V případě pelet jednoznačně platí nakoupit palivo i před kotlem do léta
Rozhovor s Markem Řebíčkem o situaci v zásobování biopalivy v souvislosti s dotačním titulem Zelená úsporám. Článek nabízí aktuální informace o trhu a cenách pelet a pro zájemce o pořízení kotle na biomasu i požadavky na naskladnění a uskladnění pelet.
TZB-info: Dotační titul Zelená úsporám je skloňován v současné době často. Dotace na kotel na biomasu má však druhou stranu mince. Co se dává do kotle na biomasu je v současné době známá otázka, ale i když víme, že peletky, bude do něj co dát?
Marek Řebíček: Z dlouhodobého hlediska a při určité ceně bezpochyby pelety na trhu budou. Problém je, že letošní rok naplno ukáže, že spoléhat se na dřevěné pelety z přirozeně vznikajícího odpadu – pilin nelze. Dřevozpracující průmysl je těžce zasažen ekonomickou krizí, nemá odbyt, a tedy neprodukuje odpady, v celé Evropě existuje nedostatek piliny a ceny se rychle zvedají. Při orientaci českých výrobců na export bude pelet letos na podzim nedostatek, kapacita řady výrobců je již dnes vyčerpána dlouhodobými kontrakty v zahraničí. A drtivá většina současných kotlů nic než čisté dřevěné pelety spalovat neumí. Kotle umožňující alternativní palivo na trh teprve přicházejí s pár čestnými výjimkami.
TZB-info: Jaké je srovnání ceny pelet v ČR a v zahraničí a jaká je další prognóza v ceně? Má český trh nějaká specifika?
Marek Řebíček: V České republice byla cena normovaných pelet vzhledem k přebytkům pro koncového zákazníka dlouhodobě pod 4.000 Kč/t, s příchodem letošní zimy a zdražením piliny se vyhoupla na 4000 – 4500 Kč/t, ale stále nedosahuje úrovně sousedů - přes 200 EUR/t, o cenách v Itálii,Švýcarsku ani nemluvě a to se bavíme o dodávce cisternou. Na tuto cenu se bezpochyby letos dostaneme, ale cena pravděpodobně nevyšplhá k 6.000 Kč/t, to by se již vyplatil dovoz i třeba loděmi z Kanady . Tedy český producent není mimo jarního období motivován prodávat pelety doma. Český trh je specifický řadou malých výrobců, kteří pracují jedině, když je pilina za odvoz a následně svojí zkreslenou ekonomikou výroby vzbuzují v lidech dojem, že peletu lze vyrobit „zadarmo“. O kvalitě takových pelet a jejich balení není potřeba nic dodávat. Na internetu najdete řadu výrobců, relevantních je tak 10-15 z nich. Dalším problémem je neexistence distributorů pelet v krajích jako je Liberec, Náchod, Ústecko, Karlovy Vary a to mluvím jenom o naší zkušenosti, kdy zcela mimo ekonomickou výhodnost vozíme malé množství pelet na velké vzdálenosti, což samozřejmě zákazníky finančně poškozuje. Navíc si nikdo neuvědomuje, že se jedná o palivo o váze několika tun a lokální prodejci nenabízejí kvalitní dopravní služby, vyklopit něco z Avie na dvorek opravdu nestačí, vy byste si koupila topný systém za stovky tisíc a potom nadšeně nosila sáčky?
TZB-info: Jaká je kapacita výroby v ČR? A je zde dostatečný potenciál suroviny pro výrobu peletek pokud bychom uvažovali o razantním nástupu kotlů na biomasu? Na Vašem webu uvádíte, že se jedná o nevyčerpatelný zdroj...
Marek Řebíček: V České republice je kapacita výroby cca 150.000 tun normovaných pelet, což odpovídá asi 30.000 domácnostem. Na první pohled to vypadá dobře, ale máme tady 250.000 českých domácností, které topí tuhými palivy! Pokud by většina přešla na paliva z biomasy, samozřejmě produkce pelet a briket ani palivového dřeva nestačí. Nicméně takové množství odběratelů podnítí výrobce pelet a briket z dřevěné štěpky, která nyní pro nevýhodnost zpracování zůstává ležet v lese, do hry vstoupí alternativní pelety atp. Tedy odlehčeno řečeno, zdroje tu jsou, ale musí se uzpůsobit jak výroba, tak spalování úpravou stávajících kotlů a uvidíme, jaká bude cena takových produktů. Ale zase je to velká příležitost pro lokální výrobce a výtopny, ono popravdě řečeno na balení dřeva do igelitu a vození kamionem po Evropě nic ekologického není a jenom převoz z Moravy do Prahy na paletě udělá 500 Kč. Samozřejmě např. v Polabské rovině jiná alternativa není, ale jinak by principem mělo být lokální využití. Také musí padnout spousta mýtů třeba o možnosti dělat pelety ze slámy, pokud zemědělec nemá jiný humus pro půdu – tedy od dobytka, nikdy slámu nezpeletuje. Také nevěřím v papírové pelety a brikety, respektive ano , ale při průmyslovém spalování, do rodinných jsou pro obrovský odpad nepoužitelné.
TZB-info: Myslíte si, že současný dotační titul je správně nastavený a může výrazně ovlivnit vývoj trhu?
Marek Řebíček: Mohu hovořit pouze o kotlích na biomasu a tam naštěstí lze nově dotaci použít u novostaveb a omezením již není existence plynu v obci, pokud tedy dobře program chápu. Atmosféra je samozřejmě plná pozitivního očekávání. Nicméně z mého pohledu se pro kotel na pelety rozhodne spíše člověk s dobrým příjmem a jistým přístupem k životu, kterému dotace pomůže a doufám, že prodejci budou připraveni přenést ho přes administrativní zátěž, zmatky bezpochyby nastanou. Já bych se u nového domu pro kotel na pelety bezpochyby rozhodl, ceny kotlů klesají a vždy se budu s palivem pohybovat v tržním prostředí, závislost na elektřině či plynu mě neláká. Okolo Prahy je samozřejmě situace jiná, ale lidé v obcích mimo bohaté regiony zvolí pravděpodobně jiný druh kotle až bude uhlí opravdu nedostupné, nyní ale velmi dobře reagují na dřevěné brikety – pokud bude tedy platit koncepce využití stávajících uhelných zásob, bezpochyby na brikety s novým kotlem přejdou. A možná z praktického hlediska je dřevozplynující kotel správná volba, na co jim je automat, když nemají kam dát větve ze zahrady a trámky ze zbořené kůlny?
TZB-info: Dopravujete pelety až do domu, jaká je cena dopravy?
Marek Řebíček: To byla naše první myšlenka po vzniku firmy - bez dopravy nelze prodávat palivo a externí dopravce nenabídne námi požadovanou kvalitu služeb. Pelety vozíme buď klasicky na paletách a snažíme se, pokud to místní podmínky umožňují, o transport až do skladu, garáže. Nicméně od minulého roku na základě poptávky našich zákazníků používáme pro rozvoz pelet menší cisternu (na 10t) a foukáme pelety do skladů. Co jiného by mělo zákazníky přesvědčit o smysluplnosti vynaložených investic než komfort a automatizace, pelety jsou alternativním zdrojem tepla, nelze však slibovat, že zákazníci ušetří desítky procent oproti plynu. Ceny volně ložených pelet jsou navíc výrazně nižší, obaly, palety a lidská manipulace něco stojí. Doprava a složení jedné tuny pelet vychází obvykle na 100 – 300 Kč, tady samozřejmě hraje velkou roli velikost dodávky a vzdálenost. Měli jsme na letošní rok připravený i program pro obce, dodávky briket přímo od výrobce kamionem a vlastní manipulační technikou rozvoz do domů, ale pro nedostatek paliv v letošním roce to odložíme.
TZB-info: Můžete pro jistotu pro čtenáře zopakovat požadavky na naskladnění (příjezd cisterny, čerpání pelet) a uskladnění pelet?
Marek Řebíček: Vhodný příjezd pro těžký nákladní automobil je základní podmínkou, na měkkou zahradu vjet opravdu nelze. Lze foukat až na vzdálenost 25m, ale výrazně se zvyšuje prašnost a doba plnění. Optimální je vzdálenost do 15m od postavení cisterny do skladu či k trubce na fasádě k vnitřnímu rozvodu. Cisterna je osazena vážním systémem, zákazník dostane zcela přesný protokol o vážení . 1m3 prostoru skladu odpovídá 600 kg pelet a sklad nikdy nelze naplnit optimálně. Do místnosti postačí dva otvory, jeden pro trubku 100mm a druhý jako odvod vzduchu. Sklad musí být suchý. O podavačích ke kotli je vhodné se poradit s jeho dodavatelem, řada našich zákazníků vidí i jako přínos, že mají pelety bezpracně doma a kotel jednou týdně dosypou kbelíkem a investici rozloží. Základní chybou je navržení velikosti zásobníku na méně než roční spotřebu, v tu chvíli se zákazník stává obětí sezónních výkyvů. Nevěřím také moc montovaným textilním silům, respektive to chápu u malé novostavby, ale u většího domu, je vybudování skladu z vhodné místnosti pár hodin práce pro kutila či truhláře - vybednit místnost a šikmou podlahu, postavit přepážku a do ní dveře.
TZB-info: Na závěr – jaké je Vaše doporučení těm, kteří uvažují o využití dotací a pořízení kotle na biomasu?
Marek Řebíček: Určitě hledat kotel, co spálí i jiné palivo než bílé pelety, nic je sice kvalitou nenahradí, ale když budou v daném roce výrazně levnější třeba alternativní pelety či obilí a zákazník oželí komfort, nebude tak zranitelný, rád mu dodám cisternou jiné palivo. Nedokážu odhadnout, zda ti, co se rozhodou, budou realizovat pořízení kotle okamžitě a budou topit již letos, tam jednoznačně platí nakoupit palivo i před kotlem do léta. Dnes jsem zrovna mluvil s výrobcem pelet ze severní Moravy, všechny svoje zákazníky zavezl nyní v dubnu a od května vyrábí pouze na export ...
Děkuji za rozhovor a přeji Vám i všem zájemcům o biopaliva dobrá rozhodnutí pro nadcházející období.
Za redakci TZB-info: Ing.Dagmar Kopačková
www.waldera.cz
Marek Řebíček, ředitel Waldera s.r.o.
Marek Řebíček, ředitel společnosti Waldera s.r.o.
Odešel jsem v roce 2001 ze státní správy a začal podnikat, nejdříve jsem pomáhal firmám v průmyslové bezpečnosti, ale dlouhodobě mě to táhlo k obnovitelným zdrojům energie. Se zájmem jsem sledoval nastupující využití sluneční energie, ale nejvíc mě zaujal nový obor moderních dřevěných paliv – pelet a briket, kdy z čistého odpadu na pile vzniká ušlechtilé palivo. Nejdřív jsem se věnoval jen distribuci, spojil jsem první české výrobce s koncovými zákazníky, měli jsme v ČR první speciální cisternu na pelety s váhami a zcela jsme změnili systém dopravy do rodinných domů tím, že jsme k nákladním automobilům připojili šikovné terénní vozíky a navždy se zbavili dřiny s tunovými paletami.
V roce 2014 se moje podnikání v peletách dostalo na vyšší kvalitativní úroveň, s partnery z Valašska, kteří vlastní silnou komoditní společnost, jsme postavili vlastní výrobu dřevěných pelet Waldera. Po dvou letech náročného začátku jsme dosáhli obratu 100 mil. Kč. Moji kolegové to skvěle řídí a dokud máme usměvavé řidiče, našich pár tisíc zákazníků nakoupí každý rok, co spálí, znovu. Vedle domácího trhu exportujeme část výroby do Rakouska a Itálie, ale cílem je prodávat do 3 let 100% vlastní výroby pelet doma.