Tisková zpráva
z mezinárodního veletrhu Střechy Praha 2009
pátek 30.1.2009
 |
 |
Tyto tiskové zprávy pro Vás připravuje redakční tým odborného internetového portálu TZB-info, který
poskytuje online zpravodajství z veletrhu.
stánek: pravé křídlo Průmyslového paláce, stánek č. 252, e-mail: kontakt@tzb-info.cz.
| Zaměření: | Mezinárodní veletrh střešních krytin, materiálů, doplňků, řemesla a služeb pro stavbu a renovaci střech. Realizace a rekonstrukce staveb. Odborná doprovodná výstava Úspory energií a obnovitelné zdroje |
||||||
| Zvýrazněné téma: |
|
||||||
| Termín konání: | 29. - 31.1. 2009 | ||||||
| Čas konání: |
|
||||||
| Místo konání: | Výstaviště Praha Holešovice - Průmyslový palác |
Sluneční elektrárna na střeše
Střecha jako část budovy, která bývá nejvíce vystavena slunečnímu záření, je ideálním místem pro umístění sluneční elektrárny. Část slunečního záření, které by dopadalo na střešní krytinu a bez užitku se měnilo v teplo, může být přeměněno v elektrickou energii, která může napájet spotřebiče v budově nebo být vykupována do elektrické sítě. Ve slunném horkém létě je sluneční elektrárna výhodná pro pohon klimatizace, protože maximálního výkonu je dosahováno v době, kdy je zapotřebí největšího chladícího výkonu. Je známo, že k Zemi přichází ze Slunce výkon 1,37 kW/m2 a po průchodu atmosférou zbývá cca 1 kW/m2, je to ale pouze v případě plochy kolmé k paprskům. Proto nejvýhodnější pro elektrárnu jsou na jih orientované ničím nezastíněné střechy o sklonu okolo 45°. 1 m2 takto orientovaného fotovoltaického panelu vyrobí za rok cca 120 kWh elektrické energie. Jinak orientované plochy jsou v následující tabulce:
| sklon: | 35° | 45° | 55° |
|---|---|---|---|
| Jih | 122 | 120 | 112 |
| JZ | 114 | 111 | 103 |
| JV | 113 | 110 | 103 |
| Z | 101 | 94 | 86 |
| V | 101 | 95 | 86 |
Hodnoty jsou v kWh/rok, byly zjednodušeně vypočteny z programu pro výpočet energetické náročnosti
budov Energie 2008, při uvažování sluneční oblasti Praha a reálné účinnosti fotovoltaických panelů 10 %.
Existuje mnoho typů fotovoltaických panelů, nejpoužívanější jsou ale převážně křemíkové monokrystalické, jejichž účinnost přeměny slunečního záření na elektřinu dosahuje 10 - 15 % (účinnost panelů včetně všech vlivů, nikoli jen jednotlivých článků). Účinnost snižuje zašpiněním panelů, klesá se vzrůstající teplotou a stářím panelů. Minimální životnost těchto panelů se uvažuje 20 let, vydrží i podstatně déle, ale je důležitá kvalita provedení, aby si panel zachoval přijatelnou účinnost. Účinnost je proti běžným tepelným elektrárnám poměrně nízká, ty mají účinnost přes 30%, ale zpravidla při tom spotřebovávají fosilní vyčerpatelná paliva. Cena panelů se neudává na m2, ale na 1 kWp (kilowatt peak). Je to jednotka výkonu solárního článku nebo panelu v bodě maximálního výkonu za standardních testovacích podmínek (záření 1000W/m2, teplota 25°C...). Odpovídá jí zhruba 8 m2 panelů. Cena je okolo 150 000 Kč/kWp, u větších ploch i 110 000 Kč/kWp, závisí to samozřejmě i na kurzu české měny. Nevýhodou tohoto typu je vysoká spotřeba drahého křemíku.
Druhá generace panelů využívá tenkovrstvé technologie z polykrystalického nebo amorfního křemíku. Účinnosti jsou horší, polykrystalické panely dosahují reálně okolo 10 - 12 %, amorfní 6 - 7 %. K jejich výrobě je potřeba podstatně méně křemíku, dají se provádět na různých podkladech, třeba i střešní krytině.
Nejnovější vyvíjené články využívají namísto křemíku jiné materiály, dosahují velkých účinností nebo používají dostupnější materiály, ale jsou buď drahé, nebo nemají dostatečnou životnost. V ČR se například zkouší jako perspektivní oxidy titanu, ale musí pro ně být nejdříve nalezen dokonalý UV filtr, jinak by záření panely do několika měsíců zničilo.
Existují i oboustranné panely, které zachycují záření z obou stran, což má výhodu, že na ně dopadá zhruba o 30% více záření a také se údajně méně zahřívají. Běžné panely dosahují i přes 50°C, oboustranné o cca 15°C méně, což má příznivý vliv na vyšší účinnost.
Jelikož tato zařízení nespotřebovávají žádná paliva, závisí jejich ekologický přínos pouze na bilanci mezi energií, kterou vyrobí a energií potřebnou k jejich výrobě. Různé zdroje velmi odlišně uvádí, kolik let trvá, než panel vyrobí energii spotřebovanou pro jeho výrobu. Je ale podstatné i o jaký druh panelu se jedná a kde bude umístěn. Starším příkladem je německá publikace už z devadesátých let "Východisko z ekologicko-energetické krize". Je zde uveden monokrystalický panel ARCO M55 o ploše 0,4 m2 a účinnosti 12% umístěný v Mnichově. Při uvažování 1170 kWh/m2 slunečního záření za rok vyrobí 56 kWh/rok (v přepočtu na 1 m2 je to 140 kWh/rok). Energie na výrobu byla v tehdejší době následující:
| surovina (křemík) | 450 kWh |
| solární články | 40 kWh |
| sklo | 10 kWh |
| umělá hmota | 8 kWh |
| hliníkový rám | 80 kWh |
| teplo (technologie) | 3 kWh |
| celkem | 591 kWh |
Trvalo by tedy 10,5 roku, než by tento panel vyrobil stejnou energii, jaká se spotřebovala při jeho výrobě. Jako druhý příklad zde byl tenkovrstvý panel o 0,48 m2 a účinností 6,5 %, který by v Mnichově vyrobil 36,4 kWh/rok (v přepočtu na 1 m2 je to 76 kWh/rok). Díky podstatně menší energetické náročnosti výroby uvedené v následující tabulce by energetická návratnost byla jen 3,4 roky. Výsledky pro ČR by byly jen mírně vyšší, protože v ČR připadá na 1 m2 využitelných cca 1100 kWh/m2 ročně
| surovina (křemík) | 5 kWh |
| sklo | 20 kWh |
| umělá hmota | 8 kWh |
| hliníkový rám | 80 kWh |
| teplo (technologie) | 10 kWh |
| celkem | 123 kWh |
Novější panely jsou na tom údajně již znatelně lépe. Erik Alsema z University Utrecht odhadl energii na výrobu celého 1 m2 běžného monokrystalického panelu na hodnotu 600 kWh a polykrystalického s účinností 12 % na hodnotu 420 kWh. Energetická návratnost by byla 3 - 4 roky, ale pro sluneční záření 1700 kWh/m2 ročně. Tedy na území ČR by doba energetické návratnosti byla cca 1,5-krát delší. Na stránkách České agentury pro obnovitelné zdroje energie je uvedena podobná energetická návratnost 3,86 - 5,22 let. Pro srovnání, uhelná elektrárna má energetickou návratnost 3,2 měsíce, jaderná 2,8 měsíce, plynová 0,8 měsíce a vodní 11 měsíců (zdroj IER Stuttgart). Panely nové generace jsou na tom samozřejmě ještě lépe, ale nejsou zatím komerčně použitelné. Co se týče produkce CO2, tak monokrystalické panely jsou zodpovědné za emise 45 g/kWh, polykrystalické 37 g/kWh, tenkovrstvé 24 g/kWh. Pro srovnání uhelné elektrárny mají emise CO2 1200 g/kWh, plynové 680 g/kWh a jaderné 24 g/kWh (zdroj Brookhaven National Labolatory, Columbia University).
Hlavní nevýhodou fotovoltaických panelů je cena, bez státní podpory je investice do nich nenávratná, prostá návratnost v našich podmínkách je okolo 45 let. Podporovaná je vysokou výkupní cenou, potom se jedná o investici s prostou návratností okolo 12 let. Je to tedy tak, že "Sluneční elektřina" v ČR je povinně vykupována za 13,46 Kč/kWh (ze zařízení do 30 kWp realizovaných v 2009 to bude jen 12,87 Kč/kWh + DPH) a nakonec ji zaplatí (někteří jistě nedobrovolně) všichni odběratelé elektřiny.
Ve vztahu ke střechám je důležitá skutečnost, že fotovoltaická elektrárna umístěná právě na střeše je ekologicky přínosnější než fotovoltaická elektrárna v krajině. Nejde jen o narušení vzhledu krajiny a potlačení fotosyntézy v zastíněné nebo odstraněné vegetaci (ta má účinnost jen okolo 1 %), ale jde i o to, že články mají vysokou pohltivost, na slunci se zahřívají více než okolní krajina a vytváří tzv. "tepelné ostrovy", které přispívají k oteplování. Fotovoltaické panely na střeše se zahřívají také, ale pouze namísto podobného zahřívání střešní krytiny (pokud se ovšem nejedná o střechu s vegetací, nebo nějakou světlou, odrazivou krytinu). Také místo spotřeby energie je blízko produkce energie, takže jsou nižší ztráty přenosem. Podporu si tedy zaslouží spíše sluneční elektrárny na střechách než ve volné krajině.
kompletní doprovodný program
Pátek 30. ledna 2009
Přednáškový sál I - VOLNÝ VSTUP
| 09:30 | Vybíráme krytinu šikmých střech Zásady pro výběr vhodné krytiny při rekonstrukcích stávajících šikmých střech. (Doc. Ing. Antonín Fajkoš) |
| 10:45 - 11:30 | Zásady pro výběr vhodné vodotěsné a tepelné izolace plochých střech (Ing. Karel Chaloupka) |
| 11:30 | Diskusní fórum k problematice šikmých a plochých střech Diskuse k otázkám a problémům z oblasti šikmých i plochých střech (výběr vhodné technologie, výrobků, možnosti rekonstrukce stávajících střech,..) |
| 13:00 - 17:00 | Seminář Využití střech jako zdroje energie |
| 13:00 | Historické instalace solárních kolektorů na střechách v Československu (Ing. Jaroslav Peterka, Csc.) |
| 13.30 | Solární kolektory a soustavy pro obytné budovy (Ing. Tomáš Matuška, Ph.D.) |
| 14:00 | Instalace solárních kolektorů na střechách (Jiří Kalina) |
| 14:45 | Funkce a poslání Střešní burzy (Michal Gärtner, MBA) |
| 15:15 | Integrace solárních kolektorů do střech - praktické příklady (Jiří Hrádek) |
| 15:45 | Integrace fotovoltaických panelů do pláště budovy (Ing. Marek Ženka) |
| 16:15 | Dotační podpora pro solární tepelné a fotovoltaické systémy (Ing. Libor Novák) |
| 16:45 | Závěrečná diskuse, ukončení semináře |
Přednáškový sál II - VOLNÝ VSTUP
| 10:00 | Průkaz energetické náročnosti budov - nová povinnost od 1. 1. 2009 pro všechny novostavby a větší rekonstrukce budov (Mgr. František Macholda, MBA) |
| 11:00 | Energetická náročnost domu - postupy používané pro její stanovení, vhodné a nevhodné použití (Mgr. František Macholda, MBA) |
| 12:00 | Ekonomika pasivního domu - Jak šetřit nejen energii, ale i investiční a provozní náklady (Ing. Karel Srdečný) |
| 13:20 | Zajímavé příklady montáže střešních oken v praxi (zástupce společnosti VELUX) |
| 14:00 | Studenti Fakulty stavební ČVUT a jejich hosté - ukázky prací Bc. Milan Koláčný - Vestavby u historických objektů. Řešení vestaveb v podkroví historických objektů se zaměřením na tvorbu vikýřů. Jejich stavebně fyzikální analýza a vyhodnocení. Milan Nesměrák - Návrh řadového rodinného domu. Kombinované užití vlnité vláknocementových desek B 8 na střeše a fasádě, desek Cembrit FDA na fasádu a desek internit LW v interiéru. Lukáš Holub - Skládkování a odpady Miloslav Vodička - Rodinný dům. Použití vlnité vláknocementové krytiny B 8 při řešení střešního pláště se zateplením nad krokvemi se zaměřením na řešení detailu. |
Přednáškový sál I - VOLNÝ VSTUP
| 10:00 | Stavby a rekonstrukce střech - časté chyby. Střechařské desatero při výběru realizační firmy (Jiří Vrňata) |
| 12:00 | Výstavba a rekonstrukce rodinného domu - Jak šetřit energii i peníze (Ing. Lenka Hudcová) |
| 13: 00 | Solární energie v domě - Výroba tepla a ohřev vody (Mgr. Karel Murtinger) |
jednatelem Střechy Praha s.r.o.
TZB-info: Jaké jsou výhody pro vystavovatele a návštěvníky v případě veletrhu zaměřeného přímo na střechy oproti stavebním veletrhům typu FORARCH?
Jde o specializovanou výstavu, kde je jasné téma střechy a vše, co s tím souvisí. Proto máme zřetelně vymezené cílové skupiny: dodavatelé střešních materiálů, odborné stavební firmy, tj. pokrývači, klempíři, tesaři a z koncových zákazníků zájemce o střechy. K tomu připravujeme poměrně rozsáhlý doprovodný program, o který je značný zájem.
TZB-info: V minulých letech stavebnictví zaznamenávalo mimořádný růst a nebývalou poptávku po stavebních materiálech a systémech. Letos se poprvé hovoří o hlubší krizi. Ovlivnilo to nějak letošní veletrh? Jedná se podle Vás o krizi nebo o návrat k normálu.
Letošní veletrh má nejvíce vystavovatelů v historii a také největší obsazenou plochu. Z tohoto pohledu krizi nevidím. Na druhé straně je cítit hlavně u developerských firem snížení aktivity a pozastavení nebo oddalování některých projektů. Je zřejmé, že prodej a s tím spojené financování nových bytů a domů je komplikovanější. Můžeme spekulovat, zda nedošlo v minulých letech i k příliš rychlému růstu cen bytů a domů. Ale to jistě v tomto roce trh upraví na rozumnou míru.
TZB-info: Firmy se přirozeně chystají více šetřit, na čem si myslíte šetřit mají a na čem nikoli?
Každý musí přizpůsobit svoji situaci měnícím se podmínkám, analyzovat náklady a hledat rezervy a možnosti úspor. Šetřit se dá na neproduktivních nákladech a přitom plánovat úsporně marketingové akce, ale nezříkat se jich, protože to je cesta k dalším zakázkám.
TZB-info: Problémem minulých let byl nedostatek kvalifikované pracovní síly, střechy prováděli často nekvalifikovaní pracovníci a tomu často odpovídala i výsledná kvalita. Myslíte, že se situace změní?
Ano, zde čekáme obrat k lepšímu.
TZB-info: Velkým tématem je snižování energetické náročnosti budov, takže se návštěvníci budou zajímat o tepelné vlastnosti střech. Bude pro ně ale dost těžké se zorientovat ve vlastnostech mnoha možných tepelných izolantů. Jakou tepelnou izolaci by jste sám osobně zvolil např. pro novou šikmou střechu, novou plochou střechu, terasu a nebo rekonstruovanou plochou střechu?
Nabídka tepelných izolací pro střechy je skutečně široká. I zde platí, že je nutné poradit se v každém jednotlivém případě s odborníky, sledovat aktuální nabídky a hledat komplexní řešení. U nových projektů požadovat, aby dům měl parametry stanovené pro nízkoenergetické domy a k tomu odpovídající úsporné vytápění a odvětrání.
U rekonstrukcí by si měl majitel objektu nechat zpracovat energetický audit nebo jiný posudek, aby zjistil, kde má dnes největší ztráty tepla, a pak si vyžádat nabídky několika renomovaných firem. Opět s komplexním řešením, tedy i s využitím moderních technologií pro topení, ohřev užitné vody a větrání.
Já jsem se v minulých letech rozhodl po výměně oken v rodinném domě pro zateplení fasády polystyrenem, terasy extrudovaným polystyrenem a stropu v půdním prostoru minerální vlnou. K tomu jsem pořídil tepelné čerpadlo voda-vzduch a systém odvětrání domu s rekuperací, která využívá teplo z odváděného vzduchu pro ohřev čerstvého vzduchu.
TZB-info: Firmy udávají značně odlišné záruky na jimi nabízený materiál a systémy, za různých podmínek. Jaká by měla být u střechy seriózní záruční doba a podmínky a jakou technickou podporu by měl zákazník vyžadovat?
Pokud se týká šikmých střech, poskytují výrobci záruky 30 až 33 let na vybrané parametry jako je nasákavost, mrazuvzdornost ap. Vždy je spojena s dodržením postupů a pravidel pro správnou pokládku, což opět předpokládá solidní a proškolenou prováděcí firmu. Délka záruky je v tomto případě pro výrobce dobrým prodejním argumentem, ale současně i dokladem o tom,že má dlouhodobé zkušenosti, sám je přesvědčen o kvalitě svého produktu a je schopen skutečně nést odpovědnost za případné vady. Z tohoto hlediska je dlouhá záruční doba výhodou hlavně pro investory a koncové zákazníky, protože dostávají skutečně kvalitní produkty.
Materiály pro ploché střechy - modifikované asfaltové pásy a folie včetně tepelných izolací - mají záruku zpravidla v řádu 10 let a to opět s výhradou kvalitního provedení a provádění běžné údržby po dobu trvání záruky. Zde známe některé příklady, kdy došlo k vážným závadám, hlavně díky technologické nekázni.
Z hlediska běžného zákazníky doporučuji, aby se důkladně seznámil s podmínkami záruky u každého jednotlivého výrobce, aby požadoval certifikáty a záruku od dodavatelské firmy. Měl by se o tom dohodnout již při počátečním jednání o smlouvě o dílo.
