Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Pasivní domy v ČR - běh na krátké, střední i dlouhé tratě

Pasivní domy v ČR. Bude to běh na krátké, střední i dlouhé tratě, říká profesor Jan Tywoniak. Několik zamyšlení k trendu této výstavby od předního českého odborníka.

Pod "šapitó" pavilonu Rotunda na Brněnském výstavišti se ve dnech 18. a 19. října sešli nejlepší odborníci a hosté z Rakouska, Německa, Slovenska i naší republiky. Konala se zde totiž druhá konference na téma "Pasivní domy". Pod tímto pojmem si dnes již kde kdo představí, o co by asi tak mohlo jít. Přesto jde o oblast absolutně novou, mladou, oblast pro našince zahalenou rouškou tajemství s jistou mírou nedostupnosti.

Něco se ale přeci jen v naší momentálně politicky rozpolcené společnosti děje. Zájem o loňskou konferenci dosahoval kapacity sálů a poptávka po letošním druhém ročníku opět překročila očekávání. Pozvánku a program, který jsme na našem portálu zveřejnili, shlédlo desetkrát více návštěvníků, než bývá u podobných akcí zvykem. Jde o děsivě rostoucí ceny energie, či touhu po detailnějším poznání nových stavebních trendů vesměs s neobvyklou architekturou? Nebo snad přibývá počet ekologicky smýšlejících Čechů, ochotných připlatit si za hodnoty, které mají jak ekologický tak ekonomický smysl?

Několik zamyšlení jednoho z předních českých odborníků prof. Ing. Jana Tywoniaka, CSc. k této specifické výstavbě, neboť stavby s charakterem PASIVNÍ jsou přeci jen o dva kroky dál, než česká výstavba současnosti.

Změnila se situace?

O energii v souvislosti s provozem budov začínají mluvit i ti, co to dříve nikdy nedělali. Malí i velcí investoři se začínají zajímat o provozní náklady budoucího domu. Téma je zřejmě přitažlivé i pro media, publikace s touto tématikou se dobře prodávají.

Začíná se rozšiřovat okruh dobře informovaných profesionálů - projektantů s vlastní zkušeností. Pokud se prosadili s nízkoenergetickým domem, budou pravděpodobně v další práci chtít jít ještě dále, tedy až k pasivnímu domu. Současně s tím se rozšiřuje i okruh těch, kteří tvrdí, že jsou dobře informováni, protože téma považují za perspektivní, ale nemusí být vždy úplně kompetentní - téma je stále nové, uvážíme-li obrovskou setrvačnost v myšlení i praxi ve stavebnictví.

Přeci jen jsme za západem a především našimi sousedy z Německa a Rakouska pozadu. Můžeme tento skluz dohnat nebo nějak využít?

Ano, jasnými lídry ve výstavbě pasivních a dalších nízkoenergetických domů jsou německy mluvící země. Zpoždění, které oproti nim v České republice máme, můžeme do jisté míry proměnit ve výhodu: Můžeme využívat cizích zkušeností, metod, příkladů atd. a proces urychlit. Zahraniční kolegové jsou zpravidla velmi vstřícní a navíc: učit se z cizích chyb je jistě levnější, než se učit z vlastních. Všechny potřebné komponenty jsou na trhu k dispozici - domácí i dovážené.

Můžeme také k mezinárodnímu proudu něco přidat, v teorii i praxi - například větrací systémy pracující jak s čerstvým tak s cirkulačním vzduchem při striktním dodržení hygienických požadavků. Například právě dokončenou velmi podrobnou výpočtovou metodu pro navrhování zemních výměníků tepla. Do mezinárodní výměny myšlenek možná můžeme přinést i taková řešení, kdy díky potřebě stlačit celkové investiční náklady na nebo i pod úroveň obvyklé výstavby, musíme hledat nová materiálově optimalizovaná stavební řešení. Při návrhu pasivního domu se musíme systematicky a možná víc než jinde (protože nemůžeme s nějakou dotací nebo zvýhodněným úvěrem dosud počítat) věnovat i prvkům, které s energetickými vlastnostmi nesouvisí.

Lidé nás kontaktují a chtějí radu či doporučení, na koho se obrátit při výstavbě pasivních domů. Důležitou roli bude hrát nejen kvalita projektu, ale především provedení stavby.

Kvalita je stálým problémem. Kvalita investorského rozhodování, kvalita stavebního a technologického návrhu, kvalita a kontrola provedení stavby. To, co z hlediska kvality projde u dosud běžné výstavby (a vlastně by nemělo), nepostačí u domů s deklarovanou velmi nízkou potřebou tepla.

Situace se mění i v oblasti šíření informací a vzdělávání. Kromě velmi navštěvovaných informačních portálů např. www.ig-passivhaus.de, www.passiv.de, atp., jsou dalším zdrojem informací příležitostné přednáškové aktivity - Ekowatt Praha, Centrum pasivního domu Brno, Společnost pro techniku prostředí Praha a další. Velmi dobrý ohlas má kurs na Fakultě stavební ČVUT v Praze Udržitelná výstavba budov - kurzy pro celoživotní vzdělávání. Toto pracoviště také připravilo nový magisterský studijní program "Budovy a prostředí". Výuka bude zahájena v příštím akademickém roce.

Je dobré vidět to na vlastní oči, osahat si to. Máte nějaké tipy?

Jistě, nejlepším místem pro šíření informací jsou vzorové budovy samy. Možné je navštívit například právě dokončené středisko ekologické výchovy Sluňákov, Horka u Olomouce, rozsáhlou budovu v nízkoenergetickém standardu blízkém úrovni pasivního domu. Součástí nově budovaného souboru pasivních domů v Koberovech bude také informační a školicí centrum - přímo v jednom z pasivních domů dotažených - pokud vše dobře dopadne - až na úroveň domu energeticky nulového (myšleno v roční energetické bilanci všech energetických potřeb a vlastní energetické produkce). Předpokládané dokončení v létě 2007.

Širším souvislostem udržitelné výstavby budov, kde tvoří minimalizovaná potřeba provozní energie významný prvek, se bude věnovat mezinárodní konference Central Europe towards Sustainable Building - Udržitelná výstavba budov ve střední Evropě v září 2007 v Praze.

A jaká je naše úloha, co lze očekávat pro nejbližší období?

Mezi nejdůležitější úkoly pro nejbližší období nepochybně patří:

  • stálý a víceúrovňový tlak na veřejnou správu na všech úrovních, aby se chovala zodpovědně a pomáhala vytvářet rámcové podmínky pro výstavbu nízkoenergetických budov. V mnoha zemích navíc platí, že veřejné rozpočty patří ke vzorovým investorům, kdy tomu tak bude v ČR?
  • vytvoření a zavedení národní hodnoticí metody pro deklaraci stavebně-energetických vlastností nízkoenergetických budov - jako dobrovolně užívané metody, která pomůže odstranit nedorozumění v terminologii, může sloužit jako reference ve smluvních vztazích a nesmí sloužit jako klacek v rukách úředníka. Musí se zabývat celou širší rodinou nízkoenergetických budov, tedy nejen pasivními domy. Měla by být v souladu s mezinárodně uznávanou metodikou.
  • více přenosu znalostí z pasivních a nízkoenergetických přístupů do obnovy budov, která bude dominantním objemem stavebních aktivit.
  • další a soustředěnější působení uvnitř profesních a zájmových sdružení a svazů (ČKAIT, ČKA, Společnost pro techniku prostředí, Česká společnost pro udržitelnou výstavbu CSBS, Centrum pasivního domu,...) a spolupráce mezi nimi
  • teoretické, legislativní, projekční a realizační práce prosazování nízkoenergetické výstavby v urbanistickém měřítku, pro zástavbu větších obytných celků apod.
  • kvalifikovaná integrace technických systémů využívajících obnovitelných energetických zdrojů, zejména solární systémy.

Gratulujeme Vám ke jmenování profesorem a přejeme mnoho povedených pasivních, ale i třeba energeticky nulových či plusových domů.

 
 
Reklama