Evropská komise omezí spotřebu v pohotovostním režimu
Spotřeba v pohotovostním režimu představuje nezanedbatelnou část spotřeby elektrické energie jak v domácnostech, tak v kancelářských prostorách. V průběhu roku 2009 proběhnou v celé Evropě měření, která by měla zvýšit povědomí o konkrétní úrovni spotřeby ve "standby" u konkrétních výrobků. Stejně tak na začátku roku 2009 by mělo být přijato nařízení Evropské komise, kterým se snižuje spotřeba energie v pohotovostním režimu u spotřebičů v domácnostech a kancelářích. Nařízení stanoví požadavky na energetickou účinnost pro všechny výrobky prodávané v Evropě s cílem snížit do roku 2020 spotřebu elektrické energie v pohotovostním režimu téměř o 75 %.
V zemích Evropské unie představuje spotřeba elektrické energie v pohotovostním režimu asi 8 - 15% celkové spotřeby elektrické energie domácností. V České republice se odhaduje, že podíl na celkové spotřebě je o něco nižší vzhledem k stále menší vybavenosti domácností elektrickými a elektronickými spotřebiči než je průměr "staré" EU-15.
Pohotovostní režim, nebo také režim "standby" znamená, že je spotřebič zapojen v síti, ale nevykonává svou hlavní (primární) funkci. Definice pohotovostního režimu je složitá v tom, že většina spotřebičů má nyní více než jeden takový režim (příkladem mohou být režim "eko", režim spánku, aktivní pohotovostní režim (například u DVD přehrávačů) a mnoho dalších). Názory, jak přesně vymezit pohotovostní režim, se tedy autor od autora i podle organizace liší.
S tím, jak poroste vybavenost českých domácností elektrospotřebiči (set top boxy, DVD přehrávače, PC technika), je možné očekávat zvyšující se podíl spotřeby v pohotovostním režimu. Navíc se objevuje i stále více nových typů spotřebičů, které spotřebovávají elektrickou energii v pohotovostním režimu (příkladem mohou být inteligentní chladničky či pračky s displejem).
Díky technologickým změnám se postupně úroveň spotřeby v režimu standby na spotřebič snižuje. Tento pozitivní trend je ale do jisté míry redukován nejen vyšší vybaveností domácností elektrospotřebiči, které spotřebovávají elektřinu v režimu standby (DVD přehrávače, mikrovlnné trouby, PC technika, ale i myčky), ale přibývá také funkcí na spotřebičích, u kterých se dříve standby neuvažovalo (např. displeje u "inteligentních" chladniček či funkce odloženého startu u praček a myček). I když je příkon v pohotovostním režimu u jednotlivých spotřebičů relativně nízký (většinou se jedná o ne více než několik Wattů), celková spotřeba může mít významný podíl na spotřebě elektřiny, protože spotřebiče jsou v tomto režimu téměř 24 hodin denně, 365 dní v roce (viz rámeček).
Odhadnout podíl standby na celkové spotřebě elektrické energie v kancelářských prostorách je ještě těžší než u domácností. Vzhledem k vybavenosti kanceláří (nejen) PC technikou je ale možné říct, že i zde hraje spotřeba v pohotovostním režimu významnou roli.
Podrobné znalosti o konkrétní úrovní spotřeby v pohotovostním režimu u jednotlivých typů spotřebičů jsou stále neúplné, i proto, že výrobci sami je ve většině případů neuvádějí. Podle měření provedených na jaře 2008 byla průměrná úroveň příkonu v pohotovostním režimu 2,5 W. Důležitější však je, že se stále objevují velké rozdíly v úrovni spotřeby v režimu standby nejen mezi jednotlivým typy spotřebičů, ale i v rámce jedné kategorie. Zatímco například LCD monitory mají v naprosté většině příkon nižší než 1W, standby u v současné době tolik diskutovaných set top boxů se v průměru vyšplhá na 6 W, výjimkou ale není ani 8 - 10W. Podobně u DVD rekordérů, pokud jsou vypnuty dálkovým ovladačem, byl naměřen průměrný příkon 4W (3W u DVD rekordérů a 5W u rekordérů s pevným diskem). Pokud zůstane spotřebič zapnutý, jen bez vloženého disku, dosahuje průměrný příkon u těchto spotřebičů i přes 20 W. Velké rozdíly byly zaznamenány i v rámci jednoho typu spotřebiče. Například u klasických CRT televizorů byly naměřené hodnoty v pohotovostním režimu (televizor vypnutý dálkovým ovladačem) od méně než 1 W až po více než 10 W. To je značný rozdíl, pokud si uvědomíme, že poskytovaná "služba" se nijak neliší.
V letošním roce byl zahájen podobný projekt na celoevropské úrovni (SELINA), který si klade za cíl zmapovat dopodrobna úroveň spotřeby u vybraných spotřebičů ve 12 zemích Evropské unie. Dohromady bude naměřeno 5000 různých výrobků. Projekt by tak měl poskytnout poměrně ucelenou databázi, která bude sloužit jak pro spotřebitele či výrobce, tak i pro tvůrce politiky, kterým by měla poskytnout informace pro správné rozhodování i pro monitoring v rámci nařízení Evropské komise, které má být přijato v nejbližší době.
Toto nařízení o pohotovostním režimu se bude týkat všech elektrických zařízení používaných v domácnostech a kancelářích, jako jsou televize, počítače, mikrovlnné trouby a další. Podle druhu přístroje stanoví nařízení na rok 2010 maximální povolenou spotřebu energie pro pohotovostní režim na 1 W, respektive 2 W. Od roku 2013 se přípustná úroveň pro spotřebu energie sníží na 0,5 W respektive 1 W, tedy hodnoty, které se blíží úrovni dosažitelné pomocí nejlepších dostupných technologií.
Nařízení umožní snížit do roku 2020 současnou spotřebu elektřiny v pohotovostním režimu v EU, která činí přibližně 50 TWh, až o 73 %. Pro představu tato úspora odpovídá roční spotřebě elektrické energie v Dánsku a znamenala by přibližně 14 milionů tun uspořených emisí CO2 za rok. Vzhledem k tomu, že se mnoho těchto výrobků prodává po celém světě, očekávají se další úspory i v jiných částech světa. Snižování spotřeby bude probíhat postupně, aby výrobci mohli včas přizpůsobit své výrobky novým požadavkům. Nařízení o pohotovostním režimu nyní přezkoumá Evropský parlament. Komise by jej měla schválit v první čtvrtině roku 2009. V příštích měsících budou následovat opatření v oblasti ekodesignu i pro jiné skupiny výrobků.
Než však připravovaná legislativa přinese očekávaný účinek, mohou uživatelé snížit spotřebu standby i poměrně jednoduchou změnou svého spotřebitelského chování. Účinným způsobem jak snížit spotřebu v pohotovostním režimu jsou například inteligentní prodlužovací kabely (tzv. standby killers) nebo prostě jen klasické prodlužovaní kabely s vypínačem. Další možností je pak instalace vypínače na hlavní rozvaděč, kterým je možné přerušit dodávku elektrické energie ke spotřebičům, které mohou být vypnuty. Ať tak, či onak, spotřeba v pohotovostním režimu je z velké části nepotřebná a představuje plýtvání nejen energií, ale i finančními prostředky. Kombinací nových standardů a jednoduchých spotřebitelských opatření se však snad podaří tuto spotřebu do velké míry omezit.