Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Ve Vídni se ve dnech 7. - 12. září 2008 uskutečnil mezinárodní kongres o vodě

Sladká voda tvoří jen tři procenta celkové zásoby vody na zeměkouli. Hlavní příčinou nedostatku vody přitom není změna světového klimatu jako moderní zaklínadlo na všechny civilizační problémy, nýbrž urbanizace a hospodářský růst.

Po letošní světové výstavě Expo v Zaragoze, jejíž hlavním tématem bylo zásobování lidstva vodou, se další významná vodohospodářská událost odehrála minulý měsíc ve Vídni. Ve dnech 7.-12. září se v hlavním městě Rakouska uskutečnil reprezentativní mezinárodní kongres o vodě, na němž se zúčastnilo asi 3000 odborníků z 90 zemí světa, včetně ČR a SR. Přinášíme krátký pohled na témata, kterými se kongres zabýval. Jeho organizátorem bylo Mezinárodní sdružení pro vodu (IWA).

Podle údajů Světové zdravotnické organizace přístup k zdravotně nezávadné vodě nemá 1,2 miliardy obyvatel naší planety - a jen pět procent odpadní vody se čistí v čističkách vod. Přitom v zemích třetího světa způsobují splašky a znečištěná voda až 80 procent všech nemocí. OSN si proto vytyčila ctižádostivý plán, aby se podíl lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě, do roku 2015 zmenšil na polovinu.

Jak v jednom z hlavních referátu prohlásil Glen Digger, místopředseda sdružení IWA, lidstvo sice zatím ještě netrpí nedostatkem této životodárné tekutiny, ovšem problémem je přístup k zdrojům. Vždyť sladká voda tvoří jen tři procenta celkové zásoby vody na zeměkouli. Hlavní příčinou nedostatku vody přitom není změna světového klimatu jako moderní zaklínadlo na všechny civilizační problémy, nýbrž urbanizace a hospodářský růst. Ovšem daň, který lidstvo platí za tento pokrok, jakoby zůstávala cudně ve stínu pozornosti.

Jisté, patrně každý zná snímky vysušené půdy z Afriky nebo Asie. Nedostatkem vody však trpí i průmyslově rozvinuté oblasti, Evropskou unii nevyjímaje. Podle zprávy europoslance Richarda Seebera, která ve Vídni patřila mezi často citované zdroje, se vinou technických závad v evropských vodovodech ztrácí až pětina vody. Nejvyšší ztráty vykazuje přitom Velká Británie. Ale neradostná situace vládne třeba i v Moldavsku, zemi, která přímo sousedí s EU... Zde jsou na vodovod napojeny jen tři procenta domácností a na veřejnou kanalizaci sotva pět procent.

Na prezentaci vlastních vodohospodářských projektů a investičních záměrů využilo kongres i samotné rakouské hlavní město, Vídeň. Projev primátora Michael Häupla prakticky otevíral část jednání, která byla věnována komunální problematice. Podle něho budou moderní vodovodní a kanalizační systémy jednou z hlavních podmínek růstu nových megapolí. Podrobně se pak zabýval financováním infrastrukturních projektů ve velkých městech. A dalším z bodů programu byl například i "Dunajský den", který upřel pozornost na vodohospodářské využití druhé nejdelší evropské řeky.

K stěžejním tématům patřilo i hospodaření s odpadní vodou - a jak vyplývá i z udělených cen, IWA věnuje tomuto problému velkou pozornost. Vždyť z pěti oceněných projektů se hned dva týkají využití odpadních vod.

Během kongresu se ozvaly také hlasy ochránců životného prostředí, kteří požadují, aby na obalech potravin byla povinně uvedena i informace o tom, kolik vody se spotřebovalo na její produkci. A jen jako zajímavost, rekord v tomto ohledu drží patrné chutné kiwi - na vypěstovaní jednoho kusu ovoce je často nutných až sto litrů vody.

V závěrečném prohlášení se účastníci kongresu obrátili na politické a občanské činitele na celém světě, aby se zasadili o zvyšování investic nutných pro vyřešení problémů v zásobování vodou. Tyto investice jsou nevyhnutné, má-li se předejít zostření krize, sužující především chudé země.

Mezinárodní sdružení pro vodu (International Wasser Association, IWA) se sídlem v Londýně vzniklo v roce 1999 sloučením dvou původních organizací, které se problematice využití vody věnovali do jisté míry paralelně - IWSA (od roku 1947) a IAWQ (od roku 1965). Sdružuje jednotlivé vědce-odborníky, významné vodárenské společnosti, vysoké školy i různé vládní instituce. Cílem organizace je příspěvek efektivnímu hospodaření s vodou jako suroviny, bez níž by život na Zemi zanikl, zejména z hlediska aplikace technologického pokroku do praxe. K tomu rozvíjí celou řadu programů jako "Města budoucnosti", "Kvalita pitné vody", "Řešení globální vývoje" nebo "Klimatické změny a voda". Kongresy IWA jsou vrcholným fórem pro diskusi a výměnu zkušenosti. Předcházející se konal v Číně, letošní v Rakousku.

Mezinárodní sdružení pro vodu aktivně podporuje i výzkum a v předvečer kongresu už po druhýkrát udělilo ceny za inovaci a přínos k řešení aktuálních problémů. Letos se laureáty tohoto netradičního bienále stali:

  • Brown a Caldwell za projekt zpracování kalů a jejich proměnu na vysoce výživné hnojivo, které slouží jako náhrada chemických produktů (vítěz v kategorii "aplikovaný výzkum")
  • Donohue & Associates - další projekt likvidace odpadních vod ve státě Illinois, USA, díky němuž se získává surovina na výrobu skleněných výrobků (vítěz v kategorii "design")
  • DWAF/IMESA a Emanti - rozšíření elektronického systému řízení jakosti vody do všech obcí v Jižní Africe (vítěz v kategorii "provoz")
  • Agentura PUB Singapur - plán na přemístění kanalizace hluboko do země (vítěz v kategorii "plánování")
  • Joe Brown a Mark Sobsey (Universita v Severní Karolíně) - zařízení pro snadnou filtraci vody v kambodžských domácnostech (vítěz v kategorii "malé projekty")
.
 
 
Reklama