Jak bydlet v úsporném domě aneb 7.000,- Kč za vytápění ročně

Před deseti lety jsme se rozhodli postavit si svůj vlastní dům. Po tomto rozhodnutí následovala náročná etapa přípravy stavby. Co bylo našim cílem? Bydlet příjemně, pohodlně, při nízkých provozních nákladech domu docílit co nejlepších mikroklimatických podmínek v interiéru, to vše za přijatelných provozních nákladů. Drželi jsme se osvědčené pravdy, že: "Nejlepší a nejlevnější energie je ta, kterou nemusíme vůbec vyrobit!"

Investice versus provozní náklady

Našim základním požadavkem bylo docílit vhodným návrhem dispozic domu, použitými materiály a technologiemi, co nejnižší provozní náklady na nákup energií a paliv při současném dosažení co nejlepší kvality vnitřního prostředí.

Nesmíme podcenit ani jednu z hlavních etap výstavby, kterými jsou:

• příprava a projektování
• výběr vhodných materiálů a technologií
• výstavba a dodržení všech norem, doporučení a technologických postupů
• užívání stavby

O budoucí energetické náročnosti objektu - tedy o provozních nákladech - rozhodují tepelně-technické parametry obvodových konstrukcí objektu, možnosti pasivního využívání slunečního záření, možnosti aktivního využívání obnovitelných zdrojů energie aj.

Obrázek č. 01 - Dům z VELOXu ve výstavbě po dokončení hrubé stavby. Foto: autor.

Nejde jen o nákup kvalitních stavebních materiálů a hmot, stejně důležité je i jejich technologicky správné zabudování či použití na stavbě. Proto je vhodné volit systémy technologicky jednodušší, kde je menší nebezpečí případných technologických chyb a pro realizaci vybrat zkušenou montážní firmu.

Naše zkušenosti ukazují, že náklady na výstavbu energeticky úsporných domů nejsou dramaticky vyšší než na výstavbu "klasických" rodinných domů. Je však potřeba více přemýšlet, nekompromisně dbát na kvalitu odváděné práce a návaznosti jednotlivých pracovní operací či etap.

Demonstrační projekt skromného úsporného domu

Při úvahách o stavbě domu a vhodném materiálu jsme posuzovali materiály z řady hledisek. Zaujal nás systém ztraceného bednění s volitelnou tloušťkou tepelné izolace, která je uzavřená uvnitř stavební konstrukce VELOX. V době výstavby našeho domu se ještě nejednalo o tak rozšířený systém jako dnes, ale to, že je používán od roku 1951 a reference ze staveb v České republice nás přesvědčili o správnosti rozhodnutí. Zaujal nás nejen jeho vysoký tepelně-izolační standard, ale také jednoduchost a rychlost výstavby, variabilita systému aj.

Obrázek č. 02 - schéma demonstračního projektu domku včetně stručného technického popisu.
Projekt domku je prostým a jednoduchým řešením bydlení s důrazem na energeticky úsporná opatření
a prvky s důrazem na využití tzv. pasivních energetických zisků a alternativních zdrojů energie. Foto: autor.

Vzhledem k tomu, že ne všechny stavební firmy a řemeslníci byli a jsou se systémem VELOX dobře obeznámeni, byli jsme si vědomi i možných starostí při dokončování stavby, pokud by například nebyly dodrženy technologické postupy při provádění omítek.

I tak jsme toto "riziko" podstoupili a dnes nelitujeme.

V současné době existuje "manuál" pro provádění stavby i omítek nazvaný Podklady pro projektování a realizaci staveb, který stavebním firmám i řemeslníkům nabízí přesný postup prací, možnosti použitých materiálů i přehled vlastností systémů VELOX včetně certifikátů.

Obrázek č. 03 - Pohled na dokončený dům již vybavený slunečními panely pro ohřev teplé vody.
Foto: autor.

Systém VELOX má díky těžké konstrukci zdiva výbornou akumulační schopnost. Ve dnech, kdy je teplota v domě vyšší, akumuluje se teplo do hmoty stěn či podlah - tím ochlazují interiér. Naopak ve dnech s nižší teplotou vyzařují konstrukce naakumulované teplo zpět do interiéru a vytvářejí tak lepší tepelnou pohodu bez nutnosti využít instalovaného zdroje tepla. Tato schopnost je využita i v chladném období v době slunečního osvitu, kdy sluneční záření pronikající od interiéru okny ohřívá nejen nábytek, ale stavební konstrukce (podlahy, stěny). Ty teplo akumulují a vyzařují i dlouho poté, co již osluněny nejsou. Pak topení nemusíme zapínat vůbec, nebo jen nepatrně dotopíme na teplotní optimum.

Základní koncepční východiska projektu rodinného domu je možné shrnout následovně:

• maximální využití pasivních faktorů - včetně uplatnění energeticky úsporných opatření. Situování oken zajišťuje optimální osvětlení po celý den, v zimních měsících velké pasivní zisky tepla.
• jednoduchost - kompaktnost objektu, promyšlenost interiéru umožňuje dle konkrétních podmínek snadné úpravy (např. převrácení dispozic, variabilní řešení podkroví, apod.)
• funkčnost a vysoká užitná hodnota - interiér je navržen s důrazem na funkční využití prostoru s dostatečnou rezervou, alternativa k bytu 3+1 v panelové domě
• nízké provozní náklady - vysoký tepelně-izolační standart, využití obnovitelných zdrojů; optimum mezi náklady a přínosy ekonomickými i přínosy v podobě kvality vnitřního prostředí, aj.

Na základě výše uvedených východisek byl vybrán systém VELOX s tloušťkou 150 mm tepelné izolace v podobě polystyrenu. Skladba obvodové nosné konstrukce ze strany exteriéru vypadá následovně:

• deska VELOX WS-EPS 185 z dřevité štěpky, cementu a vodního skla s vrstvou 150 mm tepelné izolace
• nosná vrstva betonu - 150 mm
• deska VELOX WSD 35 z dřevité štěpky, cementu a vodního skla o síle 35 mm

Jak bydlet v energeticky úsporném domě?

Postavit si energeticky úsporný dům ještě neznamená, že automaticky dosáhnu očekávaných energetických úspor a snížení provozních výdajů. Pokud jsme si postavili nebo nechali postavit energeticky úsporný dům, měli bychom se v něm také náležitě chovat a řídit jeho provoz tak, abych i organizačními opatřeními a vhodným využíváním dále optimalizovali spotřebu energií a tedy i své náklady.

Základním východiskem a předpokladem pro energetickou úspornost je návrh stavby, použité materiály, technologie výstavby, její praktické provedení. Při výstavbě dodržujme jasnou a definovanou koncepci, realizujme vysoký tepelně-izolační standard obvodových konstrukcí objektu, vzduchotěsnost, v maximální míře usilujme o pasivní využití slunečního záření.

Nutnou výměnu vzduchu v objektu ovlivňujeme větráním případně nucenou výměnou vzduchu. Pro pokrytí zbytkové potřeby tepla hledejme alternativní zdroje, resp. jejich ekonomicky efektivní aplikace. Otopný systém by měl být navržen jako nízkoteplotní (čím menší teplota topné vody, tím menší ztráty při výrobě a distribuci tepla), otopný systém by měl mít co nejkratší rozvody (snížení nežádoucích ztrát).

Obrázek 04 - Pohled do interiéru směrem k prosklené ploše v obývací hale. Foto: autor.

Provozní zkušenosti

O kvalitě projektu a jeho realizaci se můžeme většinou přesvědčit až jeho užíváním, případně měřením a analýzou vybraných parametrů. Pokusil jsem se zformulovat naše provozní zkušenosti vycházející ze sedmi let užívání výše uvedeného objektu. I přes nesporné výhody však nesmíme zakrývat i určitá uživatelská omezení, která však nejsou nijak dramatická a velmi pozitivně ovlivňují spotřebu energií.

Jak tedy v nízkoenergetické domě bydlet? Nad čím bychom se měli zamyslet? Shrňme si alespoň hlavní doporučení a postřehy z praxe:

1. Zkušenosti dokládají očekávanou výbornou tepelnou pohodu, příjemné vnitřní prostředí, velkou akumulační schopnost objektu, využívání tepelných zisků ze slunečního záření (pozdější zahájení topné sezóny).
2. V nízkoenergetickém domě preferujeme energeticky úsporné elektrospotřebiče (energetická třída A). Významně to snižuje celkovou spotřebu elektřiny.
3. Osvědčil se tzv. nízkoteplotní otopný systém s nízkou teplotou výstupní vody z kotle, vytápíme pomocí velkých ploch s nižší teplotou (podlahové vytápění). Regulace takovýchto systémů má svá specifika a je nutno se poradit s odborníky.
4. Nastavení regulace otopného systému, typ regulace. Je otázkou zda vůbec využívat ekvitermní regulaci (sledující teplotu venku). Reakce vnitřní teploty na změnu venkovní teploty jsou velmi pomalé. Naopak velký vliv mají pasivní zisky z oslunění. Po našich zkušenostech ekvitermní regulaci nevyužíváme.
5. Využíváme jak podlahové vytápění tak klasické radiátory. Systém je navržen tak, aby se navzájem negativně oba typy vytápění neovlivňovaly (podlahovka versus radiátory). U větších objektů je nutné zvážit účelnost a vhodnost případné zónové regulace apod. Je lépe systém příliš nepřekombinovat.
6. Pokud používáme i klasické radiátory, pak jednoznačně používat termoregulační ventily. Pružně reagují na tepelné zisky nejen z oslunění. Pozor také na umístění teploměru termostatu (stěna nesmí být osluněna, měla by být reprezentativní místnost objektu bez průvanu apod.)
7. Příprava teplé vody. Osvědčilo se nám použití slunečních kolektorů. Pokryjí přípravu cca 75-80 % roční spotřeby teplé vody. Systém však má - pokud je chceme využívat co nejefektivněji - i svá omezení. Spotřeba teplé vody se co nejvíce optimalizuje s ohledem na způsob a časové rozložení její přípravy, což nemusí všem vyhovovat. Například je dobré sledovat předpověď a podle toho vodu dohřívat případně se spokojit s nižší teplotou (doporučujeme použít zásobník na teplou vodu, který je navržen tak, že pomocí slunce se ohřívá celý objem, doplňkový zdroj tepla dohřívá pouze horní část zásobníku).
8. Práce náročnější na spotřebu teplé vody je lépe si plánovat podle intenzity a délky slunečního svitu (pračka, myčka, úklidy apod.).
9. Pokud je dostupný zdroj dřeva a jsme ochotni přikládat, je vhodné využít krbových kamen či krbové vložky pro vytápění. V praxi se nám to velmi osvědčilo. Musíme však mít zdroj dřeva a dostatek času na jeho přípravu (řezání, sekání), prostor kde jej vysušíme atd. Smiřte se s větší mírou nepořádku a prašností v interiéru. Celkově jsou však naše zkušenosti pozitivní. Nesmíme však zapomínat na nutnost pravidelné údržby, čištění a revize komínu stejně jako ostatních zařízení.
10. Roční průměrná spotřeba paliva je dle očekávání nízká. Spotřeba zemního plynu (používaného pro vytápění, doplňkový ohřev TV a vaření) činí cca 250-350 m³ ročně. Pro porovnání v kalendářním roce 2007 jsme spotřebovali cca 220 m³ plynu, v roce 2008 395 m³ zemního plynu (zvýšení teploty na 23 °C díky narození dítěte). Finančně představuje rok 2008 přibližně 5100,- Kč za zemní plyn. Spotřeba dřeva na topení v krbové vložce činí průměrně 1,5-2,5 palety ročně (jedna paleta představuje cca 1,3-1,5 prostorového metru dřeva). Konkrétní spotřeba závisí na délce topné sezóny a charakteru zimy. Pokud bychom toto dřevo nakupovali, představuje to částku přibližně 1.800,- Kč. Celkem na vytápění a přípravu teplé vody zaplatíme pouhých 7.000,- Kč ročně. Tyto hodnoty jsou dosahovány při maximální snaze o optimalizace topného režimu a přípravy teplé vody a příjemné tepelné pohody.
11. Osvětlení objektu je navrženo s přihlédnutím k potřebám a plánovaným činnostem v jednotlivých částech domu. Maximálně využíváme přirozeného osvětlení pomocí vhodně umístěných oken. Akceptovat rozdíly, výhody a nevýhody přímého osvětlení a rozptýleného. V místech, kde svítíme často a dlouho využívat úsporné kompaktní zářivky.
12. Pokud nemáme systém nucené výměny vzduchu, musíme větrat s rozmyslem, pravidelně, dostatečně a podle určitých pravidel. V zimě větráme krátce a intenzivně, abychom vyměnili vydýchaný vzduch, ale neochladili stěny. V létě můžeme větrat neustále (např. pootevřeným oknem). Pokud máme před domem terasu, neměli bychom v parném a slunném létě větrat terasou v době, kdy je rozpálená sluncem-zbytečně si do domu přivádíme nežádoucí teplo. Větrejte okny, která jsou ve stínu a okolí není rozpáleno sluncem, nebo větrejte raději jen v noci.
13. Nepodceňujte pravidelnou údržbu a revize zařízení a vybavení. Lépe pak slouží a minimalizujete možnost náhlého selhání nebo jiného problému.

Jak jste jistě poznali, ne vždy je podmínkou nízkoenergetický dům. Mnohé z toho lze efektivně využít i v jakémkoliv jiném objektu.

Zatím jsme neshledali žádnou zásadní chybu v našem konceptu, projektu, úvahách, výpočtech ani provozních předpokladech nenáročného nízkoenergetického domu a bydlení v něm.

Přemýšlet a nechat si poradit

Pokud se chystáte rekonstruovat starší dům nebo stavět nový, doporučuji velmi pečlivě zvážit a prodiskutovat hlavní problémy, které budou mít dopad nejen na výši investičních a provozních nákladů, kvalitu vnitřního prostředí v objektu, ale také na náročnost výstavby, údržby apod.

Pokud je vám tato problematika vzdálená, ale přesto se nechcete při přípravě stavby zanedbat hlavní problémy, najděte si ve svém okolí zkušeného odborníka, který vám bude schopen věci vysvětlit, porovnat a poradit.

Pokud budete zadávat zhotovení projektové dokumentace, musíte zhotoviteli dokumentace co nejpřesněji, ale stručně a srozumitelně definovat své požadavky a ověřit si, jestli jste si navzájem porozuměli. I v tom vám může pomoci nezávislý poradce a konzultant. Navíc dobrý projektant může být zdrojem dalších cenných rad a informací. Nakonec se však musíte rozhodnout jen vy sami. Proto přemýšlejte a nechejte si poradit. Ale i nad radami znovu přemýšlejte...

Při volbě materiálu jsou nejdůležitějšími faktory: jaké tepelně-technické parametry budou jednotlivé obvodové konstrukce objektu splňovat, jak kvalitně bude stavba provedena, do jaké míry bude stavba akceptovat využití pasivních faktorů snižujících spotřebu primárních paliv a energie, jaký bude celkové dispoziční řešení objektu s ohledem na účel jeho využití.

Z těchto pohledů představuje VELOX více než vhodnou alternativu.