Watenvi přivítá řadu zahraničních obchodních misí
Mezinárodní vodohospodářský a ekologický veletrh Watenvi byl dnes zahájen na brněnském výstavišti.
WATENVI zahrnuje 15. mezinárodní vodohospodářskou výstavu Vodovody-Kanalizace, jejímž pořadatelem je Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) a 15. mezinárodní veletrh techniky pro tvorbu a ochranu životního prostředí ENVIBRNO. Zvýrazněnými tématy jsou obory "Vodohospodářství", "Zpracování a využití odpadu" a "Environmentální technologie".
Vzhledem k současné celosvětové ekonomické krizi se letošní ročník uskuteční v jiném ekonomickém prostředí, než tomu bylo v předešlých letech. Připomeňme, že průmyslová výroba v lednu a únoru meziročně klesla o 23,3 procenta a prakticky všechny firmy "přiškrtily" investice. Český vývoz se propadá, neboť domácí podniky přicházejí o zakázky na západě i na východě. Zatím je na tom Česká republika ve srovnání s okolními zeměmi celkem dobře. Ekonomika celé Evropské unie klesla o 4,4 procenta a lépe než Česko si vedlo jen pět zemí EU.
Veletrh Watenvi navštíví obchodní delegace ze zemí východní Evropy, které jsou potenciálním trhem pro tuzemské firmy, představí se vystavovatelé z osmi evropských zemí a Kanady. Prezentovat se bude i 44 nových firem, především z oborů stavební činnosti pro vodohospodářství, čištění odpadní vody či výrobci potrubí. Poprvé se na veletrhu budou prezentovat i firmy z německého Saska. Mezinárodní vodohospodářský a ekologický veletrh potrvá tři dny, od 26. do 28. května.
Zaostřeno na země, které investují do obnovy vodní a odpadové infrastruktury
Pořadatelé veletrhu Watenvi se přizpůsobují těmto trendům a reflektují na situaci v oboru, ve kterém nejde jen o obchod, ale i o předávání zkušeností a nových know-how. Do ochrany životního prostředí proudí stále větší finanční prostředky. Důležitost takových investic si uvědomuje nejen Evropská unie, ale i jednotlivé společnosti. Na veletrh přijede nejen většina našich leaderů podnikajících v příslušných oborech, ale zejména odborní zástupci států, které ještě čekají významné investice do vodního hospodářství, vodní a odpadové infrastruktury a ochrany životního prostředí. Významná bude proto zahraniční účast, na výstaviště přijedou obchodní delegace ze zemí východní Evropy jako Bulharska, Rumunska či Chorvatska, které jsou potenciálním trhem pro tuzemské firmy. Například Chorvatsko intenzivně pokračuje v realizaci Projektu Jadran, velkého infrastrukturálního projektu, který zahrnuje výstavbu čističek odpadních vod, podmořských výpustí a kanalizačních soustav ve více než desítce měst na pobřeží Jadranu. V letech 2009 až 2012 Chorvatsko předpokládá, že bude proinvestováno do infrastrukturálních staveb 120 milionů eur. Očekává se i velká účast saských firem, jež nabídnou nejmodernější technologie, zejména v oblasti čištění průmyslových odpadních vod.
Nováček: Žijeme ve vodním blahobytu
Na veletrhu se budou diskutovat aktuální témata, které se dotýkají jak legislativy, tak financování jednotlivých projektů z Operačního programu Životního prostředí. Ten dosud podpořil investice do životního prostředí za téměř 37 miliard korun. Konkrétně šlo o 2 359 projektů čištění odpadních vod, instalace obnovitelných zdrojů energie, energetických úspor, zlepšení nakládání s odpady, ochrany přírody a krajiny či environmentálního vzdělávání. Do roku 2013 přinese OPŽP 154 000 nových pracovních míst.
Podle místopředsedy Sdružení oboru vodovodů a kanalizací České republiky (SOVAK) Miroslava Nováčka v Česku panuje "vodní blahobyt". "Patříme k zemím s nejrozšířenější vodohospodářskou infrastrukturou. Na vodovod je napojeno 93 procent obyvatel, u kanalizace a čistíren odpadních vod to je 82 procent. Takové podmínky nemá žádná země EU," řekl Nováček. Přesto Česko nesplňuje jednu za základních evropských směrnic. Podle ní musí mít všechny obce s více než 2000 obyvateli do konce roku 2010 vhodné čističky a kanalizaci.
Při přistoupení k EU se Česká republika zavázala splnit do konce roku 2010 požadavky vyplývajících ze směrnice Rady O čištění městských odpadních vod a dále směrnice O jakosti vody určené pro lidskou spotřebu. Směrnice stanovují způsob odkanalizování měst a obcí a úroveň čištění městských odpadních vod ve vazbě na velikosti dané aglomerace a podmínky dodávek pitné vody z hlediska zabezpečení její jakosti. Požadavky pro obce nad 2000 obyvatel, které jsou součástí Smlouvy o přistoupení ČR k EU, nejsou samoúčelné a vedou naopak ke zlepšení kvality života obyvatel i životního prostředí.
Termín EU na dostavbu čistíren vod zřejmě nestihneme
Podle odborníků je zřejmé, že v některých případech stát daný závazek vůči EU splnit nestihne. Jak uvedl předseda SOVAK František Barák, z 530 obcí nad 2000 obyvatel jich 47 nemá ještě ani územní rozhodnutí, a stavby se tak v určeném termínu nedají stihnout.
V současné době je od vyhlášení první výzvy OPŽP pro oblast čistění městských odpadních vod schváleno celkem 228 projektů o celkové dotaci ve výši téměř 17 miliard korun a po uzavření právě probíhající třetí výzvy se předpokládá, že další projekty přibudou. Samotná administrace projektů OPŽP je v tuto chvíli nastavena tak, aby umožňovala realizovat projekty v co nejkratším čase.
Ministerstvo životního prostředí již v minulosti vypracovalo materiál, ve kterém vyčíslilo přesnou částku, kterou je potřeba podpořit zejména 13 problémových aglomerací, kde čistírny odpadních vod nesplňují požadavky na jakost odpadních vod a zároveň uzavřené provozní smlouvy neodpovídají dotačním podmínkám, stanoveným Evropskou komisí. Výsledkem je částka 1,2 miliardy korun (bez prostředků pro Prahu). Na dokončení projektů v obcích, které mají smlouvy s vodárenskými provozovateli uzavřeny na období přesahující konec roku 2022, není totiž v současnosti možné čerpat evropské peníze. Chybějící prostředky by bylo nutné dočerpat z veřejných zdrojů či formou komerčních úvěrů.
Ministerstvo zemědělství k 30. červnu letošního roku odhadlo, že na dobudování čistění odpadních vod v Česku je třeba 44,4 miliardy korun. Z této částky by 29,3 miliardy korun mělo jít na výstavbu čističek, zbylých 15,1 miliardy na dobudování kanalizace. Rozhodující část financí na dokončení čističek by měla být pokryta z OPŽP, na dostavbu čističek a kanalizací by měla směřovat také část úvěru od Evropské investiční banky ve výši tři miliardy korun.
Odpady 2009 a jak dál? - Odpad je energie
Tvorba nové odpadové legislativy EU, trendy a cíle EU, problematika energetického využívání odpadu z pohledu MPO a dalších institucí, novela EU směrnice o odpadech a jejich energetické využívání a další aktuální otázky se budou diskutovat v rámci veletrhu Watenvi. Pořadatelem semináře je Sdružení provozovatelů technologií pro ekologické využívání odpadů (STEO) spolu s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Řada záměrů na likvidaci komunálního odpadu ve spalovnách (tzv. zařízení na energetické využití odpadu) se připravovala v mnoha krajích či městech, ale poslední spalovna byla v ČR uvedena do provozu v roce 1999 a od ostatních projektů se postupně ustoupilo. Důvodem byl odpor veřejnosti, motivovaný strachem z jedovatých zplodin v ovzduší a dopravního zatížení lokality.
Skládkování však zvoní hrana. Během pěti let se nebude smět ukládat na skládky žádný odpad, který nebude předem upraven. V roce 2020 by na ně mělo být ukládáno jen 35 % množství, které tam putovalo v roce 1995. Již v roce 2010 by měl být přísun na skládky o čtvrtinu nižší.
Trh druhotných surovin se stabilizuje
Navzdory finanční krizi se trh druhotných surovin stabilizoval a většina se úspěšně materiálově využívá. Podle posledních informací MŽP nadále však u některých zůstávají nižší výkupní ceny. Například došlo ke snížení poptávky po výrobcích z papíru, ale dlouhodobě se neočekává, že dojde k poklesu poptávky po sběrovém papíru ze zahraničí. V blízkosti ČR se totiž budují nové zpracovatelské kapacity. Problematičtější je situace v odbytu a zpracování plastů, což je způsobeno nízkou poptávkou po výsledných produktech (protihlukové stěny, zatravňovací dlaždice aj.).
Pro PET lahve a transparentní fólie odbyt existuje. Výkupní ceny i v tomto případě poklesly, což je ovlivněno nízkou cenou ropy, jenž je pro výrobu plastů primární surovinou. Zatímco zpracovatelé vytříděného skla nebyly v ČR současnou ekonomickou krizí nijak výrazně ovlivněny, současné výkupní ceny u zpracovatelů kovů se pohybují jen na zhruba 50 až 60 procentní úrovni loňského léta.
Největší realizátor veletrhů a výstav v České republice s více než třicetiletými zkušenostmi v oboru. Hlavními obory činnosti je poskytování obchodních (výstavářských) služeb pro podniky a pronájem vlastních nemovitostí (výstavních ploch a pavilonů). ...
