Čistší produkce ve zdravotnictví
Existuje zažitá představa, že úsporná opatření zahrnují pouze investičně náročná technologická opatření. Ve skutečnosti velkého množství úspor lze dosáhnout bez vysokých investic.
1. Úvod
Čistší produkce (Cleaner Production, CP) je preventivní strategie podporující efektivnější využívání vstupních zdrojů a snižující rizika vůči člověku i životnímu prostředí. Hlavní význam této strategie spočívá v tom, že se jedná o ekonomicky výhodný způsob snižování negativních dopadů výroby na životní prostředí. Jde o univerzálně použitelný přístup pro všechna průmyslová odvětví, zemědělství i sektor služeb včetně zdravotnictví.
CP zlepšuje efektivitu, rentabilitu i konkurenceschopnost podniku a zároveň chrání životní prostředí, spotřebitele i zaměstnance. Nejedná se tedy pouze o environmentální strategii, ale o strategii, která se zabývá také ekonomickou stránkou výroby či provozu.
Čistší produkce jako preventivní strategie nahlíží na odpad jako na draze nakoupené suroviny, které se nepodařilo proměnit v konečný produkt. Díky tomuto přístupu je možné dosáhnout významných finančních úspor a zároveň snížit negativní dopady na životní prostředí.
Hlavním důvodem velkého významu čistší produkce je ta skutečnost, že CP je univerzálně aplikovatelná a integrálně pojatá preventivní strategie, která problémy životního prostředí neřeší tím, že by zátěž z jedné složky životního prostředí přenášela do složek ostatních, ale tím, že nejdříve ze všeho hledá příčinu vzniku dané zátěže a tu se snaží odstranit. Tento způsob jako jediný může vést ke stálému snižování negativního dopadu na životní prostředí. Strategie čistší produkce je tak plně v souladu s myšlenkou udržitelného rozvoje (Remtová a Sucharovová, 2003).
2. Historie čistší produkce
Impulsem ke vzniku významného hnutí zaměřeného na předcházení vzniku odpadů byl Program minimalizace toxických a nebezpečných odpadů vydaný v USA v roce 1984. Tento předpis nařizoval všem znečišťovatelům životního prostředí zpracovávat programy na snižování objemu a toxicity odpadů. V té době byl vydán také zákon o odpovědnosti vůči životnímu prostředí, kterým byly významně zvýšeny poplatky za znečišťování. Těmito opatřeními se stalo snižování znečištění a produkce odpadů po ekonomické stránce velmi výhodné. Další podporou zavádění preventivní strategie do praxe byla definice "udržitelného rozvoje" ve zprávě "Naše společná budoucnost" v roce 1987.
Historie čistší produkce v České republice začala prvním pilotním projektem, který byl pod vedením World Environmental Center a ve spolupráci s CEMC (Českým ekologickým manažerským centrem) realizován v Chemopetrolu. Zavádění čistší produkce a školení odborníků pokračovalo Česko-Norským kursem, který byl zahájen současně v ČR i na Slovensku a byl veden Norskou společností registrovaných inženýrů (NSCE). NSCE uspořádala několik prvních kurzů CP, které finančně i personálně zajistila. Absolventi prvního tréninkového programu založili v roce 1993 Asociaci manažerů čistší produkce, která působí dodnes. Čistší produkce je v ČR legislativně zakotvena Usnesením vlády č. 165 ze dne 9.2.2000, kterým byl přijat Národní program čistší produkce. Jeho úkolem je změnit přístup podniků, samosprávy, státní správy i veřejnosti k volbě opatření zajišťujících ochranu životního prostředí v rámci průmyslové a jiné činnosti, včetně poskytování služeb tak, že budou dávat přednost preventivním opatřením.
Na mezinárodní úrovni je strategie čistší produkce podporována organizacemi UNIDO (Organizace spojených národu pro průmyslový rozvoj) a UNEP (Program Organizace spojených národů pro životní prostředí) v rámci programu Národních center čistší produkce (NCPC). V současnosti existuje 24 NCPC po celém světě. Od roku 2004 působí Národní centrum čistší produkce při CENIA, české informační agentuře životního prostředí.
3. Praktické využití čistší produkce
Aplikačním nástrojem čistší produkce je tzv. hodnocení možností čistší produkce. Jedná se o postup, při kterém se analyzují materiálové a energetické toky výrobního procesu či provozu. Jde o komplexní nástroj, který poskytuje nejen informace o příčinách způsobujících negativní dopady provozu na životní prostředí, ale také informace o reálných možnostech jejich odstranění včetně finančního odhadu nápravných opatření.
Hodnocení možností čistší produkce patří mezi dobrovolné informační nástroje vhodné pro používání v podnikové a veřejné sféře. Subjekt není nijak nucen tento nástroj používat a jestliže jej použije za účelem získat potřebné informace, je výsledné rozhodnutí o realizaci opatření, jimiž by se odstranily příčiny znečišťování životního prostředí, opět závislé jen na rozhodnutí managementu podniku či organizace (Remtová, 2006).
Existuje zažitá představa, že úsporná opatření zahrnují pouze investičně náročná technologická opatření. Ve skutečnosti velkého množství úspor lze dosáhnout bez vysokých investic.
4. Čistší produkce ve zdravotnictví
Demonstrační projekty čistší produkce v sektoru zdravotnictví ukázaly, že ve zdravotnických zařízeních existuje významný potenciál pro uplatňování strategie čistší produkce, tedy potenciál pro efektivnější využívání materiálových a energetických toků a pro související úspory provozních nákladů a snížení znečištění.
Kvalita a efektivnost poskytování zdravotní péče závisí mj. na úrovni řízení obslužných procesů. Řízení obslužných procesů se sice postupně zlepšuje, ale toto zlepšování je nerovnoměrné a jeho rozsah a tempo neodpovídá potenciálu úspor. Peníze z veřejných zdrojů jsou tak i nadále využívány na krytí vysokých provozních nákladů neefektivních provozů a to v situaci, kdy se ve zdravotnictví nedostává finančních zdrojů potřebných pro zajištění jeho hlavních funkcí. Materiálové a energetické vstupy tvoří významnou část nákladů na provoz zdravotnických zařízení a jejich efektivní využívání je tudíž žádoucí nejen z environmentálního ale i z ekonomického hlediska.
Potenciál čistší produkce ve zdravotnických zařízeních má dvě základní složky:
- zavádění dobré praxe (úspory, které je možno realizovat pomocí organizačních opatření a menších provozních úprav)
- návrh a realizace investičních opatření.
Cílem využití čistší produkce ve zdravotnictví je:
- zvýšení účinnosti využívání materiálových a energetických zdrojů ve zdravotnických zařízeních a odpovídající snížení investičních i provozních nákladů
- snížení produkce odpadů a znečištění a další snížení nákladů s využitím moderních environmentálních technik
Pro ilustraci tohoto potenciálu jsou v kapitole 5 uvedeny dvě případové studie zavádění čistší produkce (prevence vzniku znečištění) tradičním postupem, tj. aplikací "hodnocení možností čistší produkce".
5. Případové studie
Všechny prezentované projekty byly realizovány Centrem čistší produkce v Brně.
5.1. Projekt čistší produkce v rehabilitačním zařízení
Konzultant: Josef Šlesinger, CPC Brno, Masná 5, 621 00 Brno
Popis zařízení: Základní náplní rehabilitačního zařízení je léčba dětské mozkové obrny a léčba všech dětských neurologických onemocnění. Cílem péče zde není základní medicínská úprava stavu, ale dále pak sledování a usměrňování jejich sociálního a psychického vývoje. Velký význam má v rámci státu rehabilitační spinální jednotka pro děti a mladé nemocné po úrazech či operacích míchy a páteře.
Opatření čistší produkce
Název opatření: Pravidelná kontrola vodních armatur
Popis opatření: Pověřený pracovník pravidelně provádí kontrolu vodních armatur, identifikuje úniky vody, opravy jsou realizovány okamžitě.
Vliv na životní prostředí: Snížení ztrát pitné vody o 3 480 m3/rok, t.j. o 6%.
Finanční úspory: 133 000 Kč/rok
Název opatření: Instalace úsporných sprch
Popis opatření: Instalace pákových baterií (rychlé dosažení žádané teploty a odstranění rizika úkapů)
Vliv na životní prostředí: Snížení spotřeby vody o 9 436 m3, t.j. o 25 %
Finanční úspory: 309 000 Kč
Název opatření: Náhrada parního kotle pro praní vyvíječem páry
Popis opatření: Nahrazení parního kotel o kapacitě 4 t.h-1 za vyvíječ páry
Vliv na životní prostředí: Snížení emisní do ovzduší vlivem nižší spotřeby energie
Finanční úspory: budou vyčísleny
Název opatření: Zateplení fasády obytných i nemocničních objektů
Popis opatření: Opatření snižuje tepelné ztráty ze stěn budov a zvyšuje jejich tepelnou kapacitu.
Vliv na životní prostředí: Snížení spotřeby tepelné energie o 10 %
Finanční úspory: 600 000 Kč/rok při realizaci opatření
Název opatření: Zateplení stropů v místnostech pod půdami
Popis opatření: Zateplení stropů tepelnou izolací zvyšující tepelnou kapacitu budov
Vliv na životní prostředí: Snížení spotřeby tepelné energie o 10 %
Finanční úspory: budou vyčísleny
Název opatření: Úspora vod v bazénech a rehabilitačních vanách
Popis opatření: Opatření se zaměřuje na úpravu vod v úsecích, kde jsou instalovány úpravny vody, opatření přináší úsporu a možnost regenerace vod
Vliv na životní prostředí: Předpokládané snížení spotřeby pitné vody o 10%
Finanční úspory: budou vyčísleny (cca 222 000 Kč/rok)
Název opatření: Instalace úsporných zdrojů světla
Popis opatření: V areálu parku, který je v noční době osvětlován, budou použita úsporná svítidla, garantující podstatné snížení spotřeby elektrické energie
Vliv na životní prostředí: Snížení spotřeby el. energie o 35 478 kWh
Finanční úspory: 70 956 Kč/rok
Název opatření: Snížení spotřeby tepelné energie v pavilonu G
Popis opatření: Výměna nevhodných oken, omezení tepelných ztrát
Vliv na životní prostředí: Snížení spotřeby tepelné energie o 1 165 GJ/rok
Finanční úspory: 268 000 Kč/rok
Název opatření: Snížení spotřeby elektrické energie v pavilonu G
Popis opatření: Výměna žárovek za žárovky úsporné v celkovém počtu 154 ks
Vliv na životní prostředí: Snížení spotřeby el. energie o 69 072 kWh
Finanční úspory: 138 144 Kč/rok
Souhrnné výsledky projektu (realizovaná a navrhovaná opatření)
Snížení spotřeby elektrické energie o 104 tis. kWh/rok.
Snížení spotřeby pitné vody o 12 916 m3/rok.
Finanční úspory: 1 863 tis. Kč ročně (pro realizovaná opatření, pro další navržená opatření se odhadují úspory min. 1 000 tis. Kč)
Investiční náklady: 4 034 tis. Kč
Návratnost investice: 2,2 roku
5.2. Projekt čistší produkce v nemocnici
Konzultant: Josef Šlesinger, CPC Brno, Masná 5, 621 00 Brno
Popis projektu: V rámci projektu se zájem soustředil na prádelnu, konkrétně na dvě prací linky, každá z nich je tvořena sestavou tří praček APL 90/3, tlakovým lisem a sušičkou prádla. Na tuto sestavu navazuje rozvolňování prádla s dosoušením, případně oprava poškozeného prádla a jeho expedice. V oblasti produkce odpadů byla postupně optimalizována logistika odpadového hospodářství, rozšíření a zkvalitnění třídění odpadů, kontrola tříděného zdravotnického odpadu a sterilizace odpadů.
Opatření čistší produkce
Název opatření: Nakládání s odpady
Popis opatření: Rozšíření systému třídění, studie využití nádob na komunální odpad. Vlivem opatření dojde k relativnímu snížení objemu odpadů, kdy část odpadů určených k ukládání na skládku bude určena k recyklaci. Snížením počtu kontejnerů na komunální odpad a jejich častějším vyvážením dojde ke zlepšení prostředí kolem pavilonů a snížení rizika vzniku nákaz z komunálního odpadu.
Vliv na životní prostředí: Snížení produkce odpadů o 40 t/rok.
Finanční úspory: 350 000 Kč/rok
Název opatření: Sterilizace odpadů
Popis opatření: Pořízení vlastního sterilizátoru zdravotnických odpadů, současně se podařilo snížit produkci nebezpečných odpadů.
Vliv na životní prostředí: Snížení produkce nebezpečných odpadů o 98 t/rok
Finanční úspory: 600 - 800 000/rok
Název opatření: Výměna kondenzačních hrnců
Popis opatření: V provozu prádelny dojde k výměně nefunkčního zařízení, které mělo zajišťovat vracení kondenzátu zpět do plynové výtopny. Díky zastaralosti zařízení cca 50 % páry unikalo do ovzduší.
Vliv na životní prostředí: Snížení emisního zatížení ovzduší vlivem nižší spotřeby energie.
Finanční úspory: 78 750 tis. Kč z využití kondenzátu, úspora za energie 1 448 tis. Kč ročně
Návratnost investice: cca 1 měsíc
Souhrnné výsledky projektu (realizovaná a navrhovaná opatření)
Snížení objemu odpadu kategorie N a Z o 98 t/rok (odpady byly sterilizovány)
Snížení spotřeby vody o 2 430 m3/rok
Snížení emisí do ovzduší o 20 %
Finanční úspory: 3 186 000 Kč/rok
Investiční náklady: 3 550 000 Kč
Návratnost investice: 13,5 měsíce
Literatura
Remtová, K. (2006) Dobrovolné environmentální aktivity: Orientační příručka pro podniky.
Planeta 6/2006, Ministerstvo životního prostředí, Praha.
Remtová, K., Sucharovová, D. (2003) Čistší produkce, Ministerstvo životního prostředí, pp. 26.
Šlesinger a kol. (2007) Čistší produkce; Příručka pro podniky a veřejnou správu. CENIA, česká informační agentura životního prostředí, Praha, str. 100.