Prevence ptačí chřipky ve vodárenství, opatření u individuálního zásobování vodou

Ptačí chřipka u nás znovu udeřila, tentokrát stovky kilometrů daleko od místa, kde se objevila poprvé. Nový výskyt je nedaleko Kostic na Břeclavsku. Virus H5 byl prokázán hned u dvou uhynulých labutí, a všechno tak začíná nanovo. Veterináři vyhlásili mimořádná bezpečnostní opatření, ochranné pásmo navíc zasahuje do Rakouska a na Slovensko. Mrtvé labutě našel pracovník čistírny odpadních vod nedaleko řeky Kyjovky minulý týden. ^[1]

Od počátku roku 2006 se pro případ výskytu ptačí chřipky připravují opatření k minimalizaci rizika přenosu viru na člověka. Vyskytly se i otázky u povrchových zdrojů pitné vody. K této problematice jsme vybrali informace z článku MUDr. Kožíška CSc., MUDr. Chlupáčové a RNDr. Šaška ze Státního zdravotního ústavu, které byly zveřejněny v časopisu SOVAK 4/2006. Původní informace se věnuje možným a nutným opatřením jak pro vodárny, tak pro individuální zásobování vodou. Pro následující článek jsme vybrali tu část, která je věnována individuáulním zdrojům (studnám).

Možnost nákazy ^[2]

K přenosu dochází především vzdušnou cestou, kontaktem s nakaženými ptáky a jejich produkty (peří), popřípadě při konzumaci nedostatečně upraveného drůbežího masa a výrobků. Výjimečně je možný přenos mezi lidmi a nákaza při koupání ve virem kontaminované vodě. I když zatím nebyl přenos nemoci pitnou vodou nikde na světě potvrzen, teoreticky ho lze - za zvlášť nepříznivých podmínek - připustit.

Opatření

Možná a nutná opatření lze rozdělit na preventivní a nápravná, ale především podle toho, zda se jedná o vodní zdroj v ohnisku nákazy nebo mimo něj.

Mimo ohnisko nákazy:

Není nutné přijímat žádná speciální opatření. Je však potřeba věnovat pozornost standardním preventivním opatřením, která jsou vždy (nebo by měla být) součástí běžné péče o zásobování vodou a to z hlediska předcházení vzniku jakýchkoli infekčních onemocnění.

Tj. u individuálních studní:

• zabezpečit kryt studny či pramene tak, aby do něj nemohli vniknout žádní ptáci či jiní teplokrevní živočichové nebo znečistit vodu sekrety nebo výkaly
• nedovolit domácí drůbeži přístup do bezprostředního okolí studny

V ohnisku nákazy (vyhlášeném hygienickou službou nebo veterinární správou):

• Viz výše + provést aktivní kontrolu fyzického stavu studně nebo pramene.
  
  
• Veškerá likvidace uhynulé drůbeže či divokého ptactva může být prováděna pouze způsobem nařízeným Státní veterinární inspekcí.
  
  
• Provést preventivní dezinfekci (v dávce zbytkového volného chloru 0,5 mg/l), pokud je u zdroje prováděna kontinuální dezinfekce, udržovat zvýšenou reziduální koncentraci chloru ve výši 0,3 až 0,5 mg/l (jako je tomu při povodních).
  
  
• U bezprostředně ohrožených nebo prokazatelně kontaminovaných studní provést šokovou dezinfekci, které v případě potřeby - došlo-li k přímé kontaminaci vody uhynulým ptákem nebo jeho trusem - předchází vyčištění studny (lze použít postup dle [3]).
  
  
• Šokovou dezinfekci lze provést například roztokem 5% chlornanu sodného. Protože při šokové dezinfekci chlorovými preparáty je použitá dávka vyšší než pitné vodě přiměřená (tj. vyšší než 0,3 mg volného chloru na 1 litr vody), nelze vodu po předepsané době působení dezinfekčního prostředku hned užít k pití, je třeba ji ale částečně odčerpat.
  
  
• K dezinfekci kontaminovaných povrchů lze použít chlorový roztok s 2-3% volného chloru po dobu 10-30 minut.
  
  
• Vodu v takto zasažené studni dále průběžně dezinfikovat minimálně na hodnotu CT=30, tj. působení volného chloru v koncentraci (C) + mg/l po dobu minimálně 30 minut (T), popřípadě úměrně déle (až 60 minut) pokud je použita nižší dávka. V případě použití oxidu chloričitého je doporučená hodnota CT=25 (pro teplotu vody 10°C). Pokud je voda ve studni zakalená, provádí se tato dezinfekce až po odčerpání vody do vymizení zákalu (zákal nejlépe menší než 1 ZF a pH méně než 8,0).

Podle dostupných informací jsou chřipkové viry k chemické desinfekci vysoce citlivé, citlivější než enteroviry. Proto by výše navržené dezinfekční postupy měly být postačující.

V případě, že není možné dezinfekci studny provést (např. u vrtaných studní) nebo jsou pochybnosti o účinnosti provedené dezinfekce, je vhodné v takových případech doporučit používat vodu jen po převaření, protože teplota nad 70°C viry spolehlivě hubí.

Zdroje:

[1] Televize Prima 19.05.2006
[2] Časopis SOVAK 4/2006
[3] www.szu.cz/chzp/voda/pdf/sanace.pdf