Zelená úsporám - změny programu a odpovědi na dotazy čtenářů v rozhovoru s Ing. Irenou Plockovou

Ministerstvo životního prostředí dne 2. 6. odsouhlasilo úpravu podmínek dotačního programu Zelená úsporám. Jak již bylo avizováno dříve, jedno dílčí opatření zateplení domu bude uznatelné pro přiznání dotace, i když bylo provedeno dříve než 1. 4. 2009.

Pro uznání opatření v části programu A.2. (Kvalitní zateplení vybraných částí obytných domů - dílčí zateplení) je ovšem nezbytné, aby splňovalo energetické parametry dané programem Zelená úsporám. Požadavek na snížení hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění o 20 % se i nadále vztahuje na stav před realizací opatření dokončených po 1.4.2009 (tedy bez opatření dokončeného v minulosti).

Jak portálu TZB-info potvrdila Ing. Irena Plocková, ani náklady na provedení dílčího opatření realizovaného před 1. 4. 2009 se nebudou zahrnovat do výpočtu finančního stropu dotace (u komplexního a dílčího zateplení je to 50 % uznatelných nákladů).

Žadatelé, kteří v minulosti investovali do opatření, které neodpovídá z hlediska tepelnětechnických a energetických parametrů programu Zelená úsporám, mají stále možnost žádat o dotaci v oblasti A.1 (komplexní zateplení), kde se hodnotí pouze celkový výsledek úprav - dosažená úspora energie - bez ohledu na to, jaké parametry mají jednotlivá dílčí opatření. Požadavek na snížení hodnoty měrné potřeby tepla na vytápění o 40 % se však vztahuje na stav před realizací opatření dokončených po 1. 4. 2009.

Další úpravy programu se týkají

• způsobu výpočtu energetických parametrů - použití metody výpočtu a okrajové podmínky podle TNI 730329 (rodinné domy) a TNI 730330 (bytové domy).
• postupu při současném zateplení a provedení přístavby nebo nástavby budovy (hodnota měrné potřeby tepla na vytápění před realizací opatření se počítá na podlahovou plochu budovy původního tvaru, hodnota měrné potřeby tepla na vytápění po realizaci opatření se počítá na podlahovou plochu budovy včetně přístavby nebo nástavby, výše dotace se určí na podlahovou plochu budovy včetně přístavby nebo nástavby, nejvýše však na 1,5násobek podlahové plochy budovy původního tvaru).
• upřesnění podmínek pro uznání výměny hlavního zdroje tepla na vytápění objektu při výběru pouze dvou opatření (explicitní vyloučení zdrojů na tuhá fosilní paliva vč. kombinovaných, kapalná fosilní paliva a elektrického vytápění).
• předpisů pro ověření splnění mezních hodnot emisních koncentrací a minimální účinnosti zdrojů na biomasu a tepelná čerpadla (ČSN EN303-5, ČSN EN 13-229, nebo ČSN EN 13-240).
• metodiky pro výpočet energetických zisků solárních kolektorů - metodika zveřejněná Státním fondem životního prostředí - Matuška, 2009.

Oficiální znění úprav naleznete zde.

V rámci exkluzivního rozhovoru poskytujeme odpovědi na otázky čtenářů týkající se dotačního titulu. Zahrnuty jsou i důležité nezodpovězené dotazy z on-line rozhovoru, který na portálu TZB-info proběhl 17. dubna.

Jaké je omezení stáří fakturace za např. nákup výrobků pro dosažení opatření v programu? O dotaci může žádat ten, kdo uvedl akci (opatření) do provozu po 1. 4. 2009. Jakého stáří však mohou být faktury týkající se realizace? Např. okna koupená v roce 2001, namontovaná certifikovanou firmou od výrobce, kdy předávací protokol je vystaven k 10. 4. 2009. Existuje nárok na dotaci?

Na takový konkrétní dotaz mohu odpovědět, že teoreticky ano, ovšem okna z roku 2001 nebudou velice pravděpodobně splňovat požadované parametry. Myslím si, že u drtivé většiny starších výrobků není třeba řešit, jak je stará faktura, ale je třeba řešit to, zda výrobek odpovídá požadavkům programu. Například u zdrojů tepla jsou v tabulce požadavků programu nastaveny účinnosti od 82% výše a s požadavky na emisní hodnoty, které dříve nebyly deklarované, takže starší výrobek nebude požadavky programu splňovat. Řešit stáří faktury je tudíž podružná věc.

Pokud to shrnu, je-li výrobek starý tři roky, splňuje požadované parametry a byl prokazatelně namontován až nyní, dle protokolu uvedení do provozu, jedná se o uznatelný náklad. Nicméně je třeba si uvědomit, že výše dotace se stanovuje podle velikosti vytápěné podlahové plochy, a výše uznatelných nákladů je kontrolním mechanismem.

Novostavba RD a dotace na zdroj energie. O dotaci je možné žádat pouze v případě, že objekt splní podmínku dosažení alespoň 50kWh/m².rok, nebo lépe. Současně platí, že u staršího RD mohu na TČ dostat podporu bez omezení (podmínka na zateplení RD). Prioritou je snižovat CO₂, případně jej eliminovat při hrozbě vzniku dalšího producenta. Jednoduchá rada je zkolaudovat s kotlem na uhlí a vzápětí požádat SFŽP o dotaci na TČ či kotel na biomasu.

Toto je třeba považovat za obcházení podmínek programu. Pokud by takovéto žádosti byly překládány, budou předmětem povinné minimální 5% kontroly, zda se nejedná o neoprávněné užití veřejných prostředků. Je třeba si také uvědomit, že pro účely tohoto způsobu získání dotace by investor nejspíš namontoval starý hnědouhelný kotel, který nesplňuje dnešní normy. V takovém případě by stavba neměla být uvedená do užívání nebo zkolaudovaná, protože původní PD určitě neobsahuje návrh vytápění zdrojem, který nesplňuje technické standardy platné v době zpracování PD.

Bude specifikováno, co je a co není uznatelným nákladem? Např. u zateplování - omítky budov v části programu B (podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu), žaluzie do oken, demontáž a montáž okapů, hromosvodů, parapetů apod., instalace lešení, zpracování PD. U technologií, např. elektrokotel, el. topná patrona, rekonstrukce, příp. výstavba komínového tělesa.

Uznatelné náklady jsou popsány v oficiálních dokumentech programu. Například u zateplovacího systému je to jeho samotná aplikace, obecně pouze opatření spojené s energetickým zhodnocením. Mezi uznatelné náklady nepatří nové klempířské konstrukce, stavba a demontáž lešení, není to pronájem staveništní plochy atd. U oken je to obdobné. Žaluzie jako stínící nebo bezpečnostní prvek nejsou podporovaným opatřením, proto se do uznatelných nákladů nezapočítávají.

Pokud jsou omítky jako konečná povrchová úprava součástí certifikovaného systému, pak jsou součástí tzv. "uznatelných nákladů". U technologií je to samozřejmě takové příslušenství, které podmiňuje řádný provoz podpořené technologie. Pokud budu nahrazovat elektrické vytápění spalováním biomasy a nemám komín, pak náklady na jeho pořízení jsou uznatelnými, protože bez něj nemohu kotel provozovat. Znovu ale opakuji, že mechanizmus nastavování výše podpory je buď na základě velikosti vytápěné podlahové plochy anebo podle typu instalovaného zdroje, viz přímo program.

Služby poskytované bankami v rámci nutné administrativy okolo podávání žádostí budou pro žadatele zdarma?

Ano

Co je považováno za "výchozí stav" spotřeby energií? Spotřeba, která byla před započetím prací (například výměna oken, zateplení nejvyššího stropu nebo střechy) a to i v případě, že tyto práce proběhly před vyhlášením programu Zelená úsporám, nebo stav ke dni vyhlášení programu? Je nějak ohraničeno období začátku provádění energeticky úsporných opatření zahrnovaných do programu Zelená úsporám?

Posuzování výše dosažených úspor se vztahuje k měrné potřebě tepla na vytápění před realizací vybraných opatření a po realizaci.

(Pozn. red.: Dle změn programu vyhlášených 3. 6. se i nadále myslí opatření dokončená po 1. 4. 2009.)

Jaký je důvod, proč se nepodporují opatření provedená již minulosti?

Peníze, z kterých se vyplácí dotace, byly získány za dosažení určitého smluvního vztahu. Součástí smlouvy je dokument, který obsahuje vyhodnocení největšího efektu greeningu pro jednotlivá dílčí opatření. Peníze jsou účelově určené právě na výběr opatření, kde je analyticky doložený největší efekt dosažení snížení emisí CO₂ za cenu co nejnižších nákladů. Ty jsou předmětem tohoto smluvního vztahu a tudíž podmínkou přísunu peněz na dotace. Nejedná se tedy o plošné dotace, ale v podstatě o jednoduchou formu emisního obchodování. Ti občané, kteří již zateplili ze "svého" mají za uplynulé období již část investovaných prostředků zpět díky sníženým nákladům na vytápění, měli také možnost provést zateplení podle svých konkrétních představ a tedy většinou s nižší mírou efektivnosti ale také za nižších investičních nákladů.

Jaké technické podklady jsou pro účely dotace vyžadovány u staveb, u kterých není stavebním úřadem vyžadována žádná projektová dokumentace (prakticky lze říci, že stavební úřad probíhající zateplení, výměnu oken a další opatření nechce ani ohlásit, neb pro ohlášku dle stavebního zákona nevidí důvod). Postačuje tepelně technický výpočet a zjednodušená technická zpráva projektanta popisující skladbu a provedení konstrukcí? Výměna otvorových výplní, zateplení stropu a obvodových stěn probíhá dle technologického předpisu dodavatele zateplovacího systému. Projektová dokumentace se v takovém případě obvykle neprovádí.

To, že v daném okamžiku stavební úřad nevyžaduje projektovou dokumentaci, není rozhodující pro splnění požadavků programu. Program se odkazuje na minimální rozsah projektové dokumentace z řady důvodů. Jestliže má žadatel prokázat, že splnil kritéria pro poskytnutí dotace, učiní tak nejlépe předloženou projektovou dokumentací. Z projektové dokumentace spočítá měrnou spotřebu tepla na vytápění, musí znát rozměry, skladby konstrukcí, tepelnětechnické parametry atd.

Další otázka je následná kontrola. Všichni musí počítat s tím, že se mohou ocitnout ve vybraném souboru, který bude kontrolován. K tomu, aby bylo možno zkontrolovat, že dotace byla využita řádně, je třeba mít vypracovanou projektovou dokumentaci, ze které se dají vyčíst veškeré detaily provedených opatření.

Projektovou dokumentací se dále prokazují uznatelné náklady. Navíc i bez ohledu na dotace je projektová dokumentace jediným dostatečným podkladem pro smysluplné výběrové řízení na dodavatele stavby. V neposlední řadě je projektová dokumentace nezbytná při uplatňování reklamace. Zpracování projektové dokumentace je jednoznačně v zájmu žadatele o dotaci.

Kdo jedná za členy sdružení vlastníků jednotek v bytovém domě? Postačuje souhlasné prohlášení vlastníků bytových jednotek?

Žádost mohou podávat všichni najednou. Z praktických důvodů se ovšem doporučuje, aby žádost podával jeden z vlastníků pověřený plnou mocí od ostatních.

Kdo žádá o dotaci, pokud je dům družstevní a spravuje jej družstvo, přitom část bytů je již předána do osobního vlastnictví?

Toto je spíše právní problém, který si musí strany vyřešit v rámci úpravy vnitřních právních vztahů v družstvu. Smluvně si musí dohodnout pověřenou osobu, která bude žádat, případně zda bude žádat družstvo a na žádosti budou figurovat i majitelé bytů v osobním vlastnictví apod.

Jak je to v případě, kdy v RD jsou dvě bytové jednotky (120 m²) a každá má svého vlastníka a oddělené přípravy UT a TV. Máme zájem instalovat vzájemné oddělené solární soustavy na ohřev TV pro obě bytové jednotky. Jaká bude výše dotace - 55 tis.Kč nebo 110 tis. Kč.?

Dotace se poskytuje za základě žádosti vlastníka/spoluvlastníka RD, každý může žádat separátně, pokud s tím budou navzájem souhlasit. Pro každého to bude znamenat splnění programových podmínek a tedy bude mu samostatně poskytnutá dotace. Bylo by ale užitečné, kdyby se nejprve seznámili s požadavky na instalovaný systém, pořízení společného může být pro ně efektivnější.

Proč je uveden v žádosti o zápis do seznamu výrobků a technologií - SVT pouze certifikační orgán, když v praxi vydává potřebné dokumenty notifikovaná osoba nebo akreditovaná osoba? Toto potom může diskriminovat např. výrobce oken, kteří mají protokoly vydané právě N.O.

Formulace v programu je základním ustanovením převzatým z nařízení vlády, proto hovoříme obecně o certifikačním orgánu. Notifikovaná nebo akreditovaná osoba je dalším členěním a v rámci programu se uznává.

Musí v registru figurovat všechny součásti předmětu dotace, nebo stačí jen hlavní (například u solárního systému stačí kolektor, případně kolektor plus nádrž, nebo tam musí být i čerpadlo, expanzní nádrž nebo dokonce i trubky a ventily)?

V registru musí být to, co je zásadním předmětem dodávky, čili tzv. příslušenství, bez kterého nelze zařízení provozovat. Trubky a ventily jsou běžné armatury, které se do příslušenství nepočítají.

Lze do SVT zapsat i výrobky - např. okna a dveře - nesplňující požadavky normy na doporučený součinitel prostupu tepla? Jde zejména o případ komplexního zateplení, kdy lze požadované úspory dosáhnout i s výrobky, které nesplňují doporučené hodnoty.

I takovéto výrobky jsou do SVT vkládány, ale jedná se spíš o záležitost okrajovou.

Je požadováno osvědčení o zaškolení na činnost, pro kterou se dodavatel zapisuje. Je nutné dokladovat osoby, které byly zaškoleny, nebo stačí obecné osvědčení, že dotyčná firma prošla školením? Jaké jsou náležitosti tohoto certifikátu?

Certifikát vydává každý výrobce sám. Požadavek na jeho formát není nijak upraven. Certifikát by ovšem měl být vydaný na konkrétní osoby a ne na firmu. Toto bylo konzultováno s Hospodářskou komorou a Cechem pro zateplování budov a shodli jsme se na tom jako na běžné praxi.