Nedělní editorial

Původně jsem na tomto místě dnes chtěl vyslovit svůj názor na česko-rakouskou dohodu o jaderné elektrárně Temelín. Byla to totiž asi nejvýznamnější vnitropolitická událost letošního roku a navíc úzce souvisí s naším oborem TZB. Pak jsem si ale našel Nedělní editorial z 29. července letošního roku a po přečtení jsem zjistil, že po 4 měsících bych k němu neměl co dodat.

Rozhodování o "náhradním" tématu k nedělnímu zamyšlení bylo ale poměrně jednoduché. Pod dojmem hlubokého a příjemného zážitku ze slavnostního otevření kotelny na biomasu v Bystřici nad Pernštejnem se téma nabídlo jaksi samo.

Na úvod bych chtěl sdělit zájemcům o konkrétní technické údaje o kotelně, že budou včetně fotografií v článku, který vyjde na TZB-info v úterý. Zde bych se chtěl pokusit o zamyšlení nad problémem, který s vlastní technikou spalování biomasy sice souvisí, ale je daleko hlubší a obecnější. Je pojmenováván různě, ale často se jmenuje problém udržitelného rozvoje společnosti. Je to problém spíše filosofický, ale stále zřetelněji se ukazuje, že je nejen filosofický, ale i (a možná především), technický.

Jistě jsme se s ním v poslední době už setkali, mnohé z nás již léta vnitřně "trápí" a každý se s ním vyrovnává různě. Někteří ho úplně ignorují a uvažují jen v časovém horizontu délky svého života. Co bude potom, jak budou žít generace našich potomků, je absolutně nezajímá. To je jeden extrém. V druhém extrému žije ta část našich spoluobčanů, která by nejraději zamezila nejen dalšímu rozvoji techniky a společnosti, ale zakázala by jízdu aut, výstavbu dálnic, kácení stromů, zabíjení zvířat, apod. Pravda, nebo lépe řečeno správná cesta je podle mého názoru někde mezi těmito extrémy.

Den strávený v Bystřici nad Pernštejnem mne přesvědčil, že už existují v naší republice místa, kde si lidé prakticky uvědomili, co znamená pojem udržitelný rozvoj. Je asi dnes obtížné určit míru zásluh na úspěchu, kterým bylo páteční slavnostní otevření městské kotelny na biomasu. Jestli se více zasloužilo Ministerstvo životního prostředí v osobě ministra Miloše Kužvarta, Státní fond životního prostředí v osobě ředitelky Radky Bučilové, nebo se vše podařilo díky kolektivu městského zastupitelstva pod vedením starosty Josefa Novotného. Samozřejmě, že vynikající výsledek se podařil díky součinosti všech jmenovaných.

Co tedy je na kotelně na biomasu tak vyjímečného. Myslím, že jsou to asi tři důležité momenty. Ten první zazněl při oficiálních pozdravech hostů, kteří se zahájení provozu zúčastnili. V jednom z nich byl uvítán jako zvlášť významný host ředitel krajského plynárenského podniku, který přijal pozvání k účasti. Svědčí to o tom, že biomasa byla poprvé vzata na vědomí jako vážný potencionální konkurent dosud zcela dominující zemnímu plynu.
Druhou závažnou předností spalování biomasy (která pochází z regionu, kde se biomasa využívá i pro výrobu tepla) je skutečnost, že peníze za toto palivo zůstávají v regionu a neputují do zemí, které mají to štěstí, že vlastní zásoby zemního plynu nebo ropy. S tím souvisí i stálý počet pracovních míst opět pro tento region.
Třetí důležitý moment připomněl ve svém příspěvku Jiří Jiránek z Ministerstva životního prostředí. Řekl, že v naší republice došlo k určitému ukončení jedné etapy a začátku druhé. Česko-rakouskou dohodou o Temelínu byla ukončena jedna etapa "úklidu" velké energetiky a otevřením kotelny v Bystřici nad Pernštejnem začala nová etapa rozvoje střední a malé energetiky. A to je docela dobré zjištění.

Příjemný a úspěšný příští týden Vám přeje
Ing. Milan Bechyně