Praktické postřehy ze semináře k vnitřním vodovodům

1. Úvod:

V únoru a březnu 2006 proběhl v Praze a v Brně odborný seminář, který pořádala Sekce zdravotní a průmyslové instalace Společnosti pro techniku prostředí a byl volným pokračováním setkání k této problematice na jaře 2004, kdy byl vydán k tomuto tématu i Sešit projektanta. Tentokrát byl k semináři vydán sborník.

Aktuální priority pro vnitřní vodovody:

• Zajištění hygienických parametrů studené i teplé vody
• Efektivní zajištění požadovaného komfortu
  • u studené vody racionální nastavení průtoků u výtokových armatur
  • u teplé vody ohřev požadovaného množství s minimem energetických nároků.
    (Volba typu zdroje ohřevu vody následuje, trh nabízí tolik možností, že není problém čím, ale jaké množství)

2. Spotřeba vody - přednáška Doc.Ing.Karla Kabeleho, CSc.:

Přednáška prezentovala data z konkrétního výzkumu spotřeby studené vody v působnosti Vodárny Plzeň a.s., který ve spolupráci s vodárnou prováděla Katedra TZB Fakulty stavební ČVUT v Praze.

Zajímavé postřehy z přednášky:

• Je důležité uvědomit si známou skutečnost: rozdíl mezi potřebou - plánovanou hodnotou a spotřebou - skutečně odebraným, příp. naměřeným množstvím vody.
  
  
• Je velký rozdíl mezi návrhem potřeby tepla a potřeby vody. Zatímco potřeba tepla je odhadnutelná a navazuje na exaktní praktické výpočty např. tepelných ztrát, potřeba vody je velmi individuální.
  
  
• Čím kratší je úsek pro návrh potřeby vody, tím je návrh obtížnější. Potřeba vody je funkcí času a musíme ji sledovat v různém časovém měřítku. Časový průběh potřeby se musí popsat více parametry - potřebou vody během zvolené periody (specifická potřeba vody) a rozložením odběru vody v průběhu periody.
  
  
• Specifické potřeby vody pro vybrané provozy udává vyhláška MZem č. 428/2001 Sb. a pro bytové domy s ústředním vytápěním a centrální přípravou teplé vody uvádí hodnotu 100-150 l/os.den
  
  
• Měření zjistilo průměrnou hodnotu 63,85 l/os.den studené vody. Při předpokládaném navýšení o teplou vodu tak docházíme k číslu cca 120 l/os.den. Dnem s minimální spotřebou je sobota, naopak maximální spotřeba byla naměřena během neděle.
  
  
• Součinitele hodinové (k_h,max, k_h,min) a denní nerovnoměrnosti pro výpočet maximální a minimální spotřeby hodinové a denní potřeby vody jsou uvedeny v ČSN 73 6701.
  Měřením byly zjištěny hodnoty výrazně nižší.
  
  
  Graf 1: Porovnání součinitele maximální a minimální hodinové nerovnoměrnosti dle normy a měření.
  
  
• Měřením byla zjištěna průměrná maximální hodinové spotřeba studené vody 4,52 l/os.den a průměrná minimální spotřeba studené vody 0,53 l/os.den.

Účastníci semináře se samozřejmě v praxi setkávají a potýkají s obecně známou pravdou, že normové hodnoty potřeby vody jsou již dnes vysoké a neodpovídají skutečnosti, což výše uvedené měření jen potvrdilo. V diskusi k této přednášce tak zcela oprávněně zazněl požadavek po zohlednění nižších hodnot potřeby vody v legislativě.

K tomuto odpovídal Ing. Jakub Vrána, PhD.: "V současné době začíná připomínkové řízení k ČSN EN 806-3, kde je možné jiné hodnoty zapracovat. Ovšem tato změna musí proběhnut na základě relevantních údajů z více měření. Ing. Vrána jako zástupce zpracovatelského týmu této nové normy vyzývá všechny, kteří by mohly do této diskuse o hodnotách přispět, aby tak učinili. Jen tak je možné dobrat se lepších normativních podkladů."

Do diskuse přispěl i Dr. Ing. Zdeněk Pospíchal: "Naše zkušenosti z praxe ukázaly, že spotřeba je závislá na věku obyvatel. Se zvyšujícím věkem se spotřeba snižuje."

3. Komentář k nové normě ČSN 806-2 pro vnitřní vodovody - přednáška Ing. Jakuba Vrány, PhD.

• Nová norma pro navrhování platí od listopadu 2005 a obsahuje 17 národních poznámek. V souvislosti se zavedením ČSN EN 806-2 nebude zatím původní ČSN 73 6660 ve znění změny Z2 z r. 2006 revidována. O její revizi se uvažuje až po zavedení všech pěti částí ČSN EN 806. Do té doby platí obě normy v plném znění současně.
  
  
• Je zahájeno připomínkové řízení k ČSN EN 806-3, vydání se předpokládá na přelomu 2007/2008. Tato třetí část bude věnována výpočtu. V souvislosti se zavedením ČSN EM 806-3 bude revidována ČSN 73 6655.
  
  
• V roce 2007 bude rovněž do soustavy ČSN zavedena technická zpráva k normě EN 806. Technická zpráva TC 164 WI "Technické požadavky pro prevenci před množením legionelly ve vnitřních vodovodech pro rozvod vody určené k lidské spotřebě" bude do české legislativy zavedena jako ČSN.
  
  
• Normy EN 806-4,5, které se týkají montáže, provozu a údržby jsou zatím ve stadiu návrhu.
  
  
• K teplotě vody ČSN EN 806-2 uvádí: Při úplném otevření výtokové armatury nemá být teplota vody po uplynutí 30s u výtokových armatur studené vody vyšší než 25 °C a u výtokových armatur teplé vody nižší než 60 °C, pokud není v národních nebo místních předpisech uvedeno jinak. Je třeba zdůraznit, že v ČR je uvedeno jinak, a to: V ČR je teplota teplé vody vytékající z výtokové armatury stanovena ve vyhlášce MPO ČR č. 152/2001 Sb. (45 až 60 °C), v ČSN 06 0320 (ve stavbách pro bydlení 50 až 55 °C, krátkodobě min. 45 °C) a ČSN 73 6660 (pro ústřední přípravu teplé vody max. doporučená teplota 55 °C, pokud je nutná vyšší teplota, doporučuje se místní příprava teplé vody).
  
  
• Norma stanovuje třídy nejvyššího přípustného přetlaku (PMA 1,0/ PMA 0,6 a PMA 0,25), zkušební přetlak 1,5 násobek provozního přetlaku (PMA) a skutečnost, že přetlak při vodním tlakovém rázu nesmí překročit zkušební přetlak vnitřního vodovodu.
  
  
• Norma stanovuje minimální provozní podmínky pro trubky a jejich spoje, specifikuje přípustné materiály trubek, tvarovek a jejich spojů. Olověné potrubí není přípustné.
  
  
• Propojení rozvodů vody od různých dodavatelů nebo z různých zdrojů od jednoho dodavatele není přípustné. Kombinace zásobování z vodovodu pro veřejnou potřebu a jiného zdroje jsou uvedeny v ČSN EN 1717.
  
  
• Upřednostňovány jsou armatury s nízkým hydraulickým odporem, např. kulové kohouty a šoupátka.
  
  
• Flexibilní hadice nemají být delší než 2 m.
  
  
• Úprava vody nemá kompenzovat nesprávný návrh vodovodu nebo nevhodnou volbu materiálu. V příloze normy jsou uvedeny postupy úpravy vody. Brzy by měla vyjít rovněž ČSN EN 120502, která uvádí potřebné údaje z rozboru vody a metody vyhodnocení a která bude důležitá pro získání údajů od dodavatele vody. S dodavatelem mají být vždy konzultovány zkušenosti s používání určitých materiálů a případné očekávané změny v podmínkách dodávky a složení vody.
  
  
• Použití čerpací techniky má být minimalizováno maximálním využitím tlaku ve vodovodu pro veřejnou potřebu, tj. zvyšování tlaku navrhovat jen pro ty podlaží, kde je skutečně nezbytné.

4. Kritéria pro volbu výtokových armatur - přednáška Dr. Ing. Zdeňka Pospíchala

• V budovách s nepřetržitým provozem je důležitá možnost uzavírání jednotlivých armatur pro případ výměny, opravy a uzavření bez ovlivnění provozu dalších odběrných míst.
  
  
• Možnost nastavení maximálního průtoku u baterií velmi urychluje jejich návratnost.
  
  
• Návratnost nákladů za termostatickou baterii při měření v konkrétním provozu vyšla méně než 1 rok. Cena baterie je proti ceně vody zanedbatelná. (Baterií proteče cca 6000 Kč/rok). Termostatické baterie jsou velmi efektivní v provozech, kde je voda používána pro další osobu (mytí hlav v kadeřnictví, umývání pacientů v nemocnici apod.) nejen z hlediska komfortu, ale i úspor vody.
  
  
• Jako základní kritéria se ukazují: možnost nastavení maximálního průtoku, eliminace přepouštění jedné vody do druhé, kompenzátor dynamických rázů, ochrana před opařením, dlouhodobá záruka, technologická životnost, trvanlivost povrchu, snadná údržba, uplatnění termostatické baterie, možnost nastavení rozsahu zapínání a vypínání, automatický proplach, antivandalové provedení, možnost čištění a desinfekce perlátorů, sprchových hadic a růžic.
  
  
• Perlátory jsou velkým problémem. Jejich údržba je velmi důležitá. Baterie by měly být dodávány se dvěma perlátory, aby jeden mohl být namontován a druhý čištěn.
  
  
• Důležitý je problém přepouštění teplé vody do studené a naopak. Důležitá kontrola, zda baterie má zpětnou klapku.

5. Provoz nové stavby - výroba teplé vody a její distribuce a kontinuita - přednáška Dr. Ing. Zdeňka Pospíchala

• Prioritu má rozhodně zabezpečení vody před ohřevem, je třeba si uvědomit, že při množení legionel je jich za 3 hodiny dvojnásobek. Důležitý je bezpečný komfort.
  
  
• Velmi problematická je teplota nad 60 °C. Stejně jako je problematická termodesinfekce, která je v rozsáhlejších systémech velmi drahá (příklad: třídenní desinfekce systému stála 450.000,-Kč), vysoké teploty jsou "smrtelné" pro železné materiály a navíc s ní přichází problém nežádoucího ohřevu studené vody, která je většinou souběžně vedena.
  
  
• Pro desinfekci je třeba volit takové metody, které mohu na konci vyhodnotit, změřit, ověřit za přiměřených nákladů.
  
  
• Nejen dávkování biocidu je podmínkou úspěchu hygienických opatření.
  
  
• Mikrobiálné kolonizace je znakem vnitřních problémů systému.
  
  
• Cílem zabezpečení je řízení rizika a je třeba hledat komplexní řešení.
  
  
• I na portálu TZB-info jste měli možnost sledovat diskusi na téma vliv materiálů na hygienu vody. Na semináři bylo konstatováno, že hygienické riziko skutečně není v materiálu, ale naopak - nejdůležitější je správná hydraulika. Na tom se shodli i zástupci materiálů - celoplastového, kompozitního, měděného i nerezového potrubí, kteří na semináři byli.
  
  
• Dalším důležitým faktorem je velký objem ohřívané vody. (viz výše diskuse k přípravě normy ČSN EN 806-3 a hledání dat pro úpravu normových hodnot)
  
  
• Problémem je neochota personálu nést rizika, v praxi není vzácný případ, kdy po 3 letech již neexistuje provozní deník. Zatímco v zahraničí je jednoznačná zodpovědnost například vedoucího pracovníka provozu hotelu, v ČR se hledá řešení situace na poradě 20 lidí vedení hotelu, kde není vůle určit zodpovědnou osobu. To přináší pro projektanty velké riziko. MaR mnohdy sbírá spousty dat, ale problém je jejich archivace. Projektant by měl archivaci požadovat! Na konci zpracování projektu by měl být provozní řád, kterým se projektant "vyváže" z podezření, že něco zanedbal. Provozní řád je návodem pro provozovatele co má chtít a co hlídat.
  
  
• Na praktických příkladech bylo ukázáno, že pokud se od začátku správně vodovodní systém provozuje a udržuje, vede to ke snížení nákladů.
  
  
• Mezi rizikové objekty z pohledu hygieny patří domovy důchodců, nemocnice a hotely. V praxi se ukazuje největší vůle k řešení u hotelů, kde provozovatele k tomu vedou ekonomická kritéria (v případě hygienického rizika není hotel přijatelný pro zahraniční hosty)
  
  
• Zatím ze zkušeností vyplývá, že cirkulace je nutná. Není dostatek podkladů pro tvrzení, že je možné v noci cirkulaci vypínat.

Zajímavostí partnerů semináře:

- hlavní partner semináře, přednáška Jiří Hýsek: přednáška o armaturách pro zabezpečení vody proti zpětnému nasátí dle ČSN EN 1717, bude zpracována a na TZB-info samostatně zveřejněna v Německu je požadavek na pravidelné zkoušení armatur BA 1-2x/rok. představení nových armatur pro napojení zařízení na hydranty například při konání letních akcí nebo předvánoční prodej kaprů představení nových armatur pro napouštění otopné soustavy představení přípojné skříně pro domy, která umožňuje snadné, vzhledově velmi pěkné a uzamykatelné napojení nezámrzné vodovodní armatury a elektro ve fasádě objektu.

přednáška Ing. Miroslav Hartl: přednáška o návrhu a provádění nerezových potrubí je na TZB-info zveřejněna samostatně - viz článek z 20.3.2006

přednáška Ing. Ivo Valeš: účastníci semináře dostali demo verzi SW linky pro návrh otopné soustavy a sanitárních instalací. SW budou pro zájemce k dispozici v dubnu a SW linka umožňuje například výpočet tepelných ztrát, návrh otopných těles, návrh sanitárních předmětů, návrh tras a dimenzí potrubí, výpis materiálu, grafické výstupy půdorysů, řezů a schémat, komunikuje s CAD a zadávání probíhá v příjemném prostředí Windows, jednotlivé kroky výpočtů a práce jsou mezi sebou propojeny a změny se automaticky zapracovávají do ostatních kroků. Je tak významně usnadněna práce a omezena možnost chyb. K využívání SW proběhne řada školení.

přednáška Mojmír Kelča: prezentace aktualit v oblasti měděných potrubí. I u materiálu s největší tradicí je celá řada novinek. Stále platí, že při kombinaci materiálů na vodovodním potrubí je možné Cu potrubí umístit až na konci rozvodu za ocelové pozinkované potrubí. (U vytápění není nutné dodržovat, předpoklad upravené vody) U potrubí na pitnou vodu platí pravidlo, že do průměru 28 mm včetně se provádí pájení naměkko s ohledem na hygienu. S ohledem na hygienu, tj. minimalizaci objemů vody v potrubí se navrhují progresivní rychlosti a malé průměry potrubí, proto je třeba: při návrhu Cu potrubí je nutné pracovat velmi pečlivě s rychlostmi a profily potrubí. při provádění Cu potrubí je nutné pečlivé očištění před pájením. Při špatném řešení nebo provedení hrozí kavitace a havárie potrubí. Při spojování Cu potrubí a tvarovek lisováním, se pro vodu a vytápění používají černá těsnění, žlutá těsnění se používají pro plyn. Ostatní barvy dle výrobce. Tvarovky pro lisování se řídí normou prEN 1254-7. K problematice hygieny: objem vody v potrubí by v úseku ohřívač - výtokové místo neměl přesahovat 3 litry. Toto pravidlo zatím platí jen pro malá zařízení, tj. v rodinných domcích, ale uvažuje se s rozšířením jeho platnosti i na větší zařízení (hotely, administrativa, nemocnice,lázně...) a zařízení s objemem ohřevu větším než 400 litrů.

Pořadatel semináře - Sekce zdravotní a průmyslové instalace STP děkuje všem 4 partnerům za jejich podporu.

Poznámka: Plné znění přednášek je uvedeno ve sborníku k semináři, STP 2006.