Absence státní energetické koncepce je nevýhodou pro podnikání v České republice

Po oznámení regulovaných cen zemního plynu, elektřiny a tepla pro rok 2002 jsme požádali o rozhovor Ing. Blahoslava Němečka - ředitele sekce regulace a místopředsedu ERÚ. Tedy jednoho z nejinformovanějších lidí v této oblasti. I přes současné mimořádné časové vytížení si p. Ing. Němeček našel čas, za což bych mu chtěl poděkovat.

otázka TZB-info:
Podle informace, kterou uvedla tisková mluvčí Energetického regulačního úřadu PhDr. Jarmila Lehnerová pro Hospodářské noviny, jde o poslední velké zdražení zemního plynu pro domácnosti. Když ale porovnáme cenu zemního plynu v naší republice a v zemích Evropské unie, je zde stále zřetelný rozdíl. ( Je možno srovnat např. Dlouhodobý přehled cen energií ve Francii (1985 - 2000) , Přehled cen energií v Rakousku (1996 - 2000) , Dlouhodobý přehled cen energií v SRN (1985 - 2000))
Jde tedy skutečně o poslední velké zdražení plynu?

Ing. Němeček:
Ceny zemního plynu, které budou platit od 1.1.2002 jsou nastaveny tak, aby předávací cena pro distribuční společnosti již nebyla dotována prostřednictvím tzv. křížových dotací od společnosti Transgas, a.s. Takto stanovená cena ale neobsahuje pro společnost Transgas, a.s. žádný zisk, což je z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Energetický regulační úřad proto povolil další zvýšení ceny zemního plynu o ziskovou přirážku postupně tak, že v roce 2003 bude cena navýšena o polovinu této ziskové přirážky a v roce 2004 o druhou polovinu ziskové přirážky. Tímto postupem se cena zemního plynu přiblíží cenám v evropských zemích. U nich lze naopak předpokládat mírný pokles cen. A po vstupu ČR do EU bude samozřejmě toto přibližování dále pokračovat.

otázka TZB-info:
Zmínil jste pojem tzv. křížových dotací. Můžete ho blíže vysvětlit?

Ing. Němeček:
Cena zemního plynu byla v minulosti zkreslena dvěma druhy dotací. Jednak nízkou předávací cenou plynu mezi společností Transgas, a. s. a distribučními společnostmi a jednak neekonomickou cenou od distribučních společností ke spotřebitelům.
Odstranění prvního druhu dotace bude zajištěno, jak již jsem zmínil, postupně do roku 2004, druhá forma dotace od distribučních společností skončí již od začátku příštího roku.
U zemního plynu je potřeba si uvědomovat, že cenu ovlivňuje několik faktorů. Jednak to jsou vlivy relativně stálé, stanovované na období celého roku, které zahrnují náklady na přepravu, skladování, vliv inflace a dále pak vlivy potencionálně proměnlivé. Těmi jsou nákupní cena plynu a s ní související kurs koruny vůči dolaru. Vzhledem k možným cenovým výkyvům v nákupních cenách je v navržené regulační vyhlášce, která bude projednána v Legislativní Radě Vlády, možná i čtvrtletní úprava ceny plynu.

otázka TZB-info:
Spíše hypoteticky bych se zeptal, zda je ještě dnes možno předpokládat, že při výrazném zvýšení světové ceny plynu, by toto zvýšení bylo nějakým způsobem "utlumeno" v nárůstu ceny pro spotřebitele?

Ing. Němeček:
Krátkodobě možná ano, ale jen na základě rozhodnutí a k tíži distribučních společností, ve snaze nepřijít o zákazníky. Ze strany našeho úřadu ale rozhodně nebude snaha administrativně řešit možné sociální dopady na spotřebitele. Domnívám se, že řešení problému, případného zvýšení nákupní ceny plynu musí být plně v režii distributorů plynu a ti musí v konkurenčním prostředí bojovat o svého zákazníka stejně tak, jako je tomu v západních ekonomikách. Rozdíl je ale v tom, že západní plynárenské podniky pracují s daleko větší marží než naše, takže mají dostatečné rezervy pro případ cenových pohybů. Obecně se dá ale konstatovat, že předpovědět vývoj cen dovážených energií je mnohem těžší, než u cen elektřiny a tepla z domácích nebo z obnovitelných zdrojů.

otázka TZB-info:
Domníváte se, že by mezi úkoly, nebo lépe řečeno výstupy Energetického regulačního úřadu, které jsou definované v Energetickém zákonu, mohlo v budoucnu patřit i stanovování prognózy vývoje regulovaných cen elektřiny, zemního plynu a tepla? Podnikatelská sféra i občané by to jistě uvítali.

Ing. Němeček:
My tuto prognózu v tom krátkém časovém úseku let 2002-2004 vlastně vytváříme a poskytujeme. Samozřejmě s tím již zmiňovaným stupněm nejistoty u nákupní ceny zemního plynu, která může být ovlivněna politickým vývojem ve světě. Pokud se týká dlouhodobějších prognóz, tak je možno stanovit prognózu pouze formou určitého modelového přístupu, ale stanovení dlouhodobé prognózy vývoje cen není v kompetenci ani možnostech Energetického regulačního úřadu. Časová hranice, do které bychom byli schopni stanovit určitou nezávaznou prognózu vývoje cen, je rok 2009. Dále rozhodně ne.
Pro dlouhodobější prognózy by měl být podle mého názoru postup opačný. Regulované ceny energií by měly vycházet z dlouhodobé státní energetické koncepce. Regulované ceny by měly být jedním z ekonomických nástrojů k jejímu uskutečňování. Zásadním problémem je, že tato koncepce dosud neexistuje a ani nevím o tom, že by na ní někdo pracoval.

otázka TZB-info:
Zákon č. 458/2000 Sb. (Energetický zákon) definuje také obnovitelné zdroje, jejichž provozovatelé mají při splnění všech základních podmínek právo k přednostnímu připojení svého zdroje elektřiny k přenosové soustavě nebo distribučním soustavám, za účelem přenosu nebo distribuce elektřiny. Jedná se o malé vodní elektrárny do výkonu 10 MW, zdroje využívající energii sluneční, větrnou a geotermální a zdroje využívající biomasu a bioplyn. Tutéž přednost mají i výrobci provozující zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Jsou již známy minimální výkupní ceny elektřiny z těchto obnovitelných zdrojů?

Ing. Němeček:
Minimální výkupní ceny elektřiny vyrobené z obnovitelnych zdrojů a dodané do elektrizační soustavy jsou následující:

otázka TZB-info:
Může Energetický regulační úřad svojí cenovou politikou podporovat konkurenceschopnost obnovitelných zdrojů energie vůči těm, které nazýváme fosilní?

Ing. Němeček:
Jedním ze základních úkolů Energetického regulačního úřadu je především regulace energetických činností, kde je přirozený monopol, to jsou hlavně síťová odvětví. Pokud se týká problematiky podpory obnovitelných zdrojů formou povinných výkupních cen vyrobené elektřiny, tak mám pocit, že zde náš úřad supluje nějaké komplexní řešení podpory, které ale zatím v naší republice chybí.

Za TZB-info se ptal Ing. Milan Bechyně