Ekonomické a ekologické aspekty porovnání teplovodních kotlů a teplovodních krbů

Účinnost:

Závisí především na kvalitě konstrukce a provedení, 80% účinnosti dosahují opravdu jen špičkové výrobky.

Teplovodní kotle

jsou vždy dimenzovány na 130% tepelných ztrát vytápěného objektu (30% je přirážka na zátop), což v praxi znamená:

• že na jmenovitý 100% výkon běží pouze jednou za několik let, když majitel se vrátí z hor do studeného domku a zároveň je náhodou venku právě -15 stupňů
• několik dní v roce běží na 80% výkonu (když je venku -15 stupňů)
• po zbývající dobu běží pouze s 30 - 70% výkonu

To znamená, že v praktickém provozu není rozhodující, jakou účinnost má kotel při jmenovitém výkonu (dle které rozhoduje SFŽP o udělení dotace, neboť pouze ta se udává a měří), ale jakou má při sníženém výkonu, a ta je zpravidla nižší než ta udávaná v certifikátu!

Teplovodní krb

Aby mohl spolehlivě kontinuálně vytápět domek, musí mít akumulační zásobník, takže se bez problémů dimenzuje na dvojnásobek tepelných ztrát objektu a především je ho možné díky akumulačnímu zásobníku s tímto plným jmenovitým výkonem provozovat trvale. Větší topidla zpravidla mívají vyšší účinnost a navíc s touto účinností je oproti kotli provozován trvale.

Emise:

Při provozování na jmenovitý výkon jsou obě topidla emisně srovnatelná, i v důsledku toho, že v krbu probíhá spalování s přebytkem vzduchu.

V praktickém provozu zde však platí stejné závěry jako pro účinnost - větší teplovodní krb provozovaný trvale na jmenovitý výkon mívá nižší měrné emise (v důsledku vyšších spalovacích teplot) než menší teplovodní kotel provozovaný pouze na zlomek svého jmenovitého výkonu. Velkou roli zde však hraje použité palivo:

• v krbu je možné spalovat pouze kvalitní palivo bez pryskyřic (pouze listnaté dřevo oproti jehličnanům u teplovodního kotle)
• a s minimální vlhkostí (do max. 20%, jinak krb začne kouřit do místnosti a navíc okamžitě zčerná sklo) zatímco v teplovodním kotli lze spalovat bez problému i syrové dřevo s vlhkostí přes 50%, samozřejmě s podstatným nárůstem škodlivých emisí (je všeobecně známo, že z krbového komína se nikdy nekouří, z jiných ano).

Ekonomika:

Teplovodní krb i přes vyšší jmenovitý výkon bývá podstatně levnější než teplovodní kotel (nemám zde na mysli různé luxusní krby, které zaprvé nebývají teplovodní a za druhé nedosahují účinnosti 80%). To je dáno jednak jeho jednodušší konstrukcí a i méně náročnou dimenzací - krby mívají max. povolený tlak 1,5 barr, což na dvoupodlažní rodinný domek stačí, zatímco teplovodní kotle se dimenzují na několikanásobek, což je dáno jejich rozdílným použitím i pro několikaposchoďové bytové domy. Na druhé straně je však potřeba k těmto krbům ve většině případů několika kubíková akumulační nádrž, takže celkové investice jsou v obou případech prakticky stejné.

Samozřejmě je možné i teplovodní kotle provozovat s akumulační nádrží a tím s vyšší průměrnou účinností a nižšími emisemi, ale tento kotel se tak prodraží nejen o nádrž (cca 50 000 Kč), ale k tomu je nutno ho zároveň předimenzovat na cca dvojnásobek původního výkonu, čímž se i jeho cena rázem skoro zdvojnásobí, takže v souhrnu je nutno zaplatit několikanásobek původní ceny. Aby tedy někdo zaplatil o více jak 100 000 Kč jen kvůli lepší účinnosti nebo emisím, to neudělá dobrovolně ani ten nejzarytější ekolog a dosavadní praxe nás o tom jen přesvědčuje. Krbař zde však nemá na vybranou a právě v tom je ten rozdíl!

Závěr:

Vztaženo na získanou jednotku energie z biomasy (tedy na to, co je podporováno SFŽP) teplovodní krb není při jmenovitém výkonu v účinnosti, emisích a ekonomice horší než teplovodní kotel, při praktické provozu při vytápění rodinných domů je naopak spíše lepší.

Tento závěr byl po podrobných konzultacích potvrzen i odpovědným pracovníkem ing. Jiřím Dvořákem ze Strojírenského zkušebního ústavu v Brně, který prováděl zkoušky tohoto teplovodního krbu a ostatních teplovodních kotlů)