Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Nový stavební systém pro dřevostavby pasivních domů

Stavba rodinného pasivního domu je hledání nových řešení jak z hlediska použitého materiálu, tak z hlediska montáže.

1. Úvod

Pod pojmem pasivní dům si zřejmě většina lidí nepředstaví vůbec nic a lidé neznalí pojmu s deduktivním myšlením si asi představí mechem dobře utěsněnou zemljanku. Lidé obeznámení s tímto pojmem však vědí, že pasivní dům je sofistikovaný dům, kde se udělalo téměř maximum pro snížení energetické náročnosti jeho provozu. A většina znalých lidí se bude zcela logicky ptát: "Jsou všechny ty složitosti v architektuře i technice pasivního domu vůbec potřeba? Musí být pasivní dům opravdu tak náročný na výstavbu, že neexistuje v Česku firma, která by takové domy standardně stavěla?" Vývoj pasivního stavitelství lze v poslední době u nás i v zahraničí v jistém smyslu považovat za zpronevěření se původní myšlence pasivního domu, tj. že pasivní dům je chápán jako velmi dobře tepelně zaizolovaná a vzduchotěsná budova s nucenou ventilací spojenou s rekuperací tepla, kde podstatná část tepla pro vytápění pochází z proslunění místností okny, ze spotřebičů či našich těl. Bohužel, dosud nevznikl dostatečně jednoduchý a levný stavební systém pro plášť pasivního domu a proto jsme dnes svědky toho, že plášť domu je většinou postaven s parametry tepelné ochrany poněkud horšími než by odpovídalo potřebám pasivního domu (i ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov připouští U=0,15W/(m2K)) a tento nedostatek je pak kompenzován rozsáhlou aplikací aktivních systémů - převážně obnovitelných zdrojů energie.

Cílem příspěvku je představit nový stavební systém pro dřevostavby a smíšené stavby pasivních domů a opětovně vzbudit zájem odborné i laické veřejnosti o původní koncepci pasivního domu.

2. Nový stavební systém pro pasivní domy

Základní konstrukční prvek dnešních dřevostaveb je dřevěný hranol. Jeho výška nebývá dostatečná k tomu, aby se dala mezi hranoly umístit tepelná izolace o tloušťce potřebné pro pasivní domy. Proto mívají pasivní domy běžně i tři vrstvy izolace oddělené např. OSB deskami s tím, že poslední vnější vrstvu izolace tvořívá kontaktní zateplovací systém. Ze strany interiéru je obvykle konstrukce doplněna sádrokartonem odsazeným mezerou pro vedení instalací (elektřina, voda).

Hlavním konstrukčním prvkem představovaného stavebního systému pro nosné obvodové stěny a střechu pasivního domu jsou dřevěné příhradové nosníky, jejichž výška určuje tloušťku tepelné izolace (měkké minerální vaty) použité v konstrukci obvodového pláště. Pro stavbu obvodových stěn a sedlové střechy rodinného domku je zvolena výška 400mm - viz Obr. 1. Venkovní i vnitřní opláštění obvodových stěn je provedeno proschlými Velox deskami VS 35, které jsou k příhradovým nosníkům připevněny vruty a vzájemně slepeny stavebním lepidlem. Povrch desek je upraven tenkovrstvou omítkou s perlinkou. Pod Velox deskami ze strany interiéru je nainstalována parozábrana. Elektroinstalace jsou vedeny mezi Velox deskou a parozábranou, vodovodní instalace jsou vedeny v mezeře vynechané mezi Velox deskami. Kanalizaci a veškeré rozvody vzduchotechniky je možno vést v prostoru pro tepelnou izolaci.

Vzduchotěsnost budovy je zaručena vnitřní omítkou na Velox deskách. Měření ukázala, že prodyšnost omítky na Velox desce je tak nízká, že při podtlaku 50Pa vnikne celou plochou vnitřní omítky do budovy přibližně 3m3 vzduchu za 1 hodinu, lze tedy považovat omítku (pokud v ní nevzniknou trhliny) za prakticky neprodyšnou. Z hlediska zajištění vzduchotěsnosti se jeví omítka technologicky podstatně jednodušší a lépe opravitelné řešení, než zajištění vzduchotěsnosti na úrovni parozábrany (parobrzdy).


Obr. 1 Stavba pasivního rodinného domu v Popicích z dřevěných příhradových nosníků

Příhradové nosníky jsou vyráběny na míru jednoduchou technologií z proschlého smrkového dřeva. Spoje jsou lepeny a staženy svorníky. Na přání lze vyrobit příhradové nosníky prakticky libovolné výšky případně kónického tvaru pro pultové střechy v délce až 10m.

Námi představený systém má oproti dnešním systémům dřevostaveb řadu výhod:

  • Tepelná izolace (měkká minerální vata) je použita v jedné kompaktní vrstvě.
  • Konstrukce nosných obvodových stěn má jen jeden vnitřní a jeden vnější mechanicky velmi odolný plášť opatřený omítkou.
  • Příhradové nosníky umožňují jednoduchou instalaci objemově náročných rozvodů (kanalizace, vzduchotechnika) v obvodovém plášti.
  • Stavba je levnější, méně pracná i méně náročná na kvalitu provedení vzhledem k zajištění vzduchotěsnosti stavby.


Obr. 2 Stavba obvodového pláště pasivního rodinného domu z desek Velox. Desky byly šroubovány vruty 6/60,
na stojnách byly podstříknuty montážní pěnou a natupo slepeny stavebním flexibilním lepidlem


Obr. 3 Vkládání tepelné izolace v podkroví


Obr. 4 Instalace střešního okna

Podrobnosti o průběhu stavby domu se můžete dozvědět na internetových stránkách.

3. Závěr

Nelze než doufat, že se v blízké době pozornost výzkumníků obrátí k vývoji nových stavebních systémů pro pasivní domy a projektanti budou brzy moci projektovat a stavební firmy stavět pasivní domy podle ustálených standardů.

 
 
Reklama