Energetická politika Francie by pro nás mohla být vzorem

Kterému energetickému zdroji dáváte největší perspektivy?

Naše Asociace se snaží nepreferovat některé z obnovitelných zdrojů, ale pojímat celou problematiku komplexně. Je samozřejmé, že některé směry, jako je např. fotovoltaika, nebo větrná energie, s ohledem na možnosti využití v našich zeměpisných podmínkách, nemohou být tak zastoupeny jako třeba jiné druhy obnovitelných energií. Konkrétně u fotovoltaiky je to otázka možných dotací, na které zatím náš stát nemá prostředky jako např. sousední Německo. Na druhé straně se objevují nové přednosti, které dříve nebyly u fotovoltaiky tak zřejmé. Je to např. možnost využití fotovoltaických článků při ochraně budov (i elektronický bezpečnostní systém není závislý na přívodu elektrické energie ze sítě).

To je sice zajímavost, ale z energetického hlediska je zatím fotovoltaika nevýznamná.

S tím souhlasím. Zatím je nevýznamná, ale je to jen otázka ceny energií - ty jsou zatím u nás pořád ještě velmi levné.

Zde tedy konkrétně u fotovoltaiky, u které jsme se zastavili, vidím velkou perspektivu do budoucna při výrobě vodíku pro palivové články.

Pro čistě ekonomické hledisko je mnohdy velmi zavádějící. Musíme si uvědomit, že fosilní paliva, která dnes ve velké míře spalujeme, vznikala na naší zeměkouli miliardy let. My je nyní v relativně velmi krátké době pálíme a ještě tím zhoršujeme životní prostředí. Plynné, kapalné i pevné uhlovodíkové sloučeniny, které používáme jako paliva, ale současně slouží a mohly by do budoucna ještě sloužit jako suroviny pro výrobu plastů, nebo i např. léky.

To jsou slova, která často slýcháme od různých ekologických aktivistů a hnutí. Jste s nimi zajedno?

Podívejte se, my se snažíme veřejnost informovat objektivně. Protože každá tendenční informace, v tomto případě informace, která by využívala současnou vlnu zájmu o ekologii, je kontraproduktivní a časem by se nám její účinek mohl vrátit v negativním smyslu a dávali bychom tím argument protistraně, což jsou většinou mocná energetická lobby.

Hovořili jsme spolu na regionálním semináři Ekoenergie v Olomouci. Dáváte přednost takovýmto menším akcím oproti celostátním?

Myslíme si, že tyto regionální akce jsou nejméně stejně důležité, jako uspořádat jednou ročně větší akci v Praze nebo např. v Brně. Zde jsme blíže posluchačům a kontakt je daleko živější. Semináře proto koncipujeme tak, aby zahrnovaly celou paletu obnovitelných zdrojů. Jsou tam jak ty dnes ekonomicky nejatraktivnější, kterými jsou tepelná čerpadla a biomasa, tak i malé vodní elektrárny, termosolární kolektory a fotovoltaické panely.

Co je základem činnosti České asociace pro obnovitelné energie?

Činnost se dá rozdělit asi zhruba do tří okruhů. Prvním jsou regionální semináře, které pořádáme společně s agenturou OMNIS Olomouc a.s. a jsou každoročně již tradičně pořádány v Hradci Králové, Olomouci, Brně, Mladé Boleslavi a příští rok by k nim měla ještě přibýt Plzeň. Druhou skupinou činností je činnost publikační. V poslední době to byla např. publikace Obnovitelné zdroje, kde je zase souhrnně uvedena řada aktuálních informací z oboru. Třetí činností je série přednášek na VUT v Brně, které se staly velmi oblíbenými nejen mezi studenty, ale dnes je již navštěvují i pracovníci státní sféry a zájemci z řad veřejnosti. Přednášející zde nejsou učitelé z VUT, ale jsou to odborníci přímo z praxe, které oslovujeme a výzýváme je k přednáškám. To zaručuje aktuálnost a bohatost těchto přednášek. Tyto přednášky, které běží každý pátek dopoledne jsou již dnes velmi známé a oblíbené a mohu říci, že je navštěvují zájemci z celé republiky. Dále se nám ještě daří podporovat navazování kontaktů českých firem, které podnikají v oblasti obnovitelných zdrojů v zahraničí. Máme např. velmi dobré zkušenosti s kontakty se Španělskem a Francií, kde se nám už podařilo zajistit např. zdarma výstavní plochu na několika ekologických veletrzích.

Jakou podporu pro činnost Asociace vidíte na straně českých orgánů státní správy?

Zde musím říci, že přístup je velmi rozdílný. Velmi střícný je postoj ministra životního prostředí pana Kužvarta a prakticky celého ministerstva, včetně jím zřízeného SFŽP. Naopak u jiných členů vlády často vidíme a prakticky se setkáváme s nepochopením a přímo odporem vůči obnovitelným zdrojům energie. Je to trošku nepochopitelné, protože veškerá nová evropská legislativa vysoce preferuje obnovitelné zdroje energie a my v tomto případě jsme víceméně proti tomuto trendu. Ono je to zajímavé, že ministerští kolegové pana Kužvarta ve vládě by velmi rádi využívali finanční prostředky ze SFŽP na různá nesystémová opatření, jako je např. náhrada škod po těžbě uranu, který se jak známo těžil metodou lépe řečeno chemicky, vháněním kyseliny sírové do země, anebo např. i problémy, které vznikly nemocí šílených krav. Na druhé straně není vidět snaha vlády jako celku věnovat prostředky na systematickou a koncepční podporu obnovitelných energetických zdrojů.

Domníváte se, že je dostatečně propracována Státní energetická koncepce?

Myslím si, že je to věc, která zde skutečně chybí. Stále se pohybujeme v úvahách co bude dnes, za rok, max. za dva, ale chybí zde ze strany státu dlouhodobější koncepční výhled, kam se bude situace v energetice vyvíjet. Asi nejvíc je to patrné např. v otázce vývoje cen energií. Konkrétním vzorem pro nás by mohla být např. energetická politika Francie, která je velmi jasně a koncepčně propracována. Dalším konkrétním příkladem může být např. Švédsko. Ve Švédsku se velmi intenzivně zavádí ethylalkohol jako palivo pro autobusy. Konkrétně to je švédská firma SCANIA, která věnovala do vývoje této technologie velké prostředky i s tím, že v současné době to není ještě ekonomicky atraktivní, protože nafty je relativně dost, ale je to příprava pro budoucnost. I nafty bude postupně ubývat a cena se zvyšovat a to nehledě na to, že může nastat z různých politicko-vojenských důvodů velmi rychle krizová situace.