Rockhouse - český nízkoenergetický dům roku

O letošním ročníku:

Vítězem hlavní kategorie architektonické soutěže Rockhouse - český nízkoenergetický dům roku se stal Tomáš Vanický za komplexní zvládnutí návrhu bytového domu smíšené zděné a dřevěné konstrukce. Porotu zaujalo jeho členění úsporného energeticky pasivního domu do dvou bytových sekcí. První místo v kategorii studentských prací získal Michal Bednář, student Fakulty architektury ČVUT, za u nás zatím ojedinělé a invenční řešení návrhu mateřské školky v úsporném standardu. V obou kategoriích navíc porota mimořádně ocenila formou čestného uznání i některé další práce, které rovněž přinesly pozoruhodné podněty k tématu soutěže. Porota posuzovala 44 návrhů, což je dvakrát více než v minulém roce. Cílem soutěže je ocenit a přiblížit veřejnosti tvorbu svébytné české architektury ve vazbě na využívání moderních tepelných a protipožárních izolačních materiálů při projektování domů citlivých k životnímu prostředí.

Obr. 1: Z hodnocení poroty, zleva: arch. Hudec, arch. Štulc, doc. Meixner, prof. Tywoniak

Obr. 2: Z hodnocení poroty, zleva: arch. Smola, prof. Tywoniak

prof. Jan Tywoniak, předseda odborné poroty:

Máte nějaký svůj nejoblíbenější nízkoenergetický dům? Jaký je?

Nejoblíbenější je ten, na kterém zrovna pracuji. Někdy je současně i tím, který mě nejvíc trápí.

Našel jste mezi soutěžními návrhy Rockhouse dům, ve kterém byste chtěl bydlet?

Příjemných k bydlení je tam jistě více. Soutěžní návrh je ale vždy jen příslib, podobně jako prospekt cestovní kanceláře. O pohodě na dovolené pak rozhodují i další okolnosti.

Co vás na druhém ročníku ve srovnání s prvním překvapilo, potěšilo, rozesmutnělo?

Zvýšení kvality bylo jasně vidět. Zejména držím palce všem účastníkům soutěže, kteří se svým návrhem budou dále pracovat a dočkají se realizace. Některým z nich bych chtěl připomenout, že stavebně-energetické výpočty nejsou nutným zlem, ale jedním z nástrojů (podkladů) pro navrhování domu.

Pak by se nemělo stávat, že ten, kdo tuto část ještě nemá moc zažitou nebo nedával ve škole pozor, bude nosit nejlepší - protože neoprávněně zjednodušené - výsledky. Všem, kteří se zúčastnili, děkuji za zájem o nízkoenergetické domy.

Rozhovory s vítězi soutěže:

Michal Bednář - Vítěz kategorie Projekt: Studentské práce

Proč jste se přihlásil do soutěže?

Chtěl jsem se zúčastnit soutěže, která by ohodnotila mé projekty, a využít možnosti porovnaní s ostatními projekty.

Jakou budoucnost předpovídáte nízkoenergetickým a pasivním domům?

Myslím si, že nízkoenergetické a pasivní domy mají velkou budoucnost a už dnes je o ně velký zájem.

Nakolik bude podle Vás kritérium energetické spotřeby rozhodující pro architekty, stavební odborníky, realizační firmy a samotné zákazníky?

Kritérium energetické náročnosti je pro výstavbu určující již od samého počátku. Ovlivňuje umístění stavby na pozemku, návrh dispozicí, skladbu konstrukcí. Vyžaduje odborné provedení realizace.

Dušan Řezanina a Kateřina Špidlová - 2. místo kategorie Projekt: Studentské práce

Proč jste se přihlásili do soutěže?

S nápadem přihlásit se do soutěže přišla má přítelkyně, která studuje na Fakultě architektury VUT, kde probíhal seminář k soutěži, a tak jsme se rozhodli, že se přihlásíme.

Jakou budoucnost předpovídáte nízkoenergetickým a pasivním domům?

Předpovídat budoucnost není zrovna náš obor, nicméně zastáváme názor, že pokud společnost nezačne rapidněji reagovat na vzniklé problémy s emisemi CO₂, tak by taky jednou mohlo být pozdě. Řešení vidíme právě ve výstavbě domů s nízkou energetickou náročností. To samozřejmě neznamená postavit za každou cenu stavbu, která splní požadavky na pasivní či nízkoenergetický dům. To pravé řešení podle nás spočívá v používání obnovitelných materiálů, tedy dřeva a materiálů, které se vyskytují v přírodě. Pokud postavíme dům z betonu a hliníku, dá se těžko hovořit o úsporách energie, protože "šedá energie" na přípravu těchto materiálů je veliká. My se přikláníme spíše k nízkoenergetickému standardu. Ideální by bylo, kdyby legislativa tento standard určila zákonem, protože společnost se sama od sebe ke zlepšení životního prostředí, a navíc ze svých vlastních financí ve formě více nákladů, odhodlává jen velmi pomalu. Většina stavebníků si neuvědomuje, že právě tato vyšší počáteční investice nakonec přinese úsporu. Budoucnost pasivní a nízkoenergetické výstavby závisí pouze na lidech, takže doufáme, že tento "trend" bude pokračovat a dále se vyvíjet.

Nakolik bude podle Vás kritérium energetické spotřeby rozhodující pro architekty, stavební odborníky, realizační firmy a samotné zákazníky?

Až bude zavedena povinnost přikládat k projektu rodinných domů protokol o energetické náročnosti budovy, bude toto kritérium důležité hlavně pro investory. Princip bude stejný jako u koupě domácího spotřebiče. Investor bude vědět, v jaké energeticky kvalitativní třídě se bude jeho stavba, popřípadě byt pohybovat a bude si moci udělat představu o kvalitě bydlení. Architekti a projektanti budou nuceni navrhovat stavby splňující tepelně technické nároky a platné normy (to doufejme zamezí tvorbě nekvalitních staveb, které mnohdy tyto parametry nesplňují). Na realizační firmy budou samozřejmě kladeny vyšší nároky na kvalitu výstavby.

Bc. Ondřej Novosad - 2. místo v kategorii Projekt: Studentské práce

Proč jste se přihlásil do soutěže?

Abych ji podpořil, protože má na naší škole dobrou pověst a je lákavá pro studenty.

Jakou budoucnost předpovídáte nízkoenergetickým domům?

Časem se stanou samozřejmostí.

Na kolik bude kritérium energetické spotřeby rozhodující pro architekty, atd.?

Pro odborníka nebo zákazníka bude stejné zhodnocení spotřeby energie, jako například statický posudek domu.

Veronika Dobešová - zvláštní ocenění v kategorii Projekt: Studentské práce

Proč jste se přihlásila do soutěže?

Mě i spoluautorku projektu zajímá problematika nízkoenergetického stavění. Proto nás zaujalo zadání soutěže Rockhouse.

Jakou budoucnost předpovídáte nízkoenergetickým a pasivním domům?

Předpokládám, že dojde k rychlému rozvoji nízkoenergetického stavění. Platí to pro novostavby i pro rekonstrukce stávajících objektů. Nízkoenergetické a pasivní domy mají před sebou zcela jistě slibnou budoucnost.

Nakolik bude podle Vás kritérium energetické spotřeby rozhodující pro architekty, stavební odborníky, realizační firmy a samotné zákazníky?

Energetická spotřeba je určitě velmi důležitá pro (budoucí) majitele domů. Tím jsou kladeny vyšší požadavky na kvalitu projektu a samotné provedení stavby. Myslím si, že kritérium energetické spotřeby se dostává do popředí i mezi architekty a stavebními odborníky.

Ing. Tomáš Vanický - vítěz hlavní kategorie

Proč jste se přihlásil do soutěže?

V minulosti jsem se jako konzultant zabýval poradenstvím, hodnocením energetické náročnosti stávajících a nových budov. Připravoval jsem osvětové materiály a akce spojené s propagací energeticky úsporných budov a jejich celkového dopadu na životní prostředí. V průběhu času jsem dostal pocit, že napsáno toho již bylo dost. Bylo by tedy vhodné zrealizovat konkrétní dům, který by pomohl pobořit bariéry, které v tomto státě stojí jako překážky rozvoji energeticky úsporných budov. Dům bych rád dovedl do realizace a věřím, že zviditelnění projektu přinese projektu pomoc do budoucna.

Navíc jsme mladým týmem nadšenců, který hledá uplatnění do budoucna. Každá soutěž je výzva a možnost porovnání sil s konkurencí. Jsem rád, že se nám podařilo v konkurenci obstát.

Jakou budoucnost předpovídáte nízkoenergetickým a pasivním domům?

Tomuto způsobu výstavby či způsobu rekonstrukcí předpovídám velký rozvoj. Zvláště pak v době, kdy lidi pochopí, že snížení dlouhodobých provozních nákladů vede ke zvýšení jejich životní úrovně. V zemích, které jsou pro nás příkladem vyšší životní úrovně, mají několikanásobně vyšší průměrné příjmy. Avšak staví či rekonstruují domy, které oproti běžné výstavbě v Čechách uspoří o 50 - 80 % spotřeby energie. Cena energie je však v Evropských zemích velmi podobná. Pak už snad následuje zdravý selský rozum.

Bohužel u rozhodujících míst je dost těch, kteří řeknou "to nejde". "Máte nějaký takový příklad, který u nás funguje?" apod. Mýty, lenost lidí se učit a strnulost ve změně postoje k životu dá ještě velkou práci změnit. Ta doba už však pomalu přichází.

Nakolik bude podle Vás kritérium energetické spotřeby rozhodující pro architekty, stavební odborníky, realizační firmy a samotné zákazníky?

Pro architekty? Myslím, že je to otázka přístupu k životu. Znám architekty, pro které je spotřeba energie důležitou součástí řešení projektu. Znám však i takové, kteří řeknou, že na všechno existuje technické řešení (už se nezmíní, že tato technická řešení často prodražují výstavbu samotnou o budoucích provozních nákladech raději nemluvme).

Stavební odborníky? Až přijde doba, kdy odborníci této oblasti budou oceněni alespoň tak, jako jsou oceněni prodejci čehokoliv.

Realizační firmy? Myslím, že v době, kdy poptávka po bytech bude ukojena a lidi zjistí, že je lepší dvakrát měřit a jednou řezat. Vím o spoustě případů, kdy si lidé koupili dům a po 2 - 5 letech provozu hledají cestu jak se ho zbavit. Rychlá a levná výstavba, stejně jako prodej za stále vyšší a vyšší ceny je velkou slabinou stavebního "boomu" v České republice. V podstatě současnost je něco jako způsob panelové výstavby v 70. - 80. letech 20. století, který na konci 20. století a na počátku 21. století přinesl mnoho starostí majitelům domů a bytů. Většina nové výstavby přinese problém lidem ve druhé či třetí dekádě tohoto století. Což vlastně paradoxně přinese zase prospěch realizačním firmám. Takže závěr. Až skončí poptávka po nekvalitní práci, nebudou ani firmy, které se touto prací budou živit.

Samotné zákazníky? V době kdy si uvědomí, že pokud si pořídí dům s nízkou spotřebou energie, nemusí v práci trávit celý život, aby zaplatili hypotéku a náklady za energii.

Pro všechny skupiny? V době, kdy si lidi uvědomí, že čím méně energie spotřebují, tím více ji mají pro sebe.

Ing. Arch. Pavel Jura - 2. místo v hlavní kategorii

Proč jste se přihlásil do soutěže?

Do soutěže jsem projekt přihlásil z důvodu srovnání s jinými projekty obdobného zadání a pro možnost nezávislé kritiky návrhu.

Jakou budoucnost předpovídáte nízkoenergetickým domům? Na kolik bude kritérium energetické spotřeby rozhodující pro architekty, atd.?

Druhá a třetí otázka má myslím společný základ a tedy jednu odpověď. Kriterium energetické náročnosti stavby bude zcela jistě nabývat na významu pro všechny jmenované, z čehož lze předpokládat i budoucí vývoj nízkonenergetických staveb. Obdobný vývoj konceptu lze očekávat také v jiných kriteriích, například v zásobování a nakládání s vodou. Pohledem architekta však považuji za důležité, aby uvedená (či jakákoliv jiná) dílčí kriteria nepřevážila nad ostatními a umožnila přiměřený, vyvážený architektonický koncept celku - stavby.

Filip Tittl - 3. místo v hlavní kategorii

Proč jste se přihlásil do soutěže?

Soutěže jsou nedílnou součástí života architekta, přirozeně si člověk vybírá témata, kterými se zabývá nebo o která se zajímá.

Jakou budoucnost předpovídáte nízkoenergetickým a pasivním domům?

Nízkoenergetické a pasivní domy jsou objekty, které dosahují definovaných standardů ve spotřebě energie. V podstatě značka na statistické škále, ukazatel určitých vlastností. Dnes ale obecně pod těmito pojmy cítíme víc. Jde do určité míry o marketingovou nálepku, o označení produktu. Stále častěji bereme takové objekty jako nový typ stavění, jako určitý cíl. Ilustrativní je příklad rodiny, která opouští byt v činžáku na Vinohradech aby vystavěla pasivní dům na ideálním místě u lesa za Dobříší a vzápětí pochopitelně zjišťuje, že energetická náročnost obsluhy takového domu a denní dojížďky je několikanásobně vyšší než spotřeba původního bytu obdobné velikosti. Je proto velmi důležité, aby energeticky šetrná výstavba pokrývala celou škálu stavební typologie a především aby nebyla vnímána jako jakási alternativa, ale spíše jako určitý "upgrade" běžných architektonických principů.

Navíc mnohem podstatnější než výsledná nízkoenergetická nálepka jsou prostředky, jakými je v konkrétních případech úspor dosaženo. Je jich široká škála od naprosto základních a generacemi prověřených (na které se v poslední době lehce pozapomnělo - poloha domu v reliéfu krajiny či města, využití potenciálu zeleně, orientace ke světovým stranám a mnoho dalších) až po složité stavební systémy fasádních plášťů a oken a komplikovaná technologická zařízení. Existuje nebezpečí trivializace a marketingového nálepkování systémem "buď a nebo" - "standardní" (špatně) nebo nízkoenergetický (dobře), což může vést na jedné straně k ignorování velmi důležitých energeticky-úsporných principů v "běžné" zástavbě a na druhé straně k vyžadování neadekvátních technologických investic pro papírové dosažení nízkoenergetického "statutu".

Nakolik bude podle Vás kritérium energetické spotřeby rozhodující pro architekty, stavební odborníky, realizační firmy a samotné zákazníky?

Energetická spotřeba hraje v navrhování domů a staveb velmi důležitou roli. V obecné rovině odnepaměti. Přidržíme-li se staveb pro bydlení, tak už v raném středověku se městské i venkovské domy stavěly s ohromnou důmyslností tak, aby co nejefektivněji využily zdroje tepla. Tehdy to bylo nezbytné pro přežití. Při pohledu na současnou výstavbu zjistíme, že to co považujeme za standard v šetření energií, bylo ještě před patnácti lety výjimečné. Dnes umíme veškeré parametry provozu domů exaktně měřit, porovnávat. Dokonce přepočítat na finanční hodnotu. Zvykli jsme si určovat optimální hodnoty, dávat nálepky. Nízkoenergetický. Pasivní. Domy se ale primárně nestaví kvůli své energetické spotřebě. Mají svůj účel, který je smyslem jejich existence. Celá historie stavění je snahou o dosažení optimální kvality vnitřního prostředí při co nejmenších energetických nárocích a respektování možností stavebních technologií. Současné stavební technologie umožňují mnohé a kritérium energetické spotřeby je velice důležité. Rozhodující bude ale vždy vyvážený poměr všech vstupů a faktorů, které architekturu ovlivňují.

Ing. Bc. František Denk - zvláštní ocenění v hlavní kategorii

Proč jste se přihlásil do soutěže?

V poslední době jsem se snažil z profesních důvodů zabývat principy nízkoenergetické výstavby, u nás i v Evropě. Čím dál více se ve své praxi setkávám s tím, že mi lidé kladou otázky v této souvislosti. Vždy jsem jen nastudoval aktuální problém bez souvislostí, jelikož jsem neměl dost času se věnovat tomuto tématu do patřičné hloubky. Proto jsem se rozhodl zúčastnit se soutěže na toto téma a spojit dobré s užitečným. Jakmile se člověk do takovéto práce ponoří, je doslova donucen danou tématiku studovat od konceptů až k detailům. Zároveň není na škodu si vyzkoušet aplikaci nejprve v soutěžním návrhu a uvědomit si optimalizaci řešení a ostatní důsledky. Ocenění odbornou porotou mi potvrdilo, že zvolená cesta je správná.

Jakou budoucnost předpovídáte nízkoenergetickým a pasivním domům?

Na tuto otázku asi každý odpoví, jak je toto téma dnes aktuální, a že si budoucnost bez nízkoenergetické výstavby nedokáže představit atd. Chci poznamenat, že současní developeři, kteří vytváří masovou většinu výstavby, zpravidla tento typ staveb nevyhledávají a podle mě v blízké budoucnosti ani vyhledávat nebudou zejména kvůli vyšším pořizovacím nákladům, požadavkům na infrastrukturu a technické zařízení. Snaží se postavit co nejlevněji a co nejdráž prodat. Budoucnost je nezajímá. V individuální výstavbě rodinných domů většinou sen o energeticky nenáročném hnízdečku, které není významně závislé na kolísání cen energií, často ztroskotá právě na pořizovacích nákladech stavby. Budoucnost nízkoenergetické výstavby je také dána informovaností veřejnosti a schopností projektantů a architektů tento typ staveb produkovat. Musím říci, že procento těchto lidí roste velmi rychle. Vývoj nízkoenergetických a pasivních domů mi připomíná vývoj osobních počítačů na počátku 90. let. V té době byl PC velmi raritní záležitost a dal se pořídit cca za 150.000 korun. Během pár let byl překonán a prakticky na vyhození. Dnes má doma každý dva nejmodernější osobní počítače, každý v hodnotě do 25.000 korun a vydrží s tempem vývoje i 10 let. Tak jako počítače i nízkoenergetické a pasivní domy se stanou standardem...

Nakolik bude podle Vás kritérium energetické spotřeby rozhodující pro architekty, stavební odborníky, realizační firmy a samotné zákazníky?

Projekt postupuje k realizaci různými fázemi interakce mezi subjekty zákazník, architekt a realizační firma. Zákazník musí být především podrobně a kvalifikovaně informován o různých možnostech výstavby z energetického hlediska, o nárocích na koncept, realizaci, provoz, a dále o životnosti díla s ohledem na jeho návratnost. Architekt má nejtěžší postavení. Měl by optimalizovat návrh a technické řešení, vést zákazníka správným směrem a zároveň uspokojovat jeho potřeby a kontrolovat realizační firmu při výstavbě. V dohledné době nastane situace, že kritérium energetické spotřeby se stane jednou z hlavních požadavků zákazníka vedle architektonického výrazu a dispozičně provozního řešení. Architekt musí v tomto vývoji držet krok. Podobně bude pro realizační firmu vizitkou schopnost výstavby takového objektu se zvýšenými nároky na technologické postupy výstavby, kdy bude dosaženo minimálního rozdílu mezi teoretickou a skutečnou energetickou spotřebou. Efektivního dosažení nízké energetické spotřeby tedy vyžaduje komplexně jiný přístup všech uvedených subjektů, které se podílejí na návrhu, realizaci a provozu díla. Nestačí pouze dům "oplácat" vrstvou tepelné izolace, užít oken s izolačním trojsklem a větrat pomocí rekuperačních jednotek. Zatímco do pračky kategorie A házím prádlo úplně stejně jako do pračky typu C, život v pasivním domě je úplně odlišný. Můžu mít pasivní dům s teoretickou hodnotou A, ale pokud si každé ráno a večer otevřu okno, abych vyvětral, jsem v praxi rázem někde jinde.