Obytný soubor pasivních domů Koberovy
V srpnu 2007 byl dokončen a předán k užívání pilotní obytný soubor dvanácti pasivních rodinných domů a školicího střediska v Koberovech, jako první hromadně realizované experimentální výstavby v ČR na bázi úsporné dřevoskeletové konstrukce.
Urbanistická koncepce
Výstavba je situována pozemku svažujícímu se k jihu. Koncepce respektuje regulativy Chráněné krajinné oblasti Český ráj v intravilanu obce, požadující výhradně sedlové zastřešení,vstupy z podélných fasád, omezený rozsah prosklení a další. Situování hřebenů jednotlivých domů v ose západ -východ při postupném, natáčení jejich hlavních průčelí od jihu až k jihozápadu minimalizuje vzájemné zastínění a zaručují nerušený výhled do zahrad. Rozvolněná koncepce nevytváří monotónní řadovou "uliční zástavbu". Nový obytný soubor logicky navazuje na současný charakter okolní zástavby obce.
Film o pasivních domech Koberovy
Stavebně - architektonické řešení
Stavebně-architektonické řešení vychází z jedinečné typologie staveb regionu Českého ráje charakterizovanou zcela jednoduchou tvarovou kompozicí, hladkými plochami sedlových střech z šedočerné břidlice z místních lomů, kompaktními plochami dřevěných obkladů a přesahy střech sedlového zastřešení vytvořenými konzolami stropních trámů.
Dominují plochy šedočerných střešních krytin Eternit - Dacora, na které navazuje variabilní řešení fasád s celoplošným či částečným obkladem ze sibiřského modřínu, a dřevěné přístřešky pultového nebo plochého zastřešení s vegetačními střechami. Polouzavřené prostory přístřešků přitom vytváří i velmi atraktivní pobytové prostředí.
Dispoziční řešení zásadně orientuje podélný trakt hlavního obytného prostoru do jižního průčelí, s rozsahem prosklení přes 30 %, a s krytím přesahem střechy přes 950 mm. Na severní stranu jsou orientovány vstupní, sociální a technické prostory, schodiště, volně navazující přístřešky pro auto a zahradní kolna. Prostor podkroví je rozčleněn do 3 - 4 ložnic, koupelny a šatny. Prosklení v podkroví v rozsahu 15 - 20 % plochy místností zajišťuje dostatečné denní osvětlení.
Užitná plocha základní velikosti domu 9,60 x 8,60 m je 132 m2 (plus 39 m2 pochůzí půda), obestavěný prostor celkem 513 m2. Objemový faktor tvaru A/V = 0,57.
Stavebně - energetické řešení
Vychází z úsporného systému unifikované dřevoskeletové konstrukce společnosti Atrea, s.r.o. Přízemní část vytváří soustava sloupků v rozteči 1,5 až 3 m uložených na základovém prahu, ve zhlaví spojených soustavou podélných lepených průvlaků a příčných ztužidel. Prostorové ztužení zajišťují nárožní diagonální ztužidla. Vzájemné stykování všech prvků je řešeno styčníkovými deskami a kotvami systému BOVA a hřebíkovými spoji typu KH. Podkrovní a střešní část objektu tvoří velkorozponové staveništní vazníky, jejichž spodní pásnice jako spojitý nosník vytváří přímo stropy přízemí. Tento bezvaznicový hambalkový systém zcela uvolňuje celý prostor podkroví bez jakýchkoliv podpor, pro dosažení zcela variabilní dispozice. Podélné ztužení krovové soustavy vazníků zajišťují diagonální zavětrovací kříže ve spodním líci krokví.
Celá konstrukční soustava skeletu je zhotovena přímo na stavbě ze sušeného řeziva SM/JD vlhkosti 12 ÷ 14 % bez impregnace. Vyšší profily jsou z lepených KH profilů, délky max. 13,2 m. Staveništní výroba vazníků je vysoce produktivní (0,3 hod na kompletaci jednoho kusu).
Z hlediska spotřeby materiálu se jedná o velmi úsporný konstrukční systém, kdy pro dům o zastavěné ploše 9,6 x 8,6 m činí spotřeba řeziva pro přízemí 3,1 m3 a pro celou podkrovní a střešní část (včetně stropů přízemí) je spotřeba řeziva pouze 4,8 m3.
Obvodové stěny tl. 400 mm jsou sestaveny ze dvou samostatných nenosných plášťů se skládanou výplní desek minerální vlny ROCKMIN. Venkovní plášť je řešen variantně s dřevěným obkladem na latě s provětrávanou dutinou před pojistnou vrstvou TYVEK, nebo s tenkovrstvou omítkou na fasádní isolaci FASROCK. Vnitřní plášť řešen výhradně ze vzájemně lepených sádrovláknitých desek FERMACELL tl. 12,5 mm na laťový rošt s instalačním prostorem. Parotěsná vrstva z folie JUTAFOL N důsledně lepená ve spojích butylkaučukovými páskami a zajištěna latěmi.
Před zaklopením všech vnitřních povrchů sádrovláknitými deskami byla prováděna opakovaná kontrolní měření průvzdušnosti metodou tlakového spádu (spolupráce s ČVUT v Praze, Ing. Jiří Novák) s celkovým dobrým výsledkem. Parotěsné folie byly osazovány a přelepovány speciálními páskami s maximální pečlivostí. Zvláštní pozornost byla věnována i napojení pomocí těsnicích pásek na okna. Střešní plášť byl realizován shodně, s využitím desek z minerální vlny ROCKMIN osazených na CD lišty na prodloužené a vyztužené závěsy. Okenní konstrukce od fy Slavona mají dřevěné rámy a trojité zasklení (U = 0,5 Wm-2K-1). Velké okenní plochy v přízemí jsou řešeny jako pevné zasklení.
Všechny rozhodující konstrukční detaily celého objektu byly ověřeny podrobným tepelnětechnickým výpočtem, včetně vícerozměrného vedení tepla (vliv tepelných mostů a tepelných vazeb. Podlahové konstrukce přízemí s tloušťkou izolace 200 mm jsou netradičně řešeny s využitím levných EPS Stabil 200, jejichž tuhost a stlačitelnost plošně vyhovuje statickým požadavkům. Pod velkými lokálními břemeny (krbová kamna, koupelnové vany) jsou navíc osazeny opěrné rošty.
Všechny domy souboru jsou důsledně řešeny jako energeticky pasivní. Součástí této koncepce je:
- přiměřená velikost a efektivní řešení půdorysného uspořádání
- vysoce tepelně izolované konstrukce na obálce budovy
- důsledná eliminace tepelných mostů v konstrukcích
- maximální omezení tepelných vazeb mezi konstrukcemi
- vysoká neprůvzdušnost obálky budovy
- mechanické větrání se zpětným získáváním tepla
- přiměřená velikost oken s výraznější orientaci na osluněnou stranu
- využití obnovitelných energetických zdrojů (solární systém, vytápění dřevem)
| Název konstrukce | U [W/m2K] |
|---|---|
| Podlaha na terénu | 0,17 |
| Obvodová stěna | 0,11 |
| Podélná stěna 2NP | 0,08 |
| Střecha šikmá | 0,09 |
| Strop podkroví | 0,09 |
| Dveře vstupní | 1,14 |
| Okna v obvodové stěně | 0,84 |
Tabulka 1: Hodnoty součinitelů prostupu tepla
(systematické tepelné mosty jsou započteny v těchto hodnotách)
| Měrná tepelná ztráta H (ČSN EN ISO 13789) | |
|---|---|
| Plošné stavební prvky | 67,2 W/K |
| Tepelné vazby - pozitivní* | +4,8 W/K |
| Tepelné vazby - negativní* | -3,4 W/K |
| Tepelné vazby - celkově* | 2,2 % H |
| Ztrátový tepelný výkon cca. | 2,35 kW |
| Potřeba tepla na vytápění cca. | 3,1 MWh/a |
| Měrná potřeba tepla na vytápění (mírně odlišně podle objektu a s vlivem použité metodiky výpočtu, v souladu s ČSN EN ISO 13790) | 14 - 20 kWh/(m2a) |
| *Pozn.: Výsledek výpočtu dvourozměrného vedení tepla | |
Tabulka 2: Další stavebně-energetické vlastnosti
Technické zařízení
Teplovzdušné vytápění, větrání a chlazení zajišťuje dvouzónový systém rekuperační jednotky Duplex RB s napojením na zemní cirkulační výměník tepla, a s rozvodem ohřátého vzduchu nad krbovými kamny do celého objektu. Podlahové kanály v plochém provedení jsou vyústěny pod okny podlahovými výústkami. Potrubní VZT rozvody jsou pak většinou vedeny v prostoru stropů a centrálně vyústěny v technické místnosti.
Je zde použit integrovaný zásobník tepla IZT 615 (615 l), do kterého je napojen solární okruh a okruh krbových kamen na kusové dřevo s teplovodní vložkou. Topná voda z IZT 615 ohřívá teplovodní registr větrací jednotky a otopné žebříky v koupelnách. Výstup průtočně ohřívané teplé vody je napojen přímo do sociálních zařízení a dále přes termostatický ventil do myčky nádobí a pračky, kde zajišťuje až 60% úsporu přímotopné elektrické energie.
Rozvody elektro NN, STA a počítačové sítě jsou důsledně rozvedeny v oddělených integrovaných kolektorech v instalační dutině po celém obvodu přízemí i podkroví. Výrazně se tím zkracuje doba montáží a prakticky vylučuje riziko následného poškození kabelů.
Solární termické panely (cca. 6m2) jsou na sedlové střeše uspořádány do svislých pásů, čímž se v podhorské oblasti s vyšší pokrývkou sněhu výrazně omezuje tvorba spodní ledové krusty a následná trvalá sněhová vrstva na horizontálních kolektorech. Na střeše školicího střediska je instalován fotovoltaický systém s výkonem 8,5 kWp s distribucí do veřejné sítě (65 ks FV panelů KYOCERA KC 130 GHT-2), osazený na lišty Schletter se spodním odvětráním). Na sousedním domě je instalován fotovoltaický systém o výkonu 1,1 kWp doplněný o zálohovací bateriový systém s inteligentním řízením. Obě fotovoltaické instalace jsou předmětem samostatných dílčích výzkumných projektů, řešených na ČVUT v Praze a podpořených z veřejných prostředků.
Lhůty výstavby
| .61 Zahájení stavby (inž. sítě, HTÚ) | 07/2006 |
| .62 Zahájení stavby vlastních objektů (spodní stavby) | 09/2006 |
| .63 Zahájení montáží dřevoskeletů | 11/2006 |
| .64 Ukončení montáže dřevoskeletů (všech 13 objektů) | 12/2006 |
| .65 Dokončení a předání objektů RD | 05 -06/2007 |
| .66 Ukončení výstavby (komunikace, sadové úpravy) | 08/2007 |
| .67 Doba montáže celého skeletu (včetně staveništní přípravy pro 4 - člennou partu | 1,5 dne/1RD |
Hodnocení energetické náročnosti
| MWh/a | dřevo | solární systém | elektro | |
|---|---|---|---|---|
| MWh/a | MWh/a | MWh/a | ||
| Vytápění | 3,1 | 0,9 (50%) |
0,3 (10%) |
1,9 (40%) |
| Ohřev teplé vody | 3,2 | 0,7 (20%) |
1,9 (60%) |
0,7 (20%) |
| Elektro - pomocná energie pro domovní technologie | 0,9 | -- | -- | 0,9. |
| Elektro - uživatelské spotřebiče a osvětlení | 2,4 | -- | -- | 2,4 |
| Celkem | 9,6 | 1,6 | 2,2 | 5,9 |
| Pozn.: Dělení podle zdrojů je přibližné, mj. i proto že se energie shromažďuje v integrovaném zásobníku tepla, do kterého přispívají všechny energetické zdroje. | ||||
Tabulka 3 Rozdělení energetických potřeb v roční bilanci a způsob jejích pokrytí (projektový předpoklad,
typické chování v RD), nevztahuje se na domy K6 a K7 s fotovoltaickými systémy
Hodnocení celkové energetické náročnosti v souladu s Vyhl.148/2007 Sb.
| Celková vztažná plocha (celkové vnitřní půdorysné rozměry): | 160 m2. |
| Celková roční spotřeba energie, včetně uživatelské elektřiny: | 9,6 MWh. |
| Celková měrná roční spotřeba energie včetně uživatelské elektřiny: | 60 kWh/(m2a) |
| Celková roční spotřeba energie, včetně provozní elektřiny a umělého osvětlení: | 49 kWh/(m2a) (< 51 kWh/m2a - kategorie A podle Vyhl. 148/2007 Sb.). |
Ukázka výpočtu roční energetické bilance vybraného objektu (K7) - rozložení tepelných ztrát (nahoře) a měsíční bilance tepelných ztrát a zisků pro vytápění (dole).
Monitoring v provozu
Domy jsou zatříděny do kategorie A (velmi úsporné) podle Vyhl.148/2007 Sb. Splňují obvyklé požadavky na energeticky pasivní domy. Pro provoz užívají obnovitelné energetické zdroje (solární systémy a kamna na dřevo s otopným okruhem). Celková neprůvzdušnost byla experimentálně ověřena. 4 domy z celkových 13 jsou předmětem dlouhodobého monitorování stavebně-energetických vlastností (spolupráce Výzkumné centrum CIDEAS Fakulta stavební ČVUT v Praze). Ukázkový dům (K6) slouží propagaci myšlenek nízkoenergetického stavění.
Podklady:
ČSN 73 0540:2 (2007), ČSN EN ISO 13790, ČSN 73 0540 a další
Vyhláška 148/2007 Sb.
Jan Antonín: Stavebně-energetické řešení souboru pasivních domů v Koberovech. Diplomová práce vedená J.Tywoniakem na Fakultě stavení ČVUT v Praze, 2007
Environmentální hodnocení
Při uvážení faktorů energetické přeměny pro elektřinu (3,0), dřevo (0,1 s vlivem transportu a zpracování), a solárního systému (0,05) je celkové množství primární energie potřebné na provoz jednoho domu přibližně 18 MWh (včetně uživatelské elektřiny), tj. 112 kWh/(m2a). Tím je splněn i obvyklý požadavek na energetický pasivní dům podle ČSN 73 0540:2, Příloha A, a podle mezinárodních zvyklostí (nejvýše 120 kWh/(m2a)).
Oproti odhadnuté celkové potřebě dodávané energie ve výši 7,7 MWh (produkce solárního termického systému je již odečtena) stojí předpokládaná roční produkce elektrické energie fotovoltaickým systémem integrovaným do šikmé střechy (předpoklad roční produkce 7,5 MWh), což téměř kryje roční potřebu dodávané energie. Dům je možné v tomto smyslu prohlásit za energeticky nulový.
Ukázka výpočtu dvourozměrného vedení tepla v nároží - styk obvodových stěn
Ukázka výpočtu dvourozměrného vedení tepla - napojení okna na okenní parapet
The group of twelve residential passive houses and school facilities in Koberovy can be characterised as the first mass project of experimental construction based on energy efficient wooden structures carried out in the Czech Republic. The construction is located on a plot of land oriented to the South. The concept respects the regulations for the protected area Czech Paradise within urban communities, which require saddle roof, entrance through the longer part of the façade, limited glazing areas, among others. The concept does not result in a monotonous terraced construction. The new housing estate is logically related to the current character of the surrounding buildings in the village.
