Lidé mohou opět žádat o dotace, budou však úspěšní?

Ministerstvo životního prostředí v tiskové zprávě ze dne 15.9.2006 uvedlo:

Státní fond životního prostředí obnovil příjem žádostí do takzvaných národních programů na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Lidé, obce, školy či zdravotnická zařízení tak budou moci opět požádat například o finanční podporu při budování solárních systémů na ohřev vody a vytápění, kotlů na biomasu či tepelných čerpadel. Rozhodl o tom ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš.

„Obnovitelné zdroje jsou mou prioritou. Šetří zemské klima, zvyšují bezpečnost zásobování energií, snižují závislost na dovozu paliv, využívají zemědělskou půdu, která leží ladem a v neposlední řadě vytvářejí nová pracovní místa. To jsou důvody, proč se domnívám, že by stát měl jejich rozvoje nejrůznějšími nástroji podporovat,“ vysvětluje význam obnovitelných zdrojů energie ministr životního prostředí Petr Jan Kalaš.

„Program na podporu obnovitelných zdrojů by měl být otevřen dlouhodobě, aby měli žadatelé o podporu jistotu, že pokud splní všechna předepsaná pravidla, finanční prostředky dostanou. To jim umožní plánovat své záměry tak, aby pro životní prostředí znamenaly skutečný přínos,“ komentuje své kroky ministr životního prostředí.

Jsem příznivcem obnovitelných zdrojů a tak asi budu sám proti sobě, když budu tvrdit, že z toho nemám dobrý pocit. Vzhledem k tomu, že se považuji za člověka znalého věci, pak si dokonce dovolím tvrdit, že na Státním fondu životního prostředí (Fond) je na pokrytí stávajících národních programů dlouhodobě nedostatek finančních prostředků.

Je potřeba vyřešit finanční zdroje.

Fond byl zřízen v roce 1991 a ze zákona do něho plynou finanční prostředky z různých poplatků za znečištění vod, odběr podzemních vod, znečištění ovzduší, ukládání odpadů, z odvodů za odnětí půdy z půdního fondu nebo z pokut udělovaných ČIŽP. Tyto prostředky se dále podle nějakých pravidel, říkejme jim dotační programy, přerozdělují. Když jsou pravidla ohrožena, říká se jim výjimky. Programy a někdy i výjimky slouží k ochraně životního prostředí.

Výše poplatků tedy příjmů Fondu byla stanovena zákonem již před více než patnácti lety. Za tu dobu, a jsem za to rád, se mnohé změnilo. Řeky již nejsou tak znečištěné a nejenom ekologové se koupou v Labi. Lépe se nám dýchá a kdyby nebylo odpadu z Německa, pak i skládky máme pod kontrolou. Jinými slovy to znamená, že životní prostředí kolem nás se zlepšuje. Srovnání dneška s rokem 1990 jistě vnímáme pozitivně a všichni můžeme být relativně spokojeni. Jediný komu se to líbit nemusí je ekonomický náměstek Fondu. Zákon o Fondu nikdo nezměnil, nikdo také neupravil příjmy. A ty s rostoucí kvalitou životního prostředí ruku v ruce, rok od roku klesají a klesají. Od vstupu ČR do Evropské unie je navíc nutné příjmy fondu rozdělovat nejen v rámci tzv. národních dotačních programů, ale od roku 2004 je nově třeba počítat také s kofinancováním projektů předkládaných EU.

K dnešnímu dni leží na Fondu desítky nevyřešených žádostí o podporu podaných v minulém období v rámci vyhlášených národních programů na podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. A další desítky neuspokojených žádostí z programů jiných. Týkají se vytápění, ohřevu teplé vody případně výroby elektřiny žadatelů z řad obcí, škol, neziskového sektoru apod. Na otázku, kdy se bude řešit podpora těchto projektů, odpovídá Fond již delší dobu různými slovy. Odpověď zní ovšem vždy téměř stejně.

„Nemáme finanční prostředky, musíme zabezpečit kofinancování projektů podpořených Evropskou unií.“

Evropská unie dofinancování svých dotačních programů vyžaduje. Domnívám se tedy, že prioritou každé vlády je kofinancování investic z evropských fondů. Tato republika se jako členský stát Evropské unie připravuje na další čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. V období let 2007 až 2013 bude mít možnost čerpat mimo jiné i v rámci tzv. Operačního programu životní prostředí (OP ŽP) 5,18 miliard EUR. Na obnovitelné zdroje jako takové pak připadne 673 milionů EUR. Z těchto prostředků bude možné uspokojovat žádosti předkládané na Fond v rámci tzv. výzev, poprvé nejdříve vyhlášených až počátkem roku 2007.

Fond již dříve ve svých prohlášeních deklaroval podstatnou redukci výdajů a nutnost udržet ekonomickou stabilitu právě pro období čerpání finančních prostředků z fondů EU. Komise Evropské unie mimo jiné ekonomickou stabilitu zprostředkujících subjektů tvrdě vyžaduje a kontroluje.

Chytil to za správný konec?

Velmi vítám slova pana ministra, že je nutné podporovat obnovitelné zdroje a také to, že se zaměřil i na prostého občana, kterému jako by chtěl garantovat podporu, se slovy, „pokud splní všechna předepsaná pravidla, finanční prostředky dostane“.

Jedná-li se skutečně o promyšlený krok provedený po hluboké analýze pak smekám před odhodláním a vitalitou nového pana ministra a budu očekávat sdělení a činy daleko významnější. Jde-li však jen o populismus s cílenou snahou o zviditelnění, pak se jedná o velmi laciné gesto, které mnohé může stát zbytečně vynaložené prostředky na přípravu žádostí a posudků a promarněný čas strávený s přípravou dalších nezbytných dokladů.

Osobně si myslím, že je nutné nejdříve deklarovat, nejlépe obecnou vyhláškou či zákonem, že dotace na různá opatření (solární soustavu, tepelné čerpadlo, kotel na biomasu, zateplení starších rodinných domů) jsou NÁROKOVÉ. Ovšem tomu musí předcházet perfektní analýza současného stavu a možností českého občana, jejímž výstupem by byla výše (částka) takovéto dotace na daný program. A nejpalčivější téma? Je potřeba mít jasno, kdo to zaplatí?!

Závěrem si dovolím konstatovat, že mám několik obav. Jednak pana ministra již zítra může vystřídat jiný opačně naladěný pan ministr a šmahem pera vyhlášení programů opět zastavit. V horším případě vyhlášení programů nikdo nezastaví, ale ani finanční prostředky na desítky, stovky či tisíce přijatých žádostí nikdo nedá. Nedala-li je vláda sociálnědemokratická, proslulá svým přístupem ke státnímu rozpočtu a zadlužování země, pak si nemyslím, že se najdou v rozpočtu vlády pravicově zaměřené.

Jedinou udržitelnou alternativou tedy je nastavit poskytování prostředků připravených EU tak, aby právě z nich bylo možné čerpat prostředky na obnovitelné zdroje pro fyzické osoby a jim určené programy nárokovou formou.