi klasickým (typ Bolero či Zemi) i nadčasovějším designem (typ Flamengo).

Akciová společnost MEVA je česká strojírenská firma s více než stoletou tradicí. Její závody dnes vyrábějí hned několik typů podzemních kontejnerů. Podnik má s jejich vývojem bohaté zkušenosti a kontejnery neustále vylepšuje.

Vedení společnosti usiluje o to, aby se Meva stala značkou, která se bude výrazně podílet na zlepšování kvality životního prostředí nejen v České republice, ale v celé Evropě. Důležitým prostředkem k dosažení tohoto cíle je snaha zvyšovat objem exportu, který už dnes tvoří více než 70 % veškeré produkce. Mezi hlavní odbytiště výrobků se značkou Meva patří Německo, Švýcarsko, Dánsko, Nizozemsko, Spojené arabské emiráty, Polsko, Chorvatsko, Bulharsko, Maďarsko, Ukrajina, Rusko, Gruzie a Rumunsko.