Největší tepelný zdroj na biomasu v ČR zahájil provoz v Bystřici nad Pernštejnem

Město Bystřice nad Pernštejnem leží v nadmořské výšce 500 - 580 m v jihovýchodním okraji Českomoravské vrchoviny, asi 50 km od Brna. Novodobý hospodářský rozkvět města začal v 19. století rozvojem tkalcovského řemesla a zavedením železnice. Ve 20. století pokračoval především díky těžbě uranu v nedaleké Dolní Rožínce. Město se rozrůstalo nejen stavebně, ale budovala se i infrastruktura, včetně rozsáhlé sítě centrálního zásobování teplem. V současnosti má město 9 184 obyvatel.

Nejnovější etapou rozvoje města je řešení problematiky centrálního zdroje tepla. Uhelná kotelna, kterou město převzalo od státu asi před 5 lety, byla v neutěšeném stavu a bylo třeba udělat rozhodnutí čím ji nahradit. Díky koncepční studii celé problematiky zásobování teplem, kterou si radní v čele se starostou nechali zpracovat, se mohli rozhodnout pro jednu ze dvou alternativ. Provést rekonstrukci kotelny na zemní plyn - tedy vyzkoušenou a jednodušší variantu, nebo zvolit odvážnější a mnohem složitější variantu kotelny na spalování biomasy. V době zpracování studie to byla v republice svým rozsahem těžko představitelná myšlenka.

Přesto se pro ni bystřičtí rozhodli a při pátečním slavnostním otevření bylo zřejmé, že jsou na toto své rozhodnutí patřičně hrdi. Projevilo se to během celého slavnostního zahájení provozu kotelny, které bylo v pátek 30. listopadu velmi vkusně uspořádáno v místním kulturním domě a zahrnovalo i prohlídku kotelny a pokřtění kotlů. Je samozřejmé, že realizace myšlenky se podařila jen díky souhře příznivých podmínek. Těmi byla především podpora Ministersta životního prostředí a Státního fondu životního prostředí, který na investici ve výši cca 120 mil. poskytl dotaci ve výši přesahující 100 mil. Kč. Dále to byl šťastný výběr generálního dodavatele stavby - Závodu energetického a ekologického stavitelství ŽS Brno i subdodavatelů, kterými byly firmy EKOENGINEERING a.s. Brno, TENZA a.s. Brno, ELCOM a.s. Praha a URBAS Stahl und Anlagebau Rakousko. Základní úsilí při koordinaci všech účastníků výstavby a především tíha zodpovědnosti vůči občanům za zajištění tepla pro letošní zimu byla ale na starostovi Ing. Josefu Novotném, městském zastupitelstvu a Stanislavu Loukotovi, řediteli společnosti Bystřická tepelná s.r.o, která zajišťuje dodávky tepla pro město a je ve 100% vlastnictví města.

Umístění kotelny na leteckém snímku města



Trasy horkovodů první etapy

Ing. Josef Novotný, starosta Bystřice nad Pernštejnem Ing. Radka Bučilová, ředitelka Státního fondu životního prostředí Ing. František Škoda, náměstek ministra životního prostředí

Nově instalované horkovodní kotle rakouské firmy URBAS typ UR-RZ-R/F 4500s výkon jednoho kotle 4,5 MW celkový instalovaný výkon 9 MW jmenovitý teplotní spád 110/85°C jmenovitý tlak vody 0,7 MPa Oproti původně instalovaným 6 kotlům o celkovém výkonu 13,6 MW na spalování hnědého uhlí se jedná o relativně malé, kompaktní kotelní agregáty s přesuvným roštem. Původní kotelna měla při dodávce tepla 46 000 GJ/rok spotřebu hnědého uhlí 5 000 t/rok a produkovala 30% škváry a popílku jako odpad. Nové kotle spotřebují pro projektovanou roční dodávku tepla 50 000 GJ asi 4 000 - 8 000 t paliva (podle skladby biomasy), ale produkují z tohoto objemu jen 1-5% popela.

Samozřejmou součástí kotelny je i moderní řídící systém spalovacího procesu i celé další technologie. Veškeré měřené a sledované hodnoty jsou přehledně zobrazovány na monitoru řídícího počítače. Výsledkem je dokonalé spalování se sotva patrnými emisemi.

• kůra z pilařských provozů a manipulačních skladů - až 100% objemu paliva, vlhkost do 50% hmotnosti
• dřevní odpady ve formě pilin a štěpků až 100% objemu paliva, vlkost do 50% hmotnosti
• řepková sláma a energetické rostliny jako příměs do jednoho z výše uvedených paliv do 40% hmotnosti paliva

Jednou z klíčových částí celé kotelny je sklad paliva. Pro roční spotřebu 4 000 - 8 000 t biomasy za rok má nově postavený, moderní objekt skladu skladovací kapacitu asi 6 000 m3. Při plném provozu kotlů tato kapacity stačí na 10 - 15 dnů, při běžném provozu se počítá, že vystačí na měsíc.

Ředitelka SFŽP Radka Bučilová křtí šampaňským kotel č. 1, který dostal jméno "RADKA"

Náměstek ministra životního prostředí František Škoda křtí kotel č. 2 jménem "STANISLAV". Přihlíží Stanislav Loukota, po kterém byl kotel pokřtěn.

Ing. Petr Sláčala, ředitel závodu energetického a ekologického stavitelství ŽS Brno generální dodavatel stavby

Ing. Radka Bučilová, Ing. Petr Sláčala, Stanislav Loukota

Ing. Josef Novotný, Ing. Vlasta Petříková

Na závěr jsem požádal o odpověď na několik otázek starostu města Ing. Josefa Novotného

Jednou z předností dnes otevřené kotelny na biomasu je i rychlost realizace. Od podpisu smlouvy v únoru k dnešnímu dni uplynulo asi 8 měsíců. A to je na kotelnu o tepelném výkonu 9 MW skutečně vynikající. Jak se Vám to podařilo?
Ona vlastně ta doba koncepčního řešení problému zásobování města teplem nebyla tak krátká. Kotelna, kterou jsme před 5 lety převzali od státu, sestávala ze 6 kotlů na uhlí o instalovaném výkonu 13 MW a byla technicky ve velmi neutěšeném stavu, stejně tak jako rozvody po městě, které měly tepelné ztráty 32 - 35 %. Na jejich trasách celou zimu doslova kvetla tráva. Stáli jsme před rozhodnutím, zda využít tehdy lákavé možnosti kotelnu zrekonstruovat na plyn a využít k tomu i nabízené státní dotace. My jsme postupovali obtížnější a dá se říct i zdlouhavější cestou. Nechali jsme si zpracovat studii, ze které vyplynulo jako nejvýhodnější řešení využít jako palivo biomasu. Je zajímavé, že v této studii staré 4 roky vyšla cena tepla pro spotřebitele z biomasy 298,- Kč/GJ a cena tepla vyrobeného ze zemního plynu vycházela asi 315,- Kč/GJ. Dnešní skutečná cena tepla z biomasy je 310,- Kč/GJ, ale máme spočteno, že při použití zemního plynu by byla někde mezi 350 - 360,- Kč/GJ. Ale pořád vidím ty možné chmurné vidiny jak by naši občané mohli dopadnout, kdybychom ten zemní plyn tehdy zvolili. A to cena ZP u nás podle mého názoru zdaleka není konečná a podle srovnání s cenami v Evropě, půjde po skutečné liberalizaci trhu ještě velmi výrazně nahoru. Vlastní výstavba kotelny byla ještě kratší než 8 měsíců od podpisu smlouvy. Léto na Vysočině (kdy je možné přestat topit) začíná v nejlepším případě v květnu a končí v srpnu. Takže harmonogram výstavby byl rozepsán a dodržován skutečně na dny a v závěru doslova na hodiny.

Přesvědčovat majitele jednotlivých objektů aby se připojili na nové trasy teplovodu je často problém. Jak jste byli v tomto úspěšní a kolik procent objektů oproti projektu je k rozvodu přiopojeno?
Počet připojených objektů jsme oproti projektu zvýšili, takže jsme na čísle asi 103%. Podařilo se nám to bez problémů díky ohromné výhodě, kterou máme. Totiž, že bytové domy i další objekty jsou ve vlastnictví města. Když jsme totiž asi před 7 roky získali informace o privatizaci bytového fondu v Anglii a dalších evropských zemích, kde se většinou nepovedla, rozhodli jsme se nenutit nájemníky - většinou horníky z uranových dolů v Dolní Rožínce, do privatizace a majetek jsme si ponechali ve správě. Byla a je to sice starost, ale vyplatila se.

Říkal jste, že máte připojeno více jak 100% projektovaných objektů. Kolik je to ale procent z počtu, které je možno připojit?
Z těch, u kterých je připojení z dispozičního hlediska ekonomické, je to asi 70%. Dalších 30% budeme připojovat v druhé etapě. Tu budeme koncipovat po zkušenostech z letošní zimy. Město zpracuje závaznou nabídku, která bude obsahovat vývoj ceny tepla a předloží ji občanům. Zde si nemůžeme dovolit něco slíbit a nedodržet. Ale máme výhodu, že máme cenu tepla ve svých rukou a můžeme na základě ní zpracovat prognózu. To je rozdíl od současné vládní energetické politiky, kde prognóza cenového vývoje a tím i koncepce chybí.

Jsou mezi připojenými objekty také privátní objekty?
Zatím ne, protože součástí první etapy to nebylo. Ale máme zde již požadavky od majitelů domů v soukromém vlastnictví a budeme je pokrývat v rámci druhé etapy.

Bude Vám stačit instalovaný výkon, který je oproti původní uhelné kotelně vlastně o 30% nižší?
Máme zde celkem tři výkonové rezervy. Ta první je ve snížení spotřeby domů zateplením. U části se to již podařilo a druhou část plánujeme. Druhá rezerva je ve vlastní konstrukci kotlů. V kotelně jsou instalovány dva kotle na biomasu rakouské firmy URBAS, každý o jmenovitém výkonu 4,5 MW. Kotle jsou ale krátkodobě přetížitelné až na výkon 7 MW. Tou třetí rezervou je tepelný akumulátor, který je součástí investice. Ten umožňuje akumulovat teplo v době nižších odběrů v časovém denním pásmu a využít ho v ranní a večerní špičce.

Jak získáváte palivo v současné době a s čím počítáte do budoucna?
Dřevěnou štěpku jako rozhodující podíl naší potřeby máme smluvně zajištěnu z několika zdrojů a objevují se nové nabídky. Např. dnes jsem dostal nabídku na možnost odběru štěpky ze Slovenska zcela zdarma. Pak je jen otázkou ekonomické rozvahy při jakých nákladech na dopravu se to ještě vyplatí. Do budoucna bychom ale chtěli zajistit surovinu pro dřevěnou štěpku na vlastních plantážích rychlerostoucích dřevin. Přinese to jednak skutečnou nezávislost na možných změnách na trhu s dřevní hmotou a samozřejmě i pracovní místa pro město. Zatím to v našem regionu není nezbytné, protože nekvalitního dřeva pro zpracování na štěpku je skutečně dostatek, značné množství se ho bez užitku spaluje a dokonce jsou na to poskytovány dotace. Tuto dotační politiku je nutné obrátit tak, aby dotace byly poskytovány na zakládání plantáží a pěstování biomasy a nikoliv na její bezúčelné pálení.

Při využívání biomasy pro energetické účely (dnes přesněji označované jako fytopaliva) se používá dvou skupin rostlin - dřeviny a byliny. Kterou skupinu upřednostňujete Vy?
Naše technologie spalování je určena pro dřevní štěpku s možným až 30% podílem řepkové slámy. Jsem dnes rád, že jsme se takto rozhodli, protože pro podmínky na Vysočině je rozhodně výhodnější pěstování a sklizeň dřevin, než zemědělská produkce energetických bylin. Prakticky jsme si vyzkoušeli letošní podzim, kdy jsme se při sklizni řepky setkali s řadou potíží - od zamokřených polí až po poruchy sklízecí techniky. Naproti tomu pěstované proutky rychlerostoucích dřevin se sklidí v zimě při zmrzlé půdě a sklizeň i skladování je mnohem jednoduší.

Co byste poradil starostům obcí nebo i měst, které by chtěli jít Vaší cestou využívání biomasy pro vytápění?
Je to samozřejmě cesta, kterou považujeme za vysoce perspektivní a budeme se snažit kolegům být nápomocni. Příští rok uspořádáme seminář určený právě pro starosty a pracovníky státní správy. Pokud mi čas dovolí, využiji i odborného portálu TZB-info k publikování těchto zkušeností a zodpovězení případných dotazů.