Petr Cankař: Nemůžeme všichni topit jenom dřevem

Že topení uhlím v kombinaci se dřevem přijde u rodinného domku na výrazně méně než vytápění plynem, je známá pravda. Média uvedla, že obchodníci již nyní prodávají více kamen než v loňském roce, který patřil mezi rekordní. Vaše společnost nabízí kotle na dřevo, na uhlí a dřevo, kombi kotle na dřevo, zemní plyn a pelety, krbová kamna na dřevo a pelety a kotle na pelety. Je na místě se zeptat - můžete tuto skutečnost potvrdit? A jaký je Váš současný podíl na prodejích v ČR?

Máte pravdu. Zájem o kotle na pevná paliva v ČR roste. Především o ekologická topidla, což je naše doména. Naše firma patří momentálně mezi největší producenty kotlů v Evropě. V letošním roce jich bude vyrobeno okolo 30 tisíc a pro příští rok plánujeme zhruba 45 ticíc kotlů. Do České republiky jich letos dodáme zhruba 7 tisíc. Většímu prodeji dnes brání pouze naše dočasně nedostačující výrobní kapacity a stávající legislativa, která ještě povoluje prodávat, jak já říkám "Litinové a ocelové sudy na dřevo a uhlí", které nám zamořují obce kouřem.

Obchodníci očekávali také vyšší prodeje kamen na pelety. Poptávka je ale prý zatím vlažná. Je důvodem letošní zdražení pelet, kdy malá konkurence jejich výrobců netlačí ceny pelet dolů? Nebo je topení dřevem stále dostatečně dostupné a jednodušší?

Cena pelet nám letos nehezky stoupla, a to díky vysokým prodejním cenám do zahraničí. Chci doufat, že se vše v příštím roce uklidní a na trh vstoupí noví dodavatelé. Pro Vaši zajímavost, zkoušíme nyní pelety z rašeliny, a není to tak špatné. No a co se týče dřeva, to je a bude vždy nejlevnější, ne však pro každého.

Co se tedy prodává nyní nejvíce? A co lze z nabídky vybrat například pro toho, kdo chce co nejlevnější zdroj a pro toho, jehož prioritou je vysoký komfort?

V celé Evropě jdou nejvíce na odbyt ekologické zplynovací kotle na dřevo. Pelety jsou dnes hlavně doménou našich západních sousedů, Rakouska, Německa a Itálie.

Jak je to s designem? Mění se požadavky v této oblasti?

Každý z výrobců musí modernizovat!

Trendem jsou pevná paliva, ale i jejich ceny jsou stále vyšší. K začátku letošního září podražila pevná paliva v průměru o třicet korun na kubík. V létě cena hnědého ořechu vystoupila z někdejších 219 korun na 270 korun za metrák, hnědá kostka nyní místo 226 korun stojí 280 korun. Od září jsou ceny ještě vyšší. Zatímco ještě před třemi lety se kubík tvrdého palivového dříví na Přerovsku a Kroměřížsku prodával za zhruba 550 korun, nyní jeho cena šplhá k osmi až jedenácti stům korunám za metr krychlový. Ceny zemního plynu klesnou od října o více jak 5%. Zemní plyn by neměl zdražit ani počátkem příštího roku. Myslíte, že to může současný trend ovlivnit?

K tomu vám mohu jen říci, jsou lidé, kteří těží dřevo v samotěžbě za 80 až 150 Kč za m³. Průměrná cena palivového dřeva je v ČR cca 400 až 500 Kč za m³. Ano, jsou lokality kde je dřeva méně a cena poměrně vysoká. Naopak zase jsou lokality, kde je dřevo zcela běžně za dobrou cenu.

Nemůžeme všichni topit jenom dřevem, a proto jsou v naší nabídce také ekologicky šetrné zplynovací kotle na uhlí a dřevo. Kde můžeme topit uhlím a dřevem společně a nebo každým samostatně.

Dřeva je málo. Na dřevo lidé mnohdy čekají měsíc až měsíc a půl, zásoby budou vyprodány během listopadu. Koupit hotové palivové dřevo se často nepodaří ani přímo od lesníků, kteří mají sklady prázdné, dělají se pořadníky, na zájemce se dostane nejdřív v říjnu, až se budou kácet listnáče. Velkou šancí je samovýroba. V místech, kde byly letos největší polomy, nabízí lesníci možnost zpracovat si dřevo vlastními silami za symbolickou korunu na metr krychlový. Samovýrobci letos zvládli už asi pětkrát více dřeva. Palivového dřeva ke koupi je např. na jihu Čech minimum. Kromě toho vznikají další kapacity na zpracování, takže to, co bylo dřív považováno za palivové, se teď dá prodat na průmyslové zpracování za vyšší cenu. Má trh kotlů na dřevo podle toho regionální charakter? A je nedostatek dřeva pravda, nebo spíše mediální mýtus?

Co se týče cílené kampaně některých lidí či společností, že dřeva je málo, nad tím se mohu jen pousmát. Komu myslíte, že toto plácnutí do vody slouží? Podle posledních informací, dřeva stále více narůstá než se těží. Záleží na lokalitě.

Na Šumavě je zhruba třetina lidí, kteří požadují dohromady patnáct tisíc kubíků dřeva, zatím neuspokojena. Není to technicky možné, protože lidé chtějí levnější dřevo, které vzniká jako odpad při řezání kulatiny, a toho je zhruba pět procent z kubíku. "Pro uspokojení všech zájemců by se na Šumavě muselo těžit místo sto tisíc kubíků dřeva za rok tři sta tisíc kubíků," řekl ředitel parku Alois Pavlíčko s tím, že dřeva na zpracování je v lesích dostatek, pokud si jej lidé budou chtít navozit sami.

Vedení parku poté, co rozhořčení starostové jako řešení nabídli budování center na zpracování dřeva a odpadu z něj na různé štěpky, kterými by se dalo topit, přišlo na třetí variantu: snaží se sehnat peníze, kterými by pokrylo ztrátu, pokud by prodalo kvalitnější a dražší dřevo za cenu levnějšího, tedy například místo za 700 korun kubík jen za 300 korun. Byla by to dotace, která by sloužila na rozdíl cen pro trvale žijící obyvatele. V rozhovoru v loňském roce jste říkal nepříliš dobrou zkušenost s dotacemi na výrobky. Co říkáte této dotaci na palivo pro domy v národním parku? Své výrobky s úspěchem prodáváte v zahraničí. Jaká je tam praxe s cenami dřeva?

Dotace na palivo, to já osobně nepovažuji za dobrou věc. To je jen prostor pro korupci a obohacení konkrétních lidí, či společností. Dotace ANO, ale na pořízení ekologických zařízení na spalování dřeva, pelet atd., tak jak tomu je v západních zemích EU. Jen to nám přinese zlepšení životního prostředí, úsporu paliva a vyšší životní úroveň. Dotované palivo můžete totiž klidně spálit i ve spalovacím zařízení s účinností pouhých 40 až 50%, a přitom zakouřit celé okolí. Dotace nám tak vyletí komínem, a to si nikdo z nás, ani náš stát dovolit nemůže!

Děkuji za rozhovor.

Za TZB-info se ptala Ing. Dagmar Kopačková