"Implementace směrnice o energetické náročnosti budov je téměř u konce"

Způsob hodnocení účinnosti užití energie v budovách pro bydlení a veřejný sektor se EU snaží sjednotit i pro nově přistoupivší země, mezi které stále patříme. Toto jednotně upravuje směrnice 2002/91/ES, která je postupně implementována do našich předpisů především zákonem o hospodaření s energií. S tím je ale nutné novelizovat vyhlášku č. 291/2001 Sb., stanovující podrobnosti účinnosti užití energie při spotřebě tepla v budovách atd.

Jak pokračuje implementace směrnice 2002/91/ES z Vašeho pohledu?

Máme v podstatě všechno hotovo, vyhláška č. 291/2001 Sb. je vlastně ta nejdůležitější, jde momentálně do vlády a budou následovat vyhlášky další, tzn. inspekce kotlů a inspekce klimatizačních zařízení. Některé další související vyhlášky bude nutné novelizovat, ale zde se jedná spíše o úpravu pojmů v návaznosti na změny zákona č. 406/2000 Sb. V případě rozvodů tepla se nejedná o nějaké zásadnější změny.

Vyhláška 291/2001 bude v horizontu jednoho, dvou měsíců připravena k publikaci ve sbírce zákonů.

Zákon č. 406/2000 Sb. se dočkal změn v r. 2003 (359/2003), v roce 2004 (694/2004), 2005 (180/2005) a letos hned dvakrát (177/2006, 214/2006). Jedna změna za druhou, jsou tyto změny u konce?

Definitivní podoba to rozhodně není, momentálně je před projednáním v parlamentu novela zákona č. 406/2000 Sb. ve vztahu k EKO-designu a v podstatě v zápětí bude následovat novela, která se bude týkat energetických služeb. Tato novela nebude pravděpodobně tak zásadní, ale změn v zákoně hospodaření s energií se dočkáme zcela jistě mnoho, protože oblast úspor energií v Evropě je velice diskutované téma. Pořád se hledají další možnosti jak tuto oblast posílit.

Ozývají se hlasy, že by se změny měly významně týkat i Státního programu na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů resp. Národního programu, že by dokonce národní program mohl ze zákona úplně vypadnout...

Národní program hospodárného nakládání s energií určitě ze zákona nevypadne, ale vypadne ta méně podstatná část, tzn. dokument, který vyjadřuje nějaké statistické údaje, nějaké cíle státu. Ten již nebude ve formě čtyřletého dokumentu zpracováván. Státní program, který se každoročně vyhlašuje k začátku roku, a který obsahuje dotační politiku státu v oblasti úspor energií, ten samozřejmě pokračuje i nadále. Je zde potřeba říci, že snaha je orientovat tento program spíše na neinvestiční aktivity, protože v současné době máme k dispozici podstatně větší prostředky ze strukturálních fondů a tudíž není účelné prostředky státního rozpočtu v tomto malém řádu - řádu 60 mil. Kč - ročně dávat na investice.

Vraťme se ještě k té směrnici a její implementaci do českých předpisů. Je zde požadavek na hodnocení energetické náročnosti budov, zavést požadavek kalkulace vlivu energie budovou vyrobené (OZE, kogenerace) na celkovou spotřebu. Na základě takto sjednocených výpočetních postupů byl na katedře TZB stavební fakulty ČVUT zpracován odbornou skupinou pod vedením prof. Ing. Kabeleho, CSc., výpočetní nástroj (Národní kalkulační nástroj - NKN)

Jakou roli bude NKN hrát? Je to vhodný nástroj, na národní úrovni?

NKN je jedna z možností jak aplikovat novou výpočtovou metodiku. Samozřejmě já nejsem ani odborník na výpočetní programy, ani nejsem vzděláním stavař, takže neumím posoudit, jestli ten národní kalkulační nástroj je jediný a nejlepší nástroj na výpočet ENB. Nicméně my jsme považovali za dobré v rámci našich možností a sil zpracovat alespoň něco k této nové problematice. Nová metodika je samozřejmě dána normou, nicméně my tady poskytujme veřejně k dispozici tento nástroj, aby každý, pokud nechce investovat do vývoje svého výpočetního modelu, nebo si toto nechce počítat sám, mohl tento nástroj využít. Ale rozhodně to není jediný nástroj, pomocí kterého by se direktivně počítala energetická náročnost budov.

Říkáte novou výpočtovou metodiku, ta už je v "balíčku" těch připravených a bude čekat na schválení 291/2001?

Ano. Je to vyhláška MPO, čili ta do parlamentu nepůjde, nicméně původně byla ta metodika i součástí vyhlášky 291/2001, ale podle rozhodnutí ministra Římana nebude ta metodika součástí legislativy, ale bude vydána spíše jako metodický pokyn s tím, že vyhláška se odkazuje na platné evropské normy. Tuto metodiku vydáme formou nějakého dokumentu pro stavebníky, auditory, pro každého, kdo bude počítat energetickou náročnost.

K této metodice budete zajišťovat nějaké proškolení odborné veřejnosti, na které budou navazovat odborné zkoušky.

Určitě. My jsme povinni v podstatě certifikovat stávající auditory, kteří provádí audity podle vyhlášky č. 213/2001 Sb. v platném znění a nové auditory, případně autorizované inženýry, kteří budou také mít možnost dělat energetické štítky, musíme již prozkoušet dle této nové metodiky.

Kdy počítáte, že byste tuto metodiku dali odborné veřejnosti k dispozici proto, aby se mohla plnohodnotně připravit na tyto zkoušky? Z pohledu toho co vše vás ještě čeká, pak do 1. 1. 2009 kdy by se mělo začít s hodnocením ENB a kdy by tedy měli být všichni auditoři, resp. příslušní autorizovaní inženýři certifikováni, moc nezbývá.

Doufám, že to nebude déle než dva, tři měsíce. My máme v podstatě jak vyhlášku, tak zkušební řád a postup zkoušek připraven. Chtěli bychom orientovat zahájení těch zkoušek někdy těsně po vydání té nové vyhlášky a jak jsem říkal, ta vyhláška teď byla předána do legislativní rady vlády, čili dá se očekávat, že zhruba měsíc potrvá projednávání a následně bude vydána MPO. V návaznosti na to budou vydány jak metodika, tak postup zkoušek.

Kolik si myslíte, že musí být odborníků, kteří mají oprávnění vydávat průkaz ENB, tak aby byl požadavek klientů (zákazníků) uspokojen? Případně jakou máte představu o množství vydání OSVĚDČENÍ odborné veřejnosti.

Očekávám, že to budou řádově stovky. Dá se to spočítat, autorizovaní inženýři zaměření na tuto oblast plus energetičtí auditoři. Ti všichni budou - budou-li mít zájem, certifikováni k vydávání energetických štítků budov.

Povinnost posouzení jednorázové kontroly kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie (jmenovitý výkon 20 kW a starší než 15 let), zajištění pravidelné kontroly účinnosti zdrojů nad 200 kW a posouzení klimatizačních jednotek. To je další téma. Zde máte vyhlášky již připraveny ?

K inspekci kotlů a inspekci klimatizací připravujeme samostatnou vyhlášku. To samozřejmě nesouvisí s posuzováním energetické náročnosti budov. V případě inspekcí se jedná o hodnocení technického stavu těchto zařízení, případně odhalení nějakých ztrát, nalezení možností jak vylepšit stávající stav kotlů a rozvodů tepla. U klimatizačních zařízení se jedná spíše o kontrolu technického stavu, jestli někde něco neutíká, jestli to zařízení funguje správně a hospodárně, případně půjde o posouzení, jestli ta konkrétní klimatizační jednotka je ve vztahu k velikosti klimatizovanému prostoru správně dimenzována a provozována hospodárně.

Toto budou moci vykonávat pouze osoby přezkoušené MPO (zák. 406/2000 Sb č. 177/2006), kdy budou tyto zkoušky zahájeny?

Provádění kontrol kotlů by mělo být zahájeno od roku 2008, u klimatizací pak od roku 2009. Zkoušky, ale já bych to nenazýval dramaticky slovem zkoušky, spíše půjde o recertifikace, budou zahájeny na podzim letošního roku a měly by být dvoustupňové, první stupeň - všeobecný test ze znalostí legislativy a technických znalostí bude prováděn na územních inspektorátech SEI, následně bude realizován pohovor na MPO.

Bude zpracovávat MPO, nebo jiná organizace doporučenou metodiku a užití měřící techniky? Budou například určeny nějaké certifikované typy měřících přístrojů?

Co se týče měřící techniky, tak my nechceme rozhodně něco předepisovat. Principielně nebudeme předepisovat technologii, se kterou se má měřit nebo např. kontrolovat účinnost kotle, to jsou metody běžně používané už dnes.

Děkuji za informace k této oblasti.