Energetická náročnost české ekonomiky 1980 - 1998. Jak si stojíme v mezinárodním porovnání?

Celková efektivnost ekonomiky z pohledu nakládání s energií se dá vyjádřit jedním analytickým indikátorem - energetickou náročností hrubého domácího produktu. Zjednodušeně řečeno, energetická náročnost HDP je poměr celkové spotřeby primárních zdrojů energie k celkovému vyrobenému objemu zboží a služeb v dané ekonomice. Čím je ukazatel vyšší, tím více energie je spotřebováno na jednu korunu (dolar) vyrobené produkce a tím méně je ekonomika efektivní z pohledu hospodaření s energiemi.

Energetická náročnost
je ukazatel agregátní, který je vhodný pro sledování delšího časového vývoje v jedné zemi, nebo k mezinárodnímu porovnání mezi státy (regiony). Díky údajům, které mám k dispozici, je možné obojí. K tomu, aby byly údaje mezinárodně srovnatelné, je potřeba jednotné metodiky sběru dat ve všech zemích a současně měření všech veličin ve stejných jednotkách. Údaje publikované v tomto článku shromažďuje, zpracovává a poskytuje Mezinárodní energetická agentura v Paříži (publikace IEA, Energy Balances of OECD Countries), která je součástí organizace OECD . Objem spotřebované energie je měřen v jednotkách toe (1 toe = 41868 MJ, 1 toe = 0.01163 GWh). Celková produkce ekonomiky je měřena ukazatelem hrubého domácího produktu vyjádřeného pro všechny země v amerických dolarech (USD) ve stálých cenách. Stálé ceny (zde ceny roku 1990) jsou nutné pro zachycení reálných změn v objemu produkce ekonomiky. Jsou tedy vyloučeny vlivy změn agregátní cenové hladiny na změny HDP.

Vývoj energetické náročnosti
pro vybrané země a regiony v letech 1980 - 1998 je zřejmý z následujícího grafu:

Z grafu je zřejmé, že vyspělé země hospodaří s energiemi daleko hospodárněji než země střední a východní Evropy. Údaje pro Českou republiku jsou zcela srovnatelné s údaji pro Polsko. Maďarsko je úspěšnější a je přibližně mezi ČR a EU. Výsledek tohoto srovnání je poměrně drastický. Že by energetická náročnost HDP byla 8-krát větší v ČR než v EU? Pravděpodobně ne, spíše je nutné údaje o HDP v jednotlivých zemích přepočítat na USD, ne pomocí směnného kurzu, ale pomocí kurzu v paritě kupní síly.

V následujícím grafu jsou stejné údaje, tentokrát s použitím kurzu v paritě kupní síly:

Obrázek je mnohem realističtější. Tento graf je spíše pravdivý než předchozí, i když skutečnost je někde mezi. Je vidět, že zvláště Česká Republika a Polsko začaly od roku 1991 poměrně rychle snižovat energetickou náročnost. Hodnoty pro vyspělé země jsou s našimi ovšem stále zcela neporovnatelné. Z uvedeného vyplývá, že v letech 1997, 1998 jsme z pohledu úspor energií v porovnání s uváděnými státy (regiony), země nejzaostalejší a energetická náročnost ČR je minimálně 2-krát větší než v zemích EU.

Porovnání rychlosti
snižování energetické náročnosti pomocí přepočtu údajů na bazické indexy (1980 = 1,00) je provedeno v následujícím grafu:

Z grafu vyplývá, že nejúspěšnější ve snižování energetické náročnosti je Polsko. Zatímco vyspělý svět postoupil v průběhu 80-tých let v úsporách energie o značný kus kupředu, v České republice docházelo ke stagnaci. Důvodem pro rychlé úspory ve světě byl pravděpodobně druhý ropný šok na konci 70-tých let, který definitivně ukončil extenzivní typ hospodaření v západním světě. Stagnace v České republice byla způsobena především nevhodnou konstrukcí cen energií. (Ceny energetických surovin nakupované ze zahraničí, převážně SSSR a RVHP, byly stanovovány úředně jako průměry světových cen za posledních několik let. Docházelo tedy k pomalé reakci všech ekonomik RVHP na změny v cenách a tedy k rigiditě a stagnaci.) Od roku 1992 dochází v České republice, Maďarsku a především v Polsku k velkému tlaku na úspory energií, který byl vyvolán částečným zreálněním cen.

Jak lze zhodnotit zde prezentované údaje?
Jediné možné hodnocení je, že za vyspělým světem zaostáváme a v České republice je obrovský prostor pro úspory a snižování spotřeby energie. V nejbližší době bude privatizován celý český energetický sektor (ČEZ, Transgas, rozvodné společnosti) a tím nepochybně dojde i k narovnání cen energií s ostatními evropskými zeměmi (nejpozději v letech 2005/2006). Dojde tedy k zásadní změně v české energetice. Nárůst cen vytvoří tlak na změnu. Budou poptávána úsporná technická řešení, všeobecně se budou prosazovat opatření, která vedou ke snížení spotřeby energie - důsledně v každé domácnosti a v každé firmě. Ty firmy, které budou úsporná řešení schopné nabídnout a realizovat, budou úspěšné.

Pro úplnost uvádím ještě údaje o celkové spotřebě energie na jednoho obyvatele formou grafu a údaje o energetické náročnosti HDP v paritě kupní síly formou tabulky - vše v letech 1980 - 1998 pro vybrané země (regiony).

Poznámky:
Zdroj IEA (International Energy Agency), Energy Balances of OECD Countries (Paris: OECD)
Údaje uváděny v toe na 1 000 USD HDP v cenách roku 1990, na USD převedeno se zohledněním parity kupní síly příslušné měny
1 toe = 41868 MJ nebo ekvivalentně 1 toe = 0.0116300000 GWh, pro přepočty použijte www.iea.org/statist/calcul.htm
Změny v energetické intenzitě reflektují společný vliv všech následujících faktorů: zvýšení efektivnosti ekonomiky, strukturální změny, substituce paliv a změny ve směnných kurzech jednotlivých měn
Údaje pod označením Česko platí pro Československo před rokem 1993

Soubor ve formátu MS Excel (XLS) ke stažení: energeticka_narocnost.xls