Je dotační program Zelená úsporám diskriminační vůči výrobcům krbů a kamen?

Dne 5. května byl v MF Dnes zveřejněn článek informující o tom, že výrobci krbů chystají žalobu na MŽP. Údajně se jim nelíbí fakt, že dotační program "Zelená úsporám" (dále jen Program) podporuje pouze kotle na biomasu, ale opomíjí krby a kamna, které podle článku dosahují srovnatelné úrovně ochrany životního prostředí, ba dokonce většinou vypouští mnohem méně emisí než kotle. Jak je to tedy doopravdy? Pokusím se vysvětlit můj pohled na věc v několika bodech.

1. Především je nutné si uvědomit, že existuje několik technologií spalování dřevní biomasy v malých zdrojích. Tou nejmodernější je spalování pelet v tzv. automatických kotlích a peletových kamnech. Díky vysokému stupni řízení spalovacího procesu emitují tyto zdroje minimum škodlivin a dosahují celkové účinnosti nad 85%. Následují nejmodernější tzv. zplyňovací kotle na kusové dřevo. Speciální konstrukce spalovací a dohořívací komory umožňuje v těchto kotlích v maximální míře "spálit" prchavou hořlavinu, uvolněnou ze dřeva v průběhu spalování. Z pohledu emisí a celkové účinnosti jsou na tom o něco hůře než peletové zdroje, ale i tak lze nejmodernější zplyňovací kotle považovat za zdroje nízkoemisní. Náročnější technologie výroby je ovšem vykoupena také vyšší pořizovací cenou oproti běžným zdrojům s ručním přikládáním, ve kterých je kusové dřevo spalováno prohořívacím nebo odhořívacím způsobem. A právě tato technologie je doposud nejrozšířenější technologií spalování kusového dřeva v teplovodních kotlích a vyjma peletových kamen jediná technologie využívaná u lokálních topidel. Pokud se u těchto nejjednodušších zdrojů podaří dosáhnout vysoké účinnosti, zůstanou problémy s emisemi škodlivin, především pak oxidu uhelnatého a organicky vázaného uhlíku (TOC). To vyplývá z jednoduchosti konstrukce, ale především samotného spalovacího procesu, který je dosti nestabilní a silně ovlivnitelný vnějšími podmínkami. Z pohledu Programu i metodického pokynu MŽP č. 2/2009 se nejedná o nízkoemisní zdroje.

2. A jak je to s podporou instalace zdrojů na biomasu v rámci Programu? Především je nutné zdůraznit, že není podporována pouze instalace kotlů, ale také krbových a kachlových kamen a krbových vložek, jejichž součástí je teplovodní výměník, tedy všech zdrojů pro teplovodní vytápění. Další podstatnou podmínkou je, že nový zdroj musí splňovat velice přísné požadavky na účinnost a emise škodlivin. Tyto požadavky jsou postaveny tak, že je splní opravdu jen nejmodernější technologie. Diskriminována jimi by se mohla cítit také většina domácích výrobců kotlů na dřevo, protože více jak 80% kotlů těmto podmínkám nevyhoví. Nevyhovuje mnoho zplyňovacích kotlů a dokonce také i některé peletové kotle prodávané na našem trhu. A i když je na našem trhu nabízeno velké množství teplovodních krbů a krbových kamen, doposud nebyl do seznamu podporovaných zdrojů zapsán žádný, i když to Program umožňuje. Program podporuje zdroje s ručním přikládáním bez spojení s akumulační nádrží, u teplovodních kotlů je to však prakticky nemožné. Dle platné evropské normy ČSN EN 303-5 lze totiž tyto kotle provozovat bez akumulace pouze v případě, že mají regulovatelný rozsah výkonu 30 - 100%, což je u "zplyňováků" prakticky nerealizovatelné. V běžné praxi se nicméně instalují bez akumulace, protože to nikdo "neřešil". V rámci Programu by však mělo být také ověřováno, zda je kotel provozován v souladu s průvodní technickou dokumentací. A tam by podmínka akumulačního provozu u většiny kotlů jednoznačně být měla. Naopak tato podmínka pro teplovodní lokální topidla neplatí, takže zde jsou spíše diskriminovány kotle.

3. V čem je tedy Program diskriminační? Že nepodporuje teplovzdušné vytápění? To je jistě téma na delší diskuzi. Zvláště u novostaveb, kdy je podporována instalace pouze ve stavbách blížících se pasivnímu standardu. Já osobně bych s tím problém neměl, pokud budou požadavky na účinnost a emise shodné s teplovodními zdroji. Naopak diskriminační by bylo, pokud by byly nastaveny přísnější parametry na teplovodní kotle než na lokální topidla. Navíc je jednou z hlavních podmínek podpory zcela logicky nutnost instance zdroje, který je jediným zdrojem vytápění. Lze ale naprojektovat u běžného domku teplovzdušné vytápění např. s krbem tak, aby mělo účinnost vytápění a emise škodlivin srovnatelné s teplovodním systémem s akumulací, nebo s moderním peletovým kotlem?

Že jsou krby a kamna účinnější a vypouštějí méně emisí než kotle? Z 80 procent to může být pravda, ale to je srovnání s kotli, které také ani náhodou na dotaci nedosáhnou. A srovnávat krby a kamna s peletovými kotli či např. zplyňovacími kotli firmy Atmos, které patří k absolutní evropské špičce, může opravdu jen laik nebo demagog.

Pro objektivnější pohled na věc nám může pomoci srovnání s obdobným dotačním programem v Německu (BAFA). Ze zdrojů na biomasu jsou podporována peletová kamna (teplovzdušná i teplovodní), peletové kotle, zplyňovací kotle na kusové dřevo pouze s akumulací min. 55 l/kW a kotle na štěpku s min. akumulací 30 l/kW. Pro všechny tyto zdroje jsou stanoveny shodné podmínky na účinnost a emise (ostatně jsou podstatně "tvrdší" než podmínky u nás). U všech peletových zdrojů je výše dotace 36 €/kW, ale pro teplovzdušná peletová kamna maximálně 500 €, kamna s teplovodním výměníkem minimálně 1000 €, peletové kotle minimálně 2000 € a peletové kotle s min. akumulací 30 l/kW pak minimálně 2500 €. Zplyňovací kotle jsou dotovány paušálně 1000 € a "štěpkové" paušálně 1125 €. Pokud to shrneme, z technologií ručního přikládání je dotována pouze ta nejmodernější - zplyňovací teplovodní kotle s dostatečnou akumulací.

Hlavním cílem programu je v oblasti vytápění především náhrada desetitisíců nevyhovujících starých kotlů na uhlí moderními technologiemi. Lze samozřejmě demagogicky říci, že pokud nahradím uhelný kotel jakýmkoliv kotlem na dřevo, ušetřím emise CO₂. Ale to by na dotaci stačilo, aby se uživatel zavázal, že nebude spalovat uhlí, ale jenom dřevo, protože většina starých uhelných kotlů je uzpůsobena také na spalování dřeva. To by nám ale Japonci za emisní povolenky pravděpodobně dali ..., tedy podstatně méně, než při současně nastavených podmínkách.