Další rekordní rok evropských větrníků
Větrná energetika zaznamenala v Evropě v uplynulém roce nejvyšší růst instalovaného výkonu zdrojů elektrické energie. Přibylo více než 8 tis. MW instalovaného výkonu. Naopak bylo odstaveno téměř 2 tis. MW výkonu uhelných a jaderných elektráren.
Zatímco v elektrárnách spalujících zemní plyn přibylo 8226 MW, přírůstek větrných" instalací uvádí statistika EWEA (Evropská asociace pro větrnou energii) ve výši 8504 MW.
Zdánlivý nesoulad s údajem uvedeným v tabulce (8554 MW) pramení z toho, že skutečný "přírůstek" byl snížen v porovnání s údaji o nových instalacích v roce 2007 o výkon elektráren, které byly nahrazeny novými, výkonnějšími zařízeními. Pro zajímavost: v elektrárnách spalujících uhlí ubylo v loňském roce v Evropě 750 MW a odstaveno bylo 1203 MW výkonu v jaderných elektrárnách.
EWEA v úvodu své tradiční statistiky uvádí, že "větrná energie je v EU lídrem v energetických instalacích, ale úroveň v jednotlivých zemích EU je nevyrovnaná". Ve všech zemích EU (EU-27) je podle konečného stavu roku 2007 na větrných elektrárnách instalováno 56 535 MW výkonu, v zemích EFTA 345 MW (z toho v Norsku 333 MW), v asociovaných zemích 163 MW a v dalších zemích 93 MW (z toho na Ukrajině 89 MW). EWEA eviduje stav větrné energetiky v Evropě od roku 1990, kdy bylo lídrem Dánsko a celkem bylo tehdy na větrných elektrárnách, převážně s jednotkovými výkony v desítkách kW, instalováno 439 MW, tedy méně než 8 % současného stavu. Z tohoto pohledu je rozvoj větrné energetiky v Evropě pravděpodobně nejdynamičtěji se rozvíjejícím sektorem energetiky vůbec.
Pohled na část "offshore" mořské větrné farmy Middelgrunden v průlivu Oresund mezi Dánskem a Švédskem, poblíž Kodaně.
Celkem je na lokalitě od roku 2001 umístěno 20 elektráren s výkonem po 2 MW ve vzdálenosti 5 - 10 km od břehu.
Hloubka moře je 5 - 10 m. Provoz elektráren je možné online sledovat na www.middelgrund.com a na stránkách jsou
k dispozici i statistiky provozu a výkonu všech elektráren této větrné farmy od roku 2001.
O přírůstek instalované kapacity se v uplynulém roce nejvíce zasloužilo Španělsko (+ 3522 MW, vůbec nejvyšší meziroční přírůstek v celoevropském měřítku); v této zemi tedy v průběhu roku každý den průměrně přibylo 5 dvoumegawattových strojů. Španělsko - země Dona Quijota, který s větrníky jak se zdá neúspěšně bojoval a ti se v jeho zemi úctyhodně namnožili - si tak udrželo a ještě upevnilo druhou pozici v evropském žebříčku instalovaných výkonů na větrných elektrárnách za Německem, kde přibylo loni 1667 MW. Třetí největší přírůstek zaznamenala Francie (+ 888 MW), která se tak dostala na 5. pozici, tedy o tři příčky výš proti stavu na konci roku 2006. Zpráva jmenovitě uvádí i údaj přírůstku v Česku (+ 63 MW) jako rekordní v dosavadní hisrorii rozvoje větrné energetiky v zemi. Česko v uplynulém roce více než zdvojnásobilo výkon větrných elektráren na svém území, což přineslo posun o 2 místa, na 17. příčku evropského žebříčku.
Největší vnitrozemská větrná elektrárna - stroj Enercon E-112 u obce Egeln nedaleko Magdeburgu (Německo).
Průměr rotoru je 112 metrů, výkon elektrárny 4,5 MW. Velikost elektrárny vyniká při porovnání s malým autobusem zaparkovaným u paty věže elektrárny.
Vítr dodal evropské energetice za rok již 119 TWh elektrické energie, což činí 3,9 % z celkové spotřeby. Roku 2000 to bylo jen 0,9 %. Největší podíl má větrná energie na celkové spotřebě v Dánsku (21,22 %), druhé Španělsko zvýšilo tento podíl na 11,76 %, zajímavá je i pozice Portugalska na 3. příčce s 8,42 %. Následují Irsko (8,42 %) a Německo (7 %). Česko se krčí na 20. místě s 0,39 % podílu "větrných" kW na celkové spotřebě. Průměr evropské "patnáctky" (EU-15) činí 4,28 %. Na průměru EU-27 (3,78 %) se negativně projevuje údaj o EU-12 (tzv. nové země EU) - 0,36 %.
Ve výroční zprávě EWEA je zvlášť zmiňován i bezesporu perspektivní a ambiciózní sektor "offshore" větrných elektráren, budovaných na mořských mělčinách, zatím až do vzdálenosti 20 km od pobřeží, s hloubkou moře většinou do 15 metrů, výjimečně až 40 m. Nejvíce těchto instalací má Dánsko (celkem 8 mořských větrných farem, 205 elektráren s celkovým instalovaným výkonem 409 MW). Velká Británie má na 7 lokalitách 149 elektráren s celkovým výkonem 404 MW, Nizozemsko na 1 lokalitě 36 elektráren s celkovým výkonem 108 MW, Švédsko 65 elektráren s celkovým výkonem 133 MW na 4 lokalitách a Irsko na jedné lokalitě postavilo 7 elektráren s celkovým instalovaným výkonem 25,2 MW. Za uplynulý rok činil přírůstek instalovaného výkonu "offshore" zařízení + 220 MW a celkový instalovaný výkon těchto instalací dosáhl 1079 MW. První "mořské" větrné elektrárny byly vybudovány v Dánsku již roku 1991. Letos by se přírůstek mořskýchinstalací mohl opět pohybovat kolem 200 MW. Pro tyto účely jsou vyráběny nejvýkonnější elektrárny s jednotkovým výkonem 3 - 6 MW. Využití instalované kapacity těchto instalací dosahuje v dlouhodobém průměru i více než 40 %, což je v porovnání s vnitrozemskými elektrárnami až dvojnásobek.
Pořadí zemí (EFTA - země sdružení EFTA) (ACCESS - přidružené země EU) |
Přírůstek 2007 (MW) | Stav k 31.12.2007 (MW) | Z toho offshore instalace | Podíl větrné energie na celkové spotřebě*) (%) |
---|---|---|---|---|
1. Německo (EU-15) | 1 667 | 22 247 | - | 7,00 |
2. Španělsko (EU-15) | 3 522 | 15 145 | - | 11,76 |
3. Dánsko (EU-15) | 3 | 3 125 | 409 | 21,22 |
4. Itálie (EU-15) | 603 | 2 726 | - | 1,70 |
5. Francie (EU-15) | 888 | 2 454 | - | 1,21 |
6. Velká Británie (EU-15) | 427 | 2 389 | 404 | 1,82 |
7. Portugalsko (EU-15) | 434 | 2 150 | - | 9,26 |
8. Nizozemsko (EU-15) | 210 | 1 746 | 108 | 3,40 |
9. Rakousko (EU-15) | 20 | 982 | - | 3,28 |
10. Řecko (EU-15) | 125 | 871 | - | 3,76 |
11. Irsko (EU-15) | 59 | 805 | 25 | 8,42 |
12. Švédsko (EU-15) | 217 | 788 | 133 | 1,27 |
13. Norsko (EFTA) | 8 | 333 | - | |
14. Belgie (EU-15) | 93 | 287 | - | 0,67 |
15. Polsko (EU-12) | 123 | 276 | - | 0,44 |
16. Turecko (Access) | 97 | 146 | - | |
17. Česko (EU-12) | 63 | 116 | - | 0,39 |
18. Finsko (EU-15) | 24 | 110 | - | 0,28 |
19. Ukrajina (-) | 3 | 89 | - | |
20. Bulharsko (EU-12) | 34 | 70 | - | 0,45 |
21. Maďarsko (EU-12) | 4 | 65 | - | 0,35 |
22. Estonsko (EU-12) | 26 | 58 | - | 1,81 |
23. Litva (EU-12) | 7 | 50 | - | 1,10 |
24. Lucembursko (EU-15) | 0 | 35 | - | 1,08 |
25. Lotyšsko (EU-10) | 0 | 27 | - | 0,85 |
26. Chorvatsko (Access) | 0 | 17 | - | |
27. Švýcarsko (EFTA) | 0 | 12 | - | |
28. Rumunsko (EU-12) | 5 | 8 | - | 0.03 |
29. Slovensko (EU-12) | 0 | 5 | - | 0,04 |
30. Faerské ostrovy (-) | 0 | 4 | - | |
- Kypr, Malta, Slovinsko (EU-12) | 0 | 0 | - | 0.00 |
EU-15 celkem | 8 291 | 55 860 | 1 079 | 4,28 |
EU-12 celkem | 263 | 675 | - | 0,36 |
EU-27 celkem | 8 554 | 56 535 | 1 079 | 3,78 |
Tabulka: Instalovaná kapacita větrných elektráren v Evropě k 31. 12. 2007
Zdroj: zpráva EWEA (Evropská asociace pro větrnou energii), únor 2007, upravil B. Koč
*) Údaje jen ze zemí EU-27