Význam lesní štěpky pro energetiku

Obhospodařovaná lesní půda v ČR v r. 1999 byla 2 634 470 ha . Těžba dřeva v tomto roce byla 14 202 980 m³b.k., z toho 87,5 % dřeva jehličnanů. Zbytky po této těžbě jsou potenciálním zdrojem lesní štěpky. Jedná se o zbytky po těžbě mýtních jehličnatých porostů (větve, vršky) a zbytky po manipulaci a třídění surového dříví v manipulačních skladech. K tomu přidejme též tenké stromy z výchovných zásahů.

Lesní štěpky jsou různorodou surovinou, obsahující komponenty dříví, kůry, jehličí a list. zeleně, drobné větvičky a nedřevěné příměsi. Tato skladba je a bude u jednotlivých druhů dodávek různá. Pro určení množství štěpky, kterou je možno získat při lesní těžbě v ČR uvádíme korelaci v závislosti na roční těžbě. Uvažme rozdělení vyprodukované dendromasy (v %):

Při uvážení množství vytěženého dříví dostaneme při zpracovatelnosti vršků a větví potenciální množství štěpky zhruba 4,5 mil. m³b.k. Dále uvažme hodnoty měrné hmotnosti štěpky z běžných druhů dřeva:

Pozn.: Měrná hmotnost štěpky je brána v syrovém stavu s obsahem vody 50 %. Při převaze těžby jehličnanů a průměrné měrné hmotnosti 270 kg/m³ docházíme k množství štěpky asi 1,2 mil. t ročně.

Výhřevnost štěpky silně závisí jednak na jejím druhu, především však na její vlhkosti. Předpokládá se, že obsažená voda uniká ve formě páry a rozdíl ve výhřevnosti je tedy dán energií potřebnou pro odpaření obsažené vody. Výhřevnost suchého dřeva je u listnáčů 18 MJ.kg^-1, u jehličnanů 19 MJ.kg^-1. Přitom ovšem dřevo obsahuje vždy minimálně 10 % vody. Skutečnou výhřevnost dřeva a kůry v závislosti na obsahu vody uvádíme:

Množství energie obsažené v uvedeném 1,2 mil.t. dendromasy tak představuje množství cca 10 PJ.

V lednu t.r. přijala vláda ČR koncepci státní energetické politiky s výhledem na 15 až 20 let. Součástí je i rozvoj obnovitelných energetických zdrojů, jejichž využití bude významným regionálním a lokálním přínosem. Jde zde zejména o uplatnění biomasy. Cílem je zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů z dnešních asi 1,5% na asi 3 až 6% k roku 2010 a asi 4 až 8% k roku 2020. Současná spotřeba primární energie v ČR je cca 1700 PJ/r, přičemž podíl fytoenergie je 0,6% [Váňa 1999]. Výše uvedených 10 PJ tvoří z primární spotřeby cca 0,6% a je tedy stejný jako doposud využívané fytoenergetické zdroje. Tento energetický potenciál tedy nemůžeme označit za zanedbatelný. Je otázkou jeho praktické využití. V každém případě je rozumné těžební zbytky nějakým způsobem ,,zlikvidovat", neboť uklizený les je vhodný nejen z hlediska lesního hospodaření, ale i jako součást našeho životního prostředí. Uvedená likvidace štěpky je zřejmě náročná na ruční práci, příp. i energii. Dříve se klestí po těžbě pálilo na hromadách, nyní existuje dokonce dotační titul MZe ČR na ,,likvidaci klestu štěpkováním před obnovou lesa s rozptýlením štěpky v lesním porostu". Tato dotace činí 8 000,- Kč/ha, což v přepočtu činí asi 300,- Kč/t štěpky. [Závazná pravidla poskytování finančních příspěvků na hospodaření v lesích, MZe 1999].

Jaký tedy bude další vývoj při uklízení lesa? Racionální úvahou snad dojdeme k pozměněnému znění dotačního titulu. Snad:
Likvidace klestu a jiné odpadní dendromasy z lesních pozemků štěpkováním s možností následného energetického využití.