Začátek velkých technických změn

K 1. červenci nabyl platnost zákon 177/2006 Sb. Jde o novelu zákona 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Proč tato novela vlastně vznikla? Co je jejím cílem?

Směrnice č. 91 Evropské unie z roku 2002 ukládá členským státům určité povinnosti, které jsou zapracovány v této novele. Jde o povinnost inspekce kotlů, povinnost inspekce klimatizačních jednotek a o energetické průkazy budov.

Povinná inspekce kotlů pro nás není nic nového, protože se dělá již podle existující vyhlášky č. 150/2001 Sb. a dělala se i celá léta předtím, kdy na to byly normy ČSN. Dnes to jen trochu jinak právně vypadá. Kromě toho budou muset lidé, kteří budou provádět kontrolu kotlů, být přezkoušeni Ministerstvem průmyslu a obchodu. Vzniká k tomu vyhláška, kde budou uvedeny okruhy a podrobnosti k organizaci zkoušek i k vydávaným certifikátům. Návrh vyhlášky je již hotov.

Dále je v novele uvedena povinná inspekce klimatizačních jednotek, ale s tím bych si zatím nedělal starosti. Za prvé je v zákoně napsané, že to bude platit od roku 2009, za druhé se bude vycházet z evropských norem, které jsou ale pouze ve stadiu návrhů a mezi členskými státy se o nich nyní diskutuje. Až budou evropské normy přijaté, tak se na jejich základě postaví vyhláška.

Co se týče energetických průkazů budov, jde o úplně novou věc. Byli jsme zvyklí posuzovat budovy z hlediska energetické náročnosti jen podle dodávek. Podle nové metodiky se bude hodnotit dodávka všech energií, tedy včetně elektřiny na osvětlení, na klimatizaci, na větrání, na chlazení a podobně. Část výpočtů týkajících se tepelně technických vlastností se zásadně měnit nebude, ale průkaz se bude rozšiřovat, protože dosud se týká jen tepla a podle novely se tam musí zapracovat i další energie. Návrh vyhlášky už je hotový a leží ještě teplý na MPO. Nyní bude probíhat vnitřní připomínkové řízení na MPO, pak ho budou připomínkovat jednotlivé resorty a pak teprve půjde ven.

Máte představu, kdy by vyhláška mohla být schválena?

Inspekce kotlů musí platit od 1. ledna, protože tak praví zákon. Na energetické průkazy budov je čas do 1. ledna 2009. Vyhláška by měla vyjít začátkem příštího roku, aby provozovatelé veřejných budov, které musí mít od počátku roku 2009 energetický štítek vyvěšený, měli dva roky na zpracování.

Vyhodnocovali jste, jaká bude účinnost zákona, tedy o kolik by mohl snížit u nás celkovou spotřebu energie?

Ne. To vám nikdo dopředu neřekne.

Promítnou se do novely praktické zkušenosti s fungováním zákona č. 406/2000 Sb.?

Určitě. Tři věci, které jsem vyjmenoval, tedy kotle, klimatizace a nové chápání energetických průkazů, souvisí s evropskou směrnicí. Pak je v novele ale zapracována řada věcí, které se tam daly právě po zkušenostech s fungováním zákona č. 406/2000 Sb. Jde např. o to, zda se územní energetické koncepce dělají v samostatné či přenesené působnosti. Upravoval se i Národní program podpory úspor a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie, protože energetické využití komunálních odpadů je zajímavá záležitost a dnes je možné dát na ně i státní podporu právě z Národního programu.

Jenže bude-li spalování odpadů dotované v rámci Národního programu, nebude mu dávána přednost před recyklací?

Nebojte se, z druhé strany to velmi dobře hlídá Ministerstvo životního prostředí. Zákony platí všechny a určitě to nebude znamenat, že by se každá popelnice dala vysypat do kotle a zapálit. Existuje ovšem celá řada odpadů, které by se daly dobře energeticky využít, ale na začátek to vyžaduje nějakou dotaci.

Zákon č. 406/2000 Sb. se dočkal změn v r. 2003 (359/2003), v roce 2004 (694/2004), 2005 (180/2005) a letos hned dvakrát (177/2006, 214/2006). Není těch změn moc?

Všechny tyto změny se ale týkaly jen posouvání termínů. První termín byl, že termoregulační ventily musí být hotové čtyři roky po datu účinnosti zákona, tedy do konce roku 2004. Novela tuto povinnost posunula do konce roku 2006. Další novela posunula povinnost mít energetický audit ze tří let na čtyři. Kromě toho tam byly drobnosti týkající se České energetické agentury. Technicky se ale neměnilo nic. První velká technická změna začíná právě teď.

Máme povinné zpracovávání energetických auditů. Projevilo se to nějak v praxi na šetření energií? Jak konkrétně? Když se člověk podívá na mnohé současné stavby, tak žasne, jak je možné, že zákonu o hospodaření energií vyhoví.

Když se zákon č. 406/2000 Sb. udělal, tak obsahoval ustanovení, že energetickému auditu podléhá i projekt. Toto ustanovení ale bylo v Senátu vyškrtnuto. Na projekty se tedy energetické audity nedělají. Projekty musí jen vyhovovat normám, což hlídá stavební úřad. A jestli to projektanti umí spočítat tak, že vyhoví parametrům normy 73 05 40, tak zde v současné době není nikdo, kdo by stavbu mohl zakázat. Nyní ale budou muset mít budovy - a to i nové budovy - energetický průkaz, který bude hodnotit celoroční energetický provoz a tím obsáhne i dosud opomíjenou klimatizaci. Nové stavby by tedy měly být hospodárnější.

Energetické průkazy budou platit od roku 2009. Myslíte, že stávající odborná základna je schopna tento nárůst práce zvládnout? Jak bude časově probíhat proškolení školitelů a odborné veřejnosti?

Směrnice i zákon vyžadují určitou odbornou způsobilost, proto budou energetičtí auditoři (těch je asi 400) a autorizovaní inženýři v oboru pozemní stavitelství, technologické zařízení budov, technika prostředí, kterých jsou tisíce, přezkušováni jen ze znalostí metodiky výpočtu. V zákoně je napsáno, že průkazy se budou dělat s využitím stávajících energetických auditů. Je vyzkoušeno, že kdo má dobře udělaný energetický audit, tomu se průkaz budovy udělá velmi lehce, rozhodně by to majitele budov nemělo stát žádné desetitisíce, či dokonce statisíce. Kolikrát až žasnu, jak se jednoduchý energetický audit dá udělat za statisíce korun ...

Když stát audity nařídil, byla proti nim nevole. Teď ale z dotazů na TZB-info víme, že mnozí lidé vyžadují po několika letech dokonce i "upgradování" auditu, protože zjistili, že jim to opravdu něco přineslo. Máte tyto zkušenosti i vy jako kontrolní orgán?

Ano. Přesně tímto způsobem to probíhalo ve Francii. Koncem 80. let tam proběhlo povinné kolo energetických auditů. Nastartoval se tím proces, který běží dodnes už bez jakékoli zákonné povinnosti, čistě jako tržní záležitost, protože každý ví, že se mu pohled zvnějšku vyplatí. Začíná to i u nás. Investor třeba koupí továrnu a řekne, že se udělá energetický audit. Načež vyskočí firemní energetici a řeknou: "My se necháme přezkoušet jako auditoři, audit uděláme a vy ušetříte peníze." Jenže investor řekne: "Ne, vy trpíte provozní slepotou, protože kdybyste to uměli, jak říkáte, tak fabrika nemůže vypadat tak, jak vypadá. Přijde sem cizí, nezávislá firma a já audit zaplatím." Musím říct, že provozní slepota bývá strašně veliká, proto musí obvykle přijít někdo jiný zvenku, nezatížený vnitřními problémy.

Budovy nad 1000 m² budou muset být vybaveny energetickými průkazy. Budete vy jako inspekce kontrolovat pravdivost údajů uvedených v energetickém průkazu?

Ano. Zatím máme zkušenosti s kontrolami energetických auditů, kterých jsme dosud udělali asi tři sta. Máme na to expertní vyhodnocovací systém, který usnadňuje práci inspektora. Musím říct, že narazit na dobře zpracovaný energetický audit je téměř výjimka. Někdy tam jsou i zásadní nedostatky jako špatná výpočtová teplota, špatně uvedená čísla norem, často i důležité věci chybí. Ještě horší než u obytných budov je to u technologií, protože těm rozumí málokdo. Děláme to tak, že zahájíme kontrolu u energetického auditora a řekneme mu, co je špatně. Ať si on sám rozhodne, zda audit dodělá. Většina na naše připomínky přistoupí, dodělá ho a pak ho má dobře. Může se ale stát, že auditor s našimi závěry nesouhlasí a myslí si, že má větší pravdu než my. My pak napíšeme, že audit je špatně, a předáme tento posudek zadavateli, který audit zaplatil. Zadavatel si pak může sehnat soudního znalce a jít s auditorem do sporu, my můžeme zahájit správní řízení o vyškrtnutí auditora ze seznamu. A to radši ani nemluvím o auditech, které se dělají kvůli získání dotace. Pro Státní fond životního prostředí to byly až kriminální činy. Několik případů jsme předali policii a ta došla k závěru, že se vlastně žádná škoda nestala, protože dotyční dotaci nedostali, a odložili to. Přitom šlo o podvody jako hrom.

Budou štítky dělané na základě technické dokumentace, nebo na základě měření spotřeby energie?

Pro nové budovy se vychází z toho, co je spočítané podle metodiky, a to musí být v projektu. Pro stávající budovy se bude vycházet z naměřených hodnot.

Jenže u nové budovy může mnohé pokazit kvalita provedení stavby. Papírově tedy může jít o energeticky špičkovou budovu, přičemž praxe může být docela jiná.

Ano, to může. Jedna věc je, jak se budova postaví, a pak je ještě druhá, jak se provozuje. Auditoři se občas docela diví, jak je možné, že stejný typ budovy se stejnou stavební konstrukcí může mít rozdíl ve spotřebě tepla až 50 %. Jenže pak se ukáže, že v jedné budově je výměníková stanice řízená na dálku rádiem podle venkovní teploty, zatímco jinde jsou všechny kohouty otevřené "na plné pecky"... Pak tam rozdíl 50 % opravdu je.

Jak se tedy bude u nových budov kontrolovat, zda to, co bylo uvedeno v projektové dokumentaci, bylo také postaveno?

Po deseti letech se bude muset průkaz obnovovat. Takže pak se vše zhodnotí.

Co se pak s budovou stane? Bude mít horší třídu?

Ano.

Vy jste ale sám řekl, že spotřeba energie záleží i na provozu. Dosud při hodnocení podle vyhlášky 291 velký rozdíl v aplikovaných technologiích a v provozu nebyl. Nyní se bude hodnotit i osvětlení a podobné věci. Do jaké míry tedy systém měření a regulace ovlivní celkovou kategorizaci budovy? To je hodně důležité a spousta lidí si to neuvědomí.

Ano, to je docela zásadní, může to ovlivnit kategorii o jednu až dvě třídy. Uvedu příklad: bydlím v paneláku. Když jsme se nastěhovali, tak jsme měli spotřebu 1 GJ/m². Dnes máme vyměněná okna, půlka domu je zateplená, jsou zateplené lodžie a podobně. Jsme na 0,33 a věřím, že až se dům dokončí včetně střechy, tak budeme na 0,25 GJ/m². Samozřejmě již několik let máme nainstalované termoregulační ventily a hydraulicky vyregulovanou otopnou soustavu.

Jenže když budete všichni topit na 26 °C, tak zase spoustu energie vyplýtváte...

To ale systém neumožní! Je to nastavené tak, že v bytech je maximálně 23 °C. Máme termoregulační ventily plus systém regulace na patě objektu. Když se regulace udělá tak, jak je popsaná v předpisech, tak s tím nejsou žádné problémy. Teď je ale zase ve Sněmovně návrh, aby si dvě třetiny nájemníků mohly odhlasovat, že termoregulační ventily nechtějí. Přitom 90 - 95 % objektů v republice je hotovo...

Jak ovlivní štítky cenu nemovitostí? To bude ovlivňovat jen trh?

Měl by. Taková je naše představa i představa směrnice. Každý, kdo kupuje či pronajímá byt, musí vědět, v jakém energetickém stavu budova je. Pochopitelně když budete kupovat krásný byt s výhledem na Hrad, tak vám bude asi jedno, zda je to třída A či E.

U exkluzivního bytu to bude jedno, ale třeba u panelového bytu jeho stav roli hrát může.

Tam ano a jistě se to promítne do ceny. Byt s regulací, s plastovými okny, zateplený se bude určitě prodávat dráž než byt, který toto vše mít nebude.

Počítáte se školením i pro obchodní část trhu, tedy různé realitní kanceláře?

Zatím ne. To by měla být spíš akce pro někoho jiného, třeba pro ČKAIT*.

Před časem se některá bytová družstva rozdělila, aby nespadla pod povinnost energetického auditu. Nyní tedy audity nemají. Co když někdo z družstevníků či majitelů bytových jednotek bude chtít svůj byt prodat?

Průkaz celé budovy platí i pro byt. Průkaz musí být u nových budov a při větších změnách dokončených budov s celkovou plochou nad 1000 m², tedy při rekonstrukcích na stavební povolení. Když někdo ze společenství vlastníků bude chtít prodat byt v budově, která neprošla rekonstrukcí na stavební povolení, tak průkaz nepotřebuje.

A když prošla rekonstrukcí a nikdo žádný průkaz nechtěl?

Tak jde o chybu stavebního úřadu, takovou rekonstrukci by po 1. lednu 2009 nikdo neměl povolit.

Budou pracovníci stavebních úřadů v tomto směru školeni? Ze všech ministerstev se na ně předpisy docela valí...

Neznalost zákona neomlouvá. Pořádají se různá školení a kdo chce být informován, tak informován je. Školení pořádá Asociace energetických auditorů, Asociace energetických manažerů, ČKAIT*.

Myslíte, že odborná veřejnost má dostatečné informace?

Musí se hlavně naučit metodiku, ale to by neměl být pro auditora ani pro autorizovaného inženýra problém.

Domníváte se, že MPO bude kapacitně schopné všechny adepty přezkoušet během dvou let?

MPO tím jistě někoho pověří, stejně jako přezkušování auditorů pro ně dělá Česká energetická agentura.

Poslední otázka. Do jaké míry se na vás obracejí majitelé či nájemníci bytů, kteří řeší problémy rozúčtování tepla? Kde jsou nejproblémovější místa a co mohou lidé udělat, aby se jich vyvarovali?

Rozúčtování tepla se dělá podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj a my s ním nemáme nic společného. Nemůžeme tedy vydávat stanoviska, která by byla podkladem pro rozhodnutí ve sporech mezi dodavatelem a majitelem objektu či nájemníkem, ale když se nás někdo zeptá, tak mu sdělíme, zda použitá metodika je dobrá či špatná. Jinak jde ale o civilní spor, takže si strany musí sehnat soudního znalce a podat žalobu. Teplo jako energie spadající pod Energetický zákon končí na patě objektu. Tam je předávací místo. Uvnitř objektu je to služba spojená s bydlením.

Děkujeme za rozhovor.

za TZB-info se ptaly RNDr. Jana Plamínková a Ing. Renata Straková

* ČKAIT - ČESKÁ KOMORA AUTORIZOVANÝCH INŽENÝRŮ A TECHNIKŮ