Proč, za co a jak tepelně izolovat panelové domy?

Zateplování panelových domů se stává velmi častým jevem, bohužel ne všechny realizace se provádějí tak, aby výsledkem byla kvalitní práce při optimálním vynaložení nákladů. Při zateplování se dělá mnoho chyb, které by nemusely vzniknout, kdyby se nešetřilo na nepravém místě a kdyby celý proces vedl odborník či odborná firma.

Pro pomoc investorům připravujeme na web zajímavý nástroj - úvěrovou kalkulačku s jejíž pomocí si bude moci investor udělat představu o výši splátek při zadané velikosti půjčky, úročení a době splácení. Kalkulačka bude provedena pro dva výpočty současně, čímž bude možné porovnat dva různé úvěry při různých podmínkách (kalkulačka se netýká stavebního spoření). Za spolupráci při vytváření úrokové kalkulačky je nutné poděkovat firmě, která se zajišťováním úvěrů zabývá - www.rkfinal.cz.

Na termogramech jsou patrné různé typy teplotních anomálií, které ukazují, kde uniká teplo. (autor Sdružení Energy Consulting, o.s. www.e-c.cz).

Proč je vhodné domy zateplovat? Vyplatí se to vůbec?

Při rozhodování o zateplování domu by neměla hrát roli pouze ekonomická hlediska. Prvořadým důvodem pro zateplení je, že se zastaví současná destrukce domu. To je významné zejména u panelových domů, ale také u většiny domů postavených v druhé polovině 70. let a později. U panelových domů jde hlavně o korozi vnitřní výztuže obvodových panelů, dilatační trhlinky v obvodovém plášti, zatékání do styků panelů apod. Dalším velmi významným důvodem je zdravotní hledisko. Zateplením zmizí z domu či bytu současné plísně, které jsou často skryté tak, že o nich nevíme (např. okolo oken, pod parapetem, pod plovoucí podlahou ...). Tím se přestanou do ovzduší šířit spóry plísní, což jsou výrazné alergeny. Množství spórů plísní v ovzduší je ostatně jedna z několika příčin, proč v současné době tolik lidí trpí alergiemi.

Mimo velké úspory energie na vytápění se výrazně zlepší kvalita bydlení. Stěny i okna budou mít v zimě vyšší povrchovou teplotu (odstraní se "studené" sálání) a tím se zlepší subjektivní vnímání prostoru v interiéru. Zároveň se však sníží teplota v domě během letních veder.

Neopominutelným kladem je také velké zlepšení vzhledu domů. To má velký význam u domů na sídlištích, u nichž kulturní prostředí odstraňuje pocit frustrace a zlepšuje dojem z bydlení. Je známo, že u esteticky upravených domů klesá i množství vandalismu, opravené domy nejsou tak často poškozovány sprejery, napadány vandalismem a podobně.

Zateplování domu je pochopitelně vhodné spojit s opravou domu. Pokud totiž budeme omítku, okna či krytinu pouze opravovat, anebo ji rovnou zateplíme, popřípadě vyměníme za lépe tepelně izolující, nejde už o tak výrazný nárůst ceny prací, a tím se pochopitelně zlepší i ekonomika zateplení.

Kolik tepelné izolace?

Tento dotaz je velmi častý. Už máme za sebou dobu, kdy se považovalo 40 mm pěnového polystyrénu za vynikající tepelnou izolaci, neboť nahrazuje 90 cm tlustou klasickou zeď. V současné době všichni ví, že tepelná izolace má být co nejsilnější. Ale kde je hranice tloušťky? Z rozsáhlých studií vyplývá, že optimální tloušťka tepelné izolace je mezi 34 a 51 cm. (Podle toho, kdo studii vypracovával.) Na druhé straně je zde však technické hledisko. Při silnějších tepelných izolacích vznikají problémy s kotvením, se změnou tvaru a vzhledu domu, s požárními hledisky... Proto je obvyklá tloušťka dnes používaných tepelných izolantů na fasády 100, 120 a 160 mm. Na zateplení střech se obvykle používají tepelné izolanty o 40 až 60 mm tlustší.

Dříve či později tam musí každý

Možná, že to není tak trefné, ale jedno je jisté - každý dům je nutné po nějakém čase rekonstruovat, opravit projevující se vady, vyměnit některé části. Panelové domy nevyjímaje, u nich je dokonce technicky nutné dodatečné zateplení. Ne z důvodu úspor energie, to je spíš něco navíc, ale proto, že tyto domy jsou z pevných velkých částí a působením tepla a zimy se roztahují, ohýbají, prostě dilatují. Mráz dokáže roztrhnout skálu, teplotní změny každý beton. A kde je trhlinka, tam může voda. Jistě není nutné podrobně vysvětlovat, co udělá voda na ocelové výztuži, která drží celý panelový dům pohromadě. Důvodů, proč panelový dům rekonstruovat je samozřejmě více. Bylo o tom napsáno mnoho odborných publikací, mnoho vědeckých konferencí se tomuto tématu věnovalo.

Financování oprav

Panelová výstavba je jedním z mnoha dědictví socializmu a je nutné se s ním vyrovnat. Továrny, domy či pozemky se vrací restituentům, obyvatelům (a majitelům) bytů v panelových domech stát prostřednictvím Státního programu PANEL pomáhá s rekonstrukcí a opravou domů. To se děje podle nařízení vlády 299/2001 Sb. a tuto dotaci mohou dostat všichni majitelé panelových domů na rekonstrukci těchto domů, pokud splní podmínky dané nařízením vlády. Těch podmínek a zádrhelů je více, a proto odkazujeme na text nařízení vlády. Prakticky jde o to, že stát chce dotovat pouze ty revitalizace, kde dojde ke smysluplné opravě celého domu tak, aby byl bez zásadních závad a odpovídal stávajícím požadavkům na potřebu energie. Zároveň chce, aby práce byly provedeny kvalitní firmou a z kvalitních materiálů. Dotace sice opticky vypadá jako malá (jde o dotaci 4 procentních bodů úroků z úvěru), ale pokud provedeme podrobnější kalkulaci, tak se tato dotace pohybuje přes 330 000 Kč na každý na 15 let půjčený milion korun, který investujeme do opravy.

Dalšími možnostmi financování je stavební spoření, kde je však dotace na úroky pouze po dobu překlenovacího úvěru. Tento typ financování je vhodný tam, kde z nějakého vážného důvodu se nebude o dotaci žádat.

Nejméně výhodným způsobem financování je na opravu si našetřit. Toto šetření na opravu mělo probíhat již od postavení domu. Pokud doposud obyvatelé na opravu nenašetřili, je pravděpodobné, že na ni nenašetří ani v budoucnu.

Jak mezi různými nabídkami financování vybírat? Především si nabídky porovnat. Napsat si veškeré výdaje spojené s půjčkou na přehledný papír a veškeré náklady sečíst. Ekonomové namítnou, že by bylo vhodné veškeré peníze na půjčku vynaložené nejprve přepočítat na časovou cenu peněz, ale domnívám se, že i bez tohoto přepočtu je možné si udělat základní představu o tom, kolik se za opravu po dobu splácení půjčky, hypotéky či stavebního spoření celkem zaplatí. Do této částky je nutné vedle všech splátek započítat veškeré výdaje od poplatků za zápis do katastru nemovitostí (u ručení) přes poplatky za uzavření půjčky až po poplatky za vedení účtu. Na druhou stranu je možné odečíst pouze ty dotace, které lze získat téměř se stoprocentní jistotou.

Konzultant je k nezaplacení

Ač se toto zdá jako jednoduché, je vhodné si i na financování pozvat odborníka, který vám pomůže najít všechny dostupné možnosti financování a tyto nabídky vzájemně porovnat. Je vhodné i oslovit na daný produkt (půjčka, stavební spoření) oslovit několik konkurenčních ústavů a porovnávat je mezi sebou.

Stejně tak je nutné postupovat i při výběru zpracovatele projektové dokumentace a zejména při výběru dodavatele. Zde je téměř bez výjimek nutné pozvat si odborníka, který není závislý na dodavatelské firmě a který zodpovědně pomůže najít nejvhodnějšího dodavatele stavebních prací. K práci tohoto stavebního dozora investora patří i spolupráce při uzavírání smlouvy o dílo.

Nejčastější chyby při zateplování paneláků, se kterými se setkáváme

Bohužel neustále přetrvávají některé chronicky se opakující zásadní nedostatky. Zde je jejich stručné a neúplné vyjmenování:

• Zateplení fasád - často se realizuje zateplení o slabé tloušťce, dokonce někde se nechávají majitelé objektů přesvědčit o tom, že některé části mají dostatečnou tepelnou izolaci a není nutné je zateplovat, stačí je opravit a natřít.
  
  
• Zateplení střech - opět je často nevůle majitelů objektu realizovat zateplení střešního pláště, neboť v nedávné době si nechali udělat novou hydroizolaci. Zde je nutné říci, že po výměně oken a jejich utěsnění hrozí, že na stropě začne docházet ke kondenzaci vodních par. Výsledek je obdobný, jako zatékání při poruše hydroizolace.
  
  
• Okna - dodavatelé oken se předhánějí, kolika komorový mají rám. Zde je nutné si vyžádat izolační vlastnosti profilů a pak lze teprve porovnávat, který profil je lepší. Obvykle však nikdo neřekne, jaký je distanční rámeček mezi skly a jakou garantují minimální povrchovou teplotu, útlum hluku, vodotěsnost, pevnost proti působení větru či při namáhání křídla při otevřeném oknu.
  
  
• Osazení oken - stejně jako u podkroví musí být na spodní části tepelné izolace parozábrana a na vnější pak pojistná hydroizolace musí být tyto fólie na tepelné izolaci okolo okenního rámu, na pěnovém polyuretanu.
  
  
• Používání ukončovacích a dilatačních lišt - opět jedna z věcí, kterou se málokterá stavební firma pochlubí. Pak může docházet k tomu, že se některé ukončovací či dilatační lišty nepoužijí. Vzniká tím rizikové místo, kde může za několik let vzniknout porucha. Ta se projeví obvykle až po skončení záruční doby.
  
  
• Stavební dozor (technický dozor investora) - tato funkce není čestná, jde o odborníka, který za peníze investora hlídá kvalitu stavby. Mělo by jít tedy o odborníka a ten by měl na stavbě trávit denně několik hodin. Bohužel velmi často je tato funkce opomíjena a investorovi se obvykle z důvodů jeho neodbornosti provede málo kvalitní práce. Chybějící stavební dozor dává dodavateli stavby signál, že se mu pravděpodobně podaří investora ukecat, že se práce má provádět tak, jak ji on dodal. Pro většinou špatně uzavřenou dodavatelskou smlouvu je pak vymáhání nápravy velmi problematické.