4. revoluce – energetická soběstačnost

Natáčení, scénář, hlavní role

Film je postaven na kontrastu dvou názorů, na střetu postojů konvenční a obnovitelné energetiky. Vedle toho je akcentován pohled chudých lidí v rozvojovém světě. Film byl natáčen v různých zemích na všech kontinentech, samotné natáčení trvalo 7 měsíců, dalších 9 měsíců zabralo stříhání do konečné podoby. V Německu a Rakousku je film distribuován do běžných kin, v příštích týdnech bude zahájena distribuce ve Švýcarsku. V případě zájmu bude film distribuován i do českých kin.

Konvenční energetiku zastupuje Faith Birol, vedoucí ekonom (Chief Economist) Mezinárodní energetické agentury (IEA - International Energy Agency). Jedním z jeho úkolů je dohled nad vydáváním každoročního přehledu World Energy Outlook, nejdůležitější publikace IEA. Než začal působit v IEA, pracoval šest let pro Organizaci zemí vyvážejících ropu (OPEC - Organization of the Petroleum Exporting Countries).

Obnovitelnou energetiku zastupuje Hermann Scheer, známý německý politik, který měl významný podíl na prosazení systému výkupních cen v Německu od roku 2000. Je prezidentem Evropské asociace pro obnovitelnou energii (EUROSOLAR - European Association for Renewable Energy) a předseda světové rady pro obnovitelné energie (WCRE - World Council for Renewable Energy).

Příklady dobré praxe prezentuje mezi jinými Folkecenter, jehož ředitelem je Preben Maegaard, který vedle řady dalších funkcí byl poradcem prezidenta Mali. Mali je druhý příklad, ve filmu prezentovaný Ibrahimem Tegolou, který kromě praxe ve Folkecenter získával zkušenosti i v bance Gramín v Bangladéši. Banka Gramín je známá poskytováním mikroúvěrů chudým lidem, dává jim tak možnost se vymanit z chudoby vlastními silami.

Několik záběrů z filmu

Texty uvedené u jednotlivých záběrů jsou pouze přibližným přepisem titulků, jak byly zaznamenány v průběhu promítání. V některých případech proto mohlo dojít ke zkreslení informace. Lepší je proto shlédnout film na vlastní oči.

Záběr 1: letecký pohled na Los Angles v noci - spousta světel, prosklené fasády budov září do okolí, spousty automobilů se hrnou po širokých osvětlených ulicích...

"Dívám-li se ze vzduchu na města jako je Los Angeles, chápu, že je lidem zatěžko představit si, že ta spousta energie, která je dnes vyráběna v uhelných a jaderných elektrárnách by mohla být v dohledné době vyráběna z obnovitelných zdrojů."

Záběr 2: Hermann Sheer v Los Angeles jede taxíkem a telefonuje

"Člověka to vysloveně bolí: každý druhý mrakodrap má prosklenou fasádu, ale žádný nemá fotovoltaickou. Přitom by to mohlo vypadat úplně stejně, ale navíc vyrábět elektřinu. Ignorace firem, které si neuvědomují, že se zvýšené náklady se vrátí v energii zadarmo... Mělo by se zakázat nechávat po sobě emise, následky totiž nese celá společnost."

Záběr 3: Faith Birol za svým pracovním stolem v kanceláři EIA

"Představa, že by se veškerá energie vyráběla z obnovitelných zdrojů, je na hony vzdálena realitě."

Záběr 4: terénní automobil jede po cestě-necestě do chudého města v Mali

Ibrahim Tegola komentuje: Nikoho ani nenapadlo zabývat se myšlenkou zprostředkovat přístup k elektřině rozvojovým oblastem. Zeptat se v rozvojových zemích, kde žijí 2 miliardy lidí: "Potřebujete elektřinu?" je v podstatě totéž jako se zeptat: "Potřebujete obnovitelný zdroj elektřiny?"

Záběr 5: Faith Birol za svým pracovním stolem v kanceláři EIA

My energetici jsme zodpovědní za dvě třetiny emisí CO₂. ... Musíme CO₂ zachytávat a ukládat pod zem, v zemích OECD by měly všechny nové elektrárny být vybaveny systémem CCS, v rozvojových zemích každá druhá. ... Myslím si, že nám mohou pomoci jaderné elektrárny, každý rok 20 nových jaderných elektráren.

Záběr 6: (Mali) porodní asistentka vysvětluje, jak dříve vedla porod

"Takhle jsem zapnula (baterku)," pak si baterku položila na rameno a přidržovala hlavou, "když mě nechytly křeče do krku, došly baterky." Je celkem pochopitelné, že z takových měst lidé utíkají do velkoměst. Stačí však malý FV panel (cca 50 Wp) a je dostatek elektřiny na celonoční osvětlení porodního sálu.

To je možná jedno z hlavních poselství filmu. Zaměřme svou pozornost tam, kde s málem můžeme udělat hodně. Roční zisk jediné ropné firmy Exxon Mobil by mohl zajistit živobytí pro 540 milionů lidí v Africe. Řešením však není jim ty peníze rozdat, ale spíše po vzoru banky Gramín jim dát šanci se z chudoby vymanit vlastními silami. Někdy, jako například v amazonském pralese, může být naopak řešením platit místním lidem za to, že zastaví své komerční aktivity - kácení pralesa.

Z diskuse

Dotaz: Ve filmu je spor, na jedné straně Hermann Scheer tvrdí, že dojde k decentralizaci, na druhé straně se mluví o větrných parcích na moři a CSP elektrárnách o výkonu 50 MW.

Odpověď: Naše firma vznikla z mírového hnutí. Spravedlnost pro mne představuje mír. Není to moje myšlenka, je obsažena již v Bibli. Považuji za nesporné, že ty dvě miliardy lidí, které dnes nemají elektřinu je možno zásobit jen decentralizovanou elektřinou. Obnovitelné zdroje nabízejí obě možnosti - distribuované zdroje, nebo to, co zmiňujete Vy. Velké firmy se snaží naskočit do jedoucího vlaku a vystupovat jako tahouni. Je nepochybné, že takové obrovské projekty mohou realizovat jen velké firmy, v Německu ty firmy hodlají do takových projektů investovat až 5 mld. eur (offshore parky, DESERTEC). My v tom filmu se snažíme zdůraznit jednu z myšlenek Hermanna Scheera, že takové velké projekty jsou zbytečné. Naproti tomu v Andalusii (50 MWe CSP) se jedná o podnik, který má 300 až 400 zaměstnanců, jedná se o střední podnik i z hlediska instalovaného výkonu, nelze jej srovnávat s Exxon Mobil. Cílem je, aby kolem Los Angeles nebo Káhiry vzniklo 20 až 30 takových elektráren, které budou zásobovat tato města, FV na střechách budov a další zdroje je budou doplňovat. Dalším příkladem je Dánsko, kde energetika stojí na malých jednotkách, max. 10 větrných turbín, tyto projekty jsou součástí kulturní krajiny, opět nelze srovnávat s obrovskými parky na moři. Snažíme se dívat na OZE z pohledu, že je to příležitost pro malé a střední podniky, protože ty podněcují aktivitu lidí.

Dotaz: Ve filmu není zodpovězena otázka co v zimě, kdy je výroba fotovoltaiky nízká

Odpověď: V zimě může fungovat energetický mix stejně dobře jako v létě. Musíme si ale nejdřív vyjasnit pojmy, my máme na mysli mix energetických OZE, naše (německá) vláda když mluví o energetickém mixu, má na mysli všechny zdroje. Je pochopitelné, že v zimě je výtěžek ze slunce nízký, dá se však nahradit biomasou, vodou, větrnými elektrárnami# Přenos je efektivní na vzdálenosti až 600 km, v takovém případě ovšem není pochyb, že centralizované sítě jsou nutné. Rozhodující je vzít do úvahy monopoly.

Dotaz: Bude film dostupný v České republice?

Odpověď: Pokud diváci projeví o jeho promítání zájem, jistě se najde distributor. V Rakousku jej například vidělo již 100 000 diváků. Připravuje se distribuce ve Švýcarsku.

Dotaz: Bude film i na DVD?

Odpověď: Předpokládáme, že v každém státě zhruba půl roku po uvedení do kin.

Dotaz: Takový film by měl být šířen, zveřejníte jej na YouTube?

Odpověď: Pro mě je výzvou dostat film do kin, kam by na něj diváci chodili, protože tak může oslovit i lidi, kteří by se o něm jinak nedozvěděli, mladé lidi, studenty. Po čase však bude zveřejněn na Internetu.

Závěr

Pokud by se podařilo dořešit technologii jaderné fúze nebo uzavřený palivový cyklus rychlých množivých reaktorů, získali bychom zdroj energie, který by byl (zvláště v případě jaderné fúze) v podstatě nevyčerpatelný. V současnosti však tyto problémy vyřešeny nejsou (viz článek Energie, peníze a Velká transformace ). Sílí proto přesvědčení, že v tomto souboji zvítězí třetí "sázka" - úspory, skromnost, efektivnější využívání energie a obnovitelné zdroje, mezi nimiž bude prozatím dominovat biomasa, ale velmi rychle převezme její místo solární energie. Tématu bude věnován samostatný blok v rámci 5. ročníku České fotovoltaické konference a výstavy , 13. 11. 2010 v Brně.