Systém energetického managementu měst a obcí ČR a jeho implementace (II)

V minulém článku portál www.tzb-info.cz čtenáře seznámil s nástroji energetického managemetu pro obce a města. Dnes vám přinášíme informace o:

4. ČINNOSTI ENERGETICKÉHO MANAGEMENTU OBCÍ A MĚST

Ve správě energetického hospodářství měst a obcí EM zejména zajišťuje:

1. Vypracování a následně pravidelnou aktualizaci "Dokumentace energetického hospodářství města". Dokumentace je vypracována dle legislativních požadavků ČR a EU. Dokumentace minimálně zahrnuje:
   1. Energetickou statistiku,
   2. energetické audity spravovaných objektů,
   3. energetické průkazy (certifikáty) budov,
   4. energetické štítky budov.
2. Řízení spotřeby energie ve spravovaných objektech. V procesu řízení spotřeby EM zajišťuje optimalizaci spotřeby energie v čase a objemu s cílem minimalizovat náklady na energie. Činnost řízení spotřeby zahrnuje:
   1. Pravidelnou evidenci spotřeby,
   2. plánování spotřeby (nakupované objemy a maxima),
   3. optimalizaci nákladů na energií formou výběru obchodníka s energií a formou výběru tarifních sazeb.
3. Sestavení přehledu energeticky úsporných projektů a opatření a jeho pravidelná aktualizace. Energeticky úsporné projekty jsou, pro praktické využití, seřazeny dle následujícího členění:
   1. Energeticky dosažitelné,
   2. ekonomicky průchodné,
   3. nízkonákladové,
   4. beznákladové.

   Poznámka: Ekonomický potenciál úsporných projektů a opatření je ve vazbě na změnu vnějších podmínek (cena energie, investiční náklad, legislativní změny) pravidelně aktualizován. Uvedený postup vytváří optimální prostředí pro řízení investic do energetického hospodářství města a usměrňuje vynakládání finančních prostředků na provádění generálních oprav a údržby.

4. 5. Řízení projektu energetických úspor. Řízení projektu energetických úspor zahrnuje:
   1. Technickou přípravu (zajištění zpracování příslušné dokumentace),
   2. optimalizaci formy financování (dotační tituly, spolufinancování, projekty financované z úspor energie),
   3. technický dozor při realizaci (dodržení technických parametrů projektu),
   4. vyhodnocení ekonomické a energetické efektivnosti (dle požadavků dotačních titulů).

   Poznámka: Vyhodnocení je provedeno na základě energetické analýzy a zajišťuje zpracování výstupů pro vlastní statistiku provozovatele, statistiku ČR a pro statistiku penalizačních parametrů.

5. Vztahy s veřejností. Uvedená činnost zejména zahrnuje:
   1. Prezentaci programu energeticky úsporných projektů,
   2. prezentaci přípravy jednotlivých projektů, jejich ekonomických, energetických efektů včetně dopadu do životního prostředí,
   3. prezentaci výsledků již dokončených projektů,
   4. možnost pravidelné komunikace,
   5. práce se žáky škol a učiteli.

4.1 Výrobní a rozvodná zařízení energie v městech a obcích

• Výrobní a rozvodná zařízení v městech a obcích jsou nejčastěji tvořena následujícími energetickými soustavami:
• Soustavou tepelných zdrojů a navazujících rozvodů tepla,
• soustavou rozvodů a zdrojů veřejného osvětlení (slavnostní osvětlení, uliční osvětlení, parkové osvětlení, osvětlení významných historických budov a předmětů, osvětlení venkovních shromažďovacích prostor),
• soustavou vodovodní a kanalizační sítě,
• distribuční soustavou elektřiny,
• distribuční soustavou plynu.

4.2 Kombinovaná výroba elektrické energie a tepla

Kombinovanou výrobou tepla a elektřiny se rozumí výroba tepla a elektřiny z jednoho primárního paliva například plynu. K nejčastěji používaným primárním palivům patří zení plyn a bioplyn jímaný ze skládek odpadu, nebo vyráběný např. v ČOV z kalů, případně z exkrementů domácího dobytka ve velkochovech.

4.3 Výroba elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie.

V některých městech a obcích ČR se již začala využívat ve větší míře výroba tepla z biomasy. Jedná se o spalování, dřeva, ve formě dřevní štěpky, dřevěných briket, dřevěného uhlí, peletek, i kusového dřeva. Jako příklad je možné uvést město Brno, Bystřici nad Perštýnem, Pelhřimov a další obce a města ČR. Ze zahraničních měst je možné uvést např. rakouské město Laa an der Thaya. Částečně je možné také např. vytvořením městského energetického podniku sdružením města nebo obce se zemědělskou výrobou využít možnosti spalování polních plodin či jejich částí v centrálních případně lokálních výrobních zdrojích tepla. Lokálně, například v Děčíně, se využívá tepla z geotermálních pramenů pro ohřev vody která je rozváděna systémem CZT do jednotlivých budov.

Doplňkovým zdrojem tepla pro vytápění budov mohou být také tepelná čerpadla využívající přírodních zejména nízkopotenciálních zdrojů tepla.

K přímé výrobě elektřiny je možné využít potenciální(polohové) a kinetické (pohybové) energie lokálních vodních toků, případně fotovoltaických článků doposud největší solární plocha o výkonu 40 kW byla instalována v Brně na jedné z budov Masarykovy univerzity, kde slouží ke krytí části vlastní spotřeby elektřiny).

4.4 Výroba tepla případně elektřiny spalováním komunálního odpadu

V některých městech byly budovány spalovny komunálního odpadu. V ČR je to například Praha, Brno v Rakousku je to například město Vídeň. Vyrobené teplo vznikající spalováním odpadu je možné využít pouze k zásobování budov teplem, případně je využít k výrobě tepla a elektřiny.

V příštím, již 3. článku, Vám na portále www.tzb-info.cz naznačíme jak je možné organizačně rozčlenit energetický management a popíšeme činnost energetické služby.