Aktuální komentář - Jak jednoduše ušetřit za teplou vodu

Jeden obyvatel ČR spotřebuje denně průměrně 130 litrů studené pitné vody, z čehož část je použita po ohřevu (podle dnešní legislativy "po výrobě") jako voda teplá. Podle řady měření lze uvažovat, že teplé vody bude cca 30%, tedy 40 litrů, které jsou použity na samotnou službu včetně její přípravy, např. míchání teplé vody na její uživatelskou teplotu. Jaké jsou v tomto směru poměry studené a teplé vody u běžných jednopákových baterií a možnosti s bateriemi vyššího uživatelského komfortu - je vidět v tabulce těchto porovnání.

Na ohřev 100 litrů vody z 10 na 60°C je třeba 5,8 kWh energie, se ztrátami 150% na udržení při cirkulaci pak přibývá cca 8,7 kWh, tedy celkem 14,5 kWh. Čtyřčlenná rodina tedy spotřebuje 160 litrů teplé vody za den (23,2 kWh), za měsíc 4.800 litrů (696 kWh). Budeme dále vycházet z faktu, že spotřebováváním každé neobnovitelné energie zatěžujeme své prostředí (při spotřebě 1 MWh se dodá do ovzduší u plynu 200 kg CO₂, u ohřevu elektřinou 1170 kg CO₂). Tato měsíční spotřeba teplé vody zatíží spotřebovávanou energií atmosféru Země 139 kg oxidu uhličitého při použití zemního plynu, ale při využití elektřiny je to 814 kg oxidu uhličitého... Lze uvažovat např. snížení spotřeby právě eliminací ručního míchání - ze 40 litrů připravené teplé vody na jeden den pro jednoho člověka v této fázi odteče bez užitku 30%, tedy cca 12 litrů. O tento objem můžeme snížit spotřebu použitím - instalací vodovodní baterie vyššího uživatelského komfortu, tedy bezkontaktní nebo termostatické.

Čtyřlenná rodina tedy denně může snížit bez jakéhokoliv dopadu do samotné obslužnosti - tedy "nevyrobit" - 4 x 12 litrů teplé vody = 48 litrů za den, tedy za měsíc x 30 = 1.440 litrů teplé vody.

Cena jednoho kubíku teplé bude cca 50 Kč za samotnou vodu + její "výroba" a ztráty při cirkulaci (při ohřevu z 10 na 60°C spotřebujeme se ztrátami cirkulací pro 1 m³ 145 kWh), tj. cca 125 Kč u ohřevu plynem, u ohřevu elektřinou (1 kWh za 3,0 Kč) až 430 Kč, tedy celkový náklad bude mezi 175 až 480 Kč.

Za jeden měsíc tedy je cena ušetřené teplé vody 252 až 690 Kč..., za rok 3 - 8 tis. Kč...
Lehce se dá spočítat, za jak dlouho se při jaké způsobu ohřevu baterie vhodného použití zaplatí...

Jiným problémem ale je právě vliv způsobu uplatnění používané energie na ozonovou vrstvu, na klimatické faktory (viz tabulka emisních faktorů):

• Při spotřebě 1 MWh se dodá do ovzduší u plynu 200 kg CO₂, u ohřevu elektřinou 1170 kg CO₂
• Při výrobě 1.440 litrů teplé vody za měsíc, která nebude díky instalaci vhodnějších baterií "vyrobena" a tedy nebude spotřebována žádná energie, se nedostane do ovzduší na tuto jednu čtyřčlennou rodinu 288 kg CO₂ u ohřevu zemním plynem a 1.680 kg CO₂ při ohřevu elektřinou...

Začneme-li zvažovat, že např. na každého obyvatele ČR připadá denně možnost ušetřit jen 10 litrů teplé vody a tedy tento objem neohřát (výsledně je to cca 105 tis. m³ teplé vody denně...), byla by potřeba energie cca 15.200 MWh, pak by se do ovzduší nedostalo každý den u plynu 3,05 tis tun CO₂, u ohřevu elektřinou pak 17.8 tis. tun CO₂.

Když to tedy bude jen litr teplé vody na obyvatele denně, který se "nevyrobí", tak to bude za den 305 tun u ohřevu zemním plynem a 1.780 tun u ohřevu elektřinou. Tedy za rok je to 111 tis. tun u zemního plynu a 649 tis. tun u elektřiny... Docela dost,že?

Je tedy zřejmé, že by bylo vhodné uvažovat globálně a jednat lokálně - u sebe...