Biomasa v soustavách měst a obcí - projekty a zkušenosti (III)
Závěrečný díl seriálu článků o využití biomasy v městech a obcích si klade za cíl nalézt zásady, které by neměly být opomenuty při volbě zda vůbec, případně jak biomasu využít, neboť investice do realizovaných projektů systémů CZT často dosahují mnohamilionových hodnot.
V následující tabulce jsou shrnuta aktuální data z více či méně úspěšných realizací, cenách, dostupnosti a druhu používaného paliva. Všechny zde uvedené systémy CZT byly realizovány za přispění Státního fondu životního prostředí ČR, případně fondů EU. V průměru se jednalo o podporu formou 50% dotace v kombinaci se zvýhodněnou půjčkou.
Projekty realizované v loňském roce dosahovaly na podporu až 80% dotace z uznatelných nákladů, a to nejen díky výjimečným podporám ministra Životního prostředí (Valašská Bystřice a Kašperské Hory), ale také díky "evropským penězům" z tzv. Operačního programu infrastruktura.
V dalším plánovacím období let 2007 - 2013 lze počítat, v závislosti na ziskovosti projektů, s podporou v obdobné výši v připravovaném Operačním programu životní prostředí (OPŽP).
Provoz CZT je realizován nejčastěji obchodními společnostmi s účastí města. Dále je možné provoz pronajmout společnosti, která tepelné hospodářství za určitých podmínek provozuje.
VYSOČINA VYUŽÍVÁ BIOMASU
Třebíč - jedno z našich největších měst vytápěné v současné době více než z jedné poloviny biomasou (štěpka, sláma), čerpalo prostřednictvím organizací zabezpečujících vytápění podporu opakovaně v rámci různých národních i evropských programů. V Pelhřimově se zástupci společnosti Iromez, s.r.o. na cestě za biomasou obešli bez využití dotací, přesto se zde podařilo realizovat velmi úspěšný projekt a cena za teplo ani zde nikterak nevybočuje z cen tepla u realizací podpořených státem.
| Lokalita | Rok zprovoznění | Instalovaný výkon | Výkon | Náklady | Podpora formou | Palivo nákup vč. DPH | Kč/GJ vč. DPH | Roční dodávka | Výrobce kotle | Počet napojených objektů | Zajímavosti, dostupnost paliva |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| MW | MW | tis. Kč | dotace/zvýhodněná půjčka | Kč/t, m3 | Kč | GJ | |||||
| Nová Pec, o. Prachatice | 1996 | 3,3 (2,2 + 1,1) | 3,3 | 25 600 | 80/0 | štěpka - 150-250 Kč/m3 | 270 | 3 700 | Danstoker | 48 objektů | dobrá dostupnost paliva |
| Trhové Sviny, o. České Budějovice | 1999 | 2,5 + 3,5 + ORC | 6 | 106 000 | 50/30 | štěpka - 150Kč/m3 | 356 | 37 000 | Kohlbach | 73 objektů | 2,5 MW + 3,5MW s blokem ORC 79% do tepla 18% generátor el. energie 600 kW. Dostupnost paliva cca do 20 km |
| Hoštětín, o. Uherské Hradiště | 2000 | 0,7 | 0,7 | 32 000 | 80/10 | štěpka - 280 Kč/m3 | paušál 3315 + 206 | 3 849 | Kara | 65 objektů | Kofinancováno nizozemskou vládou |
| Hartmanice, o. Klatovy | 2000 | 4,4 (2 x 1,75 + 0,88) | 4,4 | 18 732 | 80/0 | štěpka - 270 Kč/m3 | 350 | 15 700 | Danstoker | 75 objektů | dobrá dostupnost paliva |
| Bouzov, o. Olomouc | 2001 | 2,4 (1,8 + 0,6) | 2,4 | 40 000 | 60/20 | štěpka - 1000 Kč/t | 270 | 19 000 | Step Trutnov | 116 objektů | spolu se štěpkou spalován i šťovík |
| Moravany u Kyjova, o. Hodonín | 2001 | 0,35 | 0,35 | 6 290 | 40/40 | štěpka - 180-360 Kč/m3 | 280 | 1 500 | Hamont | 4 objektů | dobrá dostupnost paliva |
| Bystřice nad Pernštejnem, o. Žďár n. Sáz. | 2001 | 9 (2 x 4,5) | 9 | 134 631 | 59/35 | štěpka - 150-330 Kč/m3 | 390 | 85 000 | Urbas | 80 objektů | Štěpka, piliny nakupovány převážně od dopravců, připojeno 6 z 9 tisíc obyvatel |
| Velký Karlov, o. Znojmo | 2001 | 1 | 1 | 24 249 | 40/35 | sláma - 700 Kč/t | 300 | * | Tractant Fabri | 73 objektů | dobrá dostupnost paliva |
| Třebívlice, o. Litoměřice | 2001/2002 | 0,38 (0,3 + 0,008) | 0,38 | 4 289 | 40/0 | štěpka - 350 Kč/m3 | 370 | 800 | Ekoefekt Litvínov | 12 objektů | spalování štěpky v kombinaci s nízkosirným uhlím v poměru 7/3 |
| Jindřichovice pod Smrkem | 2001/2002 | 0,35 (0,20 + 0,15) | 0,35 | 1 965 | 70/0 | štěpka z obecních zdrojů | 450 | 2 614 | Tractant Fabri | 5 objektů | štěpka z obecních zdrojů, prořezávky adpod. |
| Žlutice, o. Karlovy Vary | 2002 | 7,9 (3 x 1,8 + 2,5) | 7,9 | 106 405 | 70/10 | sláma - 1100 Kč/t | 378 | 35 000 | Verner | 520 bytových jednotek | 1xštěpka, 2xsláma, 1x kombinovaný |
| Roštín, o. Kroměříž | 2002 | 4 | 4 | 69 456 | 30/30 | sláma - 600 Kč/t | 296 | 11 000 | LIN-KA | 154 objektů | dostatek obilné i řepkové slámy |
| Rybniště, o. Děčín | 2003 | 1 (0,6 + 0,4) | 1 | 22 719 | 80/0 | piliny - 100 Kč/m3, štěpka - 150kč/m3 | 290 | 5 400 | Verner | 24 objektů | původně místní zdroj pilin, dnes dováží štěpku |
| Nový Bor, o. Česká Lípa | 2003 | 2,2 | 2,2 | 15 246 | 40/40 | sláma - 1200 Kč/t | 450 | 6 500 | Tractant Fabri | * | vzhledem k omezenému množství slámy je produkce tepla z biomasy pouze zlomek možné roční výroby (až 45 000 GJ) sláma se musí dovážet z velké vzdálenosti. |
| Zlaté Hory, o. Jeseník | 2003 | 5 (2 x 2,5) + 0,1 el. | 5 | 48 507 | 50/30 | štěpka - 190-340Kč/t | 366 | 24 125 | Danstoker | 522 bytových jednotek | technologie v kombinavci s výrobou elektřiny s protitlakou turbínu s generátorem 100 kWel, palivo dováženo ze vzdáleností 20 a 55 km |
| Slavičín, o.Zlín | 2003 | 1,6 | 1,6 | 46 783 | 50/30 | štěpka - 300Kč/m3 | 481 | 20 000 | Kohlbach | 35 objektů | dobrá dostupnost paliva |
| Dříteň, o. České Budějovice | 2004 | 2,0 (2 x 1,0) | 2 | 33 794 | 50/37 | z obecních zdrojů | 260 | 9 000 | Imaveco | 105 RD, 100 bytových jednotek, obecní objekty | štěpka z obecních zdrojů, prořezávky adpod. |
| Kašperské Hory, o. Klatovy | 2006 | 4 (1,6 + 2,4) | 4 | 80 985 | 80/0 | * | 300 | 21 000 | Schmid | 105 objektů | většina obecních zdrojů biomasy leží v CHKO Šumava - problematická dostupnost |
| Valašská Bystřice, o. Vsetín | 2006 | 1,5 (0,6 + 0,9) | 1,5 | 37 465 | 80/0 | piliny - 400 Kč/t | 255 | 12 825 | Verner | 70 objektů | dostatek paliva z místních dřevařských podniků |
| Kněžice, o. Nymburk | 2006 | 1,2 (0,8 + 0,4) | 1,2 | 111 622 | 85/0 | štěpka - 1050 Kč/t, sláma - 1100 Kč/t | 260 | * | Step Trutnov | 148 objektů | Komplexní projekt řeší bioplynovou stanici, kotelnu na spalování biomasy a peletizační linku. Kotel na spalování slámy 800 kW, spalování štěpky 400 kW |
| Planá u Mariánských Lázní | 2006 | 3,4 (1,7 + 1,7) | 3,4 | 43 400 | 81/0 | štěpka - 1100 Kč/t | 350 | 36 360 | TTS, Tenza | 700 bytových jednotek | Jeden kotel štěpka, jeden sláma |
| Třebíč | 2006 | 15 (7 + 3 + 5) + ORC | 15 | 232 500 | 52/25 | vlastní systém štěpka + nákup slámy | 378 | 171 981 | TTS | 5412 bytových jednotek | Výtopna 5 MW sláma, 3 + 7 MW štěpka s ORC blokem - elektrický výkon 1 MW. Vlastní ucelený systém využití zbytkové biomasy |
Dle údajů z výše uvedených systémů centrálního zásobování teplem z biomasy lze odvodit průměrnou cenu dodávaného tepla pro obyvatele na úrovni cca 336 Kč/GJ včetně DPH. Zajímavá je struktura platby za teplo v Hoštětíně, ta je tvořena poměrně vyšším paušálním poplatkem v kombinaci s nižší účtovanou cenou vztaženou k jednotce tepla. V roce 2006 to bylo 3315 Kč paušálně + 206 Kč/GJ. Tímto nástrojem je do jisté míry stabilizován odběr, kdy domácnosti nemají potřebu přitápět objekty jinými zdroji.
Nejcitlivějším faktorem (pomineme-li výši dotace...), který ovlivňuje cenu vyráběného tepla je cena, resp. dostupnost paliva. Dále se projevuje faktor, kdy dochází postupem času k zateplování napojených objektů s dopadem na snížení dodávaného množství tepla a menšímu využití zdroje, tento faktor se projevuje u větších instalací, kde je napojeno více rozsáhlých objektů pro bydlení, které je jednoznačně ekonomické zateplit. Je proto velmi žádoucí věnovat pozornost při dimenzování zdroje i stavu napojených konstrukcí a předpokládanému vývoji.
K dostupnosti paliva lze říci že kromě využití místních zdrojů většinou z pilařských závodů, truhláren, případně odpadní biomasy z prořezávek, většina provozovatelů nakupuje biomasu, zejména štěpku od dopravců, kteří takto vytěžují kamiony. Některá CZT mají problém s dostupností dostatečného množství biomasy, což se pak negativně odráží na prodejní ceně vyrobeného tepla, neboť cena dopravy je pro cenu paliva rozhodující. V průměru se paliva dováží z okruhu do 20-50 km, v případě dopravců kteří vytěžují a jsou tak schopni nabídnout i nižší cenu, je palivo dováženo i z větších vzdáleností. Cena nakupované štěpky se přímo odvíjí od její vlhkosti a pohybuje se v rozmezí 150 - 350 Kč/m3, sláma od 600 - 1100 Kč/t. Vyspělý systém plateb aplikuje společnost TEZA Brno, kdy je za palivo placeno v závislosti na množství vyrobeného tepla, které se přímo odvíjí od kvality dodané biomasy.
CENA BIOMASY NADÁLE POROSTE
Do budoucna lze očekávat narůstající cenu biopaliv vzhledem ke vzniku dalších kotelen. Rychle rostoucí dřeviny pěstované na větších rozlohách u nás zatím nemají tak dobré výsledky, aby se mohly výrazněji prosadit a alespoň částečně tak nahradit omezené zdroje biomasy.
V případě kdy chceme připojit vzdálenější objekt, hraje významnou roli délka přípojky, je proto nutno zvážit zda-li se spíše nevyplatí takto vzdálené objekty připojit na samostatné zdroje, např. kotle na pelety, kde cena vyrobeného tepla je v současné době kolem 300 Kč/GJ. U obcí, kde je nutné vést dlouhé tepelné rozvody, není CZT z důvodu významně vyšších pořizovacích nákladů na rozvody ekonomicky výhodné, přestože zde dochází celkově k nižším emisím než u kotlů individuálního vytápění, tento rozdíl však není příliš významný. Proto lze u obcí s řídkou zástavbou, nebo pro doplnění systému CZT u vzdálenějších objektů doporučit individuální vytápění na biomasu.
Dle zkušeností zřizovatelů CZT je důležité:
- Vědět co vlastně chceme, naše možnosti, způsoby a rozsah nabízených řešení. Je dobré mít štěstí na dobré poradce, projektanta, auditora, firmu, počasí
- Hodně mluvit s lidmi, vysvětlovat, propagovat, vyvracet mýty a pověry, prostě být trpěliví, slušní, nevtíraví a pozorní ke všem otázkám a podnětům
- Nechat si zpracovat kvalitní projekt, spolupracovat s úřady, stavební odbor, odbor životního prostředí, dopravní odbor, ČIŽP, vyjádření správců inženýrských sítí a další
- Snažit se maximálně využít možností dotací SFŽP, ČEA, EU, příhraniční spolupráce, popřípadě vstup investora (k tomu potřebujete kvalitní projekt, energetický audit a již územní nebo stavební povolení)
- Pečlivě se věnovat výběrovému řízení, většinou se jedná o akce většího rozsahu, což znamená složitější realizace a zvážit zda nezadat výběrového řízení specializované firmě.
- Pak už zbývá provést výběr nejlepší nabídky a samozřejmě mít štěstí!
