Infračervené manipulace

Touto metodou je možné získat pouze plošnou informaci o teplotách vnějších povrchů budov. Z toho lze usuzovat na úniky tepla, zejména v případě odhalení lokálních odlišností, porovnání dvou shodných budov, kdy jedna byla tepelně izolována a druhá nikoli.

Zdroj: www.idnes.cz

Je však třeba si uvědomit, že pro korektní měření a vyhodnocení musí být splněna celá řada podmínek - za všechny snad dostatečně nízká venkovní teplota či skutečnost, že plochy nesmějí být osluněny. Připomeňme také, že metodou se neměří úniky tepla, ale aktuální teplota povrchů. Ta je vždy ovlivněna mnoha faktory, včetně přímého slunečního záření, sálavé výměny tepla s okolními budovami a dalšími povrchy. V uvedeném článku mají tedy snímky provedené v ranních hodinách slunečného dne spíše význam hezky vyvedené grafiky, než relevantní informace, s kterou je možné dále pracovat.

Podívejme se blíže na budovu Ministerstva životního prostředí, která je v článku kritizována. Musím říci, že na uvedeném snímku vidím úplně jinou informaci, než autor článku. Pravá část snímku odpovídá středové sekci budovy, kde je lehký obvodový plášť se skleněným povrchem. Levá, větší část snímku, odpovídá obvodové konstrukci s tepelně izolovanými parapety a okny v pruzích. Pravá část je na snímku červená, což odpovídá relativně vysoké teplotě, dokonce při levém spodním okraji této části barvě bílé. Tedy žádné překvapení ani extrémní únik tepla - to jen slunce vykouklo z jihovýchodu někde přes Strašnice nebo Bohdalec.

Ve větší části se zdá být vše v pořádku, barvy jsou tmavé. Opět v levé části jsou barvy žluté až červené - i sem se slunce dostalo, proto se na okenních profilech a zasklení teplota zvýšila. Z obrázku by také bylo možné usoudit, kdo z úředníků přišel do kanceláře brzy a zatáhl venkovní žaluzii (tmavě modrá v místě oken). Celkově tmavší svislý pruh přes celou budovu není žádná lepší vlastnost stěny a oken, ale pouze vliv stínu, který na něj vrhá mírně předsunutá střední část. Při odměření tohoto předsunutí by bystrý středoškolák mohl vypočítat, v kolik hodin byl tento snímek pořízen, známe-li přibližně datum.

Pokud by se jednalo o nadměrný únik tepla, jak nám předkládají autoři článku, jistě by se musel projevovat stále, o to výrazněji, čím nižší budou teploty venkovního vzduchu.

K diskusi přikládám snímek ze svého archivu, kdy je shodou okolností tatáž budova snímkována za podmínek obecně vhodných pro měření dne 9.1.2009 při venkovní teplotě -10 °C a zatažené obloze. Na snímku vidíme celkem homogenní plochu s vyznačenou středovou sekcí, kde je průměrná teplota povrchu -8,5 °C, tedy teplota velmi blízká teplotě venkovního vzduchu. To dokazuje dobrou úroveň tepelně izolačních vlastností. V hlavní části budovy po obou stranách jsou teploty obdobné, s výjimkou dvou bodů, kde bych usuzoval na právě probíhající otevření horní části okna pro větrání.

Infračervené snímkování je velmi vhodnou doplňkovou metodou pro nedestruktivní zjišťování stavu stavebních konstrukcí. Obdobně jako v medicíně jde u každé metody nejen o kvalitu technického vybavení, ale zejména o interpretaci výsledků.