Provoz a údržba TZB v bytových domech III

Revizi provádí elektrotechničtí odborníci, kteří splňují následující kvalifikační předpoklady:

1. Jsou zdravotně způsobilí pro danou činnost,
2. mají odborné vzdělání elektrotechnického směru např. (UO,SPŠE, VUT FE),
3. úspěšně vykonali základní odbornou zkoušku podle vyhlášky č. 50/1978 Sb.např. § 6,
4. obdrželi oprávnění a osvědčení k výkonu činnosti na základě vyšší odborné zkoušky podle vyhlášky č. 50/1978 Sb. § 9,
5. splňují předepsanou dobu (vyhláška č. 50/1978 Sb.) odborné elektrotechnické praxe.

Před zahájením práce se revizní technik seznámí s aplikovaným elektrotechnickým zařízením, které má být podrobeno kontrole. Seznámení se realizuje dvojím způsobem:

1. Podrobným studiem elektrotechnické dokumentace která má obsahovat:
   • Projektovou dokumentaci - (výkresová část, technická zpráva, protokol vnějších vlivů),
   • certifikáty, atesty, protokoly o kusové zkoušce, osvědčení o jakosti a kompletnosti elektrotechnických výrobků apod.,
   • zprávu o předchozí revizi, pokud se nejedná o revizi výchozí,
   • záznamy o provedených kontrolách při pracích, kde se místo revize provádí kontrola.
2. Vizuální prohlídkou instalovaného elektrotechnického zařízení

Prohlídkou elektrotechnického zařízení pro potřeby revize se rozumí komplexní vědomé prohlédnutí kontrolovaného elektrického systému za účelem zjištění jeho řádného bezpečnostního (bezpečného) stavu. Při prohlídce je nutné přihlédnout ke vztahu okolí a instalovaného elektrotechnického zařízení. Je všeobecně známé, že elektřina může při poruše ohrozit své okolí, nicméně je třeba si uvědomit, že i okolí může nebezpečně ohrozit instalované elektrické zařízení (snížit jeho bezpečnost).

Při prohlídce se zejména kontroluje:

• Souhlasnost instalovaného elektrické zařízení s projektovou prováděcí dokumentací,
• způsob realizace ochrany před úrazem elektrickým proudem,
• volba instalovaných elektrotechnických předmětů a ochranných opatření vzhledem k vnějším vlivům a způsob provedení elektroinstalace např. provedení otevřených a utěsněných rozvodů,
• volba vodičů a jejich průřezu s ohledem na proudovou zatížitelnost, tepelné a mechanické namáhání,
• způsob spojování vodičů,
• označení krajních, středních a ochranných vodičů,
• vybavení elektrotechnických výrobků kryty a jejich vhodnost použití podle působení vnějších vlivů
• volba a seřízení ochranných a kontrolních prvků,
• vhodnost použití a umístění oddělujících spínacích prvků,
• použití protipožárních přepážek a nevodivých, nehořlavých podložek,
• označení obvodů, jistících a chránících prvků, spínačů, svorek a dalších prvků,
• přístupnost k bezpečnostním prvkům a elektrotechnickým zařízením z hlediska ovládání, provozu a údržby,
• čistota povrchů průsvitných krytů osvětlovacích těles a ostatních zejména proudově namáhaných částí elektrotechnických systémů.
• označení rozváděčů, přístrojů, strojů a dalších elektrotechnických předmětů výrobními štítky,
• vybavení rozváděčů, přístrojů, strojů a dalších elektrotechnických předmětů, jednopólovými schématy zapojení, bezpečnostními štítky, varovnými nápisy a jinými důležitými informacemi.

Po provedené vizuální prohlídce by měly být provedené požadované zkoušky. Zkoušením se rozumí činnost prováděná na elektrickém zařízení, která má prokázat funkčnost a účinnost ochranných a signálních zařízení. Zkouší se například:

• Zařízení pro nouzové vypínání například v kotelnách se jedná o vypnutí elektrického zařízení kotelny jako celku vyjma havarijních systémů tlačítkem centrál stop),
• blokovací zařízení, hlídače tlaku a teploty, koncové spínače apod.,
• spínače signalizace zaplavení kotelny a zapnutí čerpadel ,
• spínače čerpadel kondenzátu,
• napěťové a proudové chrániče - stisknutím zkušebního tlačítka,
• hlídače izolačních stavů,
• zjišťuje se sled fází čtyř a pětipólových zásuvek a motorových okruhů,
• teplota povrchu elektrických předmětů (např. dotykem ruky),
• a další funkce a parametry.

K nejvýznamnějším revizním činnostem patří měření elektrických bezpečnostních parametrů. Měření elektrických parametrů je jeden ze samostatných předmětů, který se učí například na odborných školách 3 a více roků. Měřením se zjišťují hodnoty elektrických veličin nutných pro posouzení účinnosti ochranného zařízení. K měření se používají měřící přístroje analogové nebo digitální. S vývojem výpočetní techniky a elektroniky se doporučuje používat digitální měřící přístroje a to z důvodů vyloučení některých chyb ručkových přístrojů např. paralaxa. K výhodám digitálních přístrojů také patří možnost uložení naměřených dat v pevné paměti přístroje a jejich pozdější přenos do počítače(PC) a do revizní zprávy psané na PC. Měřící přístroje používané pro měření bezpečnostních elektrických parametrů musí být podle metrologického zákona v pravidelných intervalech ověřovány podle mezinárodně platných etalonů.

K měřeným parametrů zejména patří:

• Izolační odpor elektrotechnických systémů, zařízení a předmětů,
• izolační odpor podlah,
• impedance (odpor) vypínací smyčky,
• zemní odpor zemničů,
• spojitost ochranných vodičů a vodičů pro pospojování k uvedení na stejný potenciál (přechodový odpor),
• vybavovací proud proudového chrániče,
• čas, za který odpojí proudový chránič, elektrické zařízení při vzniklé poruše,
• dotykové napětí na neživých částech elektrického zařízení v době vybavení chrániče,
• fázové a sdružené napětí,
• teplota.

Vzhledem k tomu, že revize elektrických systémů a jejich prvků a elektrických předmětů je provedena prokazatelným, tedy písemným způsobem musí být o provedených revizních činnostech sepsána technická (revizní) zpráva. Revizní zpráva je písemný doklad o výsledku kontroly elektrických systémů, instalací, zařízení, předmětů z něhož je patrný stav revidovaného zařízení z hlediska bezpečnosti v době provádění revize.

Podle současně platné elektrotechnické legislativy ČSN 331500 čl. 6.1 se rozdělují revize na výchozí a periodické. Protože však v praxi vznikají také situaci mimořádné, na které dříve platná legislativa nepamatovala, vžil se mezi revizními techniky pojem revize mimořádná. Jedná se o revize prováděné mimo termíny opakovaných revizí, jejichž potřeba je vyvolána například nepředvídatelnými jevy, požadavky dodavatelů elektřiny a přírodními katastrofami.

Dále by měla revizní zpráva elektrických instalací v krycím listu (např. úvodní stránka) obsahovat:

1. Identifikační číslo revizní zprávy,
2. datum zahájení a ukončení revize,
3. název číslo legislativního dokumentu podle kterého bylo při revizi postupováno (např. ČSN 331500, ČSN 33 20-6-61),
4. identifikační údaje objednatele revize a provozovatele elektrotechnického zařízení,
5. jméno a příjmení revizního technika, evidenční číslo, adresa trvalého bydliště, telefonní případně internetové spojení,
6. místo kde byla revize prováděna,
7. předmět revize
8. rozsah provedení revize (celková, dílčí (uvede se jaká část z celku byla revidována)
9. vymezení rozsahu revidovaného elektrotechnického zařízení. To znamená přesně popisem vymezit kde revize začíná a kde končí, případně, která část elektrického zařízení nebyla kontrolována a z jakého důvodu.
10. technické údaje:
    • Zdroj elektřiny (vlastní (například kogenerační jednotka, transformátory) a jejich parametry, cizí například distribuční síť a její parametry)
    • druh revidované sítě,
    • celkový instalovaný výkon a výkon skupin spotřebičů a jejich počet (například žárovkové osvětlení 100 ks svítidel ... 1 kW),
    • a další parametry.
11. celkový posudek
12. razítko (kulaté), podpis revizního technika, datum vypracování revizní zprávy
13. datum další revize
14. počet stran revizní zprávy a počet stran příloh
15. rozdělovník komu byla revizní zpráva předána a počet předaných výtisků
16. datum vypracování a předání RZ
17. Jméno, příjmení titul a podpisy, případně razítko předávající a přebírající osoby

Dále by se měl objednatel revize ze závěrečné zprávy podrobně dozvědět:

• co bylo předmětem revize,
• jaká část byla revidována,
• co bylo předmětem prohlídky a zda kontrolované zařízení odpovídá elektrotechnickým předpisům či v čem se od elektrotechnických předpisů odchyluje,
• co bylo zkoušeno a z jakým výsledkem
• jaké parametry byly měřeny a zda naměřené hodnoty splňují nebo nesplňují doporučené hodnoty v normách nebo předepsané výrobci například u jistících a chránících přístrojů.

Závěrem je třeba dodat, že na téma praktická realizace revizí a obsah revizních zpráv se vede mezi mezi revizními techniky, dodavateli energií, orgány dozoru téměř nepřetržitá diskuse.

Technická zpráva ke stažení zde.

Vzhledem k tomu, že se jedná o velmi zodpovědný, odborně náročný, pracný a složitý proces je taková i diskuse. Bohužel, protože neexistují zákonem stanovené postupy při revizi a obsah revizních zpráv bývají tyto diskuse často velmi tvrdé a rozporuplné. Ke složité a zodpovědné práci revizních techniků jistě nepřispěl ani vstup konkurenčního prostředí a cen stanovovaných dohodou, takže se zcela běžně může cena revizí velmi výrazně lišit. Laický zákazník není schopen posoudit kvalitu revizního systému jako celku a tak rozhoduje především cena a nikoliv množství a kvalita provedené práce.