Změny v daňovém systému mohou přinést zdražení dálkového vytápění
Úvodní slovo redakce
Dne 4. dubna 2007 v Parkhotelu v Praze proběhla tisková konference, na které se diskutovalo o dopadech připravovaných vládních změn na sektor CZT. Platby za spotřebovanou energii na vytápění a přípravu TV se významně podílejí na celkových nákladech jednotlivých domácností, vezmeme-li v úvahu i plánované zdražování elektrické energie, finanční zatížení domácností bude velmi citelné.
Vláda České republiky v současnosti připravuje kroky, které sníží výhodnost centrálního zásobování teplem vůči méně ekologickým lokálním zdrojům tepla. Výrazné zdražení pocítí 1,5 milionů domácností a řada firem a institucí dálkově zásobovaných teplem. Kroky o nichž vláda uvažuje budou mít za následek nejen zvýšení ceny dálkového tepla, ale i zhoršení životního prostředí. Balík opatření vstupujících v platnost 1. ledna 2008 ohrožuje české teplárenství ve čtyřech hlavních oblastech.
Návrh Ekologické daňové reformy nepočítá na rozdíl od směrnic EU s úplným daňovým osvobozením kombinované výroby elektřiny a tepla a výroby tepla pro domácnosti v centrálních zdrojích. Vlivem radikálního snížení povolenek pro Národní alokační plán na obchodovací období 2008 až 2012, hrozí krácení všech bonusů a dosud nevyřešených specifik dálkového vytápění. Česká republiky před rokem získala trvalou výjimku na sníženou sazbu DPH u dálkového tepla. Ta však dosud nebyla zapracována do příslušné legislativy. Cenu dálkového tepla ovlivní i připravovaná vyhláška zpřísňující kvalitu paliv pro výrobu tepla.
Systémy centralizovaného zásobování teplem (CZT) s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla (KVET), využívající obnovitelné a alternativní zdroje energie (OAZE) patří prokazatelně mezi nejhospodárnější a k životnímu prostředí nejšetrnější způsoby získávání energie. KVET spotřebuje o 30 % primárních paliv méně než samostatná výroby elektřiny a tepla. Stejným poměrem se snižuje i znečištění našeho životního prostředí.
Všechny výše uvedené zásahy státu povedou ke zvýšení ceny dálkového tepla a jeho znevýhodnění před individuálním vytápěním, které není tak důsledně ekologicky ošetřeno. Takové narušení konkurenceschopnosti dálkového tepla povede k odpojování odběratelů a vzniku nových nízko emitujících zdrojů se zhoršením emisní situace v daných lokalitách. Uvedené nároky vůči dálkovému teplu jsou v přímém rozporu s ekologickými prohlášeními naší vlády, s doporučeními Evropské Unie a cíli ekologické legislativy. Každé zpřísnění ekologických daní oproti směrnici 2003/96/ES Česko znevýhodní v porovnání se zeměmi, které zavedly daně v minimálním rozsahu nebo zavedou ekologickou daňovou reformu později. Tak jak jsou připravovány návrhy nové legislativy v oblasti daní a ekologie stávající vládou, řadí se Česká republika ke státům, kde se základní fyzikální zákony nerespektují.
Jak se celospolečenské a ekologické přínosy dálkového vytápění chystá ocenit český stát?
Ekologická daňová reforma se řídí směrnicí 2003/96/ES, která umožňuje vyjmutí dálkového vytápění a kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) ze zdanění. Návrh české reformy však počítá pouze s osvobozením paliva pro výrobu elektřiny, jen částečné je daňové osvobození elektřiny z KVET a s osvobozením pro výrobu tepla v centrálních zdrojích a tepla z KVET české návrhy zákonů nepočítají. To bude znamenat další zbytečné výdaje pro řadu firem i domácností. Zhruba 10 Kč/GJ u tepla z plynových zdrojů a minimálně 15 Kč/GJ u centrální výroby tepla z uhlí.
Tím, že Ministerstvo financí ČR výše uvedené v návrzích zákonů nezohlednilo, je v přímém rozporu s cílem ekologické daňové reformy a v konečném důsledku může být kontraproduktivní. Znevýhodňuje centrálního vytápění s KVET proti lokálnímu vytápění, což povede k nárůstu malých zdrojů znečištění v obydlených lokalitách a ke zhoršení imisní situace. Od daně má být například osvobozen zemní plyn pro výrobu tepla v domácnostech, ale zemní plyn pro výrobu tepla v centrálních zdrojích pro domácnosti již bude zdaněn.
Český požadavek na výši emisních povolenek pro Národní alokační plán (NAP) byl výrazně zkrácen. Proto je ohroženo zachování bonusů pro včasná opatření (EA), bonusů pro CZT a pro KVET. Nevyřešeny zůstávají možnosti přidělení povolenek při připojení nového odběratele a vliv závislosti dodávek tepla na klimatických podmínkách. Bez zohlednění uvedených specifik se může stát, že české teplárny budou muset draze nakupovat povolenky. A to i přesto, že svým provozem a rozvojem přispívají ke snižování emisí CO2, což je hlavním úkolem NAP. Jedno Euro za povolenku zvyšuje cenu tepla o 2 Kč/GJ. Při ceně povolenky 30 Euro (maximum roku 2006) se zvýší cena tepla o 60 Kč/GJ.
Před rokem se České republice podařilo získat trvalou výjimku na sníženou sazbu daně z přidané hodnoty (DPH) u dálkového tepla. Doposud však nebyla tato výjimka zapracována do příslušné legislativy. Jaké budou dopady při neuplatnění vyjednané výjimky na české domácnosti napojené na moderní a ekologické systémy dálkového vytápění? Při průměrné ceně dálkového tepla 400 Kč/GJ a roční spotřebě 45 GJ na vytápění a ohřev teplé vody pro jednu domácnost se cena tepla od 1. 1. 2008 zvýší o 56 Kč/GJ. Roční náklady domácnosti narostou o 2520 Kč. Státní pokladna se obohatí o 3,78 miliardy Kč.
Podle návrhu nové vyhlášky se zpřísňuje pro uhlí limitní měrná sirnatost na polovinu. Převážná část uhelných paliv tepláren má své přirozené fyzikálně-chemické vlastnosti a zatím nemáme k dispozici žádnou technologie úpravárenství, která by byla schopná docílit splnění nových limitních hodnot. Limitování obsahu škodlivin v uhlí není podloženo žádnou zákonnou úpravou v evropské energetické legislativě. Tam je vždy legislativně limitována nikoliv strana vstupů, ale pouze strana výstupů, tedy spalin vypouštěných do ovzduší. Z uhlí jsou u nás vyráběny téměř dvě třetinu tepla. V případě platnosti nové vyhlášky se zvýší vinou nákupu kvalitnějšího uhlí palivové náklady odhadem o 30 %, tedy minimálně o 15 Kč/GJ.
Nezohledněním možností směrnice rady 2003/96/ES, přehlížením specifik dálkového vytápění při tvorbě NAP, nevyužitím vyjednané výjimky pro sníženou sazbu DPH u dálkového tepla a zpřísněním limitu sirnatosti pro palivo bude výrazně znehodnoceno ocenění celospolečenských a ekologických přínos systémů dálkového zásobování teplem s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, v mnoha případech využívající i obnovitelné a druhotné zdroje energie.
Kombinace výše uvedených čtyř kroků bude mít pro české teplárenství zničující charakter. Důsledky veškerých zdražení budou nuceni nést zákazníci - odběratelé. Při prostém součtu jednotlivých zvýšení, se může cena dálkového tepla od 1. ledna 2008 skokově zvýšit i o více než 100 Kč/GJ.
Systémy zásobování teplem s KVET patří k technologiím, které jsou při získávání energie hospodárné a šetrné k životnímu prostředí. Domácnosti na ně napojené již dnes hradí v ceně tepla vedle komplexního ošetření celého výrobního cyklu energie i jeho kontinuální kontrolu a ekologické využití produktů vznikajících při energetické výrobě. Dále platí v ceně tepla také emisní poplatky, ač teplárny splňují přísnou ekologickou legislativu, náhrady škod, zejména Lesům ČR, a podílejí se na nákupu emisních povolenek. Proč je chce stát trestat?!
Ekologická daňová reforma a sektor teplárenství
Z dosud vypořádaných připomínek k návrhům zákonů o zdanění pevných paliv, zemního plynu a elektrické energie Ministerstvo financí ČR neakceptovalo jednu ze zásadních připomínek Teplárenského sdružení České republiky. Z pohledu teplárenství je to bezesporu zdanění paliv na vstupu do kogeneračních zdrojů.
V preambuli Směrnice 2003/96/ES, která má být zákony implementována, se říká: "Preferenční zacházení může být poskytnuto zejména kombinované výrobě elektřiny a tepla a může být poskytnuto s cílem podpořit využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie." Ministerstvo financí ČR pobídku Směrnice 2003/96/ES nezohlednilo a paliva pro výrobu tepla v KVET v návrhu zákonů zdaňuje. A to i přesto, že účinná kogenerace, díky které je u nás ekologicky a efektivně zásobováno teplem několik milionů obyvatel a podstatná část ostatních odběratelů, je specifickým rysem a konkurenční výhodou naší energetiky.
Osvobození od daně u paliv a elektřiny používané pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (KVET) umožňuje směrnice 2003/96/ES. Ze strany státu je deklarována podpora KVET, která dosahuje vyššího využití energie primárního paliva a je ekologičtější než výroba oddělená. Osvobozením paliv pro KVET bude cena centrálního tepla konkurenceschopnější proti lokálnímu vytápění, což povede ke zvýšení podílu KVET. V opačném případě dojde ke zvýšení ceny dálkového tepla, k rozbití systémů dálkového zásobování teplem a k přechodu k lokálnímu vytápění se všemi negativními důsledky pro životní prostředí.
U dalších připomínek Sdružení očekáváme jejich brzké vypořádání. Rádi bychom Vás seznámili s těmito připomínkami a s dopady, které vzniknou, pokud nebudou akceptovány.
Osvobození od ekologické daně se týká pouze pevných paliv a zemního plynu pro výrobu elektřiny, u KVET však bude problém, jak rozdělit, kolik paliva spotřebovala výroba elektřiny a kolik výroba tepla. Vzhledem k přínosům zásobování teplem z centrálních zdrojů, které pomáhá šetřit primární paliva, požadujeme, aby byla v souladu se směrnicí osvobozena paliva nejen pro výrobu elektřiny ale i pro KVET.
Návrh zákonů předkládaný MF ČR hovoří o "vysoce účinné kogeneraci". Směrnice EU ale požaduje pouze, aby: "generátory byly šetrné k životnímu prostředí". Navrhované znění neumožní menším teplárnám na osvobození od daně dosáhnout, přestože elektřinu vyrábějí v kombinované výrobě, jelikož nenaplňují definici "vysoce účinné kogenerace". Je navrženo osvobození plynu pro výrobu tepla v domácnostech, ale nikoliv pro výrobu tepla pro domácnosti v centrálních zdrojích. Tento princip popírá podporu KVET, protože takto vyrobené teplo daňově znevýhodňuje proti lokálnímu vytápění. Jedním z důsledků bude nárůst počtu malých zdrojů znečištění v obydlených lokalitách a zhoršení imisní situace v místě.
Daň z přidané hodnoty a sektor teplárenství
Je to již celý rok, co se ve spolupráci s dalšími evropskými zeměmi podařilo vyjednávačům České republiky získat v Bruselu trvalou výjimku na sníženou sazbu daně z přidané hodnoty u dálkového tepla. V přístupových smlouvách České republiky byla totiž původně vyjednána pouze časově omezená výjimka do 31. 12. 2007. Doposud však nebyla nově vyjednaná trvalá výjimka na sníženou sazbu daně z přidané hodnoty u dálkového tepla zapracována do příslušné legislativy.
Jaké mohou být dopady při neuplatnění vyjednané výjimky na české domácnosti napojené na moderní a ekologické systémy dálkového vytápění?
Pokud vyjednanou výjimku Česká republiky neuplatní, zvedne se daň z přidané hodnoty u dálkového tepla ze současné snížené sazby 5 % na sazbu základní, tedy 19 %, což pouze z tohoto titulu zvýší cenu dálkového tepla o 13,4 %.
Při průměrné ceně dálkového tepla 400 Kč/GJ a roční spotřebě 45 GJ na vytápění a ohřev teplé vody pro jednu domácnost se tak jednotková cena tepla zvýší o 56 Kč/GJ. To zvedne roční náklady dálkově vytápěné domácnosti o 2520 Kč. Jelikož dálkově je u nás ze systému centralizovaného zásobování teplem zásobováno více než 1,5 miliónů bytů, státní pokladna bude bohatší o 3,78 miliardy Kč.
Při uplatnění vyjednané výjimky, ale při navrhovaném vládním zvýšení snížené sazby daně z přidané hodnoty z 5 % na 9 % se při průměrné ceně dálkového tepla 400 Kč/GJ a roční spotřebě 45 GJ na vytápění a ohřev teplé vody jednotková cena tepla zvýší o 16 Kč/GJ. To zvedne roční náklady dálkově vytápěné domácnosti o 720 Kč. Do státní pokladny by tak přitekla 1,1 miliardy Kč.
Nevyužitím vyjednané výjimky by bylo znehodnoceno ocenění celospolečenských a ekologických přínos systémů dálkového zásobování teplem s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla, v mnoha případech využívající i obnovitelné a druhotné zdroje energie. Systémy zásobování teplem s kombinovanou výrobou elektřiny a tepla patří k technologiím, které jsou nejhospodárnější a nejšetrnější k životnímu prostředí.
Domácnosti napojené na systémy dálkového zásobování teplem v ceně dálkového tepla již dnes hradí ekologické ošetření celého výrobního cyklu energie, jeho kontinuální kontrolu i ekologické zneškodnění či využití produktů vznikajících při energetické výrobě. Naproti tomu domácnosti s individuálním vytápěním platí pouze palivo bez jakékoliv účasti na hrazení negativního vlivu na životní prostředí celého životního řetězce použité energie.
Stanovisko Teplárenského sdružení České republiky k návrhu nové vyhlášky o stanovení požadavků na kvalitu paliv z hlediska ochrany ovzduší
Podle návrhu nové energetické vyhlášky, která má nahradit dosavadní vyhlášku 357/2002 Sb., se zpřísňuje pro uhlí limitní měrná sirnatost o více než polovinu ze současných 1,07 g/MJ S na 0,5 g/MJ S. Převážná část uhelných paliv, která mají nasmlouvány teplárenské společnosti, má své přirozené fyzikálně-chemické vlastnosti a podle dosavadních známých zkušeností neumožňuje žádná technologie úpravárenství docílit splnění těchto nových limitních hodnot.
Dlouhodobé smlouvy na dodávky energetického hnědého uhlí jsou obvykle uzavřeny v horizontu do roku 2015. Výše uvedeným legislativním zásahem by byly teplárenské společnosti vystaveny hrozbě nemožnosti zabezpečit nasmlouvané dodávky tepla a elektřiny v kogenerační výrobě. Zároveň by byly nuceny zásadně změnit část technologie, která je závislá na některých druzích hnědého uhlí (například uhlí ořech 2).
Limitování obsahu škodlivin v uhlí není navíc podloženo žádnou zákonnou úpravou v evropské energetické legislativě. Tam je vždy legislativně zakotvena a limitována nikoliv strana vstupů, ale pouze strana výstupů, tedy spalin vypouštěných do ovzduší. Veškeré tyto legislativní podmínky samozřejmě společnosti sdružené v Teplárenském sdružení České republiky plní, dodržují a v řadě případů i pokračují.
V příloze č. 4, tab. 1 diskutovaného návrhu vyhlášky dále navrhujeme u alternativních paliv snížit hodnotu výhřevnosti na 8 MJ/kg pro širší možnost využití již vyzkoušených alternativních paliv.
Členové Teplárenského sdružení České republiky s obavou sledují situaci při přípravě nové vyhlášky, neboť účinnost této vyhlášky k datu 1. září 2007 (jak bylo v návrhu uváděno) by představovala fatální problémy v oblasti dodávek paliva a provozování celé řady energetických zdrojů. Bohužel ani posunutí platnosti na začátek roku 2008 neřeší základní problém v rovině ekonomické ani technické.
